ČNB může tento týden poslat sazby nahoru. A pravděpodobně tak i učiní, zní z trhu. Oslovené banky naznačují, že její krok nezůstane bez odezvy. Pro střadatele to bude znamenat lepší úroky na spořicích účtech, pro banky další kolo boje o vklady. Kde nyní vaše úspory pracují nejlíp? A které banky slibují víc a za jakých podmínek?

Nejlepší nabídky u spořicích účtů se už nyní pohybují nad čtyřmi procenty ročně, a pokud ČNB zítra (ve čtvrtek 18. června 2026) skutečně zvýší sazby, banky mohou mít důvod přidat další desetiny.  A nejde už jen o tržní spekulaci. Možnost utažení měnové politiky připustil v rozhovoru pro Bloomberg guvernér ČNB Aleš Michl. Uvedl, že argumenty pro zvýšení sazeb zesílily a že úprava už na červnovém zasedání je reálnou možností. „Nerozhodujeme se o tom, zda přejít k přísné politice. Rozhodujeme se, jak přísná má být,“ řekl.

Pro střadatele je případné zvýšení sazeb dobrá zpráva. Pokud ČNB zvedne základní sazbu, bankám se otevře prostor k tomu, aby lépe úročily i vklady domácností.

Zvedne Michl poprvé sazby? V ČNB se schyluje k bitvě mezi inflací, Babišem a Hormuzským průlivem

Money

Bankovní rada České národní banky (ČNB) se bude na svém čtvrtečním jednání rozhodovat mezi ponecháním základní úrokové sazby beze změny a jejím zvýšením o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Shodují se na tom oslovení analytici, argumenty přitom vidí pro oba kroky. Možné zvýšení sazeb na nadcházejícím jednání nevyloučil v pátek v rozhovoru pro agenturu Bloomberg ani guvernér ČNB Aleš Michl. Na současné úrovni je základní úroková sazba od loňského května.

ČTK

Přečíst článek

Kde teď dostanete nejvíc

Nejvyšší sazbu drží Raiffeisenbank, která při splnění podmínek nabízí až 4,20 procenta ročně do 500 tisíc korun. Do špičky se ale počítá i Partners Banka se sazbou 4,06 procenta, ta však platí jen jako časově omezený bonus za doporučení nového klienta nebo pro nového klienta s doporučovacím kódem.

Za nimi následuje mBank se sazbou 4,01 procenta do 500 tisíc korun a Banka Creditas se čtyřmi procenty. V obou případech je ale potřeba číst podmínky: u mBank platí zvýhodnění první tři měsíce bez podmínek, potom přichází na řadu příjem na účet a platby kartou. Creditas zase navazuje čtyřprocentní sazbu na pravidelné investování.

Proti květnu stojí za pozornost hlavně garance a nové pásmování. ČSOB prodloužila platnost sazby 3,80 procenta do konce července. Komerční banka i UniCredit Bank drží garance do konce června. UniCredit navíc nově rozlišuje dvě pásma: do 500 tisíc korun lze při splnění podmínek získat až 3,50 procenta, do dvou milionů korun pak tři procenta.

Pro střadatele z toho plyne jednoduché pravidlo: dívat se jen na maximální sazbu nestačí. Banky nejlepší úroky podmiňují aktivitou na účtu, platbami kartou, pravidelným investováním nebo časově omezenou akcí.

Banky čekají na verdikt ČNB

Do samotného červnového žebříčku se případné rozhodnutí ČNB ještě nepropsalo. Může ale rychle změnit další vývoj. Banky v anketě Newstreamu připouštějí, že pokud centrální banka sazby zvýší, nemusí zůstat jen u tichého přihlížení.

„V obchodní logice se řídíme především konkurenčním prostředím na trhu, protože naším cílem je mít nabídku dlouhodobě mezi těmi nejlepšími. V případě této změny lze reakci trhu spíše očekávat a my bychom velmi pravděpodobně také reagovali,“ uvedla Ivana Pícková, členka představenstva a ředitelka retailového bankovnictví Banky Creditas.

Důležité je i to, kam by se případná změna propsala. Creditas by podle Píckové pracovala spíše se základní sazbou než jen s bonusem pro vybrané aktivní klienty. A změna by nemusela trvat dlouho. „Pokud děláme změny, umíme je realizovat poměrně rychle, i v řádu dnů,“ dodala.

Češi jsou otrlí investoři, ale i tak preferují vklady u bank

Money

Zatímco Poláci po vypuknutí války v Perském zálivu panikařili a zbavovali se svých finančních investic, Češi naopak nakupovali.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Ne všem a ne hned

O něco opatrnější je ve vyjádření Raiffeisenbank, která nyní drží první místo v žebříčku. Případné zvýšení sazeb ČNB by podle banky automaticky neznamenalo plošné přidání všem střadatelům. „Pokud tato situace nastane, budeme úpravu zvažovat,“ uvedl Vladimír Bureš, Product Owner Accounts v Raiffeisenbank. Pokud by ke změně došlo, šlo by podle něj pravděpodobně o úpravu bonusových částí úroku. Obvykle se taková změna podle banky děje v řádu týdnů.

Trinity Bank naznačuje, že by po případném zvýšení sazeb ČNB chtěla klientům nabídku zatraktivnit. „Pokud by tedy ČNB zvýšila základní sazbu, nabídne i Trinity Bank po takovém zvýšení ještě zajímavější zhodnocení úspor klientům,“ uvedla mluvčí banky Eva Muchnová. „O konkrétní podobě změny ale zatím rozhodnuto není,“ dodala.

Air Bank konkrétní slib nedává. Tvrdí, že případný krok ČNB bude posuzovat v širším kontextu trhu, ekonomiky i potřeb klientů. Zároveň zdůrazňuje, že nechce stavět nabídku na krátkodobých akcích pro úzkou skupinu lidí. „V Air Bank se snažíme držet produkty co nejjednodušší a nejpřehlednější,“ uvedl mluvčí banky Michal Kuzmiak.

Nalákat mladé na Lepší penzijko? Příliš ambiciózní, zní od lidí z byznysu

Money

Změny penzijního spoření se státním příspěvkem, které chce do konce června schválit vláda, cílí hlavně na to, aby si na penzi začali spořit už děti. Lidé z byznysu jsou k tomu skeptičtí.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Boj o vklady nikdy úplně neskončil

Otázkou je, zda by zvýšení sazeb ČNB znovu rozjelo ostrý konkurenční boj o vklady domácností. Banky se v tom úplně neshodují. Creditas tvrdí, že boj o klienty ve skutečnosti nikdy nepolevil.

„Nemyslím, že by byl konkurenční boj kdy zbrzděn, aby se musel znovu rozjet. Bankovní prostředí je v Česku vysoce konkurenční. Klienti si dokážou velmi rychle a snadno srovnat nabídky na trhu a podle toho se i chovat,“ říká Pícková.

Raiffeisenbank naopak očekává spíše střídmější reakci trhu. Podobně Trinity Bank nepředpokládá návrat situace z pandemických let, kdy se banky o úspory domácností přetahovaly výrazně agresivněji. „Nemyslíme si, že by došlo k něčemu podobnému jako v období pandemie. Samozřejmě se však banky budou snažit klienty svojí nabídkou zaujmout,“ uvedla Trinity Bank.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Pro klienty z toho plyne jednoduchý závěr: pokud ČNB sazby skutečně zvýší, spořicí účty mohou znovu ožít. Vyšší úrok ale nejspíš nepřijde automaticky všem. Spíš se bude dál hrát přes bonusy, pásma, garance, aktivitu na účtu nebo investice.

Kdo chce z úspor dostat maximum, měl by proto sledovat nejen nejvyšší číslo v reklamě, ale i drobný text pod ním. Právě tam se často rozhoduje, jestli čtyřprocentní sazba skutečně platí i pro něj.

Ivana Pečinková: Lepší penzijko – cesta odnikud nikam

Money

Přání je otcem myšlenky. Tak by se dala zhodnotit představa vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové, potažmo vlády, o tom, jak zajistit Čechům lepší penze.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Kolaps Hormuzu by bolel víc než ropné šoky, říká ekonom Navrátil

Trhy

Při další blokádě Hormuzského průlivu by světu hrozila největší globální energetická krize, říká v rozhovoru pro Newstream hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Dnešní zasedání ČNB je testem nervů i kredibility, tedy toho, jak přesvědčivě dokáže centrální banka udržet obraz nezávislé instituce v prostředí, kde se najednou zkřížily geopolitika, globální měnová politika a domácí politika.

Výsledek dnešního měnověpolitického jednání České národní banky je po delší době dosti nevyzpytatelný. Bankovní rada rozhoduje, zda ponechat základní úrokovou sazbu na 3,50 procenta, nebo ji zvýšit na 3,75 procenta, ve chvíli, kdy během několika desítek hodin promluvily hned tři neopominutelné okolnosti: Spojené státy a Írán podepsaly předběžné příměří, americká centrální banka Fed vyslala zřetelnější jestřábí signál, než se čekalo, a česká centrální banka zároveň opět čelí politickému tlaku premiéra Andreje Babiše, který požaduje nižší úroky – nejnověji ve svém včera zveřejněném podcastu SorryJako.

Výsledek dnešního jednání bankovní rady ČNB tudíž bude mít význam nejen ekonomický, ale i reputační. Pokud ČNB sazby zvýší, ukáže, že se soustředí hlavně na domácí inflační tlaky, mzdy, služby, nemovitosti a riziko opětovného rozvolnění inflačních očekávání. Pokud sazby ponechá beze změny, může se opřít o nově vzniklý protiinflační argument: příměří v Perském zálivu snižuje cenu ropy, a tím i tlak na ceny pohonných hmot, dopravy a energií. Současně však bude muset přesvědčivě vysvětlit, že nejde o ústupek politickému tlaku.

Hormuz jako argument pro vyčkávání

Nejnovějším argumentem pro vyčkávání je dohoda USA a Íránu. Její ekonomický význam pro Česko nespočívá v přímém obchodu s Íránem, nýbrž v ceně ropy a bezpečnosti Hormuzského průlivu. Ten je jedním z klíčových světových dopravních uzlů pro ropu i zkapalněný zemní plyn. Jakmile se zvyšuje riziko jeho uzavření nebo omezení, zdražuje ropa, a tím i pohonné hmoty, přeprava, zemědělská výroba, chemie a postupně i část spotřebního koše. Naopak příměří, obnovení lodního provozu a možnost návratu íránské ropy na trh působí protiinflačně.

Právě tento kanál je pro ČNB důležitý. Česká ekonomika je malá, otevřená a silně závislá na dovážených komoditách. Vyšší cena ropy se do tuzemské inflace nepromítá jen přes benzin a naftu u čerpacích stanic. Vstupuje do nákladů dopravců, zemědělců, stavebnictví, průmyslu i obchodních řetězců. V prostředí, kde domácnosti – s živou vzpomínkou na drtivou inflační vlnu let 2022 a 2023 – citlivě vnímají ceny potravin a energií, může i komoditní šok zvenčí snadno ovlivnit inflační očekávání. Příměří proto ČNB dává argument, že jeden z bezprostředních vnějších proinflačních tlaků polevil.

Z akademické literatury přitom vyplývá, že měnová politika by neměla reagovat mechanicky na každý pohyb ropy. Důležité je rozlišovat, zda jde o dočasný nabídkový šok, nebo o trvalejší změnu, která se začne přelévat do mezd, cen služeb a inflačních očekávání. Pokud příměří snižuje pravděpodobnost dlouhodobého ropného šoku, lze obhájit opatrnější postup: sazby dnes nezvyšovat, ale ponechat si možnost zvýšení na příštím zasedání, pokud by se ukázalo, že domácí inflační tlaky nepolevují.

Fed tlačí opačným směrem

Jenže proti tomuto holubičímu argumentu stojí včerejší Fed. Americká centrální banka sice sazby nezměnila, ale její nová projekce a doprovodná komunikace vyzněly až nečekaně jestřábsky. Část trhu začala výrazněji zaceňovat možnost dalšího zvýšení amerických sazeb. To je pro ČNB důležité ze dvou důvodů. Za prvé, vyšší či déle vysoké americké sazby posilují dolarové výnosy a mohou podporovat dolar. Silnější dolar zdražuje dolarové komodity včetně ropy, což část protiinflačního efektu příměří z hlediska české ekonomiky oslabuje. Za druhé, jestřábí Fed zpřísňuje globální finanční podmínky. Malé otevřené ekonomiky, jako je Česko, nejsou vůči americké měnové politice izolované.

Výzkum mezinárodních měnových přenosů opakovaně ukazuje, že politika Fedu se přelévá do finančních podmínek v dalších zemích. Pokud Fed působí jestřábím způsobem, menší centrální banky typu ČNB mají menší prostor být výrazně holubičí, aniž by riskovaly tlak na vlastní měnu, dovozní inflaci nebo odliv kapitálu z místních, tedy korunových, aktiv. Jestliže ČNB ponechá sazby beze změny ve chvíli, kdy Fed přitvrzuje, musí trh přesvědčit, že koruna zůstane dostatečně silná a inflační očekávání ukotvená.

