Na setkání s papežem Lvem XIV. zamířily desetitisíce Španělů. Programu vévodily duchovní události a spousta setkání. Mimo to ale také stihl rozčeřit vody španělské politiky, která aktuálně čelí náporu krajní pravice.

Papež Lev XIV. dnes končí přes týden trvající cestu do Španělska. Jeho program byl nabitý, setkal se s královskou rodinou i zpěvákem Bad Bunnym, který aktuálně vystupuje v Madridu. U příležitosti výročí architekta Antoniho Gaudího požehnal nejvyšší věži jeho slavné baziliky Sagrada Familia, která je zároveň největší kostelní věží na světě. Dokonce se médiím svěřil, že fandí spíše Realu Madrid než katalánské Barceloně. Došlo ale i na aktuální politická témata.

Hlava katolické církve má v mnoha věcech překvapivě blízko se socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Oba se za poslední měsíce opakovaně stávali terči výpadů amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho souputníků. Jak Lev XIV., tak i Pedro Sánchez jsou hlasitými zastánci zahraniční politiky založené na hodnotách a pravidlech. Oba se proto stali odpůrci americké invaze do Íránu.

Svět nedal papežovi čas na rozkoukávání. První rok však zvládl Lev XIV. se ctí

Politika

První severoamerický papež Lev XIV. se takřka přes noc stal jednou z vůbec nejvlivnějších osobností planety. Do politiky se za každou cenu nehrne, přesto je dnes jedním z lídrů světa, který nepřistoupil na pravidla hry trumpovské Ameriky. Mnohé během svého prvního roku překvapil.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Na Trumpovu válku došlo i tentokrát. „Skutečná bezpečnost vychází ze spravedlnosti, trpělivého dialogu, dodržování mezinárodního práva a politiky, která dokáže upřednostnit životy lidí před zájmy těch, kteří z války těží,“ kladl papež na srdce španělským politikům.

Na straně migrantů

Jejich zájmy se však proťaly i v tématu, které aktuálně hýbe Španělskem, a to přístupem k migrantům. Sánchezův kabinet je vůči nim poměrně vstřícný a nedávno otevřel možnost legalizace pobytu stovkám tisíc lidí bez dokumentů (psali jsme zde), což je pravý opak přístupu většiny Evropy, která se snaží oslabit náboj krajní pravice těsnější migrační politikou.

Lev v otázce migrace navazuje na svého předchůdce Františka, v němž uprchlíci nalezli velkého zastánce. Cesta papeže Lva se točila kolem výročí zmíněného architekta, ale další důraz kladl právě na migraci. V závěru cesty vyrazil i na Kanárské ostrovy, kde osobně i se Sánchezem uctil památku tisíců uprchlíků, kteří na nebezpečné cestě přes moře zemřeli.

Výraznou byla také papežova návštěva a vystoupení v madridském parlamentu před členy obou komor Kongresu. Magazín Politico jeho řeč shrnul jako „kritiku španělských pravicových stran“. Lev XIV. nezůstal u diplomatických a málo říkajících proklamací a hovořil přímo o migraci. „Situace migrantů a uprchlíků vyžaduje přístup, který klade důraz na lidi, řeší základní příčiny, které je nutí k odchodu, a nejde pouze o pouhé řízení migračních toků,“ uvedl papež před zákonodárci s tím, že státy musí nabízet „bezpečné a legální cesty, vstřícné přijetí a reálné možnosti integrace“.

Podpora pro Sáncheze?

Španělsko je v Evropě skutečnou alternativou. Je vstřícné vůči migrantům, neosekává sociální výdaje, dokáže se postavit Trumpovi a prosazovat asertivní zahraniční politiku. Brzy však může být všechno jinak. Parlamentní volby se konají už za rok, přičemž Sánchezova strana v průzkumech ustrnula na 28 procentech. Pokud zůstanou jeho koaliční partneři tak slabí jako nyní, mohla by se do vlády vrátit pravice.

V průzkumech se nejvíce daří lidovcům, ale ani oni s podporou lehce přesahující 30 procent vládní kabinet sami nesloží. Nejspíš by k tomu potřebovali krajně pravicový Vox. Nyní se i lidovci, ačkoli jejich nepříliš výrazný lídr Alberto Núñez Feijóo je ke spolupráci s extremisty rezervovaný, snaží Voxu vzít vítr z plachet posunem doprava, což jsme mohli sledovat v nedávných regionálních volbách.

„Nechceme ani o jednoho turistu víc.“ Barcelona vyhlásila válku nezřízenému cestování

Politika

Centra mnoha evropských měst se mění v rezervace pro turisty. Nevkusné suvenýry a předražené prodejny ultrazpracovaného jídla vytlačují lokální obchody a služby, nájemníky nahrazují krátkodobé pronájmy a tradiční ráz čtvrtí mizí. Křiklavým příkladem je Barcelona. Katalánci však chtějí tomuto převzetí města neudržitelným turismem udělat přítrž. Reformy chystají hned na několika frontách.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Pedro Sánchez je sice populární v zahraničních levicových kruzích, kde ho oceňují zejména za zahraniční politiku, rovněž se mu daří prosazovat v Bruselu. Doma ale jako by si toho lidé nevšímali, možná kvůli řadě skandálů v jeho okolí. Jestli chce za rok zůstat u moci, bude muset najít způsob, jak přetavit zahraniční slávu v domácí podporu, Pomůže mu, že se nyní objevuje bok po boku papeže, který hlasitě podporuje důležité body Sánchezova programu?

Další texty Karla Pučelíka

Evropská centrální banka poprvé téměř po třech letech zvýšila úrokové sazby. Reaguje na dražší ropu a plyn po eskalaci konfliktu na Blízkém východě a snaží se zabránit tomu, aby se energetický šok přelil do další inflační vlny.

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Klíčová depozitní sazba tak vzrostla na 2,25 procenta. ECB čtvrteční rozhodnutí v tiskové zprávě zdůvodnila tím, že válka na Blízkém východě vytváří inflační tlaky a že zvýšení úroků je vhodné pro více scénářů, podle nichž by se situace mohla dál vyvíjet. Zvýšení úroků je první téměř po třech letech.

ECB se tak stala první z největších centrálních bank světa, která přistoupila ke zvýšení úroků od chvíle, kdy eskalace konfliktu na Blízkém východě na konci února vyvolala krizi na trhu s energiemi. Banka doufá, že zvýšením úroků zabrání tomu, aby se prudký růst cen energií vyvolaný dopadem americko-izraelského útoku na Írán promítl do vyšší inflace.

EU řeší sankce proti izraelskému ministrovi. „Ani se o to nepokoušejte,“ vzkázal Macinka

Politika

Šéf české diplomacie Petr Macinka označil izraelského ministra národní bezpečnosti Itamara Bena Gvira za „strašného člověka“, jehož chování překračuje meze. Přesto odmítá unijní sankce. Macinka řekl agentuře Bloomberg, že sankce by z krajně pravicového Gvira udělaly hrdinu v očích jeho voličů.

ČTK

Přečíst článek

Analytik: Jde o vynucenou reakci

„ECB nepřekvapila a podle očekávání se rozhodla pro zpřísnění měnové politiky. Zvýšení klíčové depozitní sazby ze dvou na 2,25 procenta je vynucenou reakcí na rostoucí inflační rizika,“ uvedl analytik Portu Marek Malina.

Ve snaze tlumit inflační tlaky ECB podle Maliny pravděpodobně přistoupí k dalšímu zvýšení depozitní sazby i na podzim, konkrétně na 2,50 procenta. Pokud by konflikt na Blízkém východě pokračoval a ceny energií zůstávaly dlouhodobě na současných úrovních, není podle analytika vyloučeno ani třetí zvýšení. To by podle něj mělo vážné důsledky pro už tak slabý ekonomický růst v eurozóně.

Trhy čekají další růst sazeb

Rozhodnutí Rady guvernérů bylo jednomyslné. Někteří její členové chtěli zvýšit úroky už v dubnu. Ekonomové tento krok očekávali a uváděli, že jeho hlavním cílem je udržet pod kontrolou inflační očekávání a zároveň posílit důvěryhodnost ECB po pomalé reakci na inflační vlnu po pandemii v roce 2022.

Někteří analytici krok označili za preventivní opatření, které je možné zrušit, pokud cenové tlaky odezní.

Ceny rostou pomaleji. Analytici ale varují, že klid nemusí vydržet

Money

Květnová inflace zpomalila na 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta a přiblížila se tak cíli České národní banky. Podle ekonomů ale není vyhráno: na podzim mohou znovu zdražovat energie a potraviny přestanou fungovat jako tlumič cen.

nst

Přečíst článek

Prezidentka ECB Christine Lagardeová však toto označení odmítla. „Takhle jsme o tom vůbec nediskutovali,“ řekla na tiskové konferenci. Zároveň zdůraznila, že ECB bude pečlivě sledovat další dopady energetického šoku způsobeného konfliktem na Blízkém východě a že její rozhodnutí budou i nadále záviset na příchozích ekonomických datech.

Finanční trhy nyní očekávají v nejbližších 12 měsících další dvě zvýšení úrokových sazeb. První by mohlo přijít v září.

Inflace překonala cíl ECB

Růst cen ropy a plynu přispěl k tomu, že inflace v zemích eurozóny v květnu stoupla na 3,2 procenta, a výrazně tak překonala dvouprocentní cíl ECB. Další růst cen je pravděpodobný, protože konflikt trvá déle, než většina analytiků očekávala.

ECB dnes také zvýšila odhad inflace na letošní rok. Nyní ji odhaduje na 3,0 procenta. V březnu počítala s inflací 2,6 procenta. Zvýšila i výhled na příští rok, a to na 2,3 procenta z dosavadních 2,0 procenta.

Inflace klesla k cíli ČNB. Analytici ale varují před drahými službami

Money

Česká inflace se v květnu znovu přiblížila dvouprocentnímu cíli České národní banky. Spotřebitelské ceny podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta.

nst

Přečíst článek

ECB zhoršila výhled růstu 

Centrální banka  aktuální zprávě zhoršila i výhled hospodářského růstu na letošní rok. Nově očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) se v eurozóně zvýší o 0,8 procenta. Před třemi měsíci počítala s růstem o desetinu procentního bodu vyšším.

V příštím roce ECB očekává zrychlení tempa růstu na 1,2 procenta.

ECB bije na poplach. Banky mají zrychlit obranu před hrozbami nové AI

Money

Evropská centrální banka svolala banky na mimořádné jednání kvůli kybernetickým rizikům spojeným s nejnovějšími modely umělé inteligence. Podle listu Financial Times chce finanční instituce vyzvat, aby urychlily zabezpečení svých počítačových systémů.

nst

Přečíst článek