Předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka, který je adeptem na funkci ministra životního prostředí, je přesvědčený o tom, že rozhodnutí o vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok je nutné přehodnotit a zrušit. Napsal to v odpovědi na otevřený dopis jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL).

Grolich zdůraznil v dopise z 15. října význam CHKO, podporu kraje a vyzval Macinku, aby se na Soutoku přímo setkali. Na tuto výzvu Macinka v dopise nereagoval. Grolich dále uvedl, že je pro něj odpověď šok a že Macinka ani nepřipouští diskusi. Podle něj také nemá předseda Motoristů potřebné informace, nebo si problematiku nenastudoval.

Ochrana území je podle Macinky již zajištěna

Macinka mimo jiné argumentuje tím, že ochrana území je již dostatečně zajištěna, Lesy ČR hospodaří podle plánů schválených orgány ochrany přírody. Dále uvedl, že území je součástí sítě NATURA 2000. Oblast je podle něj chráněna i podle Ramsarské úmluvy. To rozporuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Ramsarska úmluva není ochranou území. Ta naopak říká, že se jedná o cenný biotop, který si ochranu zaslouží,“ řekl Hladík. Dodal, že uvedená úmluva nemá žádný dopad do českého právního řádu. „Proto jsme CHKO vytvořili a vyhlásili,“ řekl Hladík. Grolich reagoval na Macinkovu odpověď ve stejném duchu. Díky CHKO získá podle nich území nejen plošnou ochranu, ale také bude možné nastavit strategický management hospodaření, který dosud neexistoval.

8 fotografií v galerii

CHKO Soutok, jehož vyhlášení Macinka kritizoval jž dříve, existuje od letošního 1. července. Jde o velkoplošnou ochranu nejjižnějšího cípu jižní Moravy se zachovalými lužními lesy. Za vznik CHKO se postavila řada odborníků z různých přírodovědných oborů. Část místních obyvatel však byla proti. Městský soud v Praze evidoval kvůli vyhlášení CHKO tři desítky žalob, velkou většinu už jich zamítl. Právě 15. října zástupce ministerstva životního prostředí u soudu uvedl, že jich bylo již 26 a v ten ten soud zamítl i žalobu Obory Obelisk. Oboru vlastní spolumajitel firmy Alcagroup František Fabičovic, který je jedním z odpůrců CHKO. Deník N uvedl, že Fabičovič je jedním ze sponzorů Motoristů, letos v dubnu jim poslal milion korun. Fabičovič v květnu v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že dar straně souvisel s přátelskými vztahy s Macinkovým otcem.

Macinka na ministerstvo životního prostředí je provokace jak z Trumpovy dílny

Názory

Nenechme se zmýlit manipulací, že se jen kyvadlo přesouvá z extrému do extrému. V Česku žádná extrémní ekologická politika nikdy nebyla. Takže pokud jdou Motoristé řídit životní prostředí, posouváme se prostě jen do extrému. 

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Podle Hladíka používá v dopise Macinka totožné argumenty, jako odpůrci CHKO u soudu. A jelikož soudy zatím rozhodly vždy v neprospěch žalobců, dokazuje to podle Hladíka, že stát postupoval při vyhlášení CHKO v souladu s legislativou. Nejvyšší správní soud už zamítl i některé kasační stížnosti a 5. listopadu bude rozhodovat Ústavní soud o návrhu poslanců ANO na zrušení CHKO. „Překvapuje mě silný výrok pana Macinky. Mám pocit, že neví o tom, že jeho argumenty už soudy řešily a odmítly, nebo si to nenastudoval,“ řekl Grolich. Podle něj se zatím ukazuje, že CHKO vznikla podle zákonů a pak neexistuje moc možností, jak chráněné území zrušit. Hladík již dříve řekl, že CHKO je možné zrušit pouze ze dvou důvodů. Pokud zanikne předmět ochrany, nebo kvůli bezpečnosti Česka.

Macinka v dopise dále mj. napsal, že „nebyly zveřejněny komplexní odborné podklady, které by odůvodnily potřebu vyšší úrovně ochrany formou CHKO. Z dostupných informací nevyplývá, že by vyhlášení předcházelo komplexní ekologické hodnocení, které by bylo relevantní k předmětu ochrany. Podklady se soustředily převážně na socioekonomické aspekty“. Podle Hladíka to není pravda a vzniku předcházely jak odborné analýzy týkající se přírody, tak právní analýzy.

Grolich v dopise Macinkovi uvedl, že „CHKO není projekt namířený proti lidem, ale naopak má sloužit jako nástroj, jak uchovat unikátní přírodní i kulturní hodnoty oblasti“. CHKO má podle něj umožnit, aby pokračoval vztah člověka a přírody udržitelným způsobem a přinesl regionu dlouhodobé benefity, včetně podpory turismu, rozvoje obcí a lepší koordinace hospodaření.

Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za zhruba dva měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.

Definitivně bylo uhlíkové clo schváleno v květnu 2023 coby součást balíku Fit for 55 a například produkce cementu v Česku klesne kvůli těmto novým povolenkám na dovoz o 15 procent, výroba oceli dokonce o 20 procent. Na Slovensku podle zmíněné analýzy ale produkce oceli klesne dokonce o 55 procent a v Maďarsku zase výroba hnojiv o více než 40 procent. To bude mít nepříznivý dopad na zaměstnanost v daných sektorech.

V Česku už je nyní vážně ohrožena prvovýroba oceli, která tak může po 160 let z českých zemí zcela zmizet. Klíčovým důvodem jsou právě povolenky.

Nové povolenky na dovoz dále podpoří inflační tlaky, které budou nejen v uvedených zemích sílit kvůli dražší výstavbě nemovitostí či dražší zemědělské výrobě nebo třeba zvýšení cen vstupů autoprůmyslu, již tak nyní v EU těžce zkoušeného. V důsledku tak v Česku zdraží bydlení, potraviny, ale také třeba cestování, resp. letenky, neboť letecká doprava a související infrastruktura představují velkého konzumenta oceli (upotřebené na výrobu letadel i součástí do nich, výstavbu letištních hal či hangárů, přistávacích ploch atp.)

Týden tradera: Zlato a stříbro, které v minulých týdnech lámaly rekordy, zažily prudký obrat

Trhy

V minulém týdnu pokračovalo zklidnění obchodních vztahů mezi USA a Čínou. Zdá se, že by se přece jen mohlo podařit zlepšit vztahy obou zemí a oddálit velmi bolestivá cla. Donald Trump vyjádřil očekávání, že jeho plánované setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem by mohlo přinést „dobrou obchodní dohodu“, současně však připustil, že k ní vůbec nemusí dojít.

Kryštof Míšek

Přečíst článek

Nové povolenky EU na dovoz jsou sice primárně namířeny proti zemím mimo EU, které produkují bez emisních povolenek nebo při jejich výrazně nižší ceně. Tyto ekonomiky ale uhlíkové clo EU paradoxně zdaleka nepoškodí tolik jako ekonomiky samotné EU, zejména její východní části. Důvodem je fakt, že EU postupně s náběhem povolenek na dovoz ukončí přidělování průmyslových povolenek EU ETS1 zdarma. Volné přidělování Brusel umožňuje z velké části v obavě eurounijního průmyslu ze ztráty konkurenceschopnosti vůči zemím mimo EU, které povolenky nezavedly nebo je mají levnější. Tato obava však podle Bruselu začne být se zavedením uhlíkového cla lichá.

Ukončení přidělování povolenek EU ETS1 zdarma bude tlačit cenu těchto povolenek vzhůru, což zasáhne zejména země východní části EU, které jsou obecně chudší a stále si s sebou táhnou zátěž energeticky nehospodárné průmyslové výroby z doby socialismu před pádem železné opony. Tento druhý efekt stažení povolenek zdarma v řadě sektorů, a zejména v zemích východní části EU, převáží první ochranářský efekt v podobě vzestupu protekcionismu v souvislosti se zavedením uhlíkového cla.

Dopad na jednotlivá nejvíce zatížená odvětví zachycují grafy níže, které pocházejí ze zmíněného odborného článku v žurnálu Energy Economics, jenž vyšel letos v únoru. Grafy zachycují také to, že dopad na některé země EU bude mnohem tíživější než na země mimo EU (které jsou v pravé části daných grafů).

Emisní povolenky EU na dovoz se zpočátku budou týkat odvětví produkce základních surovin cementu, oceli a železa, hliníku, hnojiv, elektřiny a vodíku. Sazba uhlíkového cla neboli cena povolenek na dovoz se bude vypočítávat tak, že se od průměrné týdenní aukční ceny průmyslových povolenek EU ETS1 odečte nákladnost výrobního využití oxidu uhličitého, případně dalších skleníkových plynů v zemích, které do EU vyvážejí. Přitom, samozřejmě, čím vyšší bude obsah uhlíku či jeho ekvivalentu ve zboží dováženém do EU ze zemí mimo ni, tím vyšší bude sazba uhlíkového cla čili cena potřebných emisních povolenek na dovoz.

EU bude představovat „světovou laboratoř“ pro posouzení dopadu emisních povolenek na dovoz. Podobné opatření totiž dosud nikde na světě zavedeno nebylo, s určitou výjimkou amerického státu Kalifornie a kanadské provincie Quebec, které se však s uhlíkovým clem rozhodly experimentovat v omezenější míře, než se chystá EU, a v přirozeně menším rozsahu daném velikostí dotčených trhů.