Strava je jedním z hlavních signálů, kterým má organismus možnost vyhodnocovat své prostředí. Sděluje totiž informace o dostupnosti zdrojů, bezpečí prostředí, celkové stabilitě a dlouhodobé udržitelnosti. A z hlediska longevity se sčítá, jaký signál tělo dostává opakovaně, den za dnem, v průběhu let.
Po většinu lidské historie byl hlavním problémem nedostatek jídla, v současné moderní době je to spíše povaha stravy. Dnešní nadbytek průmyslově zpracovaných potravin s vysokou energetickou hustotou a nízkou mikroživinovou hodnotou vytváří stav, kdy je tělo kaloricky často až přeplněné, ale zato nutričně podvyživené. Tento rozpor vede ke zhoršené citlivosti na inzulin, vzniku chronického zánětu a narušenému vnímání hladu a sytosti.
Z dlouhodobého hlediska se z něj vyvíjí metabolický syndrom, nadváha a obezita, což zvyšuje riziko vzniku diabetu 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění, nealkoholického tukového onemocnění jater (NAFL či steatóza) a některých typů rakoviny spojených s chronickým zánětem.
Nové studie ukazují, že nadměrná konzumace ultra‑zpracovaných potravin zvyšuje riziko nadváhy i v případech, kdy je nezpůsobuje vyšší kalorický příjem nebo nižší míra pohybu. To naznačuje, že tyto potraviny svým složením a vlivem na hormonální a metabolické procesy podporují ukládání tuku a tělo na ně reaguje jinak než na přirozené potraviny.
Ultra-zpracované potraviny jsou podle uznané definice ty, které mají průmyslovou recepturu a zároveň obsahují více než pět ingrediencí. Často obsahují kombinaci vysokého podílu cukru a/nebo tuku a soli, a tělo má evoluční tendenci takové potraviny preferovat a konzumovat je pravidelně a ve vyšším množství.
Biohacking: Jak podpořit výkon mozku bez silných stimulantů
Nootropika jsou souhrnným označením pro různé druhy doplňků, které podporují kognitivní funkce mozku, zejména paměť, pozornost, schopnost učení, mentální výkonnost a odolnost vůči psychickému stresu. Na rozdíl od stimulantů se nesnaží mozek primárně přimět k vyššímu výkonu, ale optimalizovat jeho vnitřní prostředí, metabolismus a mezibuněčnou komunikaci.
Pro normálního člověka proto dává smysl soustředit se méně na výpočty kalorií a jednotlivých makrosložek a více na kvalitu surovin v jídelníčku. Potraviny v co nejpřirozenější podobě poskytují nejen mikronutrientyv jejich přírodou dané mřížce, ale i vlákninu a objem, což pak automaticky reguluje příjem energie a pro nás pocitově reguluje signály hladu.
Proto rostlinná strava založená na ovoci, zelenině, luštěninách, obilovinách, ořeších a semínkách a minimálně zpracovaná živočišná strava vytvářejí základ, který je pro lidský organismus srozumitelný a dlouhodobě podporující dobrý zdravotní stav.
Z praktického hlediska je navýšení podílu ovoce a zeleniny v jídelníčku pro většinu lidí tou primární a celkem jednoduchou strategií, jak se v novém roce ozdravit. Pokud jsou tyto potraviny přítomné hned na začátku jídla, tělo na ně reaguje příznivěji než po sytém hlavním chodu. Dostaneme tak totiž informaci o příjmu mikroživin hned na začátku jídla a organismus dříve vyšle mozku signály nasycení. Tím se spontánně mění složení stravy a my zároveň nemáme pocit omezení.
Hlavně to s čerstvostí stravy a vlákninou vydržet
Zvýšený podíl čerstvých potravin se dlouhodobě projeví stabilnější hladinou energie, lepší regulací chuti k jídlu a posléze automatickým snížením potřeby vysoce stimulujících potravin. Vysoký obsah vlákniny podporuje střevní mikrobiom, která se podílí nejen na trávení, ale i na regulaci imunity a nervového systému. Polyfenoly a další fytochemikálie působí protizánětlivě a zlepšují metabolickou flexibilitu, což je jeden z klíčových faktorů zdravého stárnutí. Tyto změny nejsou okamžité, ale zato jsou kumulativní, a právě proto mají v dlouhém horizontu neporovnatelně větší význam než jakákoli krátkodobá intervence.
