Kuba už tři měsíce nedostává nové dodávky ropy a země čelí vážné energetické krizi. Výpadky elektřiny a omezení základních služeb se stávají součástí každodenního života. Prezident Miguel Díaz-Canel zároveň potvrdil, že Havana vede první rozhovory se Spojenými státy o budoucnosti vzájemných vztahů.

Kuba se už tři měsíce potýká s nedostatkem ropy, který výrazně zasahuje fungování celé země. V televizním vystoupení to uvedl kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Podle něj absence nových dodávek způsobuje vážné problémy především v energetice.

„Jsou to tři měsíce, co nedostáváme nové palivo,“ řekl prezident. Situace podle něj destabilizuje elektrickou síť a komplikuje chod hospodářství i každodenní život obyvatel. „Dopad je strašný,“ dodal.

Energetický systém země je kvůli nedostatku paliva velmi nestabilní. Kubánská vláda se proto snaží posilovat domácí zdroje energie a zavádí úsporná opatření.

Ztráta klíčových dodavatelů

Kuba přišla o dva nejvýznamnější zdroje ropy Venezuelu a Mexiko. Výpadek těchto dodávek výrazně prohloubil energetickou krizi na ostrově.

Situaci navíc komplikuje napětí ve vztazích se Spojenými státy. Washington na konci ledna oznámil možnost zavedení cel na zboží ze zemí, které Kubě poskytují ropu. Tento krok podle kubánských představitelů odradil Mexiko od dalších dodávek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že její vláda o situaci stále jedná se Spojenými státy.

První rozhovory s Washingtonem

Díaz-Canel zároveň potvrdil, že kubánští představitelé nedávno jednali se zástupci americké vlády. Rozhovory jsou zatím na samém začátku.

„Cílem bylo označit problémy v bilaterálních vztazích, které potřebují řešení,“ uvedl prezident na tiskové konferenci vysílané státní televizí. Podle něj se obě strany snaží zjistit, zda existuje vůle hledat konkrétní kroky, které by mohly vztahy zlepšit.

Nová nafta pro Evropu poteče z Rijeky. Investice chemiček INA a MOL mění energetickou mapu regionu

Zprávy z firem

Na pobřeží Kvarnerského zálivu se mezi nádržemi, potrubím a ocelovými věžemi dokončila jedna z největších průmyslových investic v moderním Chorvatsku. Modernizace rafinerie Rijeka za téměř 700 milionů eur má zvýšit efektivitu výroby, posílit energetickou bezpečnost střední Evropy, snížit závislost na ruské ropě a otevřít cestu k výrobě zeleného vodíku.

Michal Nosek

Přečíst článek

O jednáních s Havanou se na konci února zmínil také americký prezident Donald Trump.

Havana trvá na suverenitě

Kubánský prezident zároveň zdůraznil, že Havana je ochotná jednat pouze za podmínky respektování kubánské suverenity a politického systému.

„Rozdíly ve vzájemných vztazích chceme řešit dialogem,“ uvedl Díaz-Canel. Zároveň připomněl, že jakákoli jednání musí respektovat politické uspořádání obou zemí.

Za suverénní rozhodnutí kubánské vlády označil také nedávné propuštění zhruba padesáti vězňů. Podle médií k němu přispěla snaha vatikánské diplomacie.

Výpadky elektřiny jako každodenní realita

Kvůli nedostatku paliva musela kubánská vláda zavést řadu restriktivních opatření. Ostrov se potýká s pravidelnými plánovanými i neplánovanými výpadky elektřiny a omezením základních služeb. Energetická krize tak dál zhoršuje už tak složitou ekonomickou situaci země a dopadá především na běžné Kubánce.

Andrej Babiš sice protlačil Sněmovnou rozpočet na letošní rok s „nezákonně” vysokým schodkem 310 miliard korun, ale na zbrojení se mu peníze dávat nechtějí. Počítá se 155 miliardami korun, což je pod dvěma procenty HDP. Američané opakovaně vysílají signály, že se jim to nelíbí. Babiš kličkuje jako zajíc na poli.

Chceme, aby se v Česku žilo dobře, aby lidé byli zdraví, to je populistická mantra Andreje Babiše. Před volbami i po volbách. „Nechceme válku, chceme mír,“ vypráví. Trošku přitom pozapomněl, že Česko je členem NATO a má vůči němu závazky. 

