Umělá inteligence vytvořila vědce. Kreativní moc není
První umělá inteligence v roli vědce si počíná tak trochu jako dávní učenci uzavření ve slonovinové věži svého papírového poznání: prohrabuje se už existujícími znalostmi (či omyly), vyvozuje z nich nějaké závěry, avšak nedělá experimenty, kterými by je ověřila. Ale i tak jí to začíná myslet.
Ještě před takovými deseti lety převládaly i mezi odborníky představy, že počítačová či umělá inteligence zvládne i činnosti považované za intelektuální. Ale pozor, jen takové, které jsou založeny především na opakovaném používání pravidel.
Klasickým příkladem jsou šachy. To je nepochybně složitá a náročná hra, ale odvíjí se od stanovených pravidel, dá se rozepsat do přesně daných kroků, a když má počítač dostatečný výkon, porazí i šachové velmistra. Anebo třeba zpracování obvyklých účtů nebo sestavení standardní smlouvy. To umělá inteligence zvládá stále líp, takže se ušetří za účetního nebo advokátního koncipienta.
Americká společnost OpenAI, která stojí za oblíbeným chatovacím programem ChatGPT, jedná s investory o novém kole financování, ve kterém chce získat miliardy dolarů. Hodnota firmy by díky tomu mohla dosáhnout více než 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun), uvedl list the Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje.
OpenAI jedná o nové investici, firmu by to mohlo ocenit na více než dva biliony
Money
Rutinéra nahradí, kreativního člověka prý ne
Avšak, říkalo se, člověku vždy zůstane tvůrčí činnost, protože ta vychází z lidského mozku a nedá se naprogramovat. Neboli – počítač nahradí rutinéra, ale ne kreativního člověka.
Dnes už víme, že na tohle se úplně sázet nedá.
V Tokiu sídlící společnost Sakana AI společně s akademickými výzkumnými ústavy v Kanadě a Británii vytvořily „vědce“ tvořeného umělou inteligencí. Nazvaly jej AI Scientist.
A to už je podstatně jiná kategorie intelektuální činnosti: věda je vědou právě proto, že je vysoce kreativní, přichází s úplně novými myšlenkami, postupy, objevuje nečekané možnosti poznání, překračuje hranice myslitelného... Samozřejmě existují i řadoví „dělníci vědy“, bez nichž by vědecký výzkum nemohl probíhat, ale kteří o Nobelově ceně nemohou ani snít. Nicméně „dělníky vědy“ by měl vést někdo, kdo má nadání ke kreativitě. Jinak se daleko nedostanou.
A do které kategorie patří AI Scientist?
Je to vlastně rozsáhlý jazykový model, který čte existující odbornou literaturu, zpracovává vlastní odborné články a dokonce si na ně sám udělá odborné recenze, takže může svůj už použitý postup následně upravit.
Tohle do určité míry umějí už běžné modely umělé inteligence, které zneužívají studenti pro psaní seminárních prací (pokud je v jejich škole už nezrušili). Tam ovšem jde o získání zápočtu, ne o vědecký výzkum, což je podstatný rozdíl.
Data o svém modelu AI Scientist vědci zveřejnili v databázi arXiv, tedy ve verzi, která dosud neprošla recenzním řízením, ale je takto okamžitě k dispozici dalším odborníkům, kteří mohou reagovat.
Myslí to vážně, nebo mi lže do očí? To je otázka, kterou si snad každý někdy položí, když mluví s potenciálním obchodním partnerem, s prodejcem nabízeného zboží nebo třeba jen tak s někým v restauračním zařízení. Výzkumníci zkouší zapojit do odhalování lží umělou inteligenci. Dokáže to líp než člověk, výsledky ale pořád nejsou nic moc. Nicméně už mohou přinášet problémy, pokud se na ně někdo příliš spolehne.
Lháře odhalí umělá inteligence snáze než člověk, ale pořád to nestačí
Enjoy
Zatím jen „dělník vědy“
Obrovský nedostatek je vidět na první pohled: AI Scientist neumí dělat laboratorní práci. To se v budoucnu může změnit. Umělá inteligence existuje ve virtuálním prostoru, do třírozměrného světa může vstoupit, jen když je napojena na roboty, které její pokyny uskuteční. To se už běžně děje a bude to určitě možné i s programem AI Scientist.
V tuto chvíli však AI Scientist umí určité experimenty jen na svém písečku, ve virtuální oblasti strojového učení. Vyhledává práce v odborné literatuře, připravuje na jejich základě algoritmy, které by měly vést k novému cíli, aplikuje na ně malé náhodné změny a vybírá ty, které přinášejí vyšší účinnost. Napodobuje vlastně přírodní evoluci. Nakonec o výsledcích napíše odborný článek.
Vědecký časopis Nature v redakčním článku shrnul výhrady odborníků, kteří se s programem seznámili. Obvykle konstatovali, že výsledky, jež AI Scientist svou prací vytvořil, představovaly jen postupný vývoj, který by nestálo za to publikovat.
Ale nelámali nad ním hůl. Předpokládali, že se bude vylepšovat a že pak může být dobrým „dělníkem vědy“, který zvládne různé automatizované práce, jako třeba dělat odborné rešerše nebo provádět robotické experimenty. Na opravdu průlomové, kreativní činnosti to zatím neviděli.
Uvidíme za pár let, jestli se vývoj posune dál a AI Scientist bude přinášet plnohodnotné objevy a vynálezy, jejichž zavádění do praxe bude řídit AI Manager a platit to bude AI Investor...
Generativní umělá inteligence má sice pořád řadu much, ale už dokáže být užitečná v mnoha oborech. A to i v páchání zločinů. Abyste nenaletěli, měli byste být hodně nedůvěřiví a používat vlastní hlavu.
Umělá inteligence ve službách zločinu. Před čím se laik ještě ubrání a kde už nemá šanci?
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
