Česká národní banka může už příští týden zvýšit sazby. Guvernér Aleš Michl v rozhovoru s Bloombergem uvedl, že argumenty pro takový krok zesílily. Premiér Andrej Babiš přitom centrální banku nedávno vyzval k opačnému postupu.

Česká národní banka (ČNB) by mohla už tento měsíc zvýšit úrokové sazby, aby omezila inflační tlaky. Ve čtvrtečním rozhovoru s agenturou Bloomberg to naznačil guvernér ČNB Aleš Michl. Premiér Andrej Babiš přitom nedávno Michla vyzval, aby centrální banka úroky snížila.

Nastavením úrokových sazeb se bude ČNB zabývat příští týden ve čtvrtek. Na svém květnovém zasedání centrální banka základní úrokovou sazbu nechala na 3,50 procenta.

První zvýšení za Michlovy éry?

Michl v rozhovoru s Bloombergem uvedl, že argumenty pro zvýšení úrokových sazeb zesílily a že jejich úprava na červnovém zasedání je reálnou možností.

Podle Bloombergu by případné zvýšení sazeb bylo první od chvíle, kdy se Aleš Michl před čtyřmi lety postavil do čela ČNB. Guvernér zároveň upozornil, že centrální banka musí brzdit růst peněžní zásoby, který podle něj podporují rostoucí úvěry domácnostem i fiskální deficit. A dodal, že politická prohlášení nebudou mít na rozhodnutí ČNB vliv, a slíbil zachování nezávislosti centrální banky.

„Garantuji naši nezávislost. Nikdo nám neříká, co máme dělat,“ uvedl Michl.

Premiér Babiš měnovou politiku ČNB kritizoval v souvislosti s vysokými sazbami hypoték. Podle předsedy vlády není důvod k tomu, aby Česko mělo vyšší sazby než eurozóna.

ECB už sazby zvýšila

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek podle očekávání zvýšila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Klíčová depozitní sazba tak vzrostla na 2,25 procenta.

ECB zvedla sazby. Chce zabránit růstu cen energií

Money

Evropská centrální banka poprvé téměř po třech letech zvýšila úrokové sazby. Reaguje na dražší ropu a plyn po eskalaci konfliktu na Blízkém východě a snaží se zabránit tomu, aby se energetický šok přelil do další inflační vlny.

ČTK

Přečíst článek

Michl nicméně podle Bloombergu uvedl, že krok ECB nebude pro rozhodování ČNB zásadním faktorem. Dodal, že ČNB rozhodne na základě vlastního posouzení rizik.

ČNB je podle Michla v jiné pozici než ECB. Základní sazba je v Česku už nyní na 3,50 procenta, takže měnová politika je podle něj restriktivní. „Nerozhodujeme se o tom, zda přejít k přísné politice. Rozhodujeme se, jak přísná má být,“ řekl Bloombergu.

Blízký východ zvyšuje inflační rizika

O zpřísňování měnové politiky v Česku se začalo spekulovat kvůli konfliktu na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán. Válka ochromila lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy. To vedlo k růstu cen pohonných hmot po celém světě a vyvolalo obavy ze vzestupu inflace.

Inflace je blízko cíle, rizika ale zůstávají

Zákon o České národní bance stanovuje, že jejím hlavním cílem je péče o cenovou stabilitu. ČNB usiluje o udržení inflace poblíž dvou procent. Meziroční míra inflace v Česku se v dubnu vyšplhala na půlroční maximum 2,5 procenta, v květnu však sestoupila na 2,1 procenta.

Michl zároveň uvedl, že ČNB stále musí bojovat s jádrovou inflací. Ta podle centrální banky zůstává zvýšená na 2,9 procenta, i když celková inflace v květnu zpomalila na 2,1 procenta. Právě jádrová inflace lépe ukazuje domácí cenové tlaky, například ve službách a bydlení.

Guvernér podle Bloombergu také očekává, že další prognóza ČNB ukáže nižší odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok. Celkově ale podle něj projekce banky dál ukazuje na prostředí nízké inflace.

Trh už sází na utažení politiky

Investoři už neřeší jen to, zda ČNB sazby zvýší, ale kolikrát. Podle Bloombergu trh počítá s tím, že během příštího roku mohou přijít tři až čtyři zvýšení o čtvrt procentního bodu. První z nich by mohlo dorazit už v červnu.

Michl ale delší výhled komentovat odmítl. Uvedl pouze, že pokud ČNB sazby zvýší, mohlo by následovat období vyhodnocování dopadů. „Pokud sazby zvýšíme, můj základní scénář je, že pak můžeme na nějakou dobu vstoupit do období hodnocení,“ řekl Bloombergu.

Dalibor Martínek: Chce Babiš prolomit nezávislost ČNB? Měl by mlčet, národní banka pracuje dobře

Názory

Nastala nám poměrně nečekaná situace. Premiér Babiš začal vyjadřovat jakési názory k fungování České národní banky. Chtěl by nižší sazby. A to v době nejasné geopolitické situace a rozhazovačné politiky vlády. Chce Babiš prolomit nezávislost ČNB?

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Na setkání s papežem Lvem XIV. zamířily desetitisíce Španělů. Programu vévodily duchovní události a spousta setkání. Mimo to ale také stihl rozčeřit vody španělské politiky, která aktuálně čelí náporu krajní pravice.