Kreativní účetnictví místo zbrojení

Babiš má jako správný lišák svůj plán. Aby nakrmil své voliče pohádkami o tom, jak se budeme mít dobře i bez zbrojení, vymyslel, že do obranných výdajů započítá kdeco. Třeba výstavbu silnic a dálnic, posílení energetiky. A další výmysly.

Národní rozpočtová rada přitom již upozorňovala, že všechny tyto výdaje musí jako zbrojní zpětně odsouhlasit NATO. Jelikož potvrzení přichází zpětně, Babiš zatím může v klidu tvrdit, že výdaje nejsou 1,7 procenta HDP, ale přes dvě. Až se ukáže, že to tak není, bude dělat překvapeného. Česko nyní vykazuje ze všech členů NATO největší podíl položek na obranu, které ve skutečnosti s obranou nesouvisejí.

České zbrojení, americké bolení

Názory

Macinka si přinesl do Sněmovny Rudé Právo. Babiš s Okamurou si potvrdili nadřazenost nad českou justicí. Američané ale Babišovi to zbrojení neodpustí. Bude Vít Rakušan věčným čekatelem?

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Spoléhání na „kamarády“

Druhou částí Babišovy strategie, jak očůrat výdaje na zbrojení, je, že se přece „kamarádí“ s Marcem Ruttem, generálním tajemníkem NATO. A Macinka se teď nově „kamarádí“ s Trumpem. A ti nás prý chápou, že na zbrojení nemáme peníze.

Babiš došel k pomýlenému názoru, že mu všechno projde. Mluvím s generálním tajemníkem NATO. A pan Macinka to vysvětloval americkému prezidentu Trumpovi. Takže já v tom nevidím žádný problém, my jim to rádi vysvětlíme znovu, kasá se v Česku.

Z Washingtonu přicházejí varování

Jaksi zapomíná, že kamarádství stojí na důvěře a solidaritě. Ne na oblbování.

Signálů, že se plete, dostává dost. Nejdřív slyšel kritiku za nízké zbrojní výdaje od Nicholase Merricka, amerického velvyslance v Praze. Vzkaz patrně nebyl pro premiéra pro premiéra dost silný, dostal silnější. Od Matthewa Whitakera, amerického velvyslance při NATO. „Žádné výmluvy, žádné výjimky.“ Americká ambasáda pro jistotu vzkaz přeložila do češtiny, aby si Babiš nestál na uších.

Je to už dost silný vzkaz?

Možná.

David Ondráčka: Zákon o zahraničním vlivu udělá z půlky národa „agenty“

Názory

V rámci vytváření nepřátel státu a lidu, teď patlalové od Okamurovců a Motoristů chtějí zákon o registraci fyzických i právnických osob vykonávající „zahraniční vlivovou činnost“. Cizáckým agentem se stane zhruba půlka národa. A vznikne kolem toho obludná byrokracie, nové úřady na přezkum, bude to stát miliardy. Vytváření nákladné byrokracie proti cizímu vlivu jde úžasně proti zdravému rozumu. Bravo, patlalové, přesně tohle je největší společenský problém Česka v roce 2026, tohle pomůže našim lidem. A bravo Babiši, že jim tohle blbnutí umožňujete.

David Ondráčka

Přečíst článek

Vláda začíná měknout

Babišův ministr obrany Jaromír Zůna sice pořád tvrdí, že nový most je obranný výdaj. Ale už připouští, že Česko přeci jen výdaje na zbrojení někdy zvedne. Přišel s novou písničkou. Když není dost peněz na obranu, neznamená to, že peníze nebudou v příštích letech. Česko pod americkým tlakem začíná měknout jako sýr.

Závazek, který někdo bude muset zaplatit

Babiš dřív tvrdil, že závazek 3,5 procenta HDP na obranu v roce 2035 není jeho, ale jeho předchůdce Petra Fialy. Takže se ho držet nemusí. Další vykrucování.

Nyní již vláda Zůnovými ústy, těžko říct, zda nepřijde ještě korekce, závazek uznává. Jde však prý o vzdálenou budoucnost, ne o současnost.

Zasekne tedy Babiš sekyru pro budoucí vlády?

Zůstává otázkou, kdy s českým vykrucováním dojde západním spojencům trpělivost. Babiš spoléhá, že jeho výmluvy budou ještě nějakou dobu fungovat. Patrně ale neumí číst mezi řádky.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka