Po komunistech zůstaly prázdné regály. Teď významný Kotěrův dům na Vinohradech znovu ožívá
Komunisté z Laichterova domu odvezli deset tun knih do stoupy. Dnes se vinohradská ikona od Jana Kotěry vrací k životu. Prapravnuk slavného nakladatele Štěpán Lars Laichter ji obnovuje jako kulturní adresu i funkční byznysový model, kdy zrekonstruované byty od studia Other Projects vydělávají na záchranu historických prostor.
Na první pohled je to krásný vinohradský dům s výraznou fasádou, schodištěm, starými detaily a velkým příběhem. Ve skutečnosti je Laichterův dům v Chopinově ulici manifestem české moderní architektury, rodinným podnikatelským projektem i kulturní pamětí.
Právě tahle kombinace z něj dnes dělá jednu z nejzajímavějších adres v Praze. Dům, který vznikl jako spojení práce, bydlení a kultury, se po více než sto letech vrací k původní logice. Byty znovu vydělávají na obnovu domu. Historické prostory se otevírají veřejnosti. A současný design tu nevystupuje jako efektní dekorace, ale jako další vrstva v dlouhém příběhu.
O tu nejnovější se postaraly designérky Johana Němečková a Barbora Kolerusová ze studia Other Projects. Pro Štěpána Larse Laichtera, prapravnuka nakladatele Jana Laichtera a současnou tvář obnovy domu, navrhly rekonstrukci čtyř bytů, dvou od Jana Kotěry a dvou v přístavbě Pavla Janáka.
Dům, který spojil nakladatelství a rodinu
Laichterův dům nechal postavit Jan Laichter, původně kupecký příručí z Dobrušky, který se vypracoval mezi nejvýznamnější české nakladatele své doby. Podnik nesoucí jeho jméno založil se svým přítelem T. G. Masarykem, který u něj mohl svobodně vydávat své spisy. Nakladatelství se věnovalo filozofické a vědecké literatuře, ale také knihám pro mladé lidi a studenty. I díky nim mohli poprvé v historii studovat v češtině.
Laichter si na Vinohradech nepřál jen reprezentativní dům. Chtěl místo, kde se pod jednou střechou propojí práce, rodinný život a kultura. Realizaci své vize svěřil Janu Kotěrovi, zakladatelské osobnosti české moderní architektury a učiteli celé generace architektů včetně Josipa Plečnika a Pavla Janáka.
V dnešní Chopinově ulici tak v letech 1908 až 1910 vznikl jeden z prvních modernistických bytových domů u nás. V přízemí fungovalo nakladatelství, o patro výš žila rodina. Schodišťová hala, která obě části propojovala, si dodnes uchovala původní prvky včetně šablonové výmalby a historického lustru.
Od začátku šlo ale také o promyšlený byznysový model. Čtyři byty navržené rovněž Kotěrou sloužily k pronájmu. Právě z nájmů Laichter splácel půjčku na výstavbu domu. Ve třicátých letech nechal jeho syn František přistavět čtvrté patro podle návrhu Kotěrova žáka Pavla Janáka.
Dům, který režim zlomit nedokázal
Pak přišel rok 1949. Komunistický režim zákonem zlikvidoval přes tři sta soukromých nakladatelství. Z Laichterova domu odvezla nákladní auta deset tun knih, více než 27 tisíc svazků, do stoupy. V roce 1961 byla rodina exekučně vystěhována. Dům získala zpět až po revoluci.
Dnes je s jeho obnovou nejvýrazněji spojen Štěpán Lars Laichter. Je prapravnukem Jana Laichtera a patří ke generaci, která už nezažila původní slávu rodinného nakladatelství, ale zdědila jeho paměť i odpovědnost za místo, kde se odehrávala. Dům nechápe jako uzavřenou památku, ale jako živý projekt, který má znovu spojovat literaturu, architekturu, bydlení a veřejný život.
„Cítím pocit zadostiučinění vůči komunistickému režimu, který se to pokusil všechno zničit, a já bych chtěl ukázat, že se jim to nepovedlo,“ říká jednatřicetiletý Štěpán Lars Laichter, který dnes dům spravuje.
Stál přitom před podobnou otázkou jako jeho prapradědeček. Jak zaplatit obnovu nejcennějších prostor? Odpověď našel tam, kde kdysi Jan Laichter, tedy v bytech. Příjmy z jejich pronájmu dnes financují restaurování historických interiérů i kulturní program, který se v domě odehrává.
Vila Bianca patří k těm nejhonosnějším v Bubenči. Zatímco zvenku si udržela historický ráz, uvnitř tomu tak není. Díky rekonstrukci interiér jednoho z tamních bytů přeci jen zase připomíná 20. léta.
Hostila prvorepublikovou smetánku i Masaryka. Jak se v honosné vile bydlí teď?
