Reklama

Petr Bartoň: Jaký bude rok 2023? To se ukáže na svátek svatého Valentýna

Přestanou Češi nakupovat kvůli ekonomické nejistotě?
iStock
Petr Bartoň

Jak se budou vyvíjet klíčové ukazatele tuzemské ekonomiky v příštím roce? Pokračujeme v anketě mezi uznávanými ekonomy s Petrem Bartoněm, hlavním ekonomem investiční skupiny Natland.

Reklama

O HDP rozhodnou statistici

V příštím roce pravděpodobně ještě v prvním kvartále dojde ke smrsknutí velikosti ekonomiky (měřené HDP), a bude tak pokračovat recese. V ročním úrhnu však v příštím roce naměříme pozitivní růst HDP. Stejně jako u inflace i zde bude platit, že v takto proměnlivé době bude pro puls doby důležitější sledovat okamžité, kvartální výsledky, a ne celoroční, „zašpiněné“ starými výsledky. Pokud pokles v posledním kvartále letošního roku a prvním příštího bude významný, může dojít v druhé polovině roku 2023 k záporným hodnotám i v celoročním úhrnu HDP.

Investice jsou již významně nižší nyní, a vysoká úroková sazba je ještě dále sníží. Spotřeba nakonec nemusí klesnout tak zásadně, pokud bude relativně mírná zima která se projeví v nižších cenách energií v příštím roce.

Nákupní centrum

Jana Matesová: Ekonomika se propadne. Lidé přestanou nakupovat to, co nepotřebují

Inflace nejspíš nadále zůstane dvouciferná a může za to i aktuální politika České národní banky, myslí si bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance a respektovaná ekonomka Jana Matesová. Jak se podle ní bude vyvíjet česká ekonomika v příštím roce? 

Přečíst článek

I pro výsledky vykázané příští rok bude zásadní, jak Statistický úřad naloží s posledním kvartálem letošního roku. Reálný růst HDP měříme tak, že od „účetního“ růstu přidané hodnoty odečteme ten růst, který byl způsoben jen cenami. A pokud by ČSÚ provedl s deflátorem HDP to, co provedl s cenovým indexem spotřebního koše, tedy uměle ponížil vykázané ceny energií během podzimních 3 měsíců, pak bude nominální růst HDP v posledním kvartále letoška ponížen méně, než bychom čekali, a závěr letoška tak nakonec může nečekaně vykázat pozitivní růst. Ten by pak samozřejmě ovlivnil o očekávané naměřené hodnoty v příštím roce.

Lednová inflace napoví roční náladu

Nejzajímavější dnem inflace příštího roku bude Den Sv. Valentýna. 14. únor 2023 oznámí ČSÚ inflaci za leden. Na tu budou netrpělivě čekat nejen všichni zamilovaní, plánující svoje náklady na život po Sv. Valentýnu, ale podle nejnovějších slov viceguvernérky ČNB i Bankovní rada.

Reklama
  • Leden bývá vždy fascinující souhrou spousty inflačních faktorů, a tentokrát k nim ještě několik přibude.
  • Jako každý rok, v lednu dojde k upravení mnoha ceníků u těch, kteří třeba z administrativních (nebo i daňových) důvodů upravují ceny zřídka. Ne všichni mění ceny každý leden, ale v tom nadcházejícím si asi nelze představit nikoho, kdo by neupravoval.
  • Zároveň v lednu ukončí ČSÚ svůj trik s cenovou hladinou, když od ní konečně po 3 letošních měsících přestane odpočítávat část ceny energií, i když v těch měsících cena kWh neklesla.
  • Zároveň budeme zase po dvou měsících srovnávat daný měsíc s „normálním“ stejným měsícem před rokem, a ne jako v listopadu a prosinci, kdy jsme museli srovnávat s (tentokrát správně) uměle poníženou cenou energií před rokem, kdy byla zrušena DPH na energie.
  • Zároveň ale bude zaveden cenový strop na energie.

Už jenom tři poslední faktory dokáží s inflací zamíchat dnes těžko předvídatelně, a co udělá ten první faktor s neenergetickými cenami nyní skutečně nikdo nedokáže odhadnout. Na to si musíme vážně počkat až na lednová pozorování v terénu.

David Marek: Čeká nás složitý rok. Není jisté, že budeme mít dost plynu

S ekonomickými prognózami je to v současné nejisté době složité, píše v komentáři pro Newstream David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte. A dodává: „Jisté je jen to, že půjde o složitý rok“.

Přečíst článek

Měsíční inflace bude klesat

„Dobrá“ zpráva ale je, že pak od únorové inflace to bude celkem jednoduché. Aktuální inflace – tempo růstu cen vždy v tom nejaktuálnějším měsíci – bude dál klesat. Ale konečně se to začne od února projevovat i na tom mediálně populárním dvanáctiměsíčním ukazateli. Ten doposud rostl (i při klesající inflaci) neboť jsme v aktualizaci toho 12měsíčního úhrnu vždy vyhodili loňský, nízkoinflační měsíc, a nahradili jej letošním, vysokoinflačním měsícem.

No a příští rok už tím měsícem, který vždy z výpočtu vypadne, bude vysokoinflační měsíc roku 2022. A ty byly tak inflační, že v podstatě zaručeno, že třeba v dubnu 2023 porostou ceny o méně než porostly v dubnu 2022, a tím pádem bude čistě automaticky klesat i ten mediální ukazatel inflace.

Rok 2023 tedy bude, od února, ve znamení klesající 12měsíční inflace. Kam až dospěje na konci roku lze těžko odhadnout. Hlavních „umazávek“ směrem k jednocifernosti bychom se měli dostat v dubnu až červnu – protože právě v těch měsících byly letos nárůsty nejvyšší, a tak tyto měsíce pak vypadnou z výpočtu. V létě se sice může rozpoutat znovu „boj o plyn“ a vyšší ceny, ale kvůli zastropování se to spotřebního koše nedotkne. (Tedy dotkne se až spotřebních košů našich dětí, které naše dluhy budou splácet.) Nejpozději v druhé polovině roku bychom se tak už měli bezpečně pohybovat zase v jednociferných mírách inflace.

A i kvůli zastropování tak bude příští rok platit, že do inflace se začne odrážet spíše růst platů a mezd než energetických cen.

Po prvotním útlumu dojde k růstu poptávky.

Pavel Sobíšek: Inflace zůstane přes deset procent, koruna oslabí

Jak se bude česká ekonomika vyvíjet v následujícím komplikovaném roce? Byznysový portál newstream.cz přináší sérii pohledů významných tuzemských ekonomů. Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek předpokládá, že po prvotním útlumu začne poptávka opět oživovat.

Přečíst článek

Koruna poplave s eurem, ne proti němu

Dál bude platit, že koruna se bude pohybovat spíše s eurem proti dolaru, než s dolarem proti euru. Po letošním propadu eura proti dolaru by mohlo euro opět zpevnit proti dolaru, zejména pokud bude evropská zima mírná a úrokové eurosazby dále růst. To by znamenalo, že i koruna by mohla lehce zpevňovat vůči dolaru – a tím zlevnit to, co dovážíme za dolary, především ropné výrobky (plyn nakupujeme především v eurech).

Pokud by byl růst eurosazeb výrazný, můžeme dokonce čekat zpevnění eura vůči koruně, a tedy oslabení koruny vůči většině zahraničního obchodu, pokud by centrální banka v takovém případě ještě nezvýšila svoje tempo kurzových intervencí (kdy nakupuje korunu a zvyšuje tak nyní její hodnotu). Alarmistické předpovědi, že centrální bance brzy dojdou rezervy na intervence a příští rok na ně tedy nic nezbude, se ukázaly jako liché, a intervencí v druhé polovině letoška bylo provedeno méně než většina komentátorů čekala. Udržovat korunu se tedy bude pravděpodobně dařit i při středně velkém nárůstu úroků v eurozóně (aniž by přitom ČNB zvyšovala sazby své).

Těžiště světového ekonomického výkonu se v té souvislosti do roku 2037 ještě více přesune směrem do Asie, zejména do její jihovýchodní části.

Lukáš Kovanda: Světu v roce 2023 hrozí recese více, než se myslelo. Během 15 let Evropa upadne, její místo obsadí Asie

Výkon světové ekonomiky letos poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 bilionů dolarů (odpovídá zhruba 2280 bilionům korun), v příštím roce jí ale hrozí recese.

Přečíst článek

Růst nezaměstnanost minimální. Zatím

Vzhledem k tomu, že jsme tu měli dlouhá léta reálně zápornou nezaměstnanost (chyběli pracovníci, ne pracovní místa), tak bude trvat, než se nezaměstnanost začne nějak zásadněji zvyšovat, i při negativním hospodářském vývoji. Navíc si stát na sklonku covidového věku odhlasoval právo zavést kdekoli kurzarbeit při sebemenším záchvěvu většího propouštění, a už o tom také začíná hojně hovořit. Lze tedy čekat, že minimálně po dobu roku 2023 bude nárůst nezaměstnanosti minimální, na trhu práce pro skutečnou ekonomiku budou dále chybět lidé zaměstnaní nově v posledních letech ve státním sektoru, a mnohá pracovní místa budou dál povinně dotovat naše ještě nenarozené děti (které jednou budou muset naše dluhy buď splatit přímo, nebo žít chudší životy po státním bankrotu).

