Belgie popřela, že by měla příliš malý vzdušný prostor pro nové americké bojové letouny F-35. V předchozích týdnech o tom psala francouzská a belgická média, podle kterých velikost belgického vzdušného prostoru neumožňuje plnohodnotný výcvik. Belgický ministr obrany Theo Francken tento týden pochybnosti odmítl. Připustil však, že Belgie bude muset část výcviku uskutečnit v zahraničí, což dělá už nyní.
Belgie v říjnu převzala na svém území první tři bojové letouny F-35. V roce 2018 jich objednala 34 a letos belgická vláda odsouhlasila pořízení dalších 11 strojů. V souvislosti s tím však některá francouzská a belgická média uváděla, že Belgie se svou rozlohou 30.688 kilometrů čtverečních je příliš malá, aby plnohodnotně letadla využila a aby mohla cvičit piloty ve svém vzdušném prostoru.
„Samozřejmě, protože jsme malou zemí, tak máme i malý vzdušný prostor. To znamená, že provádíme některá cvičení v zahraničí,“ uvedl belgický ministr obrany Francken. Podle něj Belgie, jejíž velikost je ve srovnání s Českou replikou méně než poloviční, tak již činí s bojovými letouny F-16, které nové stroje nahradí. „A v čem je problém? Copak právě k tomu neslouží naše aliance s NATO,“ uvedl ministr s tím, že výcvik v zahraničí Belgie kvůli nedostatku prostoru zajišťuje i pro své pozemní síly.
Podle serveru Euronews jsou články ve francouzském tisku patrně výsledkem obvyklé animozity mezi Francií a Belgií, kterou posílila i kritika, že sousední stát nepořídil francouzské stíhačky Rafale.
Francken také odmítl tvrzení, že by provozování nových bojových letounů v belgickém prostou ztížilo civilní letecký provoz. Poukázal na to, že od 80. let se výrazně snížil počet vojenských stíhaček a naopak civilní provoz se mnohokrát zvýšil. „Žádna panika. Bude tu místa dost,“ uvedl.
Ukrajina v budoucnu od Švédska koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen. Oznámil to dnes švédský premiér Ulf Kristersson po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Linköpingu, kde sídlí výrobce letounů Saab. Podle agentur Reuters a AFP jde zatím o předběžnou dohodu o dlouhodobé spolupráci v oblasti letecké obrany.
Pojem, který znají i úplní laikové, Turingův test, už nedává smysl. Jak tedy posoudit kvalitu obecné umělé inteligence, o niž se vývojáři snaží? Možná podle toho, že stroj pochopí, jak složit nábytek z krabice, určí čas podle ručiček na ciferníku hodin a nějak pozná, že lidem nemá ublížit. Anebo vůbec nijak.
Umělá inteligence mává s jistotami v našem pracovním i soukromém životě. A také v odborných východiscích svých tvůrců. Jedno z nich už dávno navrhl Alan Turing.
Tento geniální britský matematik je považován za zakladatele moderní informatiky a počítačové vědy. Pomohl své zemi vyhrát 2. světovou válku, protože byl nejdůležitějším z vědců, kteří rozluštili německé vojenské šifry. Mimochodem, „za odměnu“ byl po válce odsouzen pro tehdy nezákonnou homosexualitu. Aby se vyhnul vězení, podstoupil chemickou kastraci a v roce 1954, ve věku 42 let, zemřel na požití cyankáli.
V roce 1950 navrhl postup k posouzení inteligence stroje. U tehdejších počítačů inteligenci nikdo nehledal, Turingův koncept pro budoucnost byl spíše filozofický než exaktní. Vypadal takto: Komise zadává otázky, dostává na ně písemné odpovědi, a pokud nerozpozná, že odpovídá počítač a nikoli člověk, je počítač uznán jako inteligentní.
Umělá inteligence v lékařské ordinaci: Pacient lékaře někdy ani neuvidí
Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.
Postup měl spoustu kritiků, například že neřeší podstatu strojové inteligence, ale jenom srovnává s člověkem. Ale byl jako měřítko pokroku směrem k obecné umělé inteligenci akceptován – už proto, že nic lepšího a obecně platnějšího stejně nebylo. Vždyť i sám pojem obecná umělá inteligence je hodně vágní, přestože jej řada technologických firem používá k označení širokého systému umělé inteligence obdařeného vynalézavostí, která se vyrovná jakékoli lidské kognitivní schopnosti.
