Americký prezident Donald Trump vyzval ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou k ostřejšímu vyšetřování jeho politických odpůrců, uvedl server BBC. Trumpovi odpůrci z řad opozičních demokratů jeho výrok označují za cestu k autoritářství.

„Už to nemůžeme oddalovat, ničí to naši pověst a důvěryhodnost,“ uvedl Trump v příspěvků adresovaném Bondiové na své sociální síti Truth Social. Americký prezident zároveň vyjádřil rozhořčení z toho, že se „nic nedělá“, načež vyzval Bondiovou, aby vyšetřovala bývalého šéfa Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho, newyorskou generální prokurátorku Letitii Jamesovou a demokratického senátora Adama Schiffa, kteří byli zapojeni do procesu ústavní žaloby, neboli impeachmentu, na Trumpa během jeho prvního funkčního období.

Krátce nato Trump zveřejnil další příspěvek, v němž uvedl, že Bondiová „odvádí skvělou práci“. „Stejný starý příběh jako minule – samá slova, žádné činy. Nic se nedělá. A co Comey, Adam 'Shifty' Schiff, Letitia? Všichni jsou vinni až po uši, ale stejně se s tím nic dělat nebude,“ poznamenal Trump.

Ostrá kritika demokratů

Vzápětí se na prezidenta snesla ostrá kritika demokratů, včetně lídra demokratické menšiny v Senátu Chucka Schumera, který Trumpova slova označil za „cestu k diktatuře“. „Ministerstvo spravedlnosti bylo vždy velmi, velmi silnou státní institucí, bez ohledu na to, kdo stál v jeho čele – demokrat nebo republikán,“ řekl v neděli stanici CNN. O prezidentově přístupu k ministerstvu spravedlnosti poznamenal, že ho „mění v nástroj, který útočí na jeho nepřátele, ať už jsou vinní, nebo ne“.

Trumpův příspěvek přišel den poté, co federální prokurátor Erik Siebert opustil svůj post poté, co prezident prohlásil, že chce jeho rezignaci kvůli tomu, že neprošetřil newyorskou generální prokurátorku Letitiu Jamesovou kvůli obviněním z hypotečního podvodu. Deník The New York Times uvedl, že Siebert informoval vysoké představitele ministerstva spravedlnosti, že jejich vyšetřování nepřineslo dostatek důkazů pro stíhání Jamesové. Demokratka Jamesová, která v roce 2023 vyhrála občanskoprávní žalobu za podvod proti Trumpovi, obvinění z hypotečního podvodu označila za „bezpředmětná“ a motivovaná „pomstou“. V sobotu Trump prohlásil, že Seiberta odvolal a že neodešel z vlastní vůle. Zároveň uvedl, že nominoval jeho náhradníka.

Aktualizováno

Trumpova novinka. Roční pracovní vízum do USA pro zahraniční specialisty vyjde na dva miliony

Money

Víza do Spojených států pro kvalifikované zahraniční pracovníky budou ročně stát 100 tisíc dolarů (asi dva miliony korun), uvedl podle agentur americký prezident Donald Trump. Na toto oznámení zareagovaly některé velké technologické společnosti tím, že varovaly své zahraniční pracovníky, aby neopouštěli USA nebo aby se urychleně vrátili, píše agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

Ministerstvo spravedlnosti se od 70. let minulého století prezentovalo jako v zásadě nezávislé na prezidentovi. Trump však tuto tradici zpochybnil, když během svého prvního funkčního období odvolal ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse, protože se stáhl z vyšetřování ruského vměšování do voleb v roce 2016. Trumpův další ministr spravedlnosti, William Barr, rezignoval poté, co se postavil Trumpovým nepravdivým tvrzením o rozsáhlých podvodech v prezidentských volbách v roce 2020.

Trump během volební kampaně slíbil, že se pomstí mnoha svým politickým nepřátelům, včetně bývalého prezidenta Joea Bidena, ale i dalším, kteří se mu postavili. Po svém znovuzvolení odebral bezpečnostní prověrky, které umožňují přístup k utajovaným informacím, několika úředníkům, včetně Jamesové a newyorského okresního státního zástupce Alvina Bragga, kteří vedli případ týkající se Trumpova falšování finančních záznamů v souvislosti s platbou za mlčenlivost pornoherečky.

Trump také odvolal několik prokurátorů, kteří pracovali pro zvláštního vyšetřovatele Jacka Smitha na dvou trestních vyšetřováních proti němu. Podnikl také kroky proti advokátním kancelářím, jejichž právníci se podíleli na vyšetřování obvinění proti Trumpovi, včetně kanceláře, která zaměstnávala bývalého zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera.

Cena zlata se vyšplhala na další rekord, když překročila 3720 dolarů (téměř 77 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Poptávku po žlutém kovu minulý týden podpořila americká centrální banka (Fed), když snížila úrokové sazby a signalizovala další uvolňování měnové politiky.

„Obchodníci se zaměřují na růstový potenciál ceny (zlata) ve zbytku letošního roku podpořený očekáváním dalšího snižování úrokových sazeb Fedem,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Tim Waterer ze společnosti KCM. Dodal, že cenu zlata podporují rovněž pokračující nákupy kovu ze strany centrálních bank.

Fed minulý týden podle očekávání snížil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,00 až 4,25 procenta. Investoři předpokládají, že centrální banka ve zbytku letošního roku zredukuje úroky ještě dvakrát, a to vždy o čtvrt procentního bodu.

Nižší úroky jsou pro cenu zlata příznivé, protože zmírňují jeho nevýhodu proti investicím, které přinášejí výnos, jako jsou například dluhopisy.

USA vs. Evropa: Jeden krach a dva úplně jiné příběhy akciových trhů

Trhy

Pád banky Lehman Brothers v září 2008 spustil největší finanční krizi od 30. let minulého století. Panika, propady o desítky procent a nejistota, zda se systém vůbec udrží. Dnes, o 17 let později, jsou světové akcie násobně výš – ale rozdíly mezi regiony bijí do očí. Zatímco Spojené státy zažily éru technologických gigantů a růstu, Evropa se s vleklými problémy potýká dodnes.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek