Příliš hezký na to, aby byl nemocný. Fotky z mobilu matou lékaře
Technika bývá někdy zákeřná. Když mobilní telefon pomáhá posuzovat váš zdravotní stav, pravděpodobně vám bude fandit. Což může být příjemně lichotivé, ale nezdravé, upozorňuje studie v renomovaném lékařském časopise The Lancet.
Ve vyspělých zemích se postupně stále více projevuje snaha, aby drahá práce lékařů byla využita co nejefektivněji, a současně nejvýhodněji pro pacienty, kteří by neměli zbytečně vysedávat v čekárnách nebo dlouhé týdny či měsíce čekat na léčebný zákrok. Ideálně by se zlepšení mělo dít díky zapojení moderní techniky. Tento přístup se dnes výrazně prosazuje zejména ve Skandinávii a Británii, a také v Severní Americe nebo Austrálii. Velmi pozvolna přichází i do českých lékařských končin.
Poučné je, že ne vždy to vychází tak, jak se předpokládalo.
Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.
Umělá inteligence v lékařské ordinaci: Pacient lékaře někdy ani neuvidí
Enjoy
Digitální obraz pomáhá určit problém
Jeden z mnoha aspektů moderní lékařské péče popsal britsko-dánský tým v odborném lékařském periodiku The Lancet. Výzkumníci si všímali, že pacienti někdy posílají lékaři fotografie z mobilního telefonu, aby je mohl posoudit. Je to taková diagnostická samoobsluha, která šetří čas i peníze.
Příklad: Pacientovi se na kůži objeví jakýsi nový útvar. Ve chvíli, kdy se mu to hodí, se tedy v automatickém webovém formuláři přihlásí ke svému praktickému lékaři nebo k dermatologovi, popíše problém a dostane pokyn, aby útvar na kůži vyfotil mobilem a nahrál. Což udělá.
Lékař ve chvíli, kdy se to hodí jemu, informace od pacienta vyhodnotí, a buď mu na dálku předepíše léčbu, anebo, když má dojem, že je to fakt nutné, jej objedná do ordinace.
No a tady se ukazuje problém, popisují vědci v The Lancet. Obrázky z mobilu, podle nichž se lékař orientuje, mohou být zavádějící.
V zatím nejrozsáhlejší studii svého druhu pomáhala umělá inteligence radiologům vyhodnocovat snímky z mamografu. Ukázalo se, že zvyšuje úspěšnost v odhalování nádorů. Postupně se zřejmě otevírají možnosti, jak může umělá inteligence vstoupit do zdravotnictví a vylepšit ho.
Umělá inteligence pomohla lékařům lépe najít nádory: přijde s ní do ordinací užitečná změna?
Enjoy
Limity diagnostické samoobsluhy
Softwarové úpravy v moderních mobilních telefonech totiž často rutinně deformují vizuální data způsobem, který může lékaře splést a vést k fatálním omylům. Jde přitom o samotnou podstatu moderní spotřební elektroniky. Smartphony nebyly vymyšleny jako medicínské přístroje. Jejich primárním cílem je, aby fotografie vypadaly dobře. Software automaticky vyrovnává expozici, vyhlazuje texturu pleti, doostřuje hrany a zvýrazňuje barvy.
Taková fotka vypadá moc pěkně, když si ji dáte na sociální sítě. Ale když na ni hledí lékař, neví, že automatické zpracování dat a následná komprimace souboru mohou smazat jemné detaily vyrážky, změnit barevný odstín, aby lépe ladil s okolím, nebo úplně vyhladit otok. Lékař tak může snadno přehlédnout počínající žloutenku nebo cyanózu – namodralý odstín kůže signalizující nedostatek kyslíku v krvi. V extrémních případech může algoritmus „vyžehlit“ maligní kožní nádor natolik, že působí jako neškodné znaménko.
Ještě větší riziko špatné diagnostiky mají lidé s tmavším odstínem pleti. U nich bývá zřetelnost snímku nižší a klinické problémy se snáze přehlédnou.
I když se nám to moc nelíbí, duševní choroby zasahují tento svět. Ale ne pokaždé se dají snadno poznat, zařadit do správné diagnózy a stanovit pro ně léčbu. I díky využití umělé inteligence se však nyní daří propojit desítky malých fyzických detailů, díky nimž se diagnostika stává snadnější a přesnější, píše ve své analýze vědecký novinář Josef Tuček.
Algoritmy už začínají rozumět i lidské duši. Mobil pozná, že jste v depresi
Názory
„Zdravotní režim“ pro mobily i další techniku
Pochopitelně jde o dětské nemoci nových postupů, které půjde odstranit. V tuto chvíli třeba tím, že pacient ve svém mobilu vypne filtry pro „zkrášlovací“ funkce. Fotí na denním světle, protože umělé světlo drasticky mění barevné podání. Kvalitu výsledného snímku sám porovná s realitou a objekt na kůži ještě pro jistotu popíše svými slovy.
Lékař by zase měl zaslané snímky posuzovat na kvalitní obrazovce s vypnutým nočním režimem, který odfiltrovává modré odstíny a zvýrazňuje teplé barvy, což jistě vyhovuje zraku před spánkem, ale zkresluje diagnostické hodnocení.
Autoři studie soudí, že technickým řešením by mělo být vytvoření „zdravotního režimu“ v mobilech, který by po nastavení vypnul všechny filtry a automatické úpravy. Systémy pro nahrávání snímků od pacientů by pak měly být nastaveny tak, aby rozpoznaly špatné osvětlení nebo příliš vysokou kompresi a pacienta varovaly.
To je vcelku zvládnutelné. Podstatné hlavně je, aby architekti naprosto nezbytné modernizace zdravotnictví sledovali a odstraňovali problémy, které s sebou přináší.
Neomezeně si pochutnávat na sladkém a neohrožovat tím své zdraví ani linii – to je sen mnoha lidí. Podobně jako cpát se tučnými jídly a netloustnout. Věda a průmysl nabízejí řešení. Jenomže ne vždy se ukážou jako funkční.
Genetičtí inženýři naučili bakterie levně vyrábět zřejmě zdravý nízkokalorický cukr
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
