Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Máslo za pultem, čipy na sýrech. Obchody bojují s novou vlnou krádeží a nasazují AI

Máslo za pultem, čipy na sýrech. Obchody bojují s novou vlnou krádeží a nasazují AI
iStock
Michal Nosek

Krádeže v českých obchodech se po covidu a vlně zdražování proměnily. Z regálů nemizí jen drahý alkohol nebo kosmetika, ale stále častěji i běžné potraviny. Máslo, sýry, čokolády nebo uzeniny. Supermarkety proto přidávají bezpečnostní čipy, kamery, namátkové kontroly i samoobslužné pokladny s umělou inteligencí. Obchodníci přitom upozorňují, že část případů je záměrná, část ale vzniká i omylem.

V českých supermarketech se krade víc než dřív. Obchodníci mluví o nárůstu, který začal po pandemii covidu a zesílil během období prudkého zdražování. Sortiment, který zloděje láká, se přitom rozšiřuje. Přesná data však obchodníci neuvádějí.

Pozorujeme nárůst od covidu a následné vlny zdražování. Krade se pořád to samé, zejména cukrovinky a alkohol. Novým terčem zlodějů se však stává například i máslo, které musíme v některých prodejnách umisťovat do pultů s obsluhou,“ říká za COOP Lukáš Němčík, místopředseda řetězce COOP pro služby.

Podle něj se do bezpečnějších zón přesouvá také dražší alkohol. „K pokladnám či obsluhovaným pultům je také umisťován z důvodů ochrany před nepoctivci dražší alkohol,“ dodává Němčík.

Pro vstup je nutný mobilní telefon a bankovní identita

Obchod bez obsluhy se rychle rozjíždí. Krádeže a vandalství jsou minimální

Ještě před několika lety působily jako technologická kuriozita. Dnes se z automatických a samoobslužných prodejen stává běžná součást maloobchodu, a v některých regionech dokonce nutnost. Česká družstevní síť COOP plánuje do tří let otevřít další stovku prodejen v režimu 24/7, kde si zákazníci nakoupí bez přítomnosti obsluhy kdykoli během dne i noci. Navazuje tak na koncept, který se v Česku i zahraničí rychle prosazuje jako odpověď na nedostatek pracovníků, rostoucí náklady a měnící se nákupní chování.

Přečíst článek

To, co dříve působilo jako výjimka, se tak stává běžnou součástí provozu. V některých prodejnách už zákazník nenajde rizikové zboží volně v regálu, ale u obsluhy, u pokladen nebo pod kamerovým dohledem.

Samoobslužné pokladny: pohodlí pro zákazníky, příležitost pro podvodníky

Novým ohniskem problému jsou samoobslužné pokladny. Zákazníkům šetří čas, obchodům pomáhají s provozem, zároveň ale otevřely prostor pro nové typy krádeží.

Novým fenoménem jsou krádeže u samoobslužných pokladen. Těch jednoznačně přibývá,“ upozorňuje Němčík.

COOP podle něj identifikoval čtyři nejčastější způsoby, jak se nepoctivci u samoobslužných pokladen pokoušejí obejít placení. U váženého zboží označují levnější položky, přelepují čárové kódy, kombinují levnější zboží s dražším nebo zaplatí jen část nákupu. Dalším problémem je situace, kdy zákazník platbu kartou pouze předstírá.

Obchodníci proto nasazují pokladny vybavené kamerami a umělou inteligencí. Ta dokáže zboží rozpoznat a upozornit na podezřelou záměnu nebo nesoulad mezi tím, co zákazník skenuje, a tím, co skutečně pokládá do nákupní zóny.

AI v pokladně umí dnes zboží identifikovat a upozorní zákazníka a případně následně i obsluhu na záměrnou záměnu zboží či přelepený kód. Integrovaná kamera zase umožňuje obsluze či vzdálenému dohledu sledovat, zda zákazník zaplatil celý nákup. I zde počítáme s dalším technologickým vývojem,“ říká Němčík.

Zároveň ale dodává, že ne každý problém u samoobslužné pokladny je krádež. „Nutno však dodat, že mnohdy nejde u samoobslužných pokladen o úmysl,“ upozorňuje.

Umělá inteligence hlídá i pohyb po prodejně

Technologie už se netýkají jen pokladen. COOP začíná umělou inteligenci využívat i při dohledu nad celými prodejnami. „AI začínáme využívat i při hlídání celých prodejen. AI dnes umí při hlídání prodejen odhalovat netradiční chování zákazníků, například umisťování zboží jinam než do nákupního košíku,“ popisuje Němčík.

