Většina obyvatel se přiklání k tomu, aby Sněmovna vydala předsedu ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v případu Čapí hnízdo. Vyplývá to z průzkumu agentur Kantar CZ a Data Collect pro Českou televizi (ČT), jehož výsledky televize zveřejnila v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce. Pro Babišovo vydání se vyslovilo v průzkumu 56 procent respondentů, proti 41 procent oslovených lidí.
Pražský městský soud poslal do dolní komory žádost o Babišovo vydání ve čtvrtek. Babiš opětovně získal ve sněmovních volbách mandát, a tím i imunitu v plném rozsahu. Případ pokračuje čtvrté volební období, dolní komora předsedu ANO už třikrát ke stíhání vydala. Babišovo stíhání je zatím přerušené. Babiš už dříve uvedl, že Sněmovnu o své vydání nepožádá. Kauzu označuje za politický proces, vinu v dotační kauze dlouhodobě popírá.
V průzkumu odpovědělo 37 procent respondentů tak, že Sněmovna by měla Babiše určitě vydat. Dalších 19 procent lidí uvedlo, že by ho měla spíše vydat. Rezolutně proti vydání byla přesně pětina dotázaných, spíše proti vydání 21 procent. Průzkum se uskutečnil mezi 1. a 3. říjnem, odpovídalo v něm 1515 respondentů.
Předseda SPD Tomio Okamura už ohlásil, že jeho hnutí Babišovo vydání nepodpoří. ANO s SPD a s Motoristy jedná o vzniku nové vlády.Ve dvousetčlenné Sněmovně budou mít tato uskupení většinu 108 hlasů. Šéf Motoristů Petr Macinka v dnešních Otázkách Václava Moravce uvedl, že případ Čapí hnízdo pokládá za politický. „Kdybych měl odpovídat v průzkumu, byl bych ve skupině 'spíše ne'", řekl. Zástupce ANO v televizní debatě Radek Vondráček podotkl, že kauza trvá deset let a vždy je potřeba zvážit nebezpečí politizace.
„Jako poslanec mám umožnit, aby právo bylo vykonáno," uvedl naopak ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Obdobně se vyjádřila předsedkyně pirátského klubu Olga Richterová, podle níž je zřejmé, že má rozhodnout soud.
Babiš a jeho někdejší poradkyně, nyní europoslankyně ANO Jana Nagyová čelí obžalobě kvůli padesátimilionové dotaci na areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic. Pražský městský soud je dvakrát nepravomocně osvobodil, oba rozsudky ale zrušil odvolací Vrchní soud v Praze. V posledním rozhodnutí letos v červnu navíc odvolací senát zavázal městský soud k tomu, aby obžalované na základě provedených důkazů uznal vinnými.
Dalibor Martínek: Babiš do vězení nepůjde, raději bude premiérem
Pes aby se v tom vyznal. Andrej Babiš je jasným lídrem současných voleb. Všichni ovšem čekali, že budoucím premiérem bude Karel Havlíček, Babišův dvorní lokaj.
V Česku je po volbách jasné, kdo zemi v příštích letech bude vládnout. Jak bude vládnout, je ale velkou neznámou. V komentáři k výsledku českých sněmovních voleb a sestavování vlády to napsal list Die Zeit. Vítěz voleb, předseda hnutí ANO Andrej Babiš, podle něj totiž jedná nepředvídatelně. List ho označuje za postrach Evropy.
Německý průmysl se propadl o dvacet let nazpět. Klíčovou roli v tom hrají emisní povolenky a obecně evropská zelená ideologie.
Německá průmyslová výroba dále ochabuje. Letos se pohybuje na úrovni 91 až 93 procent úrovně roku 2021. Reálně tak odpovídá hodnotám roku 2006. Vskutku, s výjimkou let globální finanční krize a později krátce doby pandemie covidu je letos německá průmyslová výroba nejslabší za posledních takřka dvacet let, jak zachycuje horní graf Bloombergu (viz níže).
Bloomberg, poskytnuto Lukášem Kovandou
Německá průmyslová výroba kulminovala koncem roku 2017, kdy až o devět procent přesahovala pozdější úroveň roku 2021.
Co stojí za již prakticky osmiletým trendovým poklesem německého průmyslu?
Důvodů je více. Nápadný je ale časový překryv německého průmyslového úpadku s érou rostoucích a vysokých cen emisních povolenek EU. Jejich cena byla naposledy celoročně pod úrovní deseti eur za povolenku právě ve zmíněném roce 2017 (viz spodní graf Bloombergu), kdy tehdy výkon německého průmyslu dosáhl historicky nejvyšší úrovně.
Lukáš Kovanda: Konec české oceli? Třinecké železárny zvažují přesun mimo EU
Po 160 letech hrozí konec výroby oceli na území ČR, což nahrává Rusku. Klíčovým viníkem jsou emisní povolenky EU. Mezinárodní asociace pro obchodování s povolenkami ale i tak žádá uspíšení zahájení podeje povolenek pro domácnosti.
