Americký maloobchodní řetězec Walmart se při úterním obchodování stal první maloobchodní firmou na světě, jejíž tržní hodnota překonala hranici jednoho bilionu dolarů. Zařadil se tak po bok technologických gigantů, jako jsou Nvidia nebo Alphabet. Akcie Walmartu za posledních dvanáct měsíců posílily o 28 procent.
Vysoká inflace vyhání peníze z kapes běžných Američanů. Slevové akce už nejsou co bývaly, vše je dražší. Dokonce už ani Walmart nepořádá velké výprodeje skladů. Inventura na poli logistiky dodávek a politiky nižších cen u potravin se řetězci oplácí, je ziskovější.
Akcie ve Spojených státech ve čtvrtek posílily díky přetrvávajícímu optimismu, že se v příštích dnech podaří uzavřít dohodu o dluhovém stropu. Podporu trhu poskytla i maloobchodní firma Walmart díky příznivé prognóze ročních tržeb.
Americký řetězec Walmart, který je největším maloobchodním prodejcem na světě, zvýšil v prvním čtvrtletí provozní zisk o 17,3 procenta na 6,24 miliardy dolarů, v přepočtu zhruba 137miliard korun. Firma o tom informovala ve výsledkové zprávě. Spotřebitelé podle managementu víc utrácejí hlavně za levnější varianty produktů, firma proto mohla zlepšit celoroční výhled hospodaření.
Americká maloobchodní společnost Walmart propustí přes dva tisíce lidí v pěti amerických skladech se zbožím určeným pro internetový prodej. S odkazem na zprávu podniku pro regulační orgány o tom informovala agentura Bloomberg. Propuštění ale podle ní mohou najít práci jinde ve firmě.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena oznámila rozsáhlý program, který má zamezit zneužívání dětských imigrantů k práci v amerických firmách. Deník The New York Times (NYT) v sobotu publikoval rozsáhlý text o „brutálních podmínkách", v nichž napříč Spojenými státy pracují neplnoletí přistěhovalci převážně ze středoamerických zemí. Podle deníku do USA bez rodičů za poslední dva roky přišlo 250 tisíc dětí.
Poté, co největší americký maloobchodní řetězec Walmart v úterý ohlásil snížení letošního zisku až o 13 procent, klesly akcie řetězce o téměř osm procent. Majitelé sítě, nejbohatší rodina na světě Waltonových, tak přišla během chvíle o 11,4 miliardy dolarů. A nejsou jedinými potrefenými majiteli řetězců, uvedla agentura Bloomberg.
Po mírné korekci se znovu světové indexy vrátily na pozadí sílící pandemie COVID-19 na svá historická maxima. Přesto se objevují hlasy, že trh by mohl projít větší korekcí. Řada zvučných jmen investičního světa přímo varuje, že vysoké valuace akcií mohou vést k prudkému propadu. Ovšem to jsme již slyšeli mnohokrát. Zajímavé však je, že například Warren Buffett se již svých pozic zbavuje a hromadí hotovost. Možná ví něco, co my ostatní ne. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne?
Málo známá a dosud nenápadná investiční Walton Investment Team (WIT) zveřejnila, kam proudí miliardy dolarů rodinného klanu Waltonových. Waltonovi jsou nejbohatší rodinou v USA díky svému podílu ve Walmartu, největším maloobchodním řetězci na světě.
Asi 7️⃣,3️⃣ milionu korun loni zaplatilo ministerstvo spravedlnosti právníkům a jiným expertům za rady v bitcoinové kauze. Vyplývá to ze seznamu plateb za poradenské služby na webu úřadu. Nejdražší ze služeb ve zmíněné kauze byl audit, který stál skoro 3,6 milionu. Na zveřejnění plateb upozornil server Publico.
Pražská burza dnes oslabila po 📉 ztrátách většiny hlavních emisí. Index PX klesl o 0,27 procenta na 2692,55 bodu. Ztráty se dotkly i cenných papírů, se kterými se obchodovalo v největších objemech. Zlevnily třeba akcie energetické firmy ČEZ, Komerční banky či banky Moneta.
Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky v prvních čtyřech letech stát čtyři až 6️⃣ miliard eur (97 miliard až 145,5 miliardy korun). Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone. Samotnou centrální banku by zavedení nové digitální měny mělo odhadem stát kolem 1,3 miliardy eur a náklady ECB na provoz měny mají činit asi 300 milionů eur ročně.
Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, 🔟 miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Dnes to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump.
Deficit zahraničního obchodu Spojených států se v loňském roce mírně 📉 snížil. Dosáhl 901,5 miliardy dolarů (18,6 bilionu korun) proti schodku 903,5 miliardy dolarů předloni. Deficit obchodu se zboží se ale vyšplhal na rekord. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Prezident Donald Trump loni citelně ovlivnil globální obchod tím, ze uvalil cla na dovoz z většiny zemí.
Prozápadní orientace Bulharska je stěžejní hodnotou a strategickým závazkem, uvedl dnes, první den v úřadu, prozatímní premiér 👨 Andrej Gurov. Bulharsko bude podporovat snahy o dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině a bude úzce spolupracovat se spojenci v EU a NATO, řekl podle agentury AP v projevu k poslancům poté, co se členy své vlády složil přísahu.
Nadnárodní poradenská společnost Accenture začala sledovat, jak často její manažeři využívají interní 🖥️ nástroje umělé inteligence. Pravidelným používáním nástrojů AI firma nově podmiňuje postup na vedoucí pozice. Podle serveru listu Financial Times to vyplývá z interního e-mailu.
Část demokratických zákonodárců letos plánuje ❌ bojkotovat tradiční projev amerického prezidenta o stavu unie, který šéf Bílého domu Donald Trump přednese v Kongresu příští úterý. Místo toho se budou v té době účastnit mítinku nazvaného Lidový projev o stavu unie, na prostranství National Mall poblíž Kapitolu, sídla amerického Kongresu ve Washingtonu. Napsal o tom deník The New York Times.
Americký maloobchodní řetězec Walmart 📈 zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí tržby meziročně o 5,6 procenta na 190,66 miliardy dolarů (3,9 bilionu korun). Přispěl k tomu zejména on-line prodej, který se zvýšil o 27 procent. Firma to dnes uvedla ve své výsledkové zprávě. Výhled celoročního zisku ale kvůli nepředvídatelnému stavu obchodu a podmínek na trhu práce zklamal očekávání.
Téměř třetina Němců si myslí, že jejich země nyní potřebuje jedinou silnou politickou stranu, která by zastupovala zájmy celého lidu. Vyplývá to z 📜 průzkumu Deutschland-Monitor, o kterém dnes informovala agentura DPA. Silného vůdce, který by přijímal opatření bez parlamentu, by podle průzkumu chtělo 11 procent dotázaných.