Podobné systémy mají upozornit obsluhu na podezřelé situace dřív, než zákazník obchod opustí. Nejde tedy jen o zpětné dohledávání záznamu, ale o prevenci v reálném čase.

Přesná čísla ale obchodníci většinou nezveřejňují. „Přesné statistiky týkající se krádeží však bohužel nemáme,“ říká Němčík za COOP.

Lidl chrání i čokolády

Krádeže řeší také velké řetězce. Lidl v některých prodejnách upozorňuje zákazníky na elektronickou ochranu cukrovinek. Čokolády, dříve zcela běžné zboží v regálu, se tak dostávají do stejné kategorie jako dražší alkohol, kosmetika nebo elektronika.

„Proti krádežím se bráníme pomocí elektronických bran a elektronické ochrany zboží, které detekují případné odcizení zboží,“ říká pro média tisková mluvčí Lidlu Eliška Froschová Stehlíková.

Řetězec dle ní spoléhá nejen na technologie, ale i na zaměstnance a ostrahu. „Bezpečnost zákazníků, zaměstnanců i ochranu našeho zboží bereme velice vážně. Proto klademe velký důraz na maximální zabezpečení,“ dodává.

Kaufland spoléhá na kamery a elektronickou ochranu

Také Kaufland kombinuje techniku s lidským dohledem. Kamery sledují pohyb po prodejně, bezpečnostní systémy chrání zboží a ostraha zasahuje v případě podezření.

Společnost Kaufland využívá všechny dostupné elektronické, kamerové a další prostředky k ochraně svého majetku na všech svých prodejnách,“ uvedla Renata Maierl z oddělení firemní komunikace Kauflandu.

Konkrétní výši ztrát řetězce nezveřejňuje. Pro obchodníky jde o citlivé údaje, které mohou vypovídat nejen o rozsahu problému, ale i o efektivitě zabezpečení jednotlivých prodejen.

Mladí preferují nákupy v klasických obchodech

Generace Z překvapuje obchodníky. Kamenné prodejny u mladých porážejí online nákupy

Mladí lidé z generace Z rozhodně nezavrhují kamenné obchody. 70 procent středoškoláků a 75 procent vysokoškoláků v nich nakupuje pravidelně. Klasické nakupování si zachovává silnou roli hlavně u oblečení a bot, dále u kosmetiky a také u jídla.

Přečíst článek

Globus: namátkové kontroly a bezpečnostní čipy na sýrech

Globus řeší kromě klasických krádeží i situace u systému Scan&Go, kdy si zákazníci zboží skenují sami během nákupu. Tam řetězec využívá namátkové kontroly.

„Zákazníci častěji spíše něco zapomenou skenerem načíst, než že by to byl záměr,“ říká mluvčí Globusu Aneta Turnovská.

Dražší nebo rizikové zboží, například sýry či alkohol, Globus opatřuje bezpečnostními prvky. „Zboží před odcizením samozřejmě zabezpečujeme moderními technologiemi, jako jsou bezpečnostní čipy,“ dodává Turnovská.

Kradou jednotlivci i organizované skupiny

Podle bezpečnostních firem i obchodníků se mezi pachateli objevují různé skupiny. Někteří lidé kradou impulzivně, často kvůli finanční tísni. Jiní přicházejí připravení a vědí, co chtějí odnést.

Podle SSI Group se zloději dají rozdělit na ty, kteří kradou nahodile, a na ty, kteří si krádež plánují. „Někteří si přinesou pomůcky, jako jsou alobal na překrytí kódu, štípací kleště nebo rozbruska na odstranění bezpečnostních prvků,“ říká Radek Škrabal, výkonný ředitel SSI Group.

Obchody se potýkají také s organizovanými skupinami, které sledují pohyb ostrahy a rozdělují si role. Vedle nich ale přibývá i drobných krádeží motivovaných sociální situací. Podle SSI Group se krádeže potravin a drogerie často pojí s tíživou finanční situací pachatelů.

Biohacking: Jak zkrotit chronický stres a správně nastavit hladinu kortizolu pomocí stravy a doplňků

Kortizol nepředstavuje nepřítele, ale nezbytný hormon, který organismus připravuje na denní zátěž. Problém nastává ve chvíli, kdy chronický stres naruší jeho přirozený rytmus a trvale zvýšená hladina začne poškozovat imunitu i metabolismus. Cesta k rovnováze přitom vede přes drobné změny v jídelníčku, jako je stabilizace cukru v krvi, suplementace hořčíku nebo prosté odložení ranní kávy o 90 minut.

