Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Svět nedal papežovi čas na rozkoukávání. První rok však zvládl Lev XIV. se ctí

Lev XIV.
ČTK
Karel Pučelík

První severoamerický papež Lev XIV. se takřka přes noc stal jednou z vůbec nejvlivnějších osobností planety. Do politiky se za každou cenu nehrne, přesto je dnes jedním z lídrů světa, který nepřistoupil na pravidla hry trumpovské Ameriky. Mnohé během svého prvního roku překvapil.

Papež Lev XIV. má za sebou první rok svého pontifikátu. Za tu dobu se událo mnohé. Robert Prevost, který byl do té doby pro širokou veřejnost takřka neznámým církevním funkcionářem (a málo o něm věděli i katolíci), se stal jednou z nejcitovanějších a nejsledovanějších osobností veřejného života. Málokterá hlava katolické církve měla start do úřadu tak turbulentní.

Mnohé pozorovatele překvapil. Když poprvé vystoupil na balkon vatikánské baziliky sv. Petra, často to bylo překvapení ne úplně pozitivní, protože svým stylem a symbolicky tradičním oděvem jako by dával najevo, že se od uvolněného a liberály milovaného Františka církev stáčí zpět směrem k většímu konzervatismu.

Současný pontifik je skutečně jiný než jeho předchůdce. Zatímco František byl bezprostřední a často až trochu prostořeký, Lev je více stručnější a preciznější. František byl kněz chudých předměstí, který uměl inspirovat a nadchnout, Lev sice také působil mezi potřebnými, protože velkou část života strávil v Peru, ale zároveň se jako právník s analytickou myslí dobře orientuje v církevní mašinerii i světě vysoké politiky. Základní linku však mají oba papežové stejnou – a to stát na straně slabých, upozorňovat na nespravedlnost, bojovat proti rozdělování společnosti a zneužívání náboženství.

Donald Trump

Trump v objetí Ježíše Krista. Provokace, která může rozzuřit i jeho věrné

Donald Trump znovu rozvířil emoce. Na své síti Truth Social přesdílel umělou inteligencí vytvořený obrázek, na kterém je vyobrazen v objetí Ježíše Krista.

Přečíst článek

Lev XIV. vs. Donald Trump

Lev XIV. je prvním vůdcem katolické církve původem ze Severní Ameriky. František se na konci života dostal s americkou administrativou do konfliktu, a to i s katolíkem JD Vancem. Volba amerického papeže mohla předpovídat, že by si největší křesťanská církev světa mohla najít k trumpovské Americe alespoň nějakou cestu. Tato očekávání se ale hrubě nesplnila.

Přestože Lva XIV. a amerického prezidenta Donalda Trumpa pojí společný původ, jejich světonázory se značně liší. V mezinárodní politice tak teď vlastně stojí proti sobě dva Američané. Že nový papež není MAGA, probleskovalo už od začátku jeho působení. Od prvních projevů se vyslovoval proti nacionalismu, nátlaku na migranty a silové a nenávistnné politice. Nesoulad se stupňoval na začátku roku při bouřích, které vyvolávali svou hrubostí i zabíjením civilistů agenti ICE.

Situace kulminovala po začátku americko-izraelské invaze do Íránu. Papež pochopitelně vyzýval k jednání a mírovým řešením, k tomu se ale Trump a jeho ministr války Peter Hegseth vydali přímo na jeho „hřiště“, když z invaze udělali cosi jako svatou válku. „Bůh nežehná žádnému konfliktu. Kdokoli, kdo je učedníkem Krista, Knížete míru, nikdy nestojí na straně těch, kteří kdysi vládli mečem a dnes shazují bomby,“ vymezil se proti politice USA razantně Lev XIV.

K válce v Íránu se vyjádřil za poslední měsíce mnohokrát. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Trump se do papeže ostře opřel, že prý je slabý a že se nemá montovat do politiky. K tomu na sítě vypustil AI obrázek, kde sám sebe stylizoval do role Ježíše, čímž podráždil i své křesťanské podporovatele. Tento týden se do Říma vydal ministr zahraničí Marco Rubio. USA se možná snaží konflikt uklidnit, těžko ale najdou u papeže podporu. Byť papež rozhodně není politik, díky němu má nyní Vatikán v mezinárodní politice pevné a sebevědomé místo.

Lev XIV.

Papež se distancuje od Trumpa. „Debatu s ním vést nechci,“ vzkázal Lev XIV.

Lev XIV. během své cesty po čtyřech afrických zemích vyjádřil lítost nad tím, že jeho projevy si mnozí vyložili jako reakci na kritiku od amerického prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu tento týden hlavu katolické církve slovně napadl na sociálních sítích. Papež na palubě letounu mezi Kamerunem a Angolou podle agentury AFP upozornil, že není v jeho zájmu s Trumpem vést jakoukoli další debatu.

Přečíst článek

Papež moderního věku

Na stolci sv. Petra došlo ke generační změně, to je patrné z témat, která si Lev vybírá jako klíčová, a koneckonců i z jeho chování. František dokázal porozumět moderní společnosti, ale přece jen byl do značné míry pastýřem staré školy. To Lev jako Robert Prevost žil docela běžný život. Řídil rád auto, ale byl schopen cestovat i na oslu, sledoval sport (což měl tedy s Františkem společné), rád si zahrál tenis a pravidelně chodil do posilovny.

Své zvyky si udržuje i za zdmi Vatikánu. V Apoštolském paláci má vlastní posilovnu, v rámci papežského work-life balancu často jezdí za Řím do Castel Gandolfa na letní sídlo, kde si prý nechal udělat tenisový kurt, a kde může alespoň na pár hodin trochu vypnout – i když papež je papežem 24 hodin denně.

Nejde ale jen o návyky. V brzké době se nejspíš můžeme těšit na jeho první encykliku – nejdůležitější papežský dokument, který má velký vliv. Například když František vydal ekologickou Laudato si‘, náboženství a teologie se rázem obrátily k hledání průniku s ochranou klimatu.

Lvův první text má být sociální, má se zaměřit například na dopady umělé inteligence. Pro Lva XIV. není AI strašákem, ale usiluje o posílení etického aspektu, který v technologickém byznysu často nemá důstojné místo. Podobně mluví o nerovnostech, křesťanské ekonomy podporuje v hledání způsobů, jak udělat svět spravedlivější, politiky zase vyzývá k sjednocujícím a nepopulistickým programům. Své vypovídají i cesty. Papež vyrazil v prvním roce mimo jiné do Libanonu nebo na jedenáct dnů do Afriky.

I když má samozřejmě i nějaké nedostatky a dluhy, například v liberalizaci církve dovnitř papež úplně nepokročil, má katolická církev lídra, který je schopný reagovat na výzvy dneška. Světová politika a ekonomika má zase osobnost, která dokáže hlasitě obhajovat řád, pravidla a etický rozměr.

Související

Kovanda vysvětluje investice: Čísla nestačí. Jak opravdu poznat dobrou akcii

Natálie Mužíková

P/E, EBITDA, cash flow nebo provozní marže. Finanční výkazy mohou začínajícím investorům připadat jako nepřehledná změť zkratek a čísel. Čtvrtý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, že klíčem k úspěchu není znát nazpaměť každý ukazatel. Důležitější je pochopit, co se za čísly skutečně skrývá.

Zatímco v minulém díle s moderátorkou Izabelou Kalinovou rozebírali dividendy a pasivní příjem, tentokrát se hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda zaměřil na to, jak vybírat kvalitní firmy do portfolia a proč může být někdy nebezpečné slepě věřit analytikům i samotným finančním výkazům.

Když ani levná akcie nemusí být výhra

Na první pohled to zní jednoduše: najít podhodnocenou akcii, nakoupit ji levně a čekat na růst. Jenže právě určení okamžiku, kdy je firma skutečně „ve slevě“, patří mezi nejtěžší disciplíny investování.

„Kdybychom dopředu věděli, kde leží dno, bylo by investování mnohem snazší disciplínou,“ říká Lukáš Kovanda. Jako příklad zmiňuje období covidového propadu v roce 2020. Tehdy se rozhodl odchýlit od strategie pravidelného investování známé jako DCA (Dollar Cost Averaging je investiční strategie spočívající v pravidelném investování fixní částky peněz v předem určených intervalech, např. měsíčně, bez ohledu na aktuální cenu aktiva, pozn. red.) a nakupovat agresivněji než obvykle. Sázel totiž na to, že americká centrální banka nenechá trhy zkolabovat a přijde s masivní podporou ekonomiky.

Cíleně tehdy vybíral tituly, které byly v extrémním poklesu, například Boeing nebo Airbus. Bylo totiž zřejmé, že i když je nebe dočasně prázdné, lidé létat nepřestanou a vnitřní hodnota těchto firem je jinde než tehdejší tržní cena.

Kovanda zároveň upozorňuje, že podobné sázky na „nalezení dna“ jsou vždy spojené s rizikem a vyžadují značnou dávku disciplíny.