Od konce roku 2017 cena povolenek narůstala, zatímco výkon německého průmyslu postupně pohasíná. Od konce roku 2017, kdy výkon německého průmyslu vrcholil, stoupla do dnešních dní cena povolenek EU o 916 procent, což odpovídá každoročnímu nárůstu jejich cen průměrně čítajícímu zhruba 35 procent.
Jinými slovy, velké německé průmyslové podniky se běžně potýkají s každoročním růstem nákladů na povolenky ve výši 35 procent. Takto vysokému nárůstu nákladů na povolenky nečelí žádná jiná ekonomika světa mimo jednotlivá hospodářství EU. Z nich je ale právě to německé motorem celé EU, vysoce citlivé na cenu povolenek kvůli právě svému silnému průmyslovému založení.
Tento „motor EU“ ovšem navíc čelí situaci, kdy se Berlín rozhodl z ideologických důvodů povypínat všechny své jaderné elektrárny, a navíc se ještě odpojil od dodávek levných ruských energií. Zejména zemní plyn z Ruska měl přitom pohánět německý průmysl namísto uhlí a jádra po celou tu dobu, což mohou být dlouhá desetiletí, kdy ještě obnovitelné zdroje nebudou moci takovou úlohu plně zastat.
Stagnace až trvalejší pokles průmyslu jsou patrné v posledních letech také v Česku. Zásadním důvodem je právě chřadnutí průmyslu německého. A Česko již podobně jako Německo začíná pociťovat růst míry nezaměstnanosti, která je nejvyšší za 8,5 roku. Od roku 2019 přibylo v ČR bezmála 140 tisíc nezaměstnaných. Z velké části jde o „oběti“ chřadnutí českého, potažmo německého průmyslu, a tedy zelené ideologie.
Každý den se mu otevírá jeden z nejkrásnějších pohledů na Prahu – z terasy přímo na Pražském hradě. Šéfkuchař Marek Janouch tu se svým týmem připravuje českou kuchyni inspirovanou starými kuchařkami i šlechtickými hostinami, nicméně v moderním pojetí. Tradici spojuje s aktuálními trendy, sezónností a důrazem na kvalitní suroviny. O tom, jak se vaří na, tak výjimečném místě, proč se u nich smažený sýr nikdy na lístku neobjeví a jak důležité je pro něj mít v kuchyni stabilní tým, jsme si povídali v „jeho“ Kuchyni na Hradě.
Každý den kvůli práci míříte na jedno z nejhezčích míst v Praze. Jaké to je vařit přímo na Pražském hradě a servírovat jídlo s tak výjimečným pohledem na Prahu?
Ten ranní výhled je opravdu k nezaplacení. I když se přiznám, že občas už tu krásu ani nevnímám. Myslím tedy na cestě sem. Ovšem tradici s kávou na naší terase s tím krásným výhledem na celou Prahu, při pravidelných denních schůzkách týmu, obzvláště v teplých dnech, si ujít nenechám.
V osm se potkávají kuchaři, kdy se řeší, co je ten daný den potřeba dělat. Během další schůzky v 10.45 se schází číšníci. Ta probíhá tak, že ochutnají jídlo. Procházíme s nimi složení a postupy vybraných jídel, aby přesně věděli, co je daný den potřeba dělat, jaké je rozdělení postů v kuchyni, a aby je nezaskočila žádná otázka od hosta.
Jak často se řeší různé potravinové alergie či intolerance?
Tak alergeny máme samozřejmě uvedené v jídelním lístku, tam problém nevidím. Každopádně pak může nastat problém, když si nějaký host u stolu objedná jídlo bez laktózy nebo lepku. Podobné situace samozřejmě umíme vyřešit. Máme jídla bez lepku, některé i bez laktózy. Nebo se dají zaměnit přílohy – třeba brambory místo knedlíků. Na druhou stranu může nastat i situace, kdy raději nabídneme třeba pečenou, grilovanou nebo čerstvou zeleninu podle sezony. Protože jsou jídla, v nichž když odeberete i jenom jednu ingredienci, výsledná chuť není taková, jaká by měla být.
Celý rozhovor si můžete přečíst v magazínu Newstream CLUB
Newstream CLUB 9 Newstream
Svíčkovou bez knedlíku si zkrátka neumíte představit...
Tak existují hosté, kteří si k ní bez problému dají brambor.
Svíčková s bramborem vám ještě, jak se říká, „netrhá žíly“?
Rozhodně méně než smažák s knedlíkem. Asi byste nevěřila, ale i takové objednávky jsme v Lokále, kde jsem dřív působil, řešili.
Ladislav Lábus: Z architektury se vytrácí to podstatné
„Obyčejnost je plachá, ale krásná,“ říká architekt Ladislav Lábus. V architektuře podle něj nejde o efekt, ale o lidi, kteří v ní žijí. Když projektuje, je pro něj důležitá pravdivost, jednoduchost a ohleduplnost. Ať už jde o panelová sídliště, nebo vilu, stavby musí smysl, být příjemné a neztrácet svou podstatu. „Tisíce druhů obkladaček nejsou v přímé úměře k tomu, jak se v prostoru žije,“ dodává Lábus v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.
Co se týká bezmasých jídel, na vašem jídelníčku je vždy alespoň jedna varianta?
