Longevity se mění. Již nejde jen o délku života, ale o jeho kvalitu
Téma dlouhověkosti se v posledních letech dostává do popředí nejen v odborných diskusích, ale i v každodenním životě. Už nejde jen o otázku, jak dlouho budeme žít, ale jak kvalitně, vitálně a ve zdraví dokážeme svá léta prožít. Tento posun není náhodný – je výsledkem demografických změn, rozvoje vědy a medicíny i rostoucí touhy lidí aktivně pečovat o sebe a své zdraví.
I když se může zdát, že longevity jako obor je novinkou či módním trendem, v praxi se otázkou prodlužování života a zlepšení jeho kvality lidé zabývají už dlouho. Dnes však máme k dispozici zcela jiné možnosti, znalosti a technologie. Velkou roli hraje také fakt, že společnost obecně bohatne – lidé mají více volného času a prostředků, a proto se nezajímají jen o základní přežití, ale o vyšší kvalitu života.
Proč se longevity stává prioritou právě teď? Průměrná délka života se v posledních desetiletích prodloužila, ale zároveň vzrostl i výskyt civilizačních a chronických onemocnění, která zásadně ovlivňují kvalitu života. Zatímco dříve se zdravotní komplikace spojovaly především se stářím, dnes vidíme, že funkční potíže přicházejí mnohem dříve. Únava, nespavost, trávicí obtíže nebo autoimunitní reakce se objevují už u lidí ve třiceti letech a výrazně ovlivňují jejich schopnost žít naplno.
Longevity proto není jen o tom „být zdravý ve stáří“, ale o tom, jak si udržet vitalitu a rovnováhu už během produktivního věku. Generace dnešních čtyřicátníků a padesátníků zároveň vidí na svých rodičích, jak náročné může být stáří zatížené nemocemi, a proto přirozeně hledá cesty, jak těmto scénářům předejít.
Moderátorka Sara Polak si do podcastu Dobré společnosti pozvala Petra Máru. Ten už přes dvacet let přibližuje české veřejnosti svět technologií, a upozorňuje na jejich praktický dopad a význam pro osobní rozvoj. Jako influencer, školitel a podcaster se stal průvodcem pro ty, kteří chtějí porozumět digitální budoucnosti. Petr Mára bude na říjnové konferenci Good Company Circle hovořit o tom, jaký dopad má na lidstvo dlouhověkost a technologická propojenost.
Technologie budou už za pár let schopné prodloužit život, říká Petr Mára
Newstream TV
Nové horizonty
Zásadní roli hraje prudký rozvoj medicíny a technologií. To, co bylo dříve výsadou laboratoří, je dnes dostupné i v klinické praxi – genetické testy, detailní analýza tisíců biomarkerů, hodnocení mikrobiomu nebo funkce mitochondrií. Přesto je důležité zdůraznit, že nestačí si jen udělat genetický test, myslet, že známe všechna rizika.
Skutečný přínos má až správně zvolená, komplexní a individuálně nastavená diagnostika, propojená s lékařskou praxí a zkušeností odborníků. Teprve kombinace vědy, medicíny a kontinuální péče umožňuje odhalit zdravotní rizika dříve, než se nemoc projeví.
Stravovací přístup Bryana Johnsona, podnikatele-biohackera, jehož cílem je žit věčně, je většinou hodnocen jako extrémní a dlouhodobě neudržitelný. Jak konkrétně to vypadá a jak se normální smrtelníci mohou jeho dietou inspirovat? 
Biohacking: Takhle jí miliardář, který hledá recept na nesmrtelnost
Enjoy
Proměna hodnot společnosti
Kromě technologií se mění i hodnoty společnosti. Úspěch už není definován jen pracovní kariérou, ale také schopností udržet si vitalitu, energii a duševní rovnováhu. Longevity se tak stává symbolem moderního a vědomého přístupu k životu – ukazuje, že nejde jen o délku života, ale o jeho kvalitu, naplnění a rovnováhu.
Jedním z konkrétních příkladů je pražská Vital Age Clinic. Tým kliniky tvoří výhradně lékaři a specialisté, kteří přinášejí klientům vědecky podložený a personalizovaný přístup k prevenci, optimalizaci zdraví a zlepšení vitality.
„Naší vizí je klinika, kde prevence převažuje nad léčbou, a kde zdraví znamená víc než jen normální laboratorní hodnoty. Chceme, aby naši klienti měli energii, chuť do života a jistotu, že jejich zdraví je v rukou skutečných odborníků,“ vysvětluje MUDr. Radovan Hnatič, CEO a zakladatel Vital Age Clinic.
Klinika propojuje pokročilou diagnostiku s dlouhodobým vedením v oblasti výživy, spánku, pohybu a duševní pohody. Každý klient získává jasný plán, jak předcházet nemocem, optimalizovat svůj zdravotní stav a zároveň kontinuální podporu. Oproti běžným poradenským centrům je zde zásadní rozdíl – péči vedou zkušení lékaři, nikoliv influenceři či neověření poradci. Součástí přístupu jsou také nejmodernější metody zpomalování stárnutí: infuzní terapie, moderní léčiva, regenerativní medicína a specializované přístroje, které podporují buněčnou obnovu.
„Věřím, že zdravotní péče by měla být osobní, proaktivní a vědecky podložená. Každého klienta vedeme individuálně, se stejným nasazením, jako bychom pečovali o člena vlastní rodiny,“ dodává MUDr. Jan Hlaveš, hlavní lékař kliniky.
Zažité představy a stereotypy o seniorech přestávají platit. Demografie české společnosti se mění a s ní i charakteristika seniorů. Mnohem více jich je, a hlavně bude, ještě v sedmdesátce velmi aktivních a uvažováním mladší než kdejací padesátníci. Díky medicíně a zdravějšímu životnímu stylu i prostředí drží lidem zdraví stále déle.
Dlouhověkost vyžaduje péči o tělo, mysl, ale i peníze. Obzvlášť ve stárnoucím Česku
Názory
Budoucí vývoj longevity
V následující dekádě lze očekávat, že se longevity stane nejen luxusní službou pro vybranou klientelu, ale postupně pronikne i do běžné zdravotní péče. Chytré technologie sledující spánek, výživu či stres se spojí s lékařskými doporučeními. Personalizovaná medicína se tak stane standardem, nikoli výjimkou.
Současně bude longevity měnit i společnost. Pokud lidé zůstanou déle zdraví a soběstační, prodlouží se produktivní věk a sníží se tlak na zdravotní a sociální systémy. Na konci roku 2024 tvořili senioři (65 let a více) už pětinu obyvatel. Očekává se, že do poloviny století vzroste jejich podíl až k 30 procentům.
A růst není jen číselný – i struktura se mění. Například počet lidí nad 85 let se má v příštích desetiletích až zčtyřnásobit. Dnes činí jejich podíl mezi seniory nad 65 let zhruba devět procent, ale v budoucnu bude přesahovat 36 procent.
Aby se senioři nestávali pasivní součástí společnosti, bude nezbytné vytvářet podmínky pro jejich aktivní život – od kvalitního stravování a dostupného pohybu po rozvoj komunit a zájmových aktivit. Klíčové je předcházet osamělosti a budovat prostředí, kde má každý důvod žít naplno. Plně zvrátit stárnutí bude zřejmě složitější, než si dnes myslíme, o to důležitější je zaměřit se na kvalitu života v celé jeho šíři.
V nové knize Biohacking najdou čtenáři informace k sestavení individuálního jídelníčku. Autorka Alžběta Shejbalová popisuje širokou škálu doplňků stravy a radí, jak si z nich vytvořit prospěšnou kombinaci.
Vytvořte si tříměsíční plán, jak si hacknout život, radí nová kniha
Zprávy z firem
Mají vitamíny, multivitamíny a prášky na „nesmrtelnost“, které prodává miliardář Bryan Johnson smysl? Dozvíte se v druhém díle recenze produktů jeho Blueprintu v seriálu Biohacking. 
RECENZE: Jaké prášky prodává „nesmrtelný“ miliardář Bryan Johnson
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