Ale kritika sílila úměrně tomu, jak úspěšně se prosazují nynější velké jazykové modely umělé inteligence. Byly trénovány na obrovském množství textů a pracují především na principu statistické pravděpodobnosti návaznosti slov a slovních obratů. To se úplně liší od fungování lidské inteligence. Ale přesto velké jazykové modely dokázaly na bázi Turingova testu přesvědčit i odborníky, že jejich výtvory (od odpovědí na běžné otázky přes povídky nebo kompilační odborné studie až po písně) pocházejí od lidí.
Základnímu konceptu Turingova testu teď možná už definitivní ránu zasadila odborná konference uspořádaná britskou Královskou společností při příležitosti 75. výročí vydání Turingova spisu, v němž svůj test představil.
Vysokoškolský diplom už nestačí. Umělá inteligence snižuje cenu znalostí
Jestliže bude umělá inteligence umět totéž, co vysokoškolsky vzdělaný člověk, proč by mu měli zaměstnavatelé za jeho práci nějak extra platit? Univerzity by tedy měly rychle vymyslet, co by měly své studenty učit.
Účastníci se v podstatě shodli, že Turingem navržený test už nemá univerzální smysl. Třeba proto, že na složité odborné otázky mohou s úspěchem odpovědět i stroje, které vzápětí nedokážou poznat, jaký čas ukazují hodiny na číselníku s ručičkami.
Jeden z účastníků konference, Gary Marcus, neurovědec z Newyorské univerzity, nadhodil, že vhodnějším hodnocením by bylo něco jako Turingova olympiáda. V ní by počítač musel vyřešit asi tucet testů, včetně sledování filmu a pochopení toho, co se se v něm děje, nebo dodržení pokynů pro montáž nábytku z plochého balení. (Ponechejme teď stranou, jak úspěšní jsou v podobných úkolech opravdoví lidé.)
Jiní účastníci konference rovnou říkali, že ani počítačová olympiáda k ničemu není a zpochybňovali rovnou celé úsilí o vytvoření obecné umělé inteligence.
OpenAI nabízí chudším zemím předplatné ChatuGPT téměř zdarma. Češi mají smůlu
Nejhodnotnější startup světa OpenAI se pokouší získat uživatele v méně vyvinutých zemích. Již v 90 státech nabízí předplatné ChatGPT Go, které někde vyjde na méně než pět dolarů za rok. Česko na tomto seznamu chybí. Naopak třeba Indové dostanou roční předplatné zcela zdarma.
„Myslím, že bychom se měli přestat ptát, jestli je stroj inteligentní. Místo toho se ptejme, co přesně tento stroj dělá,“ uvedla Shannon Vallorová, etička zabývající se umělou inteligencí na Edinburské univerzitě. Kritizovala, že Turingův test je „zastaralým vědeckým konceptem, jenž nepojmenovává žádnou skutečnou entitu nebo kvalitu, která existuje“. Přidala i něco o trochu konkrétnějšího, podle ní by modely umělé inteligence měly soutěžit v bezpečnostních testech zaměřených třeba na to, jak snadno se dají zneužít a jak pravděpodobné je, že nástroj spáchá v reálném kontextu něco neočekávaného a nežádoucího.
Že to pořád zní obecně a v praxi neuchopitelně? Tedy ještě vágněji než původní Turingův test? No, ano. Jak vidno ani dnes ještě odborníci nemají základní filozofický, ale ani zcela praktický přístup k rozumnému zvládnutí nástrojů umělé inteligence. Tak kde by jej pak vzali laikové.
Prohlížeč ChatGPT Atlas chce konkurovat Google. Přinese to spoustu rizik, varuje expert
Společnost OpenAI, tvůrce ChatuGPT, představila nový prohlížeč Atlas. Ten chce konkurovat vyhledavači Googlu. Podle expertů je to krok o operačnímu systému na bázi AI, což přinese řadu rizik.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Umělá inteligence vytvořila vědce. Kreativní moc není
Ekonomické body programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů dávají z velké části smysl. Otázkou však je, zda se podaří deficit veřejných financí udržet „bezpečně pod úrovní 3 % HDP”, které formující se kabinet v prohlášení rovněž deklaruje.
