Vladimír Špidla a Jiří Dienstbier zkoušejí křísit sociální demokracii. Tady jsou tři důvody, proč se to téměř jistě nepovede.

Symbolicky na Svátek práce se rozhodli bývalí zkušení harcovníci sociální demokracie v čele s Vladimírem Špidlou a Jiřím Dienstbierem zkusit ještě jednou štěstí v politice a zahájili sběr podpisů pro založení nové strany. Má nést jméno Nové sociální demokracie a vzhledem k tomu, že podle českého práva stačí tisíc podpisů a může vzniknout politický subjekt, nejspíš se to povede. Co ale bude dál? A může vůbec nová levicová strana uspět?

Jednoduchá odpověď zní: ne. A má to mnoho důvodů, k němž se postupně dostaneme, ale tím hlavním je nepříznivá kombinace času, potřeb ve společnosti a převažujícího étosu, který je vytvářeno sociálními sítěmi. Tento koktejl je pro cokoli, co se odkazuje na sociální myšlenky, nastaven extrémně nepřátelsky. A v důsledku toho je úplně jedno, kdo v té straně bude, jaké ponese jméno a jaký program bude nabízet, vše levicové, tedy v dnešním žargonu „levičácké“, bude velmi rychle zesměšněno, pohaněno a následně marginalizováno.

A kdyby tento scénář v případě Nové sociální demokracie náhodou nenastal, můžeme mluvit rovnou o zázraku. Ale ty se v současnosti nedějí.

Levice nemizí, zmizela

Nyní detailněji k tomu, proč ten pro Špidlu a spol. negativní scénář spíše nastane. První podstatný důvod je samotná levicovost. Ta za poslední dvě dekády prohrála svůj boj nejen s pravicí, ale zejména s populistickou, či možná přesněji pragmatickou „politikou“.

Ukazuje se to všude v Evropě. Klasické sociálnědemokratické strany sice ještě někde mohou uspět (v posledních letech například v Německu, kde si ale podepisují čím dál důslednější ortel smrti, nebo v Dánsku, kde musejí tvořit velmi složité koalice), ale jejich politika se může prosadit jen tam, kde je sociální smír a nivelizace zakořeněná v DNA místních lidí. Všude jinde se i takto orientované strany podílejí na vládách, které plní program spíše z opačného ideového spektra.

Jako nejúspěšnější se tak ukazují ty vlády, které samy sebe definují jako středové, většinu programu mají spíše doprava, ale občas přihodí nějaký ten levicový ústupek například ve formě podpory seniorů. Nic nad rámec toho v současném světě nelze očekávat, protože dle převažujícího étosu již tohle je moc levicové. V posledních týdnech vyšlo v evropských médiích hned několik textů na téma, že v Evropě mizí levice, ale to je hodně nepřesné, pravda totiž je, že levice zmizela.

V Česku pracuje přes milion cizinců. Ve stavebnictví je to každý pátý

Zprávy z firem

V Česku pracuje legálně milion a osmdesát tisíc cizinců, vyplývá z aktuální analýzy statistického úřadu. Číslo vychází z expertních odhadů ministerstva práce a průmyslu. Zahraničních pracovníků přibývá, ale jen pozvolna.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Hrdá levice horší než komunismus?

A tím jsme u druhého zásadního problému případné Nové sociální demokracie. Snaží se vracet s něčím, co v podstatě nikdo nechce: hrdou levici, která se neváhá za levici označit. Jenomže v rámci ideového boje, který probíhá dnes primárně na sociálních sítích, je to v podstatě sebevražda. Je to dokonce horší než se dneska označit za komunistu, což zní jako paradox, ale takový už je svět.

Když se ale podíváte na feed vlivných sociálních sítí, tedy Instagramu, TikToku a X, levicového tam nenajdete buď nic, nebo to je ve značně zesměšněné podobě, aby každý uživatel pochopil, o jakou hloupost jde.

A jestli se pokusí Nová sociální demokracie cílit na dávné voliče původní SOCDEM, to už zračí naprosté nepochopení dnešního světa. O ty se totiž pere většina spektra od ANO přes SPD, Stačilo, Přísahu, Motoristy až po hejtmanský spolek Naše Česko i některé politické proudy, které zatím nemají konkrétní tvar a zatím jsou schované za různé think tanky. A všichni mají silnější pozici než Nová sociální demokracie, i proto, že sami sebe označují nejrůznějšími termíny, jen ne za levici. Někteří jsou pragmatičtí, další konzervativní a jiní třeba jen softově „rozpočtově odpovědní“, ale bez ohledu na obsah jejich politiky levicový není nikdo.

Lukáš Kovanda: Nafta v Česku výrazně zlevnila. Patříme k nejrychlejším v EU

Názory

Ceny nafty v Česku v druhé polovině dubna prudce klesly a tempo zlevňování patřilo k nejvyšším v celé Evropské unii. Za poklesem stojí především nově nastavená regulace, která nutí čerpací stanice rychleji promítat vývoj velkoobchodních cen do těch koncových.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Bez lídra ani silný TikTok nestačí

A jsme u třetího podstatného důvodu, proč je nová aktivita těchto politiků předem odsouzená k zániku. Tou je absence onoho dnes tak požadovaného silného lídra. Sice si Evropa érou silných lídrů již několikrát prošla, ale Evropané po tom zjevně touží znovu. A při vší úctě k intelektu Vladimíra Špidly i velkým schopnostem Jiřího Dienstbiera, ani jeden z nich není tím crowd pleaserem, po nichž dnes lidé touží.

To souvisí i s tím, že alespoň na základě prvotních indicií Nová sociální demokracie nechce stát na kulturních válkách, identifikování nepřítele, ale chce nabídnout intelektuální silou vytvořený program. V roce 1996 to asi šlo, ale v roce 2026? Na to by nestačil ani silný TikTok.

Konec Buffettovy éry bolí: Berkshire Hathaway ztrácí dech a Greg Abel čelí první velké zkoušce

Trhy

Rok po oznámení odchodu investiční legendy Warrena Buffetta se ukazuje, jak silně byla důvěra investorů spojená právě s jeho jménem. Akcie Berkshire Hathaway výrazně zaostávají za trhem a nový šéf Greg Abel musí přesvědčit, že firma dokáže uspět i bez svého ikonického lídra.

nst

Přečíst článek