Puma z Temu? Číňané chtějí koupit německou legendární značku

Úřad slovenské vlády uvedl, že plně respektuje postup hlavní poradkyně maďarského premiéra Katalin Sziliové, která se obrátila na Evropskou komisi kvůli novele slovenského trestního zákoníku. Novela hrozí až půlročním vězením za zpochybňování takzvaných Benešových dekretů, které po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny.

Kvůli novele, kterou v prosinci podepsal prezident Peter Pellegrini, se chce slovenská opozice obrátit na ústavní soud. Budapešť vyzvala Brusel, aby zakročil, protože slovenský zákon „útočí na základy evropského právního systému“ a omezuje právo na svobodu projevu. Kriminalizace kritiky je podle poradkyně premiéra Viktora Orbána nepřiměřená a nedemokratická, napsal server Hungary Today.

„Pokud mezi dobrými sousedy vznikne otázka, zda vnitrostátní předpis jednoho z nich je, anebo není v souladu s právem Evropské unie, existují mechanismy k vyřešení takové otázky. Předmětem rozdílného výkladu je slovenská novelizace trestního zákona upravující popírání uspořádání vztahů po druhé světové válce. Úřad vlády vidí opodstatněnost změny trestního zákona, ale v plném rozsahu respektuje postup hlavní poradkyně maďarského premiéra, která se obrátila na Evropskou komisi, aby novelu posoudila,“ stojí ve stanovisku slovenské vlády.

Posouváme se na Východ, zareagoval Fiala na obnovení mezivládních konzultací se Slovenskem

Politika

Bývalý premiér Petr Fiala varuje, že obnovení mezivládních konzultací se Slovenskem signalizuje posun české zahraniční politiky směrem na východ. Podle něj se postoj Bratislavy k válce na Ukrajině nezměnil a změna nastala pouze na české straně po nástupu vlády Andreje Babiše.

ČTK

Přečíst článek

„Svobodná debata o činech historického významu“

V otevřeném dopise, zveřejněném také na sociálních sítích, poradkyně maďarského premiéra vyzývá Brusel, aby zakročil. Novela je podle ní v očividném rozporu s článkem 11 listiny základních práv EU, který zaručuje svobodu projevu a informací. V demokracii musí být možná svobodná debata o činech historického významu - a hodnocení Benešových dekretů je nepochybně věcí veřejného, vědeckého a společenského zájmu v celé Evropě, argumentuje Sziliová ve výzvě určené předsedkyni EK Ursule von der Leyenové.

Sziliová odkazuje také na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Podle článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech požívá svoboda projevu zvláštní ochrany, pokud jde o vyrovnávání se s minulostí a odpovědnost státu. Štrasburský soud už několikrát jasně uvedl, že stát nemůže vynucovat „historickou pravdu“ prostřednictvím trestního práva, připomněla Orbánova hlavní poradkyně.

Vyjádřila obavy také z vágního znění zákona. To, že kritika se má trestat bez jasných definic, Sziliová považuje za porušení zásad právní jistoty a předvídatelnosti, což je v rozporu se zavedenou praxí Soudního dvora EU.

V Německu se schyluje k dalšímu sporu v rámci vládní koalice

Politika

Německá vládní konzervativní unie CDU/CSU chce snížit daně a i jinými způsoby ulevit podnikům. Na tiskové konferenci se na tom shodli kancléř a předseda CDU Friedrich Merz a bavorský premiér a předseda CSU Markus Söder. Podle německých médií se tak rýsuje další spor v německé vládní koalici. Sociální demokraté (SPD) daňové plány konzervativních stran totiž odmítají a navrhují naopak třeba vyšší dědickou daň.

ČTK

Přečíst článek

Sziliová také varovala, že hrozba trestního postihu nejspíš bude mít zastrašující účinek na občany a povede k plíživé autocenzuře. To nejen porušuje základní práva občanů, ale v konečném důsledku to podkopává celý demokratický veřejný diskurz. Celkově jde o jasné porušení základních hodnot zakotvených v článku 2 smlouvy o EU, mezi které patří zejména pluralismus, respekt k lidským právům a právní stát, dodala.

Evropská unie může zůstat důvěryhodným společenstvím hodnot pouze tehdy, bude-li důsledně a bez výjimky prosazovat své základní principy ve všech členských státech, zdůraznila Orbánova spolupracovnice.

S novelou trestního zákoníku přišla slovenská vládní koalice premiéra Roberta Fica.

Bývalý premiér Petr Fiala varuje, že obnovení mezivládních konzultací se Slovenskem signalizuje posun české zahraniční politiky směrem na východ. Podle něj se postoj Bratislavy k válce na Ukrajině nezměnil a změna nastala pouze na české straně po nástupu vlády Andreje Babiše.

Obnovení mezivládních konzultací se Slovenskem potvrzuje obavy, že premiér Andrej Babiš (ANO) posunuje zahraniční politiku České republiky směrem na východ, sdělil bývalý premiér Petr Fiala (ODS). Český kabinet předloni konzultace přerušil právě kvůli rozdílnému přístupu k otázkám zahraniční politiky a odlišné interpretaci příčin a řešení války na Ukrajině, dodal. Na postoji slovenské vlády se nic nezměnilo, změnila se jen česká vláda, uvedl Fiala.

Fiala nemá nic proti dialogu

Obnovení společných zasedání české a slovenské vlády oznámili dnes premiéři Babiš a Robert Fico po společné schůzce v Bratislavě. Příští by se mělo konat 31. března. Fiala uvedl, že proti dialogu se sousedy nic nemá, pokud slouží zájmům ČR. Slovensko považuje Fiala za blízkého partnera. „Vždy jsem věřil, že naše vztahy mají být nadstandardní,“ dodal.

Má však obavy ze spojenectví Babiše, Fica a maďarského premiéra Viktora Orbána, z jejich stylu politiky a jejich zahraničně politické orientace. „Byl bych nerad, aby se Česko zařadilo po bok států, které podlézají Rusku a oslabují demokratickou Evropu,“ řekl Fiala.

Karel Pučelík: A nechcete tu ODS raději rozpustit?

Názory

Zanedlouho začne volební kongres Občanské demokratické strany. V éteru přibývají vpravdě děsivé výroky. Diskuse naznačují dilema, zda se strana chce odebrat zpět do 90. let, nebo... Nebo kam vlastně?

Karel Pučelík

Přečíst článek

Fico se s předchozí českou vládou rozcházel například v názoru na dodávky zbraní na Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Ficova vláda po nástupu do úřadu v roce 2023 mimo jiné zastavila ze státních zásob vojenskou pomoc Kyjevu. Babiš tento týden zase uvedl, že Česko nebude rušit muniční iniciativu pro Ukrajinu, ale bude ji jen koordinovat a nepůjdou do ní peníze českých občanů. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy, ve které Česko zprostředkovává dodávky velkorážové munice pro Kyjev.

Fiala zdůraznil, že mezivládní konzultace se nekonaly právě kvůli rozdílnému přístupu obou zemí k zahraniční politice i jiným názorům na příčiny a řešení války na Ukrajině. „Na postoji slovenské vlády se nic nezměnilo. Jediné, co je teď jiné, je vláda v ČR. Obnovení mezivládních konzultací tedy potvrzuje obavy, že Andrej Babiš posunuje naši zahraniční politiku směrem na východ,“ konstatoval.