Evropa po osmnáctihodinovém maratonu zmírnila klimatické ambice – cílem do roku 2040 má být snížení emisí o 85 procent, nikoli o 90 procent. Česko si vybojovalo úlevy pro průmysl i spalovací motory, přesto ale novou dohodu odmítlo.

České republice se spolu s dalšími státy podařilo vyjednat řadu ústupků ohledně nového klimatického cíle Evropské unie pro rok 2040 a některé země výsledný text nakonec podpořily. Oznámil to ve středu ráno na síti X ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Uvedl, že Česko přesto – v souladu s dlouhodobou pozicí – hlasovalo proti dohodě. Ta bude podle něj formálně potvrzena ve středu ráno. Agentura Reuters informovala, že ministři dosáhli v ranních hodinách předběžné shody po osmnáctihodinovém jednání.

Jednání Rady pro životní prostředí trvalo 18 hodin. Česká republika spolu s dalšími státy tvořila silnou blokační menšinu, díky které se podařilo vyjednat řadu významných ústupků. Z těchto důvodů některé země výsledný text nakonec podpořily. Česká republika v souladu s… pic.twitter.com/YBqoMOsiyl

— Petr Hladík (@hladikpe) November 5, 2025

Hlavní ústupky: odklad ETS2 a zachování spalovacích motorů

Jako hlavní dosažené ústupky pro Česko Hladík označil především odklad spuštění nového systému emisních povolenek ETS2 o jeden rok – tedy na rok 2028.

„Cíl do roku 2040 bude snížen na 85 procent za celou EU, bez závazných cílů pro jednotlivé státy. Až pět procent redukce emisí bude možné naplnit pomocí mezinárodních kreditů ze třetích zemí – výhoda pro české firmy investující do čistých projektů v zahraničí,“ uvedl ministr.

„Technologická neutralita bude zachována i v revizi pravidel pro emise CO₂ z automobilů, což znamená prostor nejen pro elektromobily, ale i alternativní paliva. Toto je další krok k přehodnocení zákazu spalovacích motorů po roce 2035,“ dodal.

Mezi další body vyjednané ve prospěch Česka zmínil mimo jiné „zachování vyšší bezplatné alokace povolenek pro český průmysl i po roce 2028“ a „posílený monitoring dopadů klimatických politik na zaměstnanost a průmysl s možností návrhu úlev či úpravy cílů“.

Boj o realistický cíl

Evropská komise původně navrhla snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Česko, Polsko či Itálie prosazovaly zmírnění tohoto cíle, zatímco Španělsko či Švédsko to odmítaly. Polsko například chtělo, aby až deset procent z cíle bylo možné splnit prostřednictvím mezinárodních uhlíkových kreditů.

Blokační menšina a „realistické“ ambice

Hladík uvedl, že Česko vytvořilo s Itálií, Řeckem, Bulharskem, Rumunskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Rakouskem a Belgií blokační menšinu, která prosazovala „realistický“ přístup.

„Česká republika spolu s dalšími státy tvořila silnou blokační menšinu, díky které se podařilo vyjednat řadu významných ústupků. Z těchto důvodů některé země výsledný text nakonec podpořily,“ napsal Hladík na sociální síti.

Česko odmítlo kvůli dopadům na průmysl

Český ministr životního prostředí už při příjezdu na jednání prohlásil, že Česko klimatický cíl EU pro rok 2040 nepodpoří. Nový cíl by měl být podle něj realistický a zohledňovat technologické možnosti i ekonomické dopady.

Odmítnutí bylo motivováno také tím, že Evropská komise nevypracovala dopadové studie pro jednotlivé průmyslové sektory, dodal Hladík.

Babišova vláda vyhlásila válku Green Dealu. EU se obává dalšího rebela

Politika

Prvním velkým cílem Andreje Babiše na evropské scéně je zhatit plány Evropské unie na nový systém emisních povolenek ETS2, napsal bruselský server Politico s odvoláním na programové prohlášení nové české vlády, které uniklo do médií. Server si všímá i toho, že se český politik, který byl po vítězství v parlamentních volbách pověřen jednáním o stavení budoucí vlády, více zaměřuje na potlačení zelené agendy EU, než na podkopávání Ukrajiny. Mohl by tak najít spojence spíše u polského premiéra Donalda Tuska, než u jeho maďarského kolegy Viktora Orbána.