Přečíst článek

Co hrozí při krádeži

Pokud ostraha zákazníka přistihne při krádeži, rozhoduje mimo jiné výše škody a okolnosti případu. Hranice škody nikoli nepatrné je v trestním zákoníku stanovena na nejméně 10 tisíc korun; Policie ČR ji uvádí mezi základními hranicemi škody u majetkových trestných činů.

Jednorázové odcizení zboží pod touto hranicí se obvykle řeší jako přestupek, pokud nejsou přítomny další okolnosti, například opakování, vloupání nebo organizovaná forma jednání. Aktuální právní výklady k novele účinné od roku 2026 uvádějí, že hranice 10 tisíc korun pro rozlišení přestupku a trestného činu u krádeže zůstává zachována.

Z obchodů se stávají technologicky hlídané prostory

Bezpečnostní brány, nálepky s čipy, pevné ochranné prvky, uzamykatelné obaly, kamery, namátkové kontroly a pokladny s umělou inteligencí se stávají běžnou výbavou českých supermarketů. Důvod je jednoduchý. Zloději už nesahají jen po luxusním zboží, ale i po každodenních potravinách, či zubních pastách a kartáčích.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Čína se vrací k americkým farmářům. Slíbila nákupy za stovky miliard ročně

Čína se vrací k americkým farmářům. Slíbila nákupy za stovky miliard ročně
ČTK
 nst
nst

Spojené státy a Čína se dohodly na novém závazku v zemědělském obchodě. Peking má v letech 2026 až 2028 každoročně nakupovat americké zemědělské produkty nejméně za 17 miliard dolarů. Oznámil to Bílý dům po setkání Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga.

Čína se zavázala, že bude v letech 2026, 2027 a 2028 každoročně nakupovat zemědělské výrobky ze Spojených států nejméně za 17 miliard dolarů, tedy zhruba 356 miliard korun.

Podle agentury Reuters o tom dnes informoval Bílý dům. Washington a Peking se na závazku dohodly při setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, které se uskutečnilo tento týden.

Propad amerického vývozu

Dohoda přichází po prudkém propadu amerického zemědělského vývozu do Číny. Podle údajů amerického ministerstva zemědělství se objem exportu v roce 2025 meziročně snížil o 65,7 procenta na 8,4 miliardy dolarů. Důvodem bylo loňské sériové vyhlašování cel, které výrazně omezilo vzájemný obchod.

prezidenti USA a Číny Donald Trump a Xi-Ťin Pching

Křehké příměří v Pacifiku trvá, lídři USA a Číny sázejí na strategickou stabilitu

Návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně přispěla k posílení obchodního příměří a stabilizaci vztahů mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Dvoudenní summit s prezidentem Si Ťin-pchingem, který byl o více než měsíc odložen kvůli válce v Íránu, skončil příslibem dalšího setkání na podzim letošního roku.

Přečíst článek

Bílý dům upřesnil, že částka 17 miliard dolarů nezahrnuje čínské závazky k nákupu americké sóji. Ty jsou součástí samostatné dohody, která byla uzavřena už v říjnu 2025.

Čína přitom od prvního Trumpova funkčního období výrazně snížila závislost na amerických zemědělských produktech. V roce 2024 pocházelo ze Spojených států přibližně 20 procent sóji dovážené do Číny. V roce 2016 to bylo ještě 41 procent.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Vltavská filharmonie bude světovou špičkou, říká Petr Dvořák

Dalibor Martínek

Nová filharmonie má změnit nejen pražskou Vltavskou, ale celé Bubny. Projekt za zhruba 16,5 miliardy korun počítá s koncertními sály, veřejnými prostory i novým výstupem z metra. „V okolí filharmonie vznikne třetí přirozené centrum Prahy,“ říká Petr Dvořák z Nadačního fondu Vltavské filharmonie.

Přesně jeden rok funguje Nadační fond Vltavské filharmonie. Jeho zakladatelem je hlavní město Praha, a cílem je vybudovat Vltavskou filharmonii, zcela novou architektonickou i kulturní dominantu hlavního města.

„Tento rok ještě není o tom, aby nadační fond vybral nějaké hromady peněz. Chce vytvořit informovanost, co vlastně Vltavská filharmonie je, proč by měla vzniknout, k čemu bude sloužit, a jakým způsobem bude fungovat,“ říká Petr Dvořák, výkonný ředitel nadačního fondu.