Papež Lev XIV. dnes končí přes týden trvající cestu do Španělska. Jeho program byl nabitý, setkal se s královskou rodinou i zpěvákem Bad Bunnym, který aktuálně vystupuje v Madridu. U příležitosti výročí architekta Antoniho Gaudího požehnal nejvyšší věži jeho slavné baziliky Sagrada Familia, která je zároveň největší kostelní věží na světě. Dokonce se médiím svěřil, že fandí spíše Realu Madrid než katalánské Barceloně. Došlo ale i na aktuální politická témata.

Hlava katolické církve má v mnoha věcech překvapivě blízko se socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Oba se za poslední měsíce opakovaně stávali terči výpadů amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho souputníků. Jak Lev XIV., tak i Pedro Sánchez jsou hlasitými zastánci zahraniční politiky založené na hodnotách a pravidlech. Oba se proto stali odpůrci americké invaze do Íránu.

Svět nedal papežovi čas na rozkoukávání. První rok však zvládl Lev XIV. se ctí

Politika

První severoamerický papež Lev XIV. se takřka přes noc stal jednou z vůbec nejvlivnějších osobností planety. Do politiky se za každou cenu nehrne, přesto je dnes jedním z lídrů světa, který nepřistoupil na pravidla hry trumpovské Ameriky. Mnohé během svého prvního roku překvapil.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Na Trumpovu válku došlo i tentokrát. „Skutečná bezpečnost vychází ze spravedlnosti, trpělivého dialogu, dodržování mezinárodního práva a politiky, která dokáže upřednostnit životy lidí před zájmy těch, kteří z války těží,“ kladl papež na srdce španělským politikům.

Na straně migrantů

Jejich zájmy se však proťaly i v tématu, které aktuálně hýbe Španělskem, a to přístupem k migrantům. Sánchezův kabinet je vůči nim poměrně vstřícný a nedávno otevřel možnost legalizace pobytu stovkám tisíc lidí bez dokumentů (psali jsme zde), což je pravý opak přístupu většiny Evropy, která se snaží oslabit náboj krajní pravice těsnější migrační politikou.

Lev v otázce migrace navazuje na svého předchůdce Františka, v němž uprchlíci nalezli velkého zastánce. Cesta papeže Lva se točila kolem výročí zmíněného architekta, ale další důraz kladl právě na migraci. V závěru cesty vyrazil i na Kanárské ostrovy, kde osobně i se Sánchezem uctil památku tisíců uprchlíků, kteří na nebezpečné cestě přes moře zemřeli.

Výraznou byla také papežova návštěva a vystoupení v madridském parlamentu před členy obou komor Kongresu. Magazín Politico jeho řeč shrnul jako „kritiku španělských pravicových stran“. Lev XIV. nezůstal u diplomatických a málo říkajících proklamací a hovořil přímo o migraci. „Situace migrantů a uprchlíků vyžaduje přístup, který klade důraz na lidi, řeší základní příčiny, které je nutí k odchodu, a nejde pouze o pouhé řízení migračních toků,“ uvedl papež před zákonodárci s tím, že státy musí nabízet „bezpečné a legální cesty, vstřícné přijetí a reálné možnosti integrace“.

Podpora pro Sáncheze?

Španělsko je v Evropě skutečnou alternativou. Je vstřícné vůči migrantům, neosekává sociální výdaje, dokáže se postavit Trumpovi a prosazovat asertivní zahraniční politiku. Brzy však může být všechno jinak. Parlamentní volby se konají už za rok, přičemž Sánchezova strana v průzkumech ustrnula na 28 procentech. Pokud zůstanou jeho koaliční partneři tak slabí jako nyní, mohla by se do vlády vrátit pravice.

V průzkumech se nejvíce daří lidovcům, ale ani oni s podporou lehce přesahující 30 procent vládní kabinet sami nesloží. Nejspíš by k tomu potřebovali krajně pravicový Vox. Nyní se i lidovci, ačkoli jejich nepříliš výrazný lídr Alberto Núñez Feijóo je ke spolupráci s extremisty rezervovaný, snaží Voxu vzít vítr z plachet posunem doprava, což jsme mohli sledovat v nedávných regionálních volbách.

„Nechceme ani o jednoho turistu víc.“ Barcelona vyhlásila válku nezřízenému cestování

Politika

Centra mnoha evropských měst se mění v rezervace pro turisty. Nevkusné suvenýry a předražené prodejny ultrazpracovaného jídla vytlačují lokální obchody a služby, nájemníky nahrazují krátkodobé pronájmy a tradiční ráz čtvrtí mizí. Křiklavým příkladem je Barcelona. Katalánci však chtějí tomuto převzetí města neudržitelným turismem udělat přítrž. Reformy chystají hned na několika frontách.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Pedro Sánchez je sice populární v zahraničních levicových kruzích, kde ho oceňují zejména za zahraniční politiku, rovněž se mu daří prosazovat v Bruselu. Doma ale jako by si toho lidé nevšímali, možná kvůli řadě skandálů v jeho okolí. Jestli chce za rok zůstat u moci, bude muset najít způsob, jak přetavit zahraniční slávu v domácí podporu, Pomůže mu, že se nyní objevuje bok po boku papeže, který hlasitě podporuje důležité body Sánchezova programu?

Další texty Karla Pučelíka