Další díly pořadu Kovanda vysvětluje investice najdete zde

Výkazy jako rentgen firmy

Aby ale investor dokázal rozpoznat příležitost, jako byl zmíněný Boeing, musí umět číst mezi řádky finančních výkazů. Podle Lukáše Kovandy by neměl propadnout „přesilovce“ čísel, ale soustředit se na ukazatele, které skutečně odhalují kondici firmy.

Jedním z nejdůležitějších je provozní zisk, tedy EBIT nebo EBITDA, který ukazuje, kolik firma reálně vydělává svou hlavní činností ještě před započtením daní nebo úroků. Právě tady se podle ekonoma často objevují první varovné signály.

„Pokud firma začne přibírat v administrativních nákladech a přestane investovat do výzkumu a vývoje, může to být začátek konce, i když její celková čísla zatím vypadají stabilně,“ varuje Kovanda.

Zisk na papíře vs. peníze v „kasičce“

Častou chybou začátečníků je, že sledují pouze čistý zisk. Ten ale může být podle Lukáše Kovandy zavádějící. V podcastu vysvětluje rozdíl mezi účetním ziskem a skutečným peněžním tokem, tedy cash flow. Firma totiž může na papíře vykazovat miliardové zisky díky vystaveným fakturám, pokud jí odběratelé neplatí včas, může se rychle dostat do problémů. Právě platební morálka klientů je podle ekonoma pro investora důležitou informací.

Pokud peníze váznou, firma si často musí půjčovat, aby překlenula období, než jí finance skutečně dorazí na účet. „Investora zajímá to, co je opravdu v kasičce, protože jen z reálných peněz může firma vyplácet dividendy nebo dál investovat,“ vysvětluje Kovanda.

CSG

Hunterbrook srazil akcie CSG. Analytici přesto věří v růst o 116 procent

Akcie Czechoslovak Group po zprávě platformy Hunterbrook odepsaly v Amsterodamu téměř čtvrtinu hodnoty. Komentář hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy upozorňuje, že Hunterbrook není běžné médium, ale kontroverzní model spojující investigativní texty s finančními sázkami na pokles akcií. Případ španělského Viscofanu přitom ukazuje, že podobné propady se mohou časem zcela smazat.

Přečíst článek

Nejen čísla, ale i příběh a osobnosti

Kvalitní analýza se ale neobejde bez širšího kontextu a schopnosti číst vizi lidí, kteří firmy vedou. Jako příklad uvádí Lukáš Kovanda Elona Muska a jeho nákup sociální sítě Twitter, dnes X. I když se tento krok mohl zpočátku zdát kontroverzní nebo předražený, v širším kontextu budování takzvané „superaplikace“ může podle něj dávat smysl.

Investování tak není jen o tabulkách a ukazatelích, ale i o schopnosti odhadnout budoucnost firmy. Kovanda zároveň varuje před přílišným optimismem a slepou důvěrou v doporučení velkých investičních bank. I když analytici často predikují další růst, jejich modely vycházejí hlavně z historických dat a nemusí počítat s budoucími šoky nebo změnami nálady na trhu.

„Je důležité zachovat si kritické myšlení a nespoléhat slepě na to, že když banka napíše ‚koupit‘, je to sázka na jistotu,“ uzavírá Kovanda.

Samsung

Samsung vstoupil mezi bilionové firmy. Čipy pro AI z něj udělaly burzovního obra

Tržní hodnota firmy Samsung Electronics překonala hranici jednoho bilionu dolarů. Akcie největšího světového výrobce paměťových čipů za poslední rok vzrostly více než čtyřnásobně, protože investoři sázejí na prudce rostoucí poptávku po čipech pro umělou inteligenci. Uvedla to agentura Bloomberg.

Přečíst článek

Co bude dál

Celý čtvrtý díl si můžete pustit přímo v přehrávači v článku. Seriál najdete také na platformách jako Spotify, Apple Podcasts nebo YouTube.

V příštím díle se seriál Kovanda vysvětluje investice zaměří na oceňování firem a investiční ukazatele. Dozvíte se, proč samotná cena akcie často nic neznamená, jak správně číst slavný ukazatel P/E nebo co o firmě prozradí zadlužení či návratnost aktiv.

Související

Lukáš Kovanda
video

Kovanda vysvětluje investice: Pasivní příjem z akcií? Dividendy lákají, ale mají svá pravidla

Přečíst článek
Ekonom Lukáš Kovanda
video

Kovanda vysvětluje investice: Jak vydělávat na poklesu trhu a proč na to většina investorů nemá

Přečíst článek
Americký prezident Donald Trump

Investoři se kvůli Trumpovi zbavují všeho, co souvisí s Amerikou. A vrhají se do zlata

Přečíst článek

Do Prahy přicházejí miliardové investice do komerčních realit

Rohan City
ČTK
 nst
nst

V prvním čtvrtletí letošního roku neutuchá v regionu střední a východní Evropy chuť investovat do komerčních nemovitostí. Podle odhadů společnosti Colliers může vyústit v další rekordní rok. Celkový objem investic do komerčních realit v regionu dosáhl v prvním čtvrtletí 2026 hodnoty 2,1 miliardy eur. Meziročně jde sice o pokles o 29 procent, ten je však dán především mimořádně silným srovnávacím základem z loňského roku.

Rok 2025 byl pro realitní investice v regionu výjimečný, celkový objem přesáhl 11,6 miliardy eur, což představuje nejvyšší hodnotu za posledních pět let a více než dvojnásobek roku 2023. Výhled pro celý letošní rok nicméně zůstává velmi pozitivní. Analytici Colliers odhadují objem investic v CEE v rozmezí 11,5 až 12 miliard eur, tedy přibližně na loňské úrovni nebo lehce nad ní.

„Česká republika sice pravděpodobně nebude opakovat loňský výjimečný rok, kdy se český podíl na investicích přiblížil násobně většímu trhu polskému. Region se vrací k rozložení, kde Polsko dominuje, Maďarsko roste a Praha zůstává drahým, ale důvěryhodným trhem pro investory, kteří nehledají nejvyšší výnos, ale nejvyšší jistotu,“ shrnuje výsledky za první kvartál letošního roku Josef Stanko, ředitel oddělení průzkumu trhu ve společnosti Colliers.

Praha si drží postavení v regionu

Česko patří dlouhodobě k nejaktivnějším investičním trhům regionu, a loňský rok to potvrdil. Letošní první čtvrtletí sice vyznívá na první pohled utlumeně, Praha si však drží v regionu zvláštní postavení. A to zejména z pohledu výnosů. Kancelářské nemovitosti jsou na úrovni 5,25 procenta a maloobchodní prostory v podobě nákupních center nabízí prime yield na úrovni šesti procent.

Za takto nastavenými cenami v Praze stojí nižší vnímaná rizikovost, hloubka trhu a likvidita, s níž se ostatní hlavní města regionu jen těžko měří. Nejsilnějším hráčem regionu v prvním čtvrtletí letošního roku bylo Polsko. Objem investic se tam přiblížil 1,1 miliardy eur, což představuje meziroční růst o více než 40 procent. Na Polsko tak připadlo rovných 50 procent veškerých investic v regionu.

Překvapením je Maďarsko. Po letech opatrnosti, která odrážela kombinaci politické nejistoty a napjatých vztahů Budapešti s unijními partnery, se tam kapitál vrátil s nečekanou razancí. Objem přesáhl 325 milionů eur, což je téměř dvojnásobek loňského prvního čtvrtletí a nejsilnější start od roku 2018.

Ilustrační foto

Koupit byt nestačí. Flet řeší za investory výběr, výnos i správu

Investiční byt dnes neznamená jen koupit a pronajmout. O tom, zda bude skutečně vydělávat, rozhodují data, lokalita i kvalitní správa. Společnost Flet proto investory provází od výběru nemovitosti přes pronájem až po dlouhodobou optimalizaci portfolia.

Přečíst článek

„Letošní volby investory neodradily a domácí i regionální investoři naopak vidí v maďarském trhu příležitost, nikoli riziko. Pokud tento trend bude pokračovat, mohlo by Maďarsko v celoročním srovnání dosáhnout na objem investic srovnatelný s Českou republikou,“ upozorňuje Stanko s tím, že český kapitál se na celkových regionálních investicích v hodnotě 2,1 miliardy eur podílel částkou přibližně 460 milionů eur.

Svou roli v investicích hraje celková geopolitická situace. Klíčový rozdíl oproti roku 2022, kdy inflační vlna přišla po invazi na Ukrajinu, je podle Colliers nyní ten, že tentokrát je poptávka umírněnější a měnové podmínky jsou už v restriktivním území. Investoři jsou selektivnější, pečlivěji vybírají aktiva i lokality, a čím dál více spoléhají na domácí a regionální kapitál, který lépe snáší delší dobu držení a nepotřebuje rychlý exit.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Albánie se chlubí celkem 362 kilometrů pobřeží. Jihozápadní část země leží u Jónského moře, západní na Jadranu.

Nemovitost v albánském letovisku Shëngjin se zhodnotí až o polovinu, říká realitní makléř

Přečíst článek
Doporučujeme