Právě extrémní krátkodobé diety nebo náhlé a radikální změny jídelníčku ve skutečnosti mají jen omezený přínos a mohou být dokonce kontraproduktivní. Když se strava výrazně liší od toho, jak obvykle jíme, tělo reaguje stresem a adaptivními mechanismy, které brání dlouhodobému udržení nové strategie. Naopak udržitelné výsledky přicházejí díky malým a realistickým úpravám, které odrážejí potřeby organismu a podporují metabolickou rovnováhu. Příkladem je princip 80/20, kdy převládá pestrá strava bohatá na ovoce, zeleninu, luštěniny a ořechy, a díky tomuto zdravému základu dalších zhruba 20 procent tělo zvládne, ať je to téměř cokoliv.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Biohacking: Chcete ostřejší mysl? Běhejte, jezte ryby a dobře spěte
První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.
Shrnutí:
V rozhovoru ministr popisuje první kroky vlády a priority pro rok 2026. Za klíčové označuje změnu zákona o státní službě, aby šlo pružněji pracovat s personálem a zároveň udržet odborné náměstky; tvrdí, že stát „bují“ a že na MPO už začali škrtat hlavně v řídicí a podpůrné vrstvě (asistenti, kanceláře, poradci), nikoli mezi odborníky.
U stavebního zákona obhajuje dvouletý náběh tím, že předchozí vláda podle něj „shodila“ už hotové řešení a země přišla o pět let. Plánuje centralizaci stavebních úřadů (z více než 600 na 204 plus krajské a centrální) a ještě před účinností chce, aby DESU převzal velké bytové projekty strategického zájmu, což má urychlit povolování. Nedostatek pracovníků ve stavebnictví chce řešit dlouhodobě podporou technického vzdělávání a krátkodobě zrychlením náboru cílených zahraničních pracovníků.
V energetice hájí převedení regulované složky na stát jako proinvestiční krok: Česko podle něj patřilo k zemím s nejdražší elektřinou a bez zlevnění nelze dělat hospodářskou politiku.
Vládnutí jste začali svižně, představili jste například převod regulované složky energie z občanů a firem na stát nebo nový stavební zákon. Jaký bude další zákon, první v roce 2026?
Je toho teď celkem dost. Určitě nás čeká změna zákona o státní službě, aby se pružněji pracovalo s personálem na jednotlivých ministerstvech. Redukovat počty pracovníků není úplně jednoduché. Druhou věcí je změna zákona o jednacím řádu sněmovny. Budeme schvalovat programové prohlášení vlády. Další důležitou věcí je hospodářská strategie, kterou jsme připravili v ANO. Teď ji musíme překlopit do vládní strategie. Týká se nejen resortu průmyslu, ale i dopravy, financí a místního rozvoje. Je provázaná, spojuje hospodářské aktivity. Nutně potřebujeme nastartovat hospodářský růst.
Zákon o státní službě měníte, abyste mohli měnit na ministerstvech náměstky?
Obecně, aby se situace přiblížila pracovnímu právu. Minulá vláda si to zjednodušila, mohli jste si přivést náměstků, kolik chcete. Degradovala odborné náměstky. Ti pro mě byli naprosto klíčoví a jsou stále. Oni z nich udělali vrchní ředitele. Vypadá to jako slovíčkaření, ale úplně to tak není. Když chcete zeštíhlit státní správu, nyní pro to nemáte nástroje. Cíl je jasný, udržet na ministerstvech odborníky. Státní sféra bují, to všichni vidí.
Když jsem končil na ministerstvu průmyslu v roce 2021, bylo tady devět set dvacet lidí. Nyní jich je tady devět set devadesát. Nyní šlo pět procent lidí pryč, a dalších pět procent půjde do poloviny příštího roku. Celkově to bude kolem stovky lidí. Bez problému se s tím bude pracovat. Na odborníky jsme vůbec nesahali, sáhli jsme na řídicí sféru. Asistentky, asistenty, tajemníky, vedoucí kanceláří, poradce. Na MPO máme šest lidí na marketing a komunikaci. To je dostačující. Na ministerstvu obrany jich je dvacet šest. Na ministerstvu práce jich je dvacet čtyři. Je to normální? Nic proti kvalitnímu marketérovi, ale stačí vám jednotky lidí. Nemůžeme mít na úřadech spousty právníků a potom ještě spousty externích právníků.
Schillerová: Fialova vláda loni hospodařila s výrazně vyšším schodkem
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, řekla dnes ministryně financí Alena Schillerová. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Pokud schodek za rok loňský má být výrazně horší než ten roku 2024, nelze vyloučit, že Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla třeba i v rozsahu kolem padesáti miliard korun. A že se schodek za rok loňský přiblíží psychologické úrovni 300 miliard korun. Schillerová výsledek hospodaření státního rozpočtu za loňský rok představí v úterý.
Změna jednacího řádu sněmovny, to bude omezení času k vyjadřování pro opozici?