Rok 2023 ale spolurozhodne o (ne)zaměstnanosti let příštích. Český průmysl (a navázané služby) jsou příliš spjaty s budoucností spalovacích motorů v Evropě, a ta je nyní nejistá. Rok 2023 může rozhodnout, že bude ve skutečnosti tato budoucnost delší, než jsme před pár lety mysleli, protože elektrifikovat nejen auta ale i celé hospodářství se může ukázat jako porušení přírodních zákonů. I přesto se může zvýšit tlak na naopak ještě rychlejší elektrifikaci evropských aut, a tam bude česká zaměstnanost v následujících letech významně záležet na tom, jak český autoprůmysl dokáže přehodit rychlostní stupeň na výrobu (či ještě lépe vývoj) nových, technologicky mnohem jednodušších aut. Výraznější výzvy pro zaměstnanost tak možná dokážeme oddálit až za rok 2023.

Bankéř Ivan Šramko: V Česku se inflace láme, na Slovensku bude příští rok mnohem horší

Bankéř Ivan Šramko: V Česku se inflace láme, na Slovensku bude příští rok mnohem horší

Letošní rok byl z ekonomického hlediska velmi problematický. Příští rok by ale mohl být ještě náročnější, zejména na Slovensku, kde má inflace ještě výrazně vzrůst, míní bývalý guvernér Národné banky Slovenska a člen dozorčí rady Trinity Bank Ivan Šramko. „Očekává se, že v roce 2023 dosáhne nárůst cen na Slovensku zhruba 18 procent. Tyto odhady vycházejí z předpokladu, že i v příštím roce prudce porostou ceny energií. Slovenská vláda přitom slibuje, že pro maloodběratele by ceny již růst neměly,“ vysvětluje Šramko.

Přečíst článek

Stavebnictví dojíždí na úrokové sazby

Stavebnictví přesune svůj středobod ze stavění domů a bytů do stavění infrastruktury pro státní zakázky. Těm je jedno, že je vysoká úroková sazba, budou plynout dál jako by se nechumelilo. Mnozí je budou dokonce obhajovat s poukazem, že se tím „proinvestováváme z recese“. To potřebnější stavění – tedy bytů tam, kde lidé chtějí skutečně bydlet (třeba proto, že tam je práce) – bude dál trpět vysokými úrokovými sazbami

Málo se to ví, ale ty nakonec prodražují stavění více, než beton, železo, či zedníci. A bohužel zejména v České republice. Máme stále jedno z nejdelších stavebních řízení na planetě (a tedy, pokud víme, i v této Galaxii), a cena tohoto času „prostoje“ je právě udávána úrokovou mírou. Ceny stavebních materiálů již zpomalily růst a nyní je jejich inflace nižší, než inflace spotřebitelská. Ale bude se stavět méně ne proto, že si nikdo nebude moci dovolit cihly, ale nikdo si nebude moci dovolit zaplatit ty prostoje se stavebním řízením. A nový zákon – v jednu chvíli již na spadnutí – je opět v nedohlednu.

Byty na prodej

Ceny bytů i domů budou nadále klesat. Přichází doba příležitostí, míní experti

Na realitním trhu se v příštím roce očekává pokračující pokles nákupů bytů, prodej chat i další nárůst poptávky po nájemním bydlení. Podle zástupců realitních firem v druhé polovině roku 2023 klesnou úrokové sazby u hypotečních úvěrů. Zájem o nemovitosti by měl poté opět vzrůst.

Přečíst článek

Proti ruské invazi demonstrovali lidé na různých místech světa, jako například v izraelském Tel Avivu.

Putin jako novodobý Hitler, Zelenskyj jako Churchill. Nejvlivnější osobnosti letošního roku zplodila válka

Když prestižní časopis Time v roce 1938 dal na svou titulní stranu jako Osobnost roku nacistického vůdce Adolfa Hitlera, vyvolalo to vlnu kritiky až opovržení. Časopis, který se tradice interní redakční ankety Person of the Year drží dodnes, argumentoval tím, že Hitler měl v daném roce největší vliv na dění v Evropě, i když jednoznačně negativní. Ze stejného důvodu patří mezi nejvlivnější osobnosti roku 2022 i ruský prezident Vladimir Putin, neboť důsledky jeho bezprecedentní invaze na Ukrajinu včetně ekonomických dopadů pocítila celá Evropa i země mimo ní.

Přečíst článek

Reklama

Související

Lukáš Kovanda: Po třiceti letech od rozpadu federace Češi bohatnou rychleji, Slováci se rychleji zadlužují

Přečíst článek
Závod Arcelor Mittalu v německém Eisenhüttenstadtu

Špatná zpráva pro české firmy. Německá ekonomika ke konci roku překvapivě klesla, míří k recesi

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme