Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Stanislav Šulc: Nová levice se starým obsahem aneb Jak Vladimír Špidla zkouší křísit mrtvolu

Bývalý předseda ČSSD Vladimír Špidla
ČTK
Stanislav Šulc

Vladimír Špidla a Jiří Dienstbier zkoušejí křísit sociální demokracii. Tady jsou tři důvody, proč se to téměř jistě nepovede.

Symbolicky na Svátek práce se rozhodli bývalí zkušení harcovníci sociální demokracie v čele s Vladimírem Špidlou a Jiřím Dienstbierem zkusit ještě jednou štěstí v politice a zahájili sběr podpisů pro založení nové strany. Má nést jméno Nové sociální demokracie a vzhledem k tomu, že podle českého práva stačí tisíc podpisů a může vzniknout politický subjekt, nejspíš se to povede. Co ale bude dál? A může vůbec nová levicová strana uspět?

Jednoduchá odpověď zní: ne. A má to mnoho důvodů, k němž se postupně dostaneme, ale tím hlavním je nepříznivá kombinace času, potřeb ve společnosti a převažujícího étosu, který je vytvářeno sociálními sítěmi. Tento koktejl je pro cokoli, co se odkazuje na sociální myšlenky, nastaven extrémně nepřátelsky. A v důsledku toho je úplně jedno, kdo v té straně bude, jaké ponese jméno a jaký program bude nabízet, vše levicové, tedy v dnešním žargonu „levičácké“, bude velmi rychle zesměšněno, pohaněno a následně marginalizováno.

A kdyby tento scénář v případě Nové sociální demokracie náhodou nenastal, můžeme mluvit rovnou o zázraku. Ale ty se v současnosti nedějí.

Levice nemizí, zmizela

Nyní detailněji k tomu, proč ten pro Špidlu a spol. negativní scénář spíše nastane. První podstatný důvod je samotná levicovost. Ta za poslední dvě dekády prohrála svůj boj nejen s pravicí, ale zejména s populistickou, či možná přesněji pragmatickou „politikou“.

Ukazuje se to všude v Evropě. Klasické sociálnědemokratické strany sice ještě někde mohou uspět (v posledních letech například v Německu, kde si ale podepisují čím dál důslednější ortel smrti, nebo v Dánsku, kde musejí tvořit velmi složité koalice), ale jejich politika se může prosadit jen tam, kde je sociální smír a nivelizace zakořeněná v DNA místních lidí. Všude jinde se i takto orientované strany podílejí na vládách, které plní program spíše z opačného ideového spektra.

Jako nejúspěšnější se tak ukazují ty vlády, které samy sebe definují jako středové, většinu programu mají spíše doprava, ale občas přihodí nějaký ten levicový ústupek například ve formě podpory seniorů. Nic nad rámec toho v současném světě nelze očekávat, protože dle převažujícího étosu již tohle je moc levicové. V posledních týdnech vyšlo v evropských médiích hned několik textů na téma, že v Evropě mizí levice, ale to je hodně nepřesné, pravda totiž je, že levice zmizela.

Stavební dělník

V Česku pracuje přes milion cizinců. Ve stavebnictví je to každý pátý

V Česku pracuje legálně milion a osmdesát tisíc cizinců, vyplývá z aktuální analýzy statistického úřadu. Číslo vychází z expertních odhadů ministerstva práce a průmyslu. Zahraničních pracovníků přibývá, ale jen pozvolna.

Přečíst článek

Hrdá levice horší než komunismus?

A tím jsme u druhého zásadního problému případné Nové sociální demokracie. Snaží se vracet s něčím, co v podstatě nikdo nechce: hrdou levici, která se neváhá za levici označit. Jenomže v rámci ideového boje, který probíhá dnes primárně na sociálních sítích, je to v podstatě sebevražda. Je to dokonce horší než se dneska označit za komunistu, což zní jako paradox, ale takový už je svět.

Když se ale podíváte na feed vlivných sociálních sítí, tedy Instagramu, TikToku a X, levicového tam nenajdete buď nic, nebo to je ve značně zesměšněné podobě, aby každý uživatel pochopil, o jakou hloupost jde.

