Druhá největší burza ve Spojených státech Nasdaq plánuje rozšířit obchodování v pracovních dnech na 23 hodin denně. Čeká na schválení kontrolních úřadů. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Nasdaq požádal americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) o povolení, aby mohl přidat další obchodní seanci od 21:00 do 4:00 amerického východního času. Ta by tak přibyla k předobchodním, pravidelným a poobchodním hodinám, uvedla společnost.
„Odráží to jednoduchou realitu: globální investoři očekávají, že se k nim bude přistupovat podle jejich podmínek, v jejich časových pásmech, bez ohrožení důvěry nebo integrity trhu,“ napsal Bloombergu v e-mailu seniorní viceprezident pro severoamerické trhy v Nasdaqu Chuck Mack.
Pražská burza letos předčila region i Evropu, indexy posílily až o 55 procent
Šéf pražské burzy Petr Koblic vnímá rok 2025 jako velmi turbulentní a současně i rekordní, protože byl pro zdejší burzu jedním z nejúspěšnějších v posledních letech. Je to vidět jak na výkonnosti indexů, tak na samotném obchodování či v porovnání s evropským trhem, sdělil.
Nasdaq reaguje podobně jako jeho konkurenti na rostoucí zájem o obchodování s americkými akciemi mimo tradiční obchodní hodiny, tedy od 9:30 do 16:00 hodin newyorského času. Experti ale varují, že téměř nepřetržité obchodování by investorům poskytlo méně času na vstřebávání titulků po zavírací době a mohlo by vést k extrémnějším výkyvům v hodinách, kdy je nízká likvidita. Společnost předpokládá, že bude připravena na prodloužené obchodování začátkem třetího čtvrtletí roku 2026, v závislosti na tom, kdy je schválí regulačními orgány.
Krok Nasdaqu „je naprosto převratný“, uvedl analytik Dilin Wu ze společnosti Pepperstone Group v Austrálii. „Americké akcie to posouvá do našich místních obchodních hodin, zvyšuje likviditu a umožňuje investorům reagovat v reálném čase, místo aby čekali na noční seance,“ dodal.
Prodloužit stávající obchodní hodiny plánují i jiné burzy. Newyorská burza cenných papírů (NYSE) by ráda nabídla v pracovních dnech 22hodinové obchodování. Od SEC v únoru získala předběžný souhlas.
Související
Týden tradera: Inflace ve Spojených státech může brzy zpomalit
Evropská komise zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Určitá nová auta se spalovacími motory se tak po tlaku automobilek budou moci i nadále prodávat, konkrétně plug-in hybridy či auta s prodlužovačem dojezdu REX, což jsou elektromobily, které mají malý spalovací motor pro dobíjení baterie.
Podpora pro automobilky
Komise představila celý balík podpory pro automobilový průmysl, který obsahuje několik návrhů. „Automobilový průmysl je již desítky let klíčovým odvětvím evropského průmyslu, zajišťuje miliony pracovních míst a je hnací silou technologických inovací. S tím, jak se svět mění, prochází automobilový průmysl transformací díky novým technologiím a novým hráčům,“ uvedla komise.
Dnešní krok podle EK nadále vysílá silný signál trhu s vozidly s nulovými emisemi, zároveň prý ale poskytuje odvětví větší flexibilitu při dosahování cílů v oblasti CO2 a podporuje vozidla a baterie vyrobené v Evropské unii. Unijní exekutiva rovněž navrhuje určitá zjednodušení v oblasti automobilového průmyslu, která by měla ušetřit přibližně 706 milionů eur ročně a snížit byrokracii a administrativní zátěž.
„Inovace. Čistá mobilita. Konkurenceschopnost. To byly letos hlavní priority v našich intenzivních dialozích s automobilovým sektorem, organizacemi občanské společnosti a dalšími stranami,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dnešní balíček opatření by podle ní měl vyjít vstříc všem těmto skupinám.
Ford ustupuje od elektroaut. Automobilka se zaměří na modely s benzinovým a hybridním pohonem
Americká automobilka Ford Motor ukončí výrobu několika modelů elektromobilů. V souvislosti s tím zaúčtuje odpisy za 19,5 miliardy dolarů, tedy 404,1 miliardy korun, oznámila firma. Rozhodnutí automobilky je zatím nejdramatičtější ukázkou ústupu od modelů aut poháněných bateriemi v reakci na politiku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa a slábnoucí poptávku po elektromobilech, uvedla agentura Reuters.
„Normy CO2 nyní poskytují další flexibilitu na podporu průmyslu a posílení technologické neutrality, zároveň ale poskytují předvídatelnost výrobcům a zachovávají jasný signál trhu směrem k elektrifikaci,“ stojí v prohlášení komise.
Od roku 2035 budou podle návrhu muset výrobci automobilů splnit cíl snížení emisí o 90 procent, přičemž zbývajících 10 procent bude muset být kompenzováno použitím nízkouhlíkové oceli vyrobené v EU nebo syntetickými palivy a biopalivy. To podle EK umožní, aby i po roce 2035 hrály vedle plně elektrických a vodíkových vozidel roli rovněž plug-in hybridy, auta s prodlužovačem dojezdu REX. takzvaná mild hybridní vozidla, ale stále také vozidla se spalovacím motorem.
Unijní exekutiva čelila silnému tlaku ze strany Německa, Itálie a evropského automobilového sektoru, v posledním roce bylo několik jednání s šéfy evropských automobilových společností. Návrh komise musí schválit Evropský parlament i členské státy unie. Podle agentury Reuters jde o nejvýznamnější ústupek EU v její tzv. zelené politice za posledních pět let.
Rozhodnutí komise přichází v době, kdy americká automobilka Ford Motor v pondělí oznámila, že v reakci na politiku Trumpovy administrativy a slábnoucí poptávku po elektromobilech odepíše 19,5 miliardy dolarů a zruší několik modelů elektromobilů. Evropské automobilky, jako je Volkswagen a majitel Fiatu Stellantis, už dříve také poukázaly na slabou poptávku po elektromobilech a vyzvaly ke zmírnění cílů a pokut za jejich nedodržení.
Evropská komise už v roce 2021 navrhla, aby se do roku 2035 emise CO2 u nových automobilů snížily o 100 procent. Požadavek znamenal, že od roku 2035 by skončil prodej nových osobních a lehkých užitkových aut se spalovacími motory. Opatření se ale má týkat pouze nových vozů, lidé by tedy nadále měli mít možnost používat i starší vozy se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dál kupovat.
A je to tady. Volkswagen zavírá německou fabriku na elektroauta
Automobilka Volkswagen ukončí výrobu vozidel ve svém závodě v Drážďanech. Jde o první uzavření výrobního provozu na území Německa za 88 let existence společnosti. Rozhodnutí přichází v době, kdy firma čelí rostoucímu tlaku na hospodaření a přehodnocuje své investiční priority.
Součástí dohody byla nicméně i klauzule, že unijní exekutiva v roce 2026 přezkoumá, zda je dohoda v současné podobě dosažitelná s ohledem na situaci na trhu, vývoj nových technologií, ale i s ohledem na ekonomické dopady.
Po silném tlaku od některých zemí, které patří k největším výrobcům aut v regionu, se nakonec Evropská komise rozhodla přesunout revizi předpisu už na konec letošního roku. Uspíšení žádalo několik členských států, včetně Německa, České republiky nebo Slovenska.
Debaty o možné reformě předpisu se odehrávaly uvnitř komise několik posledních týdnů a podle informací byly velmi dlouhé a bouřlivé. Změny požadovala i Evropská lidová strana (EPP), ke které patří Ursula von der Leyenová. Hlasitě byl často slyšet například její šéf Manfred Weber. Do debat se podle informací zapojoval i český eurokomisař Jozef Síkela (rovnež z EPP).
Související
Je to definitivní. Po roce 2035 v EU nové auto na benzín či naftu nekoupíte
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odvolal členy dozorčí rady České pošty. Podle něj nebude mít snížení počtu členů dozorčí rady významný dopad na fungování pošty. Dozorčí rada České pošty má 15 členů, z toho pět volí zaměstnanci, které ministerstvo odvolat nemůže. Na změny v dozorčí radě upozornil server Odkryto.cz. Premiér Andrej Babiš (ANO) serveru řekl, že důvodem odvolání bylo dlouhodobě ztrátové hospodaření pošty a špatná obchodní strategie.
Dozorčí rada dohlíží na činnost pošty včetně jejího vedení, kontroluje hospodaření podniku a schvaluje další rozvoj.
„Důvodem byly připravované zásadní personální a organizační zásahy do České pošty, o nichž jsem s ohledem na můj pondělní nástup do resortu neměl žádné informace a které mohou mít významný hospodářský dopad na fungování a provoz podniku,“ sdělil Metnar.
„Taková rozhodnutí měl management České pošty řešit v předstihu podstatně dříve a předložit dozorčí radě transparentně a včas, za standardního vedení resortu, nikoli předkládat na dozorčí radu netransparentně a narychlo prakticky druhý den po mém jmenování,“ dodal ministr. Podle něj teď bude následovat vyhodnocení situace a jmenování nových členů dozorčí rady.
Česká pošta loni vykázala ztrátu 1,25 miliardy korun. Podnik se v posledních dvou letech transformuje, což má stabilizovat hospodaření. Součástí transformace je letošní oddělení komerční Balíkovny do samostatného odštěpného závodu a hledání strategického partnera pro ni. Minulý týden Česká pošta uvedla, že za letošek očekává ztrátu pod 400 miliony korun. V případě úspěšného prodeje menších nemovitostí může být hospodářský výsledek podle pošty až téměř vyrovnaný.
Dalibor Martínek: Stavební úřady konečně přejdou pod stát. Výstavba však zrychlí až za roky
Stavební řízení převede současná vláda pod stát. Zároveň nový stavební zákon, který vláda schválila, zavádí princip jeden úřad, jedno řízení a jedno razítko, který ruší dosavadní dvojkolejnost a množství závazných stanovisek od různých institucí. Jsou to rozhodně změny k lepšímu, celý trh úpravy kvituje.
