Lukáš Kovanda: Hůř než teď stát hospodařil už jen loni
Únorové hospodaření státního rozpočtu skončilo druhým nejhorším výsledkem v historii, hůře bylo už jen loni. Schodek ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun. Letošní celoroční schodek by měl nakonec činit zhruba 230 miliard korun. Měl by být tedy o nějakých 22 miliard korun nižší, než ten naplánovaný. Státu pomohou vyšší daně a odvody, nižší inflace i mimořádné zdanění zejména menšinových akcionářů ČEZ.
Hospodaření české vlády vykázalo ke konci letošního února druhý nejhorší výsledek v historie. Schodek podle dnes zveřejněných údajů ministerstva financí činí 102,5 miliardy korun. Výraznější deficit vykázal státní rozpočet za první dva měsíce roku už jen loni, kdy schodek za měsíce leden a únor činil dokonce 119,7 miliardy korun.
Zlepšení salda rozpočtu v porovnání s loňskem má na svědomí fakt, že rozpočtové příjmy letos meziročně rostou znatelně výrazněji než výdaje. Zatímco příjmy narůstají o 10,7 procenta, výdaje jen o 2,5 procenta.
Stát vybere víc na daních
V růstu příjmů se promítá vzestup mezd, který byť ani loni nedorovnal míru inflace, nyní meziročně zásadně přispívá k více než čtrnáctiprocentnímu nárůstu inkasa daně z příjmu fyzických osob. Samotná loňská výrazná inflace se pak odráží ve vyšším inkasu daně z přidané hodnoty, jež meziročně narůstá o sedm procent. Sociální odvody zase pomáhá navyšovat, a to o 7,6 procenta, znovuzavedené nemocenské pojištění. Poté, co letos vstoupil v platnost konsolidační balíček, na něj zaměstnanci odvádějí 0,6 procenta ze svého výdělku.
Na výdajové straně se meziročně snižují náklady obsluhy dluhu, a to o více než šest miliard korun. Toto snížení ovšem nesouvisí s poklesem absolutní výše dluhu, která dále narůstá. Souvisí s poklesem tržních úrokových sazeb, který je pro změnu důsledkem výrazně se snižující inflace. Zlevnění energií na světových trzích a evropských burzách zase vládě umožňuje škrtnout ve výdajích skoro devět miliard korun. O tolik se totiž letos v prvních dvou měsících roku snížila mimořádná podpora poskytovaná v oblasti energií.
Letošní celoroční schodek by měl nakonec činit zhruba 230 miliard korun. Měl by být tedy o nějakých 22 miliard korun nižší, než odpovídá deficitu schválenému pro letošní rok. V lepším než schváleném výsledku státního hospodaření se promítne výraznější než předpokládaný pokles inflace, ale také fakt, že vláda letos bude nadále vybírat daň z mimořádných zisků, i když už vlastně nemá mimořádné výdaje – ty související s dotováním cen energií nad úrovní stropu. Zastropování cen energií bylo ukončeno ke konci loňska. Letošní daň z mimořádných zisků zatíží dominantně energetický podnik ČEZ, resp. tedy zejména jeho menšinové akcionáře.
Loňský rok si Česko za rámeček nedá. Českou ekonomiku loni stáhla pod nulu inflace a s ní související slabá spotřeba domácností, ke konci roku se situace mírně lepšila.
Lukáš Kovanda: Je to oficiální, loňský rok si Česko za rámeček nedá
Názory
Ještě loni ministr financí Zbyněk Stanjura říkal, že daň z mimořádných zisků zřejmě skončí už po roce trvání. Dávalo by to smysl. Ke konci loňska stát ukončil zastropování cen energií. Ty totiž na burze klesly tak nízko, že už není třeba, aby lidem od drahých energií ulevoval. Jestliže už není třeba těchto mimořádných dotací, které pochopitelně zatěžovaly státní kasu, proč nadále vybírat mimořádnou daň ze zisku zejména energetických společností – rozuměj hlavně ČEZ – a bank?
Lukáš Kovanda: Stanjura rozhořčil menšinové akcionáře ČEZ, stát bude dál vybírat mimořádnou daň
Názory
