Vyplatí se Čechům počkat s fixací cen energií? Cena elektřiny v Německu v pondělí spadla nejníže v letošním roce. Němci vyrábějí rekordní množství energie z větru.

Okamžitá cena velkoobchodní elektřiny v Německu v pondělí klesla nejníže od začátku letošního roku, na úroveň 8,83 eura za megawatthodinu.

Signalizuje takto nízká cena na klíčovém evropském trhu také možné další zlevnění elektřiny v Česku, které je na německý trh poměrně úzce navázané? Vyplatí se českým domácnostem počkat s fixací cen elektřiny, ale i plynu, jehož cenový vývoj je s vývojem cen elektřiny spjatý?

Především je třeba říci, že za poklesem cen elektřiny v Německu stojí mimořádně větrné počasí v severní části Evropy. Z Atlantického oceánu se do ní přesouvá oblast nízkého tlaku vzduchu, která vyvolává či ještě vyvolá větrné počasí nejen v Německu, ale také v Británii nebo Skandinávii. Nebývale silné větry pocítí ovšem také Francie.

Silné větry zajistí zítra v Německu výrobu příslušné elektřiny v historicky rekordním objemu; měl by padnout dosavadní rekord z prosince 2023, vyplývá z modelu agentury Bloomergu. To tlačí zmíněnou okamžitou cenu nebývale nízko. Rekordní objem vyrobené elektřiny z německých větrných farem umožní šetřit při výrobě elektřiny prostřednictvím zemního plynu. Obchodníci jej tak mohou ve vyšší míře ukládat do zásobníků, které jsou ovšem i tak celoevropsky naplněné meziročně v nižším (asi tak o 15 procent) rozsahu.

Jan Palaščák: Čína může vypnout českou fotovoltaiku stiskem tlačítka

Názory

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal před několika dny varování před předáváním dat a vzdálenou správou zařízení původem z Čínské lidové republiky. Hrozby plynoucí z přímého propojení naší kritické infrastruktury s čínskými informačními systémy dokument hodnotí na úrovni „Vysoká,“ NÚKIB tedy jejich naplnění považuje za „pravděpodobné až velmi pravděpodobné.“ Jak by to mohlo vypadat v praxi, nastiňuje v komentáři Jan Palaščák ze skupiny Amper.

Jan Palaščák

Přečíst článek

EU jako celek má zásobníky naplněny ze 79,6 procenta, přičemž pětiletý průměr činí 87,1 procenta. Citelně v plnění zásobníků letos zaostává například Nizozemsko. Česko patří k menšině zemí EU, které vykazuje naplněnost zásobníků, aktuálně 90,1 procenta, jež převyšuje pětiletý průměr pro tuto část roku, odpovídající 89,3 procenta.

S poklesem cen elektřiny a s růstem naplněnosti evropských zásobníků by se mohlo zdát, že poklesne také velkoobchodní cena elektřiny a plynu v Česku. A že tedy se může tuzemským domácnostem vyplatit s fixací počkat, aby se neuvázaly ke zbytečně vysokým cenám.

Nicméně kvůli nástupu topné sezóny, jež třeba v Česku nastává běžně v říjnu, lze přepokládat spíše tlak na růst cen velkoobchodní elektřiny. Pro třetí čtvrtletí letošního roku činí expertní prognóza ceny velkoobchodní elektřiny v Německu 81,95 eura za megawatthodinu, pro poslední letošní kvartál to pak je 91,59 eura za megawatthodinu, vyplývá dále z dat Bloombergu. V prvním čtvrtletí roku 2026 by cena měla činit dokonce 94,15 eura za megawatthodinu. Celoročně by v příštím roce měla být elektřina v Německu levnější o necelá tři eura na megawatthodinu, namísto letošních očekávaných 89,11 by měla stát 86,64.

Místo tanků větrníky. ČEZ chystá u Ralska větrný megaprojekt

Zprávy z firem

Výstavbu větrného parku o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW) připravuje společnost ČEZ PV & Wind v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Projekt, který je v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), by se tak stal největším větrným parkem v zemi, uvedly dnešní Hospodářské noviny (HN). V Česku byly na konci loňského roku větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 352 MW.

ČTK

Přečíst článek

Letošní zlevňování velkoobchodní elektřiny by tak mírným tempem mělo pokračovat také v příštím roce, což se může promítnout také do podobně příznivého vývoje v Česku. Na druhou stranu, zlevnění podle všeho nebude tak výrazné, aby tuzemská domácnost citelněji ušetřila tím, že počká na ještě výhodnější fixační ceny. A to platí jak pro elektřinu, tak pro plyn.

Z uvedeného výhledu německých cen elektřiny v nejbližších čtvrtletích je také patrné, že dnešní okamžitá cena, oněch 8,83 eura za megawatthodinu, je opravdu mimořádně nízká. Vždyť cena odhadovaná pro čtvrté letošní čtvrtletí a první čtvrtletí 2026 má být dokonce více než desetkrát vyšší než ta dnešní. To proto, že tak vysoký objem elektřiny vyrobené prostřednictvím větru, jaký je realitou v těchto hodinách a dnech, není ani vzdáleně udržitelný. Nemá tedy smysl od něj odvíjet úvahy o možném dalším výraznějším zlevňování energií, a to ani v Německu, ani v Česku.

Komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Elon Musk minulý týden ztratil pozici nejbohatšího člověka světa. Ve prospěch spolumajitele Oraclu Larryho Ellisona. Nebyl by to ale on, kdyby hned s něčím nepřišel.

Šéf Tesly Elon Musk minulý týden nakoupil akcie výrobce elektromobilů Tesla v hodnotě zhruba 1 miliardy dolarů, vyplývá z burzovního hlášení, o kterém informovala americká média. Akcie Tesly před otevřením trhu v USA proto prudce vzrostly.

Musk koupil přibližně 2,57 milionu akcií za ceny v rozmezí 371 až 396 dolarů. A to ve chvíli, kdy správní orgány Tesly rozhodly o odměně pro Muska ve výši jednoho bilion dolarů. Bonus je podmíněn splněním řady mimořádně náročných cílů během příštích deseti let.

Podle Financial Times předsedkyně představenstva Tesly Robyn Denholmová rozhotnutí rady obhajovala, označila Muska za „vůdce své generace“ a uvedla, že nejlepším způsobem, jak optimalizovat budoucnost Tesly, je udržet Muska v jejím čele. 

Aktualizováno

Musk už není nejbohatší. Přeskočil ho Ellison z Oracle

Leaders

Rok 2025 zamíchal s žebříčkem světových miliardářů. Musk už není nejbohatší. Ve středu ho přeskočil spoluzakladatel a předseda správní rady americké softwarové společnosti Oracle Larry Ellison.

nos

Přečíst článek

Papežovi se Elon nelíbí

Není to jediná věc, kterou výstřední miliardář vyvolal světovou pozornost. Během víkendu se několikrát vyjadřoval k politice, většinou ve smyslu obhajoby ultrapravicových názorů.

Navzdory tomu, že ultrapravicoví ideologové se často zaštiťují konzervativním křesťanstvím, Elona Muska kritizoval papež Lev ve svém prvním rozhovoru v nové roli. V interview zveřejněném o víkendu papež Lev označil Muska jako příklad takového bohatství, které podle něj podkopává „hodnotu lidského života, rodiny a společnosti.“ Vadí mu rostoucí nerovnost ve společnosti. 

„Generální ředitelé, kteří před 60 lety vydělávali čtyř- až šestinásobek toho, co dostávali dělníci, dnes – podle posledního údaje, který jsem viděl – berou 600násobek průměrné mzdy pracovníků,“ uvedl Leo v rozhovoru poskytnutém pro připravovanou španělsky psanou biografii, kterou brzy vydá nakladatelství Penguin Peru. V Peru nynější papež řadu let sloužil.

Kritika katolického vůdce – a jeho varování před ztrátou „vyššího smyslu lidského života“ – přichází uprostřed debaty o obrovském bohatství a moci, které se hromadí v rukou elity Silicon Valley, a o jejich dopadech na celý svět.