Nová dominanta u Vltavské

Vltavská filharmonie vyroste v místě současné stanice metra Vltavská na nábřeží řeky. Projekt vznikne podle návrhu dánského architektonického studia Bjarke Ingels Group (BIG), které zvítězilo v architektonické soutěži. V Holešovicích vznikne nová dominanta hlavního města.

Jedinečná budova bude přístupná ze všech směrů a úrovní, pěšky bude možné vyjít po terasách až na střechu. Doprava v místě bude svedena pod zem, ze stanice metra Vltavská bude postaven nový výstup přímo k budově filharmonie. Uvnitř budou tři koncertní sály, největší s kapacitou 1800 míst, komorní sál pro 550 lidí a multifunkční sál, zkušebny a další veřejné prostory.

Petr Hlaváček

Petr Hlaváček: Vltavskou filharmonii jsme vlastně už začali stavět

Revitalizace okolí Hlavního nádraží nebo Nákladového nádraží Žižkov. Velké plány má Praha a její radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček i v Holešovicích. Stát tam má Vltavská filharmonie i celá nová čtvrť. Kdy a kde ale metropole „kopne“ do země? „S mírnou nadsázkou a eufemismem vlastně mohu říct, že jsme začali stavět Vltavskou filharmonii. Pracujeme tam totiž se Správou železnic na stavbě podchodu,“ říká v rozhovoru Petr Hlaváček.

Přečíst článek

První koncert v roce 2033

„V příštím roce začne výstavba, a my začneme hledat donory, velké i malé,“ říká Dvořák. Když vše poběží podle plánu, lidé by mohli přijít do nové filharmonie na první koncert v roce 2033.

V současnosti jsou náklady projektu filharmonie vypočítány na necelých dvanáct miliard korun. Vedle toho se bude muset uzpůsobit okolí. Celkové náklady tak činí asi šestnáct a půl miliardy korun. Hradit je má Praha a zčásti i soukromí donátoři. O pražských penězích bude rozhodovat magistrát v novém, povolebním složení. Dvořák vidí na projektu shodu napříč politickým spektrem. „Chci věřit, že nejenom termínově, ale i z hlediska nákladů projekt proběhne tak, že bude dáván za vzor,“ věří Dvořák.

Inspirace Hamburkem, ambice světové špičky

Ředitel nadace nezastírá inspiraci slavnou hamburskou filharmonií, technologie v Praze by měly být ještě modernější a filharmonie by se měla zařadit mezi světovou špičku. „Uspořádání hlavního koncertního sálu bude podobné jako v Hamburku. Bude to takzvaná vinice, kde lidé sedí okolo orchestru. Měla by tam být geniální akustika, která bude stejná, ať sedíte kdekoliv,“ přibližuje Dvořák.

Projekt Vltavské filharmonie je součástí revitalizace celého území Bubnů v pražských Holešovicích. Mělo by tam vzniknou až třicet tisíc nových bytů, nový park. „V okolí filharmonie vznikne třetí přirozené centrum Prahy,“ říká Dvořák.

Petr Dvořák byl hostem podcastové série Realitní Club. Aktuální epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také na své oblíbené podcastové platformě. Jsme na Spotify i Apple Podcasts. Hezký poslech.

Architekt Ladislav Lábus

Ladislav Lábus: Z architektury se vytrácí to podstatné

„Obyčejnost je plachá, ale krásná,“ říká architekt Ladislav Lábus. V architektuře podle něj nejde o efekt, ale o lidi, kteří v ní žijí. Když projektuje, je pro něj důležitá pravdivost, jednoduchost a ohleduplnost. Ať už jde o panelová sídliště, nebo vilu, stavby musí smysl, být příjemné a neztrácet svou podstatu. „Tisíce druhů obkladaček nejsou v přímé úměře k tomu, jak se v prostoru žije,“ dodává Lábus v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Natáčení podcastu s Ondřejem Boháčem.

Šéf pražských plánovačů: Kdyby si v Praze nikdo nestěžoval, byl bych nervózní

Přečíst článek
Michal Šiller, obchodní ředitel společnosti Neocity

V povolování staveb je chaos, čekáme na digitalizaci, říká Šiller z Neocity

Přečíst článek
Realitní podcast s Tomášem Rusňákem

Měnit banku při refixaci nemusí být výhodné, říká finanční poradce Rusňák

Přečíst článek
Doporučujeme