Příliš hezký na to, aby byl nemocný. Fotky z mobilu matou lékaře
Technika bývá někdy zákeřná. Když mobilní telefon pomáhá posuzovat váš zdravotní stav, pravděpodobně vám bude fandit. Což může být příjemně lichotivé, ale nezdravé, upozorňuje studie v renomovaném lékařském časopise The Lancet.
Ve vyspělých zemích se postupně stále více projevuje snaha, aby drahá práce lékařů byla využita co nejefektivněji, a současně nejvýhodněji pro pacienty, kteří by neměli zbytečně vysedávat v čekárnách nebo dlouhé týdny či měsíce čekat na léčebný zákrok. Ideálně by se zlepšení mělo dít díky zapojení moderní techniky. Tento přístup se dnes výrazně prosazuje zejména ve Skandinávii a Británii, a také v Severní Americe nebo Austrálii. Velmi pozvolna přichází i do českých lékařských končin.
Poučné je, že ne vždy to vychází tak, jak se předpokládalo.
Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.
Umělá inteligence v lékařské ordinaci: Pacient lékaře někdy ani neuvidí
Enjoy
Digitální obraz pomáhá určit problém
Jeden z mnoha aspektů moderní lékařské péče popsal britsko-dánský tým v odborném lékařském periodiku The Lancet. Výzkumníci si všímali, že pacienti někdy posílají lékaři fotografie z mobilního telefonu, aby je mohl posoudit. Je to taková diagnostická samoobsluha, která šetří čas i peníze.
Příklad: Pacientovi se na kůži objeví jakýsi nový útvar. Ve chvíli, kdy se mu to hodí, se tedy v automatickém webovém formuláři přihlásí ke svému praktickému lékaři nebo k dermatologovi, popíše problém a dostane pokyn, aby útvar na kůži vyfotil mobilem a nahrál. Což udělá.
Lékař ve chvíli, kdy se to hodí jemu, informace od pacienta vyhodnotí, a buď mu na dálku předepíše léčbu, anebo, když má dojem, že je to fakt nutné, jej objedná do ordinace.
No a tady se ukazuje problém, popisují vědci v The Lancet. Obrázky z mobilu, podle nichž se lékař orientuje, mohou být zavádějící.
V zatím nejrozsáhlejší studii svého druhu pomáhala umělá inteligence radiologům vyhodnocovat snímky z mamografu. Ukázalo se, že zvyšuje úspěšnost v odhalování nádorů. Postupně se zřejmě otevírají možnosti, jak může umělá inteligence vstoupit do zdravotnictví a vylepšit ho.
Umělá inteligence pomohla lékařům lépe najít nádory: přijde s ní do ordinací užitečná změna?
Enjoy
Limity diagnostické samoobsluhy
Softwarové úpravy v moderních mobilních telefonech totiž často rutinně deformují vizuální data způsobem, který může lékaře splést a vést k fatálním omylům. Jde přitom o samotnou podstatu moderní spotřební elektroniky. Smartphony nebyly vymyšleny jako medicínské přístroje. Jejich primárním cílem je, aby fotografie vypadaly dobře. Software automaticky vyrovnává expozici, vyhlazuje texturu pleti, doostřuje hrany a zvýrazňuje barvy.
Taková fotka vypadá moc pěkně, když si ji dáte na sociální sítě. Ale když na ni hledí lékař, neví, že automatické zpracování dat a následná komprimace souboru mohou smazat jemné detaily vyrážky, změnit barevný odstín, aby lépe ladil s okolím, nebo úplně vyhladit otok. Lékař tak může snadno přehlédnout počínající žloutenku nebo cyanózu – namodralý odstín kůže signalizující nedostatek kyslíku v krvi. V extrémních případech může algoritmus „vyžehlit“ maligní kožní nádor natolik, že působí jako neškodné znaménko.
Ještě větší riziko špatné diagnostiky mají lidé s tmavším odstínem pleti. U nich bývá zřetelnost snímku nižší a klinické problémy se snáze přehlédnou.
I když se nám to moc nelíbí, duševní choroby zasahují tento svět. Ale ne pokaždé se dají snadno poznat, zařadit do správné diagnózy a stanovit pro ně léčbu. I díky využití umělé inteligence se však nyní daří propojit desítky malých fyzických detailů, díky nimž se diagnostika stává snadnější a přesnější, píše ve své analýze vědecký novinář Josef Tuček.
Algoritmy už začínají rozumět i lidské duši. Mobil pozná, že jste v depresi
Názory
„Zdravotní režim“ pro mobily i další techniku
Pochopitelně jde o dětské nemoci nových postupů, které půjde odstranit. V tuto chvíli třeba tím, že pacient ve svém mobilu vypne filtry pro „zkrášlovací“ funkce. Fotí na denním světle, protože umělé světlo drasticky mění barevné podání. Kvalitu výsledného snímku sám porovná s realitou a objekt na kůži ještě pro jistotu popíše svými slovy.
Lékař by zase měl zaslané snímky posuzovat na kvalitní obrazovce s vypnutým nočním režimem, který odfiltrovává modré odstíny a zvýrazňuje teplé barvy, což jistě vyhovuje zraku před spánkem, ale zkresluje diagnostické hodnocení.
Autoři studie soudí, že technickým řešením by mělo být vytvoření „zdravotního režimu“ v mobilech, který by po nastavení vypnul všechny filtry a automatické úpravy. Systémy pro nahrávání snímků od pacientů by pak měly být nastaveny tak, aby rozpoznaly špatné osvětlení nebo příliš vysokou kompresi a pacienta varovaly.
To je vcelku zvládnutelné. Podstatné hlavně je, aby architekti naprosto nezbytné modernizace zdravotnictví sledovali a odstraňovali problémy, které s sebou přináší.
Neomezeně si pochutnávat na sladkém a neohrožovat tím své zdraví ani linii – to je sen mnoha lidí. Podobně jako cpát se tučnými jídly a netloustnout. Věda a průmysl nabízejí řešení. Jenomže ne vždy se ukážou jako funkční.
Genetičtí inženýři naučili bakterie levně vyrábět zřejmě zdravý nízkokalorický cukr
Názory
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