A jestli se pokusí Nová sociální demokracie cílit na dávné voliče původní SOCDEM, to už zračí naprosté nepochopení dnešního světa. O ty se totiž pere většina spektra od ANO přes SPD, Stačilo, Přísahu, Motoristy až po hejtmanský spolek Naše Česko i některé politické proudy, které zatím nemají konkrétní tvar a zatím jsou schované za různé think tanky. A všichni mají silnější pozici než Nová sociální demokracie, i proto, že sami sebe označují nejrůznějšími termíny, jen ne za levici. Někteří jsou pragmatičtí, další konzervativní a jiní třeba jen softově „rozpočtově odpovědní“, ale bez ohledu na obsah jejich politiky levicový není nikdo.

Nafta na čerpacích stanicích zlevňuje

Lukáš Kovanda: Nafta v Česku výrazně zlevnila. Patříme k nejrychlejším v EU

Ceny nafty v Česku v druhé polovině dubna prudce klesly a tempo zlevňování patřilo k nejvyšším v celé Evropské unii. Za poklesem stojí především nově nastavená regulace, která nutí čerpací stanice rychleji promítat vývoj velkoobchodních cen do těch koncových.

Přečíst článek

Bez lídra ani silný TikTok nestačí

A jsme u třetího podstatného důvodu, proč je nová aktivita těchto politiků předem odsouzená k zániku. Tou je absence onoho dnes tak požadovaného silného lídra. Sice si Evropa érou silných lídrů již několikrát prošla, ale Evropané po tom zjevně touží znovu. A při vší úctě k intelektu Vladimíra Špidly i velkým schopnostem Jiřího Dienstbiera, ani jeden z nich není tím crowd pleaserem, po nichž dnes lidé touží.

To souvisí i s tím, že alespoň na základě prvotních indicií Nová sociální demokracie nechce stát na kulturních válkách, identifikování nepřítele, ale chce nabídnout intelektuální silou vytvořený program. V roce 1996 to asi šlo, ale v roce 2026? Na to by nestačil ani silný TikTok.

Warren Buffett

Konec Buffettovy éry bolí: Berkshire Hathaway ztrácí dech a Greg Abel čelí první velké zkoušce

Rok po oznámení odchodu investiční legendy Warrena Buffetta se ukazuje, jak silně byla důvěra investorů spojená právě s jeho jménem. Akcie Berkshire Hathaway výrazně zaostávají za trhem a nový šéf Greg Abel musí přesvědčit, že firma dokáže uspět i bez svého ikonického lídra.

Přečíst článek

Související

Kodaň povede Sisse Marie Wellingová ze socialistického uskupení Zelená levice

Levice nebo pravice. Umírněný střed je odsouzený k prohře, naznačují volby v Kodani

Přečíst článek
Zohran Mamdani

Zohran Mamdani Newyorčanům nabídl alternativu. Zvykejme si, podobných výsledků bude přibývat

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Nafta v Česku výrazně zlevnila. Patříme k nejrychlejším v EU

Nafta na čerpacích stanicích zlevňuje
Profimedia
Lukáš Kovanda

Ceny nafty v Česku v druhé polovině dubna prudce klesly a tempo zlevňování patřilo k nejvyšším v celé Evropské unii. Za poklesem stojí především nově nastavená regulace, která nutí čerpací stanice rychleji promítat vývoj velkoobchodních cen do těch koncových.

V období od 13. do 27. dubna zlevnila nafta u českých čerpacích stanic o 8,7 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Evropské komise, která ceny pro srovnání uvádí v eurech. V Česku tak cena klesla přibližně z 1,87 eura na 1,71 eura za litr.

Rychlejší pokles zaznamenaly už jen tři země: Estonsko (–11,8 %), Belgie (–10 %) a Lotyšsko (–9,6 %). Stejným tempem jako v Česku zlevňovala nafta také v Řecku.

Benzín téměř beze změny

Na rozdíl od nafty byl vývoj cen benzínu výrazně klidnější. V Česku zlevnil jen o 0,6 procenta, což odpovídá i průměru Evropské unie, kde ceny klesly o zhruba 0,7 procenta.

Nafta naopak v celé EU zlevnila výrazněji – průměrně o necelých šest procent.

Klíčovou roli hraje regulace

Hlavním důvodem rychlejšího zlevňování v Česku je vládní regulace cen pohonných hmot. Ta nutí čerpací stanice pružněji reagovat na vývoj cen na burze v Rotterdamu a rychleji promítat změny velkoobchodních cen do těch konečných.

Díky tomu ceny u českých pump klesají dynamičtěji než ve většině ostatních zemí EU – v některých z nich nafta ve stejném období dokonce zdražovala.