ČTK

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Bruselský „strop“ na povolenky je jako náplast na zlomeninu: hezky vypadá, ale nic neřeší

Názory

Zastropování cen emisních povolenek je z pohledu ekonomické teorie i podstaty jejich fungování nesmysl. Povolenky nejsou daň, ale nástroj, který má vytvářet tlak na snižování emisí – tedy fungovat jako postupně se utahující smyčka. Proto je jejich zdražování přirozenou součástí systému, nikoli chybou.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Zpochybní migraci, klima i pomoc Ukrajině, ale do války s Bruselem se nepustí. Německý Der Spiegel popsal Andreje Babiše jako politika, který „vládne byznysem, ne přesvědčením“.

Česko pod vedením budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) bude zpochybňovat některé projekty Evropské unie – například v oblasti migrace, klimatu nebo pomoci Ukrajině. Ostré spory s Bruselem po vzoru Maďarska ale podle německého týdeníku Der Spiegel nehrozí. Babiš je podle komentáře „pragmatik bez ideologie“, který se řídí především obchodními zájmy.

Pragmatik, který nemá problém s krajní pravicí

„Vítěz voleb Andrej Babiš se nechá zvolit premiérem za pomoci pravicových extremistů,“ píše Der Spiegel. Podle časopisu bude nový premiér zpochybňovat unijní projekty, ale z vlastního zájmu se vyhne otevřenému střetu s Bruselem. „Jeho hospodářské zájmy udrží Česko ve středu Evropy,“ dodává.

Babiše německý magazín popisuje jako politika bez ideologického ukotvení, který se řídí „byznysovým pragmatismem“. „Na začátku října vyhrál volby tím, že tvrdil, že může stát řídit stejně efektivně jako svůj holding Agrofert,“ napsal Der Spiegel. Podle komentáře Babiš nemá problém vládnout s pomocí dvou krajně pravicových stran.

Babišova vláda vyhlásila válku Green Dealu. EU se obává dalšího rebela

Politika

Prvním velkým cílem Andreje Babiše na evropské scéně je zhatit plány Evropské unie na nový systém emisních povolenek ETS2, napsal bruselský server Politico s odvoláním na programové prohlášení nové české vlády, které uniklo do médií. Server si všímá i toho, že se český politik, který byl po vítězství v parlamentních volbách pověřen jednáním o stavení budoucí vlády, více zaměřuje na potlačení zelené agendy EU, než na podkopávání Ukrajiny. Mohl by tak najít spojence spíše u polského premiéra Donalda Tuska, než u jeho maďarského kolegy Viktora Orbána.

ČTK

Přečíst článek

„Bizarní spojenectví“ v nové vládě

Týdeník připomíná, že Babiš už byl premiérem v letech 2017–2021. „A ačkoli je považován za protimigračního a eurokritického populistu, neudělal ze své země druhé Maďarsko. Česká demokracie škodu neutrpěla,“ píše Der Spiegel. Ani tentokrát to podle něj nebude jiné – Babiš je totiž „v první řadě obchodník“ a postrádá nacionalistickou zuřivost maďarského premiéra Viktora Orbána.

V nové vládě má podle magazínu zasednout hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a nová strana Motoristé sobě. SPD podle Der Spiegel prosazuje „tradiční xenofobní nacionalismus“, zatímco Motoristé sobě vede Filip Turek, „který sbírá nacistické artefakty a zveřejňoval rasistické a misogynní komentáře“.

Německý týdeník označil chystanou českou vládu za „bizarní spojenectví pragmatika, populistů a extremistů“.

Dalibor Martínek: Babišův program je jako bonboniéra. Ve skutečnosti utáhne šrouby

Názory

Programové prohlášení vlády je jako adventní kalendář. Každý den si z něj vytáhnete jeden čokoládový bonbón. Nikdo nebude trpět, všichni budeme prosperovat, daně se budou snižovat, výdaje státu zvyšovat, ekonomika bude růst, zmizí byrokracie. To je program jako ze žurnálu. Takový by chtěla každá vláda.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Maláčová potopila nejstarší stranu v zemi a definitivně končí

Názory

Jana Maláčová oznámila definitivní konec v politice. Chce se věnovat sama sobě, na sjezdu v listopadu složí s celým vedením strany funkce. Kdo po ní? Nespíš konec.

Dalibor Martínek

Přečíst článek