Do Pragerových kostek u Emauz zatéká. Praha proto spustila miliardovou rekonstrukci
Budovy, které navrhl architekt Karel Prager, se začnou rekonstruovat. Cena generální přestavby se má podle odhadu vyšplhat až k 1,4 miliardy korun. Většinu prostředků poskytne Magistrát hlavního města Prahy.
Tři kvádry vznášející se nad prostorem bývalé opatské reprezentativní zahrady kláštera na Slovanech navrhl architekt Karel Prager, stejně jako budovy Federálního shromáždění nebo Nové scény Národního divadla. Budovy měly původně sloužit jako sídlo několika ateliérů, které vedli nejuznávanější čeští architekti a architektky druhé poloviny 20. století, jako byli manželé Machoninovi. Návrh se ale podařilo zrealizovat jen zčásti, Karel Prager se stal personou non grata. V kostkách dnes sídlí Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).
Pragerovy kostky mají špatnou i statiku
Chystaná rekonstrukce, na níž dohlíží speciálně sestavený expertní tým z ČVUT pod vedením profesora Miloslava Pavlíka, člena původního autorského kolektivu, je první rozsáhlejší opravou budovy od jejího dokončení v roce 1975. Budovy jsou v dezolátním stavu už na první pohled, ve špatném stavu je obvodový plášť a současným standardům neodpovídá ani interiér. Špatně jsou na tom traverzy, na kterých jsou kostky zavěšené a statika budov.
„Naší ambicí je nastavit precedent - ukázat, že i poválečnou architekturu lze rekonstruovat citlivě, s respektem k její hodnotě, ale zároveň s důrazem na provozní efektivitu a udržitelnost. A to i když nejde o kulturní památku,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.
Během rekonstrukce dojde na úpravy nosné konstrukce. Architekti ze studia IXA dále zpracovali prostorovou koncepci a návrh interiéru. Přilehlý areál promění krajinářský ateliér Land05. „Nejde jen o modernizaci kanceláří – vracíme budově funkce, které byly součástí původní myšlenky Karla Pragera, ale nikdy se plnohodnotně nezrealizovaly. Výstavní sál, veřejně přístupné střešní terasy nebo větší otevřenost vůči městu teď přetváříme do podoby, která odpovídá potřebám 21. století,“ přibližuje Boháč.
Celkově by se cena rekonstrukce měla blížit k 1,4 miliardy korun. Většinu prostředků poskytne Magistrát hlavního města Prahy. Město také získalo na opravu dotaci 320 milionů korun z Modernizačního fondu. Projekční práce mají podle smlouvy stát asi 147 milionů korun a stavba 1,24 miliardy korun.
Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.
Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy
Reality
Teď následuje fáze projektová, kterou zajistí společnost Nové Emauzy II, ve které mají podíl PORR a Metrostav DIZ.
„Investor pro tuto stavbu zvolil smluvní podmínky FIDIC – Žlutá kniha, které na nás jako zhotovitele přenášejí odpovědnost nejen za samotnou realizaci stavby, ale i za projektovou dokumentaci a technické řešení. V případě takto náročné rekonstrukce považuji tento model za ideální - umožňuje flexibilně reagovat na vzniklé výzvy a hledat optimální řešení v reálném čase. Díky tomu můžeme zajistit efektivní postup výstavby i vysokou kvalitu výsledného díla,“ uvedl Dušan Čížek, CEO společnosti PORR s tím, že rekonstrukce bude dokončena nejdřív za tři roky.
Na brněnském realitním trhu je rušno. Obzvlášť letos, kdy se chystá výstavba tisíce nových bytů, revitalizace tisíců metrů čtverečních brownfieldů i nová dopravní infrastruktura. Moravská metropole však přitahuje zájem nejenom kvůli objemu investic plynoucích do developmentu. 
Brno je hlavní město Česka. V kvalitě i rozsahu výstavby předčí Prahu
Reality
Neviditelné a integrované do současných bran. Tak si představuje přední český designér Jerry Koza nové kontrolní vstupy do areálu Pražského hradu. Jako jeden z porotců soutěže, kterou vyhlásila Správa Pražského hradu ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, to bude mít možnost ovlivnit. 
Pražský hrad se zbaví nevkusných přístřešků u vstupu. Nové by ideálně měly být neviditelné, říká designér
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