Belgie jako dlouhodobý vzor

Podobný model regulace funguje dlouhodobě například v Belgii, kde stát každý den stanovuje maximální přípustné ceny pohonných hmot. Tento systém má kořeny už v období ropných šoků v 70. letech minulého století.

Právě Belgie přitom zaznamenala druhý nejrychlejší pokles cen nafty v celé EU, což potvrzuje, že tento přístup může výrazně ovlivnit tempo změn cen pro konečné zákazníky.

Související

Ceny benzinu - ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Vládní fiasko. Benzin atakuje rekordní ceny i přes snížení daní

Přečíst článek
Benzinová pumpa

Poláci na to kápli. Sníží daně, nafta může být o 6 korun levnější než v Česku

Přečíst článek
Ceny pohonných hmot v Česku přestaly zdražovat

Lukáš Kovanda: Trumpův venezuelský zásah by mohl ještě více zlevnit pohonné hmoty v Česku

Přečíst článek

EU chce konečně lépe konkurovat USA i Číně. Chystá změnu pravidel fúzí

Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová
ČTK
 nst
nst

Evropská komise chystá zásadní změnu pravidel pro fúze a akvizice, která může přepsat mapu evropského byznysu. Brusel chce odstranit překážky bránící vzniku velkých domácích firem schopných konkurovat gigantům ze Spojených států a Číny. Půjde o první výraznou revizi této politiky za posledních dvacet let.

Impulsem ke změně je proměna globální ekonomiky i geopolitiky. Rostoucí napětí ve světě, včetně války na Ukrajině a konfliktu kolem Íránu, zvyšuje tlak na strategickou soběstačnost Evropy. Do popředí se tak dostává otázka, zda je Evropská unie schopná vytvářet dostatečně silné firmy, které obstojí v globální konkurenci a zároveň podpoří financování obrany i sociálních systémů.

Dosavadní přístup Bruselu byl přitom často kritizován jako příliš restriktivní. Typickým příkladem je zablokované spojení železničních aktivit společností Siemens a Alstom, které podle kritiků oslabilo konkurenceschopnost evropského průmyslu vůči zahraničním rivalům.

„Ambiciózní posun“

Na potřebu změny upozornila už zpráva z roku 2024, kterou připravil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Ta doporučila úpravu pravidel, jež dlouhodobě brání vzniku silných evropských hráčů, například v telekomunikacích.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová označila plán za ambiciózní posun, který má lépe odpovídat realitě vysoce konkurenční globální ekonomiky. Podle šéfky unijní antimonopolní politiky Teresy Riberaové však nejde o volné pole pro všechny fúze. Unie si chce nadále hlídat férovou hospodářskou soutěž a zabránit nadměrné koncentraci moci.

Nový přístup má firmám dát větší prostor obhájit přínosy plánovaných spojení. Podniky budou moci zdůraznit inovace, udržitelnost nebo vyšší efektivitu a své argumenty předložit ještě před zahájením zdlouhavých hloubkových šetření. Regulátoři by zároveň měli být zdrženlivější u transakcí zahrnujících start-upy nebo projekty výzkumu a vývoje.

Umělá inteligence

725 miliard dolarů. Tolik letos plánují velké firmy nasypat do AI

Investoři se začínají obávat, zdali se stamiliardové výdaje na umělou inteligenci někdy otočí do zisku. První obětí těchto pochybností je společnost Meta Platforms, jíž klesají akcie a jež kvůli AI investicím bude masivně propouštět. Naopak výrazně rostou výdaje společnosti Alphabet, která se stává největším investorem do AI světa, vypočítal list Financial Times.

Přečíst článek

Uvolnění pravidel ale nebude bezbřehé. Fúze budou schvalovány jen tehdy, pokud jejich přínosy dlouhodobě převáží nad negativními dopady na trh. Komise chce při posuzování více zohledňovat velikost firem, jejich investiční kapacitu i schopnost inovovat a posilovat odolnost jednotného trhu.

Změny se mohou dotknout i zahraničních investorů. Přestože pravidla formálně nerozlišují mezi evropskými a neevropskými firmami, větší důraz na odolnost trhu naznačuje přísnější přístup k převzetím evropských podniků ze zahraničí.

Brusel zároveň zahájil veřejnou konzultaci, která potrvá do 26. června. Podle právničky Eliany Paredisové z kanceláře A&O Shearman mají nové pokyny firmám dodat větší jistotu při plánování konsolidací. Zároveň ale upozorňuje, že společnosti budou muset své přínosy přesvědčivě doložit a kvantifikovat.

Související

Doporučujeme