Karel Pučelík: Inspiraci k migraci hledejme raději ve Španělsku než v USA. Ekonomika nám poděkuje
Amerika pořádá hony na migranty, Británie se snaží zastavit loďky uprchlíků a odrazovat lidi od příchodu přijetím drakonického migračního systému. Naproti tomu španělská vláda socialisty Pedra Sáncheze zlegalizuje pobyt statisícům lidí bez dokumentů. A zdá se, že jeho počínání má větší logiku než první dva příklady. Nedělá to totiž jen z dobroty srdce.
Španělská vláda jde opět proti proudu. O socialistickém premiérovi Pedru Sánchezovi se mluví v souvislosti s jeho odporem vůči zahraniční politice Donalda Trumpa a opozici vůči americko-izraelské invazi v Íránu. Americký prezident si Španělsko dokonce vybral jako jeden z hlavních terčů svých mstivých výlevů.
Sánchez však dokáže postupovat netradičně i v domácí politice. Zatímco za oceánem i v evropských zemích – včetně Velké Británie nebo Dánska – se hledají způsoby, jak jak omezit příliv imigrantů, španělská vláda nastavuje přívětivou tvář. Přistěhovalcům, kteří v zemi žijí bez potřebných dokumentů nabízí snadný způsob, jak svůj pobyt zrealizovat. Jak napsal Sánchez v „osobním“ dopise občanům „uznat realitu, že téměř půl milionu lidí již tvoří součást našeho každodenního života“.
Proevropský liberální tábor si díky volbám v Maďarsku mohl užít trošku těch dobrých zpráv. Vláda se v Budapešti změní, ale léta propagandou živená protiukrajinská nálada se tak rychle změnit nemusí. Kde má proevropský sentiment Pétera Magyara své limity? 
Karel Pučelík: Bude mít Brusel od Maďarska konečně klid? Počkejme si
Politika
Vláda tímto způsobem nabídne roční obnovitelné povolení k pobytu lidem, kteří ve Španělsku prokazatelně žijí alespoň pět měsíců a mohou doložit čistý trestní rejstřík. Stačí zažádat do konce června. Vláda mluví o zhruba půl milionu lidí, think-tank Funcas o více než 800 tisíc, konzervativní opoziční lidovci – spíše straší – více než milionem. Ačkoli je to výbušné téma, ve Španělsku nejsou podobné amnestie není ničím zcela novým, v minulosti k nim přistupovaly pravicové i levicové kabinety.
Pedro Sánchez k tomuto rozhodnutí nemá nelogické pohnutky. Z části argumentuje spravedlností, ale k tomu zmiňuje i ekonomickou nutnost. Migrace je obvykle podávána jako negativní téma, čímž se v Evropě záměrně či nezáměrně upozaďuje fakt, že bez určitého přílivu přistěhovalců se naše ekonomiky a sociální služby neobejdou.
Win-win situace
I španělská společnost stárne, což bude zesilovat tlak na důchodový a sociální systém, proto je potřeba, aby se imigranti, kteří už v zemi žijí, plně zapojili do společnosti. Nyní je pro ně náročné například získat důstojnou práci, přičemž rozsáhlá šedá ekonomika není výhodná ani pro stát, který přichází o peníze do rozpočtu. „Přinese to prospěch mnoha lidem, umožní jim to najít si práci a dosáhnout lepší kvality života,“ chválí opatření pro BBC původem bolivijský grafický designér Ricardo. „A pro španělský stát to znamená více peněz a pro zaměstnavatele zase větší počet legálně dostupných pracovníků,“ potvrzuje.
Česká média samozřejmě raději kvůli větší čtenosti referují rovnou o migrantech z Afriky, podle analýz však většina lidí bez dokumentů ve Španělsku pochází z Latinské Ameriky, takže rozumí jazyku a relativně podobné kultuře.
I když je „teflonový“ šéf NATO Mark Rutte teflonový jako obvykle, je aliance v krizi. Je do značné míry vydána na milost americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Otázka tedy zní, zda se má Evropa podvolit jeho novému stylu nebo si od něj udržovat odstup? Cena za udržení přízně USA však může být dosti vysoká – klidně i od vazalství po účast na válečných zločinech.
Karel Pučelík: Opravdu máme dělat, co Trumpovi na očích uvidíme?
Politika
Krok může být inspirací i pro další evropské země, které čelí populačnímu poklesu mnohdy ve větší míře než stále ještě poměrně konzervativní Španělsko. K vcelku radikálnímu kroku přistoupili třeba v Řecku, kde finančně motivují lidi, aby se usadili i na venkově. Země totiž čelí odlivu zejména mladých lidí, což by v budoucnu mohlo vyústit k obrovským ekonomickým a sociálním potížím a téměř vylidnění venkovských regionů.
Vyloženě se nabízí také srovnání s Španělska a latinskoamerických imigrantů s Českem a uprchlíky z Ukrajiny, jejichž integrace do společnosti nabízí – navzdory protiukrajinským náladám – velký ekonomický potenciál.