Pro všechny. Udělali jsme to podobně, jak to navrhovali poslanci pětikoalice minulé vlády. Všichni tvrdí, že by se sněmovna měla zefektivnit. Pojďme se k tomu vrátit. Dokonce se nám k tomu zástupci minulé pětikoalice připodepsali.
Takže Andrej Babiš nebo Tomio Okamura už nebudou mluvit před plénem šest hodin…
Nikdo. Podívejte, jak dlouho nyní mluví Piráti. To je práce opozice. Když máte možnost, mluvíte. Když jsme byli opozice my, tak jsme mluvili. Nyní je shoda na tom, že proslovy zkrátíme.
Schválili jste nový stavební zákon. Nicméně v platnost má vstoupit až za dva roky. Proč tak pozdě? Kdy se zrychlí stavební řízení?
Náš zákon již byl účinný. Jenže přišla vláda Petra Fialy a celý ho shodila. Přišli jsme o pět let. Zákon už jsme měli připravený, a není to kopie zákona Kláry Dostálové, vychytali jsme některé věci. Ale nečekali jsme, až začneme vládnout, připravili jsme ho dopředu. Nyní jdeme rychlejší cestou, nejdeme klasickým připomínkovým řízením, protože jsme si to za rok a půl všechno oběhali. Dáváme to jako poslanecký návrh, čímž ušetříme pět nebo šest měsíců. Ale v každém případě to musí projít prvním, druhým a třetím čtením. Budou tam pozměňovací návrhy, Senát. Celý tento rok zaberou tato kolečka.
Od prvního ledna příštího roku můžeme začít dělat organizační přesun. Budeme mít centrální stavební úřad. To nebudou lidé navíc, jde jen o centralizaci. Nebudeme mít přes šest set stavebních úřadů, ale 204. Plus patnáct krajských úřadů a jeden centrální. Tuto organizační změnu začneme činit, až bude zákon v platnosti. Takže tento rok máme čas na přípravu kompletní metodiky. To všechno jsou změny, které mohly být dávno zavedené. Říkáte trochu vyčítavě, že to bude až za dva roky. Tak říkám, že o čtyři roky jsme zbytečně přišli. S letošním rokem, kdy musíme všechno schválit, je to pět let. Těch pět let jsou ztráty desítek miliard korun. Ale rychleji to nyní nejde.
Centrální stavební úřad bude řešit větší bytové projekty. Urychlí to jejich výstavbu?
Prvním krokem bude, a ten uděláme urychleně, ještě před platností stavebního zákona, že na sebe DESU převezme projekty strategického zájmu v rámci bydlení. Což jsou projekty o rozloze deset tisíc metrů čtverečních a víc. To je asi sto padesát nebo dvě stě bytů. Tím pádem to půjde ve zrychleném řízení, protože DESU má specifický režim pro povolování. Tím odšpuntujeme problém u této výstavby, a těch projektů je hodně. Poté se DESU stane oním centrálním úřadem a odloupl by se od ministerstva dopravy. A podotýkám, že celý systém není úřednický výmysl, připravovali jsme ho spolu s trhem. S projektanty, architekty, stavebníky, developery, investory, s Hospodářskou komorou či svazem průmyslu. Respektovali jsme i názory obcí a stavebních úřadů. Ty se v posledním roce dostaly do kritické situace.
Mladí se bojí, že pro ně nezbyde na důchody. Oprávněně. Proč je politici ignorují?
Zejména mladí lidé v Evropě se obávají, že pro ně v rozpočtech jejich států nezbyde na výplatu budoucích důchodů. Nutno říci, že jejich obavy nejsou neopodstatněné, penzijní systémy, které jsou základem evropské sociální politiky, budou pod stále větším tlakem. Odpovědí politiků by měla být diskuse vedoucí k moderním reformám, které zvládnou výzvy budoucnosti a zároveň nikoho nenechají na holičkách. Politikům napříč spektrem se do toho ale nechce. Nevěří, že je pak ještě zvolí.
Segment stavebnictví si nejvíc stěžuje na fakt, že nejsou na trhu lidé. I když se zrychlí povolování, nebude mít kdo stavět. Kde lidi vzít, podpoříte třeba vyšší migraci z ciziny?
Lidé chybí obecně v průmyslu. Je nedostatek nejen kvalifikovaných pracovníků, ale už i těch bez kvalifikace. Lze to řešit dvěma způsoby. Středně a dlouhodobou cestou je podpora technického vzdělávání. To jsou nejen vysoké a střední školy, ale i střední odborné školy bez maturity, počínaje zaváděním technických předmětů na základních školách. Máme ten předmět připravený. Budu tu mít poprvé zmocněnce pro technické vzdělávání. Krátkodobou cestou jsou zahraniční pracovníci. Máme jako vláda v programu zrychlený nábor pracovníků ze zahraničí. Ne zrychlený příchod migrantů, ale lidí, o které je zájem. Teď když si firma vybere někoho třeba na Filipínách, tak na něj čeká tři čtyři měsíce. Problém není v kvótách, chceme zrychlit proces příchodu pracovníků. Už to řešíme s ministerstvem vnitra.