Jakýmsi „leitmotivem“ celého prohlášení je asertivnější přístup k řadě zásadních politik a přístupů Evropské unie. V prohlášení tak rodící se vláda deklaruje, že odmítne zavedení emisních povolenek pro domácnosti, EU ETS2, a také migrační pakt EU a že nepřijme euro, a naopak navrhne ukotvení české koruny do Ústavy České republiky.
Tvrdší přístup k Bruselu
Takové kroky jsou z národohospodářského hlediska České republiky opodstatnitelné. Emisní povolenky pro domácnosti totiž představují další nárůst přerozdělování, které je ekonomicky obvykle méně efektivní než rozdělování kapitálu na bázi tržních principů. Migrační pakt by zase mohl mít nepříznivý dopad na tuzemské veřejné finance, protože zahrnuje kompenzaci případného nepřijetí migrantů dle daného klíče finančním odvodem. Konečně náklady eura v současnosti z hlediska české ekonomiky převyšují jeho benefity a nezdá se, že by se to mělo v dohledné době změnit.
Sporná rozpočtová matematika
Prohlášení obsahuje také řadu bodů, které povedou k vyšší zátěži tuzemských veřejných financí, takže je vskutku otázkou, zda se podaří deficit veřejných financí udržet „bezpečně pod úrovní 3 % HDP”, jak prohlášení deklaruje.Jde například o obnovení výraznější valorizace důchodů, která by jejich příjemcům zaručila lepší podmínky například v době citelné inflace. Deklarované zastropování věku odchodu od důchodu na 65 letech by nemělo mít za působení rodící se vlády dopad na veřejné finance, protože český penzijní systém je stále ve stádiu postupného navyšování věku do důchodu pod touto úrovní. Do penze by se ve věku 65 let a vyšším mělo podle úpravy prosazené končící vládou odcházet až ve druhé polovině 30. let, tedy řadu let po skončení funkčního období vlády vznikající.
Schillerová chystá návrat EET i školkovného. Prosadit chce i vyšší valorizaci důchodů
Nová verze elektronické evidence tržeb (EET), kterou chce zavést rodící se vláda ANO, SPD a Motoristů, by měla začít platit od ledna 2027. Podle budoucí ministryně financí Aleny Schillerové má systém nově zohlednit malé živnostníky a příležitostné výdělky, aby se předešlo zbytečné administrativě.
Zátěží pro veřejné finance bude však už za vlády rodícího se kabinetu navýšení rodičovského příspěvku. Mezinárodní zkušenost však napovídá, že navýšení o 50 tisíc korun nezajistí vyšší porodnost.
Slib, že daně neporostou
Dalším zásadním ekonomickým závazkem prohlášení je slib nezvyšovat žádné daně. Nová vláda tudíž nehovoří jen o tom, že nebude zvyšovat složenou daňovou kvótu, tedy poměr daňového inkasa k HDP, což prostor určitému navyšování daní otevírá, nepřevyšuje-li jeho míra míru růstu celého hospodářství. Nová vláda tedy deklaruje vskutku nezvyšování daní jako takových. Přitom firemní daň deklaruje dokonce snížit, zpět na 19 procent. Navíc rozšiřuje okruh slev na dani, například na druhého z manželů či na studenty. K navýšení porodnosti hodlá motivovat výraznou slevou na dani za čtvrté a další dítě, přičemž ovšem ani od tohoto kroku nelze očekávat nastartování porodnosti.
Zestátnění ČEZ bez dopadu na rozpočet
Veřejné finance by naopak nemělo zatížit zestátnění energetického podniku ČEZ, které nová vláda hodlá uskutečnit za jeho vlastní prostředky. Vláda se v energetické oblasti rovněž zavazuje udržet některé uhelné elektrárny při výrobě elektřiny, dokud nebude k dispozici dostatek stabilních zdrojů energie. To může pomoci stlačit ceny elektřiny v ČR, ale zároveň jde o další bod, jehož plnění může českou vládu dostat do kolize s Evropskou komisí.
Souhrnně lze říci, že program vlády je ekonomicky realistický, ale rozpočtově ambiciózní. Deklarované zachování sociálních benefitů a současné snižování daní bude obtížné sladit s cílem udržet deficit veřejných financí pod hranicí 3 % HDP, kterou požaduje unijní Pakt stability a růstu.