Máme vždy dvě. V případě hlavních jídel koprovku, to je naše stálice. A aktuálně také pečený květák. Další jsou na předkrmech, třeba v létě si fungování neumím představit bez rajčatového salátu.
Vím, že zdrojem vaší inspirace jsou staré české kuchařky. I ty „myslely“ na vegetariány?
Takové recepty v historii najdeme, ale upřímně, není jich moc. Každopádně ty knihy, jež zmiňujete, opravdu slouží jen jako inspirace. Recepty se snažíme přizpůsobit současným trendům. Styl, jakým se vařilo dřív, není aplikovatelný v současnosti. Lidé by to nejedli.
Olga Trčková: Čeští sběratelé jsou dnes vášnivější než mnohde na světě
Vybudovala DSC Gallery, která se zařadila mezi nejvýraznější komerční galerie u nás. Vystavuje největší jména tuzemské scény, ale také mladé talenty, a hlavně do Prahy vozí významná jména berlínské, londýnské i newyorské scény. Olga Trčková je vášnivou sběratelkou, pomáhá umělcům, ale také jiným sběratelům. „Jednou vás pozvu do DSC Gallery London,“ slibuje v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB, z něhož nabízíme ochutnávku.
Tak odlehčenou smetanu bych rozhodně při vaření nepoužil. Měl jsem na mysli něco jiného. My jsme sice mluvili o vegetariánské, bezmasé kuchyni. Ale já se vrátím k té běžné „masové“. V minulosti se běžně v kuchyni využívalo celé zvíře, včetně vnitřností. U nás je hosté na lístku moc často nenajdou. I když se občas v nějaké formě také objeví.
Co na české kuchyni považujte za výjimečné?
Výjimečné? Třeba to, že v létě, kdy je sezona rajčat, nabízíme svým hostům skvělý rajčatový salát z lokálně vypěstovaných rajčat. Stejně jako to, že ho potom na našem jídelníčku nenajdete v listopadu. Zároveň vždy se snažíme nabízet jídla z českých ryb. Dlouhodobě se na našem lístku ustálil třeba předkrm z kapra. To, že svíčková je jedním z nejprodávanějších jídel, je jedna věc. Ale nemyslím si, že svíčková je vlajkovou lodí tuzemské gastronomie, která je historicky výjimečná v široké škále jídel. Nedá se říct, které jídlo Česko reprezentuje. Základem jsou vždy kvalitní suroviny a postupy.
Zakladatel GymBeam Dalibor Cicman: Chci spolupracovat s nejchytřejšími lidmi na globální úrovni
GymBeam patří k nejrychleji rostoucím startupům v Evropě. Sázka na fitness potravinové doplňky se zakladateli a hlavnímu akcionáři firmy Daliboru Cicmanovi vydařila stejně jako snaha organicky růst nejprve na východoevropských trzích a nyní také v Německu. „Jsme firma, kde se zkouší hodně věcí, je to naše DNA,“ říká Dalibor Cicman v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB, kde mimo jiné prozrazuje, jakou budoucnost pro svou firmu chystá.
Právě Marie B. Svobodová, autorka kuchařky, jež je jedním z vašich inspiračních zdrojů je spojována s výjimečnými technologickými postupy. Které to jsou?
Všemu dávala čas. V současnosti stále najdete mnoho restaurací, které se postupy snaží urychlit, možná i takzvaně ošulit. Každé jídlo ale vyžaduje svůj čas. Stejně jako lásku, se kterou ho připravujete.
Jak se liší přání zahraničních hostů od těch českých? Jak se gastronomický sektor proměnil za covidu a v čase po pandemii? Přečtěte si celý rozhovor se šéfkuchařem Markem Janouchem v magazínu Newstream CLUB, který právě vychází.
Marek Janouch
Šéfkuchař restaurace Kuchyně na Pražském hradě. Vyučil se jako kuchař-číšník a po škole začínal v pražské steakové restauraci. Dlouhých jedenáct let strávil v Mánesce, kde vyrostl z kuchaře na zástupce šéfkuchaře. Poté otevřel první Lokál v Dlouhé ulici a následně šest let působil jako executive chef celé sítě Lokálů Ambiente. Když mu začala chybět vlastní kuchyně, přihlásil se do výběrového řízení na Pražském hradě a stal se šéfkuchařem Kuchyně v Salmovském paláci. Jeho inspirací jsou staré české kuchařky, především Marie B. Svobodová, ale recepty přizpůsobuje moderním trendům.
Včelaří hlásí lehce podprůměrnou produkci medu, ale kvalitního. Poroste cena?
Téma dlouhověkosti se v posledních letech dostává do popředí nejen v odborných diskusích, ale i v každodenním životě. Už nejde jen o otázku, jak dlouho budeme žít, ale jak kvalitně, vitálně a ve zdraví dokážeme svá léta prožít. Tento posun není náhodný – je výsledkem demografických změn, rozvoje vědy a medicíny i rostoucí touhy lidí aktivně pečovat o sebe a své zdraví.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Na Hradě je nový podnik. Svíčková s výhledem na katedrálu je za rozumnou cenu