Hospodářská strategie, kterou jsme připravili, komplexně podchycuje, jak zajistit budoucí prosperitu, přidanou hodnotu. To není jenom infrastruktura, dálnice nebo železnice, nebo že odšpuntujeme těžbu nerostů. Začíná to ve školství, pokračuje ve výzkumu a ve vědě. Toto vše zachycujeme z hospodářského pohledu. Hospodářská strategie nemá ambici dělat strategii školství, ale má ambici udělat přesah- ze školství do hospodářství.
Klíčovou oblastí je energetika. Už jste převedli regulovanou složku na státní rozpočet. Tím ovšem navyšujete už tak vysoký schodek státního rozpočtu…
Zaprvé, minulá vláda nepředložila rozpočet se schodkem 286 miliard korun, ale asi 386 miliard. Protože třeba jenom ve fondu dopravní infrastruktury chybí 48 miliard korun. A to je jenom doprava. My se s tím teď pereme, snažíme se šetřit, kde se dá. Převod regulované složky energie na stát generuje další příjmy. Minulá vláda nepochopila rozdíl mezi hospodářským a účetním přístupem. Německo dává 732 miliard korun na podporu energetiky včetně regulované složky. Regulovaná složka z toho bude činit 160 miliard korun. U nás to je pouhých sedmnáct miliard korun.
Dosud jsme měli v poměru ke kupní síle nejdražší energii v Evropské unii a šestou nejdražší absolutně. Fakt, že se sedmnáct miliard převede na stát, není nic jiného než to, že se zbavujeme takzvané zelené daně z průšvihu let 2005 až 2010. A kdyby to aspoň byla zelená daň, která by směřovala k ekologizaci. To byla daň za neschopnost tehdejších politiků, kteří naprosto brutálně zvýšili daň, kterou platí zákazníci. My jsme řekli, že tato daň se nebude platit. Je to proinvestiční opatření, které bude znamenat, že firmy budou mít vyšší profitabilitu. Projeví se to v příjmech jejich zaměstnanců, projeví se to na dani z přidané hodnoty, na daních z příjmu, v investicích, v exportní politice. Nechápu, že to někdo není schopen reflektovat. Fakt se chceme dívat na to, že firmy budou odcházet do zahraničí?
Teď jednám s jedním významným investorem. Nebudu ho ještě jmenovat, je to špičková německá firma. Rozhoduje každý detail. Když se podívali na ceny energií, spráskli ruce. Hrajeme o každých deset euro na megawatthodinu. Tady se rozdávají investiční pobídky v řádech miliard korun, to nikomu nevadí. Ale když všechny plošně podpoříme, abychom měli normální cenu energie, tak nechápu, že to někomu může vadit. Za tím rozhodnutím si stojím, je důležité pro rozvoj byznysu. Nemůžeme dělat hospodářskou politiku, pokud nezlevníme elektřinu. Motorem ekonomiky nemůže být státní sektor, potřebujeme tady firmy udržet.
NYT: Venezuela je nový Irák. Trump riskuje vzpouru své MAGA
Americký republikánský prezident Donald Trump útokem na Venezuelu riskuje kritiku od stoupenců svého hnutí Make America Great Again (MAGA, Učiňme Ameriku opět skvělou). Píše to list The New York Times (NYT), podle kterého je značná část Trumpových příznivců nespokojená s tím, že prezident, jehož heslem před volbami byla Amerika na prvním místě, věnuje nyní příliš času zahraniční politice včetně hledání míru na Ukrajině, místo aby se více zaměřil na domácí ekonomické potíže.
Pavel Tykač oznámil, že chce dřív uzavřít tři uhelné elektrárny. Převezme je stát a bude výrobu elektřiny dotovat?
Podle zákona se nejdříve v rámci ČEPSu propočte celková bilance, musí se dopočítat sítě v daných lokalitách. Z toho vyjde závěr, jakým způsobem by se projevilo odstavení jednoho, dvou nebo tří zdrojů. Jsou to Počerady, Chvaletice a Kladno. Když z toho vyjde závěr, že by mohl být nedostatek elektřiny, nebo by to ohrozilo stabilitu sítí v jednotlivých regionech, přichází na řadu Energetický regulační úřad, a ten dopočte kompenzaci za ztrátu. A tu musí zaplatit stát. Dotyčný řekne buď ano, nebo ne. Když řekne ne, udělá se aukce a může přijít kdokoliv jiný.
Celý problém je, že uhelné zdroje jsou levné. Ale náklady dramaticky zvyšují emisní povolenky. Z těch se stal brutální neřízený finanční nástroj, který se utrhnul ze řetězu. Povolenky nyní tvoří u uhelných elektráren asi devadesát procent nákladů na výrobu elektřiny. Tady se dá bojovat jedině řešením napříč evropskými státy, které si začínají uvědomovat, že je to problém. Problém je, že nám jde ještě o uhlí, ale drtivou část Evropy uhlí moc netrápí.
Velkým úkolem bude dostavba Dukovan. Vy jste propagoval, aby byly předem zafixovány české subdodávky. To se nestalo. Co s tím chcete dělat?
Je třeba stavět nejen Dukovany, nemine nás ani Temelín. Nejde o to, že by klesla cena elektřiny, jde hlavně o energetickou bezpečnost. U Dukovan jsem kritizoval, že to bylo částečně marketingově zorganizováno, aby se rychle podepisovalo. Vedle právně administrativní úrovně se mělo pracovat i na zabezpečení českého průmyslu. Tak se to děje všude, není v Evropě žádná stavba jádra, kde by bylo méně než čtyřicet procent domácích dodavatelů zafixováno v době podpisu. U nás je to necelých dvacet procent, a to Doosan Škoda Power beru jako domácího producenta. Chci vytvořit sestavu, kde budu já, korejský ministr, šéf KHNP a šéf ČEZ. Budeme mít pravidelná on-line setkání, zhruba jednou za dva měsíce, kde si řekneme, jak probíhá příprava, kde jsou problémy, a současně si tam budu kontrolovat, jak se vypisují výběrová řízení. Budeme se snažit, abychom do toho dostali maximum českých firem. Bohužel už taháme za kratší konec. Není problém, že vláda vybrala Korejce, nerozhodli bychom jinak.
Máme za sebou týden, který mají vrcholní politici vůbec nejraději. Týden proslovů. Vítězem je o parník Tomio Okamura. Není sice jasné, proč zrovna na Nový rok řečnil, ale patrně si usmyslel, že bez jeho perel by se národ neobešel.
Avizovali jste možné slučování státních agentur, například CzechTrade, CzechInvest nebo CzechTourism. Uděláte to?
Mám těch projektů víc. Mám přibližně jedenáct subjektů, které bychom chtěli sloučit nebo propojit. Vytvoříme z nich čtyři subjekty. Mezi nimi jsou i CzechTrade a CzechInvest. Už jsme to zahájili za naší minulé vlády, dali jsme je do jedné budovy. Dnes to chceme dotáhnout. Původně jsem myslel, že by to bylo i s CzechTourismem. Nakonec ho necháme pod místním rozvojem. Chci to udělat rychle, ještě uvažujeme, že to propojíme se státním developerem SIRS.
Velkým projektem je také těžba lithia na Cínovci. V roce 2027 by se mělo začít stavět. Podle vývoje cen lithia na trhu však nakonec nemusí jít o výdělečný byznys…
Podařilo se nám už v roce 2020 a 2021, když jsem tady byl, dostat míč na naši stranu. ČEZ ovládl Geomet. Tím má stát pod kontrolou těžbu a zpracování lithia. Mezitím se otestovalo, jak se bude lithium zpracovávat. Ekonomická rentabilita se vyhodnocuje. S ohledem na aktuální cenu a předpokládanou cenu. Plán vypadá pro ČEZ stále docela dobře, i když s jistou mírou rizika. Je to projekt na zhruba pětadvacet let a nyní to vypadá, že by byl solidně profitabilní. Finální rozhodnutí o těžbě je na ČEZ. My máme zájem na tom, aby tato strategická surovina posílila naši soběstačnost. Je to krok k bezpečnosti celé Evropy. Je to významné ložisko. Dvě třetiny toho kopce jsou v Česku, o poslední třetinu se pokouší Německo. Zvažujeme, že bychom měli nejenom těžbu a zpracování, ale že by se hledal koncový článek. Do výstavby gigafactory se však dnes nikdo nehrne, prodej elektroaut v Evropě není žádná hitparáda. Ale to nemusí být gigafactory, budeme hledat nějakého koncového výrobce.
Každá vláda si tvoří svůj tým. Již vyměnila řadu náměstků ministrů. Budete dál měnit lidi například v dozorčích radách ve státních firmách nebo tam, kde má stát vliv?
Určitě. Budeme měnit tam, kde cítíme neodbornost. Ano, skončí všichni politruci. U organizací MPO skončí všichni, kteří byli dosazeni politicky. Budeme tam dávat lidi z oborů. Musíme nutně posílit kontrolu státních institucí. Dozorčí rada nemůže být sestava politických kamarádů, kteří si tam jednou za měsíc vypijou kafe a dostanou za to někde dvacet tisíc, jinde sedmdesát tisíc. Potřebuju tam mít lidi, kteří nám to zkontrolují. Řeknu typický příklad. Explosia. To je firma, která má tři miliardy obrat a jedna a půl miliardy korun EBITDA. Nyní bude investovat jednu a půl miliardy korun. Je to velmi významný podnik. Je tam nový management, s tím jednám. Při tak velké investici musíte mít ne dvojitou, ale čtyřnásobnou kontrolu. Kdo je dodavatelem, jak se to vybírá. Vyměníme tam proto politické nominanty pětikoalice v dozorčí radě. V dané chvíli budeme měnit tři lidi. Neříkám, že dělali něco fatálně špatně. Říkám, že tam potřebuju mít lidi, na které je spoleh. Takhle bych mohl jít firmu za firmou. Potřebujeme to vyztužit tak, abychom tam měli právní a ekonomický dohled.
Kauza Česko Davida Ondráčky: Jak se zrodili čeští političtí kmotři
Bývalý šéf Transparency International a komentátor David Ondráčka vydal u nakladatelství Práh úspěšnou knihu Kauza Česko. Portál newstream.cz z ní nabízí několik ukázek. Ve druhé se Ondráčka věnuje fenoménu politických podnikatelů, pro které se v Česku ujal termín kmotři nebo zcela zavádějící označení lobbisté.
Za první týdny vašeho vládnutí se zdá, že se vám s SPD a Motoristy dobře vládne, nejsou vidět žádné spory. Žhavou otázkou je možná jedině situace kolem Filipa Turka. Chcete mít Turka ve vládě?
Respektujeme, že ho Motoristé navrhli. Koalice funguje věcně, dobře. Dokázali jsme se shodnout na programu, což považuji za zásadní. V koaliční smlouvě máme, že budeme respektovat návrhy jednotlivých partnerů. Jestliže Motoristé Turka navrhli, my je nevydíráme a oni nevydírají nás v jiných věcech. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Je jasné, že v minulosti udělal spousty chyb, ostatně sám to přiznal. Je třeba říct, že odpovědnost za vládu nenese prezident, ale premiér. A lídři koaličních stran, koaliční rada. Lidi bych hodnotil až podle toho, co v úřadu předvedou nebo nepředvedou. Na druhé straně prezident má právo vyjádřit se. Dělal to i Miloš Zeman a prezidenti před ním. Ve finále by měl jmenovat na základě návrhu premiéra, to je v Ústavě jasně napsáno. Není ovšem psáno, kdy. Není optimální, kdyby jeden ministr pendloval po dvou ministerstvech. Ale není to věc, která by se nedala zvládnout.
Vláda bude probírat muniční iniciativu na podporu Ukrajiny. Jaký je postoj ANO?
Nerad říkám: My jsme to říkali. Ale tady to výjimečně použiju. V roce 2024 jsem říkal, že o co déle bude konflikt trvat, o to méně budou konečná jednání v souladu se zájmy Ukrajiny. Z mnoha úhlů pohledu. Pragmaticky je to i o velikosti obou armád, počtu Ukrajinců, kteří do armády nechtějí. Také o tom, že NATO opakuje, že personálně se nebude do konfliktu zapojovat. Navzdory tomu, jak se Ukrajina neuvěřitelně brání, bohužel přesila Rusů je a posouvají se. Proto jsme říkali, že je potřeba vyvinout veškerou aktivitu k tomu, aby se konflikt ukončil. Je nutné jednat i s Putinem. Ne proto, že by ho někdo měl rád. Ale pokud se konflikt takto vyvíjí, k jednacímu stolu se bude muset jednou zasednout. Čím to bude později, o to to bude horší. Teď Evropa vydá pro Ukrajinu sto miliard euro. Může to stačit na rok, rok a půl. Evropa zaspala v názoru, jak ten konflikt ukončit. Čekala, jak dopadnou volby ve Spojených státech. Trump to vzal pod svou kontrolu. Evropa naštěstí s Trumpem komunikuje a postupuje s ním jakž takž v souladu. On jediný to může ukončit. Za nás nejlepší pomoc spočívá v tom, aby se tlačilo na mírová jednání. Musím říct, že už před třemi lety to dobře říkal prezident Pavel, na rozdíl od vlády. Ta byla silně aktivistická.
My jsme nikdy nezpochybňovali ideu muniční iniciativy. Zpochybňovali jsme způsob jejího provádění. Říkali jsme, že si uděláme audit. Začali jsme mluvit s lidmi, kteří ji organizují, dosud to nebylo možné. Necháme si předložit fakta a poté se rozhodneme.
V různých zemích Evropy opakovaně zaznívá, že bude válka s Ruskem. Teoreticky, kdyby k tomu došlo, mělo by Česko pragmaticky vyjednávat, nebo bojovat jako Ukrajinci?
Odmítáme strašení. Politika vlády Petra Fialy, bylo to vidět i v předvolební kampani, byla zásadně postavená na strašení. Je třeba být obezřetný, ale nemůžeme lidi strašit. My jsme se kategoricky vymezili a řekli jsme, že budeme součástí NATO. Členství v NATO osobně považuji za zlom, ještě větší než členství v Evropské unii. Spolu se Spojenými státy. Vždy jsem varoval, aby se nefragmentovalo, aby nevznikalo evropské křídlo. Abychom se neoddalovali zájmům Spojených států. NATO je a bude silné pouze se Spojenými státy. To je pro nás naprosto zásadní. Podporujme NATO, společné postupy, posilování. Ale pozor, to není hon za procenty do zbrojení. Posilujme českou armádu. To je základ naší vnější bezpečnosti. Vidím také potenciál v infrastruktuře. Bavme se o energetice, o dopravě. Jestli by bylo možné dát do nákladů spojených s NATO výstavbu Dukovan, což minulá vláda zvažovala, tak proč bychom tam nemohli dát investice do přenosové soustavy? To je také zvýšení odolnosti. Bavme se o konkrétních mostech, silnicích, železnicích. Pokud by byla diskuse, že můžeme posilovat odolnost touto formou, není to nic proti ničemu.
Musíme se soustředit i na vnitřní bezpečnostní politiku. Až skončí válka na Ukrajině, budou statisíce válečných veteránů s potenciálem migrace po celé Evropě. Ukrajina je zemí s velkým korupčním potenciálem a vezměte si, kolik je tam zbraní, se kterými se bude obchodovat na černých trzích v rámci celé Evropy.
Dopis čtenáře: Nejmenovat Turka je setsakra ústavní. Prezident je politik
Dovolávat se pojetí moci prezidenta z dob, kdy ho volila sněmovna, je směšné, anachronické. a hlavně svým způsobem nedemokratické. Prezident je politik, píše v komentáři Jan Frank.
Koalice ANO, SPD a Motoristů trvá na seznamu nominantů na ministry, jak ho už dříve schválila, včetně poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka. Po odpoledním jednání lídrů stran to řekl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Šéf sněmovní frakce Motoristů Boris Šťastný předpokládá, že posun ve sporné nominaci Turka by mohlo přinést úterní jednání prezidenta Petra Pavla s šéfem ANO Andrejem Babišem. Toho v úterý ráno jmenuje prezident předsedou vlády.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Politický diář Dalibora Martínka: Žít na dluh, vládní plán
Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguezovou po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.
Trump i jeho ministr zahraničí Marco Rubio dávají najevo, že od zbývajících představitelů vlády v Caracasu čekají zásadní změny a splnění požadavků Spojených států. Rubio uvedl, že je budou posuzovat podle toho, jak tyto požadavky dokáží splnit.
Velká akce
Americkému útoku na Venezuelu, při kterém příslušníci speciálních sil v sobotu zajali a odvezli do USA prezidenta Nicoláse Madura, předcházela několikaměsíční práce amerických zpravodajců, kteří zjišťovali rutinu autoritářského vůdce. Pomáhal jim v tom také zdroj blízký Madurovi. Napsal to deník The New York Times (NYT), podle něhož to byla nejriskantnější americká vojenská operace tohoto druhu od roku 2011, kdy členové SEAL Team Six v Pákistánu zabili Usámu bin Ládina.
Deník zároveň upozornil, že operace nazvaná "Absolutní odhodlání" vyvolala otázky ohledně legality a odvodnění amerického počínání ve Venezuele. Prezident Donald Trump ji ospravedlnil jako úder proti obchodu s drogami. Venezuela nicméně v obchodu s narkotiky nehraje tak významnou roli jako jiné země, připomněl list. Zároveň popsal určité detaily toho, jak se Američané venezuelského vůdce zmocnili.
NYT: Venezuela je nový Irák. Trump riskuje vzpouru své MAGA
Americký republikánský prezident Donald Trump útokem na Venezuelu riskuje kritiku od stoupenců svého hnutí Make America Great Again (MAGA, Učiňme Ameriku opět skvělou). Píše to list The New York Times (NYT), podle kterého je značná část Trumpových příznivců nespokojená s tím, že prezident, jehož heslem před volbami byla Amerika na prvním místě, věnuje nyní příliš času zahraniční politice včetně hledání míru na Ukrajině, místo aby se více zaměřil na domácí ekonomické potíže.
V srpnu podle něj pronikl do Venezuely tým Ústřední zpravodajské služby (CIA) s cílem shromáždit informace o Madurovi a po měsíce tam působil nezpozorován, byť USA nemají ve Venezuele velvyslanectví a zpravodajci tak nemohli fungovat pod rouškou diplomatického krytí. V získávání informací o Madurově denní rutině pomáhal Američanům blíže nespecifikovaný zdroj blízký prezidentovi a flotila špionážních dronů, píše NYT.
Pro nácvik zajetí prezidenta Američané podle deníku postavili ve státě Kentucky model Madurova komplexu v plné velikosti, kde elitní americká komanda Delta Force nacvičovala akci. Maduro zároveň v době zvýšeného napětí mezi USA a Venezuelou střídal šest až osm lokalit a Američané se o tom, kde má v úmyslu zůstat, kolikrát dozvídali až pozdě večer.
Spojené státy podle něj mezitím podnikaly další kroky, které měly zesílit tlak na venezuelského lídra a připravit útok s cílem ho zajmout. Zhruba před týdnem provedla CIA dronový útok na přístavní zařízení ve Venezuele a po celé měsíce americká armáda uskutečňovala právně sporné zásahy v Karibiku a východním Pacifiku, při kterých zničila desítky lodí a zabila nejméně 115 lidí, dodal deník. Američané od loňského září podnikají v regionu údery na lodě, jejichž posádky viní z pašování drog do USA.
Vánoční nabídka selhala
Maduro se nedávno pokusil zabránit útoku na Venezuelu a nabídl Spojeným státům přístup k venezuelské ropě, řekl v sobotu americký prezident Donald Trump. Nejmenovaný americký činitel podle NYT uvedl, že USA 23. prosince nabídly Madurovi možnost opustit zemi a odejít do Turecka, on to však rozzlobeně odmítl. Krach tohoto jednání připravil půdu pro americký úder na Venezuelu, píše deník.
Američané podle něj v posledních dnech čekali na vhodné podmínky, včetně dobrého počasí. Do regionu nasadili vyšší počet stíhaček, letadel pro speciální operace, letouny pro elektronický boj, ozbrojené drony i záchranné helikoptéry. Zaútočit chtěli v období vánočních svátků, protože řada venezuelských činitelů i členů armády byla na dovolené, řekl americký činitel. Špatné počasí ale posunulo vojenskou operaci o několik dní.
První zaútočili ajťáci
Trump nakonec útok na Venezuelu schválil v pátek pozdě večer. Jedním z prvních kroků byla podle NYT kybernetická operace, která odpojila velké části Caracasu od dodávek elektřiny a uvrhla hlavní město do tmy, aby se mohla přiblížit americká letadla, drony a vrtulníky. Těch bylo podle činitelů přes 150 a startovaly z 20 vojenských základen a námořních lodí.
V sobotu brzy ráno Caracasem zahřměly silné exploze, když americké letouny zaútočily na radary a baterie protivzdušné obrany. Jednotky Delta Force v helikoptérách zamířily na silně opevněnou venezuelskou vojenskou základnu, aby tam zajaly Madura. Ke vstupu do budovy použily výbušninu a poté se podle amerického činitele během tří minut dostali k venezuelskému prezidentovi.
Nestihli utéct do krytu
Trump v sobotu řekl, že Maduro se společně s manželkou pokusili schovat do bezpečnostní místnosti, ale američtí vojáci jim v tom zabránilii. Asi pět minut po vstupu do budovy členové Delta Force oznámili, že prezidenta zadrželi, píše NYT. Poté pár podle deníku naložili do vrtulníků a převezli na americkou válečnou loď Iwo Jima, z níž Američané pár přepravili na americkou základnu v zátoce Guantánamo a odtamtud Madura letadlo odvezlo do New Yorku, kde nyní čelí obviněním z obchodování s drogami.
Při americkém útoku na Venezuelu podle tamního zdroje NYT zemřelo nejméně 40 lidí včetně vojáků a civilistů. Na americké straně bylo zraněno asi půl tuctu vojáků a zasažen jeden z vrtulníků, který však misi dokončil, napsal deník. Trump úder sledoval v reálném čase s týmem ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě. "Sledoval jsem to doslova, jako bych sledoval televizní show," řekl americký prezident.
Související
NYT: Venezuela je nový Irák. Trump riskuje vzpouru své MAGA
