Longevity se mění. Již nejde jen o délku života, ale o jeho kvalitu
Téma dlouhověkosti se v posledních letech dostává do popředí nejen v odborných diskusích, ale i v každodenním životě. Už nejde jen o otázku, jak dlouho budeme žít, ale jak kvalitně, vitálně a ve zdraví dokážeme svá léta prožít. Tento posun není náhodný – je výsledkem demografických změn, rozvoje vědy a medicíny i rostoucí touhy lidí aktivně pečovat o sebe a své zdraví.
I když se může zdát, že longevity jako obor je novinkou či módním trendem, v praxi se otázkou prodlužování života a zlepšení jeho kvality lidé zabývají už dlouho. Dnes však máme k dispozici zcela jiné možnosti, znalosti a technologie. Velkou roli hraje také fakt, že společnost obecně bohatne – lidé mají více volného času a prostředků, a proto se nezajímají jen o základní přežití, ale o vyšší kvalitu života.
Proč se longevity stává prioritou právě teď? Průměrná délka života se v posledních desetiletích prodloužila, ale zároveň vzrostl i výskyt civilizačních a chronických onemocnění, která zásadně ovlivňují kvalitu života. Zatímco dříve se zdravotní komplikace spojovaly především se stářím, dnes vidíme, že funkční potíže přicházejí mnohem dříve. Únava, nespavost, trávicí obtíže nebo autoimunitní reakce se objevují už u lidí ve třiceti letech a výrazně ovlivňují jejich schopnost žít naplno.
Longevity proto není jen o tom „být zdravý ve stáří“, ale o tom, jak si udržet vitalitu a rovnováhu už během produktivního věku. Generace dnešních čtyřicátníků a padesátníků zároveň vidí na svých rodičích, jak náročné může být stáří zatížené nemocemi, a proto přirozeně hledá cesty, jak těmto scénářům předejít.
Moderátorka Sara Polak si do podcastu Dobré společnosti pozvala Petra Máru. Ten už přes dvacet let přibližuje české veřejnosti svět technologií, a upozorňuje na jejich praktický dopad a význam pro osobní rozvoj. Jako influencer, školitel a podcaster se stal průvodcem pro ty, kteří chtějí porozumět digitální budoucnosti. Petr Mára bude na říjnové konferenci Good Company Circle hovořit o tom, jaký dopad má na lidstvo dlouhověkost a technologická propojenost.
Technologie budou už za pár let schopné prodloužit život, říká Petr Mára
Newstream TV
Nové horizonty
Zásadní roli hraje prudký rozvoj medicíny a technologií. To, co bylo dříve výsadou laboratoří, je dnes dostupné i v klinické praxi – genetické testy, detailní analýza tisíců biomarkerů, hodnocení mikrobiomu nebo funkce mitochondrií. Přesto je důležité zdůraznit, že nestačí si jen udělat genetický test, myslet, že známe všechna rizika.
Skutečný přínos má až správně zvolená, komplexní a individuálně nastavená diagnostika, propojená s lékařskou praxí a zkušeností odborníků. Teprve kombinace vědy, medicíny a kontinuální péče umožňuje odhalit zdravotní rizika dříve, než se nemoc projeví.
Stravovací přístup Bryana Johnsona, podnikatele-biohackera, jehož cílem je žit věčně, je většinou hodnocen jako extrémní a dlouhodobě neudržitelný. Jak konkrétně to vypadá a jak se normální smrtelníci mohou jeho dietou inspirovat? 
Biohacking: Takhle jí miliardář, který hledá recept na nesmrtelnost
Enjoy
Proměna hodnot společnosti
Kromě technologií se mění i hodnoty společnosti. Úspěch už není definován jen pracovní kariérou, ale také schopností udržet si vitalitu, energii a duševní rovnováhu. Longevity se tak stává symbolem moderního a vědomého přístupu k životu – ukazuje, že nejde jen o délku života, ale o jeho kvalitu, naplnění a rovnováhu.
Jedním z konkrétních příkladů je pražská Vital Age Clinic. Tým kliniky tvoří výhradně lékaři a specialisté, kteří přinášejí klientům vědecky podložený a personalizovaný přístup k prevenci, optimalizaci zdraví a zlepšení vitality.
„Naší vizí je klinika, kde prevence převažuje nad léčbou, a kde zdraví znamená víc než jen normální laboratorní hodnoty. Chceme, aby naši klienti měli energii, chuť do života a jistotu, že jejich zdraví je v rukou skutečných odborníků,“ vysvětluje MUDr. Radovan Hnatič, CEO a zakladatel Vital Age Clinic.
Klinika propojuje pokročilou diagnostiku s dlouhodobým vedením v oblasti výživy, spánku, pohybu a duševní pohody. Každý klient získává jasný plán, jak předcházet nemocem, optimalizovat svůj zdravotní stav a zároveň kontinuální podporu. Oproti běžným poradenským centrům je zde zásadní rozdíl – péči vedou zkušení lékaři, nikoliv influenceři či neověření poradci. Součástí přístupu jsou také nejmodernější metody zpomalování stárnutí: infuzní terapie, moderní léčiva, regenerativní medicína a specializované přístroje, které podporují buněčnou obnovu.
„Věřím, že zdravotní péče by měla být osobní, proaktivní a vědecky podložená. Každého klienta vedeme individuálně, se stejným nasazením, jako bychom pečovali o člena vlastní rodiny,“ dodává MUDr. Jan Hlaveš, hlavní lékař kliniky.
Zažité představy a stereotypy o seniorech přestávají platit. Demografie české společnosti se mění a s ní i charakteristika seniorů. Mnohem více jich je, a hlavně bude, ještě v sedmdesátce velmi aktivních a uvažováním mladší než kdejací padesátníci. Díky medicíně a zdravějšímu životnímu stylu i prostředí drží lidem zdraví stále déle.
Dlouhověkost vyžaduje péči o tělo, mysl, ale i peníze. Obzvlášť ve stárnoucím Česku
Názory
Budoucí vývoj longevity
V následující dekádě lze očekávat, že se longevity stane nejen luxusní službou pro vybranou klientelu, ale postupně pronikne i do běžné zdravotní péče. Chytré technologie sledující spánek, výživu či stres se spojí s lékařskými doporučeními. Personalizovaná medicína se tak stane standardem, nikoli výjimkou.
Současně bude longevity měnit i společnost. Pokud lidé zůstanou déle zdraví a soběstační, prodlouží se produktivní věk a sníží se tlak na zdravotní a sociální systémy. Na konci roku 2024 tvořili senioři (65 let a více) už pětinu obyvatel. Očekává se, že do poloviny století vzroste jejich podíl až k 30 procentům.
A růst není jen číselný – i struktura se mění. Například počet lidí nad 85 let se má v příštích desetiletích až zčtyřnásobit. Dnes činí jejich podíl mezi seniory nad 65 let zhruba devět procent, ale v budoucnu bude přesahovat 36 procent.
Aby se senioři nestávali pasivní součástí společnosti, bude nezbytné vytvářet podmínky pro jejich aktivní život – od kvalitního stravování a dostupného pohybu po rozvoj komunit a zájmových aktivit. Klíčové je předcházet osamělosti a budovat prostředí, kde má každý důvod žít naplno. Plně zvrátit stárnutí bude zřejmě složitější, než si dnes myslíme, o to důležitější je zaměřit se na kvalitu života v celé jeho šíři.
V nové knize Biohacking najdou čtenáři informace k sestavení individuálního jídelníčku. Autorka Alžběta Shejbalová popisuje širokou škálu doplňků stravy a radí, jak si z nich vytvořit prospěšnou kombinaci.
Vytvořte si tříměsíční plán, jak si hacknout život, radí nová kniha
Zprávy z firem
Mají vitamíny, multivitamíny a prášky na „nesmrtelnost“, které prodává miliardář Bryan Johnson smysl? Dozvíte se v druhém díle recenze produktů jeho Blueprintu v seriálu Biohacking. 
RECENZE: Jaké prášky prodává „nesmrtelný“ miliardář Bryan Johnson
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