Enjoy
Respekt bez sentimentu
Pro rekonstrukci bytů oslovil Štěpán Laichter Johanu Němečkovou a Barboru Kolerusovou ze studia Other Projects. Obě se poznaly během studia na UMPRUM a společně založily značku Óda, která přenášela tradiční řemeslné prvky do současného designu. Právě jejich cit pro materiál, řemeslo a historický kontext rozhodl.
Zadání bylo citlivé. Navrhnout interiéry, které budou fungovat pro současné bydlení, ale zároveň budou rozvíjet estetiku Kotěry a Janáka. „V Laichterově domě je to o hledání kompromisu, kdy vrátit původní objekt a kdy prostor doplnit o moderní prvek, který reflektuje svůj historický kontext,“ vysvětluje Štěpán Laichter.
Každý ze čtyř bytů měl jiný charakter, jiné původní využití a jiný vztah k historii domu. Designérky proto nepoužily jeden univerzální recept. Jednotlivé rekonstrukce ale spojuje práce s materiálem, respekt k původním detailům a odvaha přiznat, že dům se za sto let proměňoval.
Umývárna jako zážitkový apartmán
Nejvýraznějším příkladem je Umývárna v prvním patře. Dříve tu byla prádelna a pokojík hospodyně Mařenky, za kterou si chodily hrát děti z rodiny. Dnes prostor slouží jako apartmán pro zážitkové přespání. Nahoře vznikl čtecí kout s knihovnou, kde vedle svazků z padesátých let stojí i prázdné knihy připomínající ty, které komunisté nechali zničit. Dole je velkorysá koupelna se saunou a výhledem do zahrady. Když designérky odstranily růžový latex ze stěn, objevily pod ním původní omítku. Omlácenou, neuhlazenou, ale silnou. Jednotlivé vrstvy výmaleb nechaly v prostoru jako mapu času.
Vily za desítky i stovky milionů korun. Pražský luxusní trh nabízí rezidence s bazény, wellness, věžemi i výhledy na Hrad. U nejdražších domů se cenu často dozví jen vážní zájemci.
Vily, jejichž cenu realitky tají. Pražský luxusní trh nabízí bazény, věže i výhledy na Hrad
Reality
Kotěrův byt s červenou chodbou
Ve třetím patře se nachází byt od Jana Kotěry, který i dnes slouží k pronájmu. Designérky na chodbě obnovily šablonovou výmalbu podle dobových fotografií a doplnily velkorysou věšákovou stěnu tvarově inspirovanou Kotěrovou tvorbou. Současnost tu ale nemizí. Naopak. Nejodvážnějším gestem je červená výmalba chodby se skříní ve stejném odstínu. Prvek, který by v historickém domě mohl působit riskantně, tu funguje jako záměrné přiznání nové vrstvy.
Složitější byla kuchyň. Původní vybavení se nedochovalo, a tak nebylo co obnovovat. Nový návrh proto vychází stylově i materiálově z Kotěrova nábytku, ale přidává současné užitné prvky. Vznikl interiér, který nepředstírá, že je původní, ale zároveň nepůsobí jako cizí zásah. „Nepřetváříme tvář domu. Vytváříme další vrstvu. Sediment současnosti,“ shrnují Johana Němečková a Barbora Kolerusová.
Janák, kterého skoro není vidět
Čtvrté patro má jiný příběh. Jeho autorem byl Pavel Janák, ale dlouho to nebylo jisté. Že přístavbu navrhl právě Kotěrův žák, vypátral Laichterův prapravnuk až v dobových dokumentech. Janák přistavěl patro s mimořádnou pokorou. Z ulice ho kolemjdoucí téměř nezaznamená. Přístavba nechce dominovat, spíš doplnit celek. Designérky na tento přístup navázaly. Nová vrstva tu není okázalá, ale přítomná. V jednom z bytů dominuje autorská knihovna inspirovaná tvary z tvorby Kotěry a Janáka, v druhém velkorysý kuchyňský ostrůvek.
Zatímco novostavby narážejí na složité povolování a omezenou nabídku pozemků, starší domy a brownfieldy získávají novou hodnotu. Developeři mluví o rekonstrukcích jako o plnohodnotné části trhu jen s jinými riziky, jinou ekonomikou a větší náročností na detail.
Staré zdi, nový byznys. Rekonstrukce mění pravidla českého developmentu
Reality
Princ Alfréd z Lichtenštejna vlastní a spravuje rodové sídlo, renesanční zámek v Holleneggu v rakouském Štýrsku. Má odpovědnost za tradiční byznys, osm tisíc hektarů polí a lesů, těžbu a zpracování dřeva a údržbu krajiny. Baví ho ale i technologie a reality. Jak se žije aristokratovi v 21. století, přiblížil v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.
Princ Alfréd: Na údržbu zámku nám musí vydělat lesy
Leaders
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