Do rozhodování ČNB zásadněji vstupují i kroky a komunikace Evropské centrální banky. Pro Česko je eurozóna obchodně i finančně důležitější než Spojené státy, ale Fed nastavuje globální cenu peněz a dolarový kurz. Jestliže velké centrální banky znovu zdůrazňují inflační rizika, ČNB bude obtížně vysvětlovat příliš měkký tón. Naopak zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu by mohla opřít právě o to, že nejde o izolované české přitvrzení, nýbrž o součást širší opatrnosti centrálních bank v prostředí geopolitických šoků, dražších služeb a mzdových tlaků.

ECB zvedla sazby. Chce zabránit růstu cen energií

Money

Evropská centrální banka poprvé téměř po třech letech zvýšila úrokové sazby. Reaguje na dražší ropu a plyn po eskalaci konfliktu na Blízkém východě a snaží se zabránit tomu, aby se energetický šok přelil do další inflační vlny.

ČTK

Přečíst článek

Politický tlak jako reputační riziko

Třetí rozměr je politický. Premiér Andrej Babiš opakovaně veřejně vyzval guvernéra Aleše Michla ke snížení sazeb – či alespoň k jejich nezvyšování – s argumentem, že není důvod, aby Česko mělo sazby vyšší než eurozóna. Politický tlak nelze z analytického pohledu ignorovat. Ne proto, že by měl být legitimním vstupem do měnověpolitické reakční funkce, ale proto, že ovlivňuje reputační čtení dnešního rozhodnutí.

Pokud ČNB sazby ponechá beze změny, bude výsledek fakticky blíže tomu, co si přeje premiér. To samo o sobě neznamená, že by mu centrální banka vyhověla. Příměří USA–Írán a pokles ropného rizika jsou ekonomicky zcela legitimní důvody pro vyčkávání. Problém je v interpretaci. Část trhu a veřejnosti může dnešní stabilitu sazeb číst jako důkaz, že ČNB nechtěla jít proti vládě. Proto by případné ponechání sazeb muselo být doprovázeno velmi jasnou a tvrdou komunikací: celková inflace je sice poblíž cíle a ropa zlevnila, ale domácí inflační tlaky zůstávají rizikem a sazby mohou jít nahoru hned na dalším zasedání.

Literatura o nezávislosti centrálních bank ukazuje, že politické oslabování centrální banky může být z krátkodobého hlediska lákavé, protože nižší sazby podporují růst a ulevují dlužníkům. Dlouhodobě však takový tlak zvyšuje riziko vyšší inflace a ztráty kredibility. Právě kredibilita je v měnové politice klíčová: pokud veřejnost věří, že centrální banka inflaci zkrotí, nemusí banka zvyšovat sazby tolik, jako kdyby důvěra chyběla.

Je to trochu jako s daněmi: nižší daně nyní znamenají vyšší deficity, hlubší zadlužení, a tedy potenciálně i vyšší daně v budoucnu, kdy se bude splácet nejen dluh samotný, ale i úroky z něj. Podobně nižší sazby nyní znamenají přechodnou úlevu, avšak za cenu možné budoucí ztráty části reputace centrální banky coby odhodlaného – jestřábího – bojovníka s inflací. Ta by musela být dříve či později kompenzována vyššími úrokovými sazbami, než jaké by platily, pokud by předtím reputace nebyla pošramocena ani v nejmenším. Pokud zkrátka vznikne dojem, že rozhodnutí ČNB ovlivňuje vláda, může banka později potřebovat přísnější politiku, aby důvěru trhů a veřejnosti obnovila.

Rozhodnutí na hraně

To vytváří paradox. Babišův tlak může část bankovní rady psychologicky tlačit spíše ke zvýšení sazeb, aby ČNB prokázala nezávislost. Příměří USA–Írán ji naopak tlačí k ponechání sazeb, protože snižuje komoditní riziko. Fed ji tlačí zpět k jestřábímu postoji, protože zpřísňuje mezinárodní úrokové prostředí. O výsledku dnešního rozhodnutí proto nemají jasno ani analytici. Z 22 analytiků oslovených agenturou Bloomberg – ovšem ještě před podpisem příměří mezi Washingtonem a Teheránem, ale také před jestřábí signalizací Fedu – jich 13 čeká zvýšení sazeb, devět pak jejich ponechání beze změny.

Zvýšení základní repo sazby ČNB na 3,75 procenta by signalizovalo, že tuzemská centrální banka se nebojí reagovat preventivně na domácí inflační tlaky, zejména ve službách, mzdách a cenách nemovitostí. Takový krok by zároveň podpořil korunu a zmírnil riziko dovozní inflace. Komunikačně by byl čistý i proto, že by odstranil podezření, že centrální banka ustoupila politickému tlaku. Nevýhodou je, že by banka zvyšovala sazby ve chvíli, kdy celková inflace není daleko od cíle a ropný šok právě polevil.

Ponechání sazeb na 3,50 procenta by naopak odpovídalo argumentu, že centrální banka nemá přestřelit svoji reakci na šok, který může díky příměří rychle odeznít. Podporovala by jej nízká celková inflace, pokles ropného rizika a možnost počkat na další data. Nevýhodou je, že by ČNB musela čelit otázce, zda není příliš měkká právě ve chvíli, kdy Fed i další centrální banky vystupují razantněji. A samozřejmě také otázce, zda „nejde na ruku“ premiérovi.

Nejpravděpodobnějším kompromisem v případě ponechání sazeb by proto byla velmi jestřábí slovní komunikace. Bankovní rada by mohla říci, že příměří snížilo krátkodobé riziko drahé ropy, a proto dnes nebylo nutné sazby zvyšovat. Současně by však zdůraznila, že domácí inflační rizika nezmizela, že příliš nízké sazby už nepřipustí a že zvýšení sazeb v srpnu – kdy bude mít ČNB na rozdíl od dneška k dispozici novou prognózu – zůstává otevřené. Takový postup by umožnil využít protiinflační efekt příměří, aniž by ČNB působila jako instituce rezignující na boj s jádrovou inflací.

Pokud by ČNB sazby zvýšila, pravděpodobně by zdůraznila jiný příběh. Příměří je sice pozitivní zpráva, ale zatím nejde o trvalé řešení. Dohoda je předběžná, počítá s vyjednávacím obdobím a její naplnění není jisté. Ceny ropy sice klesly, ale geopolitická přirážka se může rychle vrátit. Fed navíc ukázal, že inflační rizika nejsou zažehnána. V takové situaci je podle jestřábí logiky lepší zvýšit sazby preventivně o malý krok než později dohánět znovu rozjetou inflaci.

Dopad na domácnosti, firmy i korunu

Pro domácnosti by zvýšení o čtvrt procentního bodu nemělo zásadnější bezprostřední dopad. Hypoteční sazby se řídí hlavně delšími tržními sazbami, nikoli jen dvoutýdenní repo sazbou, takže dopad by byl spíše signální. Pro firmy by šlo o zprávu, že financování zůstane dražší déle. Pro korunu by zvýšení bylo podpůrné, zatímco ponechání sazeb by mohlo být neutrální až mírně negativní, zejména pokud by nebylo doprovázeno tvrdým komentářem.

Pro vládu by ponechání sazeb bylo politicky příjemnější, protože nižší či stabilní sazby snižují tlak na dlužníky, hypotéky a rozpočet. Pro ČNB je však právě zde klíčové udržet odstup. Centrální banka nemá reagovat na přání vlády, ale na výhled inflace. Jestliže její rozhodnutí shodou okolností odpovídá politickému přání, musí být o to přesvědčivěji vysvětleno ekonomickými daty.

Test nezávislosti ČNB

Celkově lze dnešní situaci shrnout tak, že příměří USA–Írán dalo holubicím v bankovní radě silný nový argument, Fed jej ale současně oslabil. Politický tlak premiéra Babiše naopak zvyšuje reputační riziko spojené s ponecháním sazeb beze změny. Proto je dnešní rozhodnutí „na hraně“. Mírně pravděpodobnější je buď zvýšení sazeb na 3,75 procenta, nebo ponechání sazeb doprovázené značně jestřábím komentářem. Nejméně pravděpodobné je měkké ponechání sazeb bez zásadnějšího varování před dalším zvýšením.

Ať už ČNB rozhodne jakkoli, klíčové bude vysvětlení. Příměří může být legitimním důvodem k vyčkávání, ale ne alibi pro podřízení se politice. Fed může být legitimním důvodem k razanci, ale ne automatickým příkazem ke zvýšení sazeb. A Babišův tlak může být mediálně významný, ale měnověpoliticky by neměl hrát roli. Dnešní zasedání tak bude testem nejen výhledu inflace, ale i toho, jak přesvědčivě dokáže ČNB udržet obraz nezávislé instituce v prostředí, kde se najednou zkřížily geopolitika, globální měnová politika a domácí politika.

Další komentáře Lukáše Kovandy