Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Dalibor Martínek: V Česku je stavební boom. Přesto zůstáváme v duši malí, nestavíme do výšky

Londýn
iStock
Dalibor Martínek

V Česku se letos rekordně staví. Pro představu, stavební produkce podle statistického úřadu v červnu, poslední dostupná data, meziročně vzrostla o 14 procent. Dokončeno bylo 3 775 bytů, což znamenalo meziroční růst o 40 procent. To jsou čísla jako blázen. Vypadá to na nějakou novou českou stavební konjunkturu. Má to však zádrhel.

V Česku jsou dva druhy výstavby. Jedna je z veřejných peněz, druhá ze soukromých. První, to jsou dálnice, parky, rozkopávání ulic. Té se skvěle daří, stát na korunu nehledí. Druhá je bydlení. Tam dominují soukromníci. Těm se také skvěle daří, bydlení zdražuje.

Dálnice, to je dohánění dosud hanebně zanedbané výstavby. Nové kilometry sice přibývají. Přesto, stále chybí dálnice do Německa přes Karlovy Vary a přes Chomutov. Do Rakouska nemá Česko žádné (!) dálniční spojení. Pětatřicet let od sametové revoluce. Česká ostuda. Potom si stěžujeme, že nás západní partneři neberou vážně. Do Polska jenom jedno čerstvé spojení v Ostravě, u Náchoda to vázne.

Stát si chce nyní ve výstavbě dálnic a rychlostních železnic podseknout nohu. Z letošních 139 miliard na investice má být příští rok o 33 miliard korun méně. Ty peníze mají jít na Dukovany.

Hoppi Milánská: Nová éra prefabrikace

Ještě jim neodzvonilo. Paneláky se vrací do hry

Prefabrikovaná výstavba, kdysi symbol socialistických sídlišť, zažívá renesanci. Díky úspoře času a nákladů ji developeři i státní správa považují za jednu z cest, jak řešit nedostupné bydlení. Nejenom v Německu, ale i v Česku.

Přečíst článek

Těžká volba

Vždy je to těžká volba, prioritizace. Přidáme důchodcům, nebo postavíme dálnice? V Česku zatím drtivě vedou důchodci, na příští rok se na jejich podporu počítá s tři čtvrtě bilionem korun, o 22 miliard víc než tomu je letos. Asi je to větší voličská skupina. A do toho ještě Dukovany.

Ministr Kupka se nyní na sociálních sítích pochlubil, že vlak v Česku dokázal poprvé jet 200 kilometrů v hodině, na trase z Prahy do Českých Budějovic. Nějaký hnípal mu na sociálních sítích připsal pod slavnostní fotku s číslovkou 200 na displeji poznámku, že vlak v Evropě jel poprvé rychlostí přes 200 kilometrů v hodině už v roce 1903.

Kromě dálnic jsou další miliardové stavební investice z veřejných peněz. Spíše jsou to útraty. Za opravy silnic, za obnovy parků a podobně. Jen obnova parku na náměstí Jiřího z Poděbrad má stát přes půl miliardy korun. Trvá už rok, a ještě rok potrvá. Pro stavební firmy je erár ideální dojnou krávou. Praha je nyní celá rozkopaná.

Otázkou je, zda vznikají skutečně účelné, nové, krásné stavby, hodnoty. Třeba rekonstrukce Václavského náměstí. Projekt za 1,3 miliardy korun. Nakonec to bude samozřejmě víc. Co za ty peníze vznikne? Nové stromy, tramvajové koleje, nové dlaždičky na chodníku. Investice pro investice.

Argumentace politiků je vždy stejná: Je to veřejně prospěšné, už to bylo zastaralé. Politici dobře vědí, že běžným lidem, kteří musejí chodit do práce, je cekem jedno, za co se peníze z jejich odvodů rozhazují. Politici je vždy za něco utratí, a vždy to nějak zdůvodní. Pro pracující lidi (uznávám, zní to trochu komunisticky – pracující lid) už je to nudné téma. Zábava na chvilku vznikne, pokud policie přijde s korupcí. Ale stejně se na to nakonec zapomene. Pamatuje si snad někdo jméno hlavního účastníka kauzy Dozimetr? Já ne. Kolik erárních peněz už takto padlo vniveč? Miliardy miliard. Ale žádná analýza na toto téma neexistuje. Hlavně že se českému stavebnictví dobře daří.

Dalibor Martínek: Je to lavina. Nájmy raketově rostou i v malých městech

Už to není jenom Praha, kde garsonka stojí dvacet tisíc korun měsíčně. Majitelé nemovitostí v menších městech kolem Prahy sledují cenový vývoj. Trend je jasný, zdražování. Garsonka v Dobříši u Prahy už stojí 17 tisíc korun.

Přečíst článek

Je tu ještě druhá strana. Lidé nemají kde bydlet. V Praze je nejhůře dostupné bydlení ze všech měst v Evropě. To vyhovuje soukromým developerům. Čím je bydlení dražší, tím více projektů roste. Takže tady máme druhou nohu českého stavebního boomu. Na vlastní bydlení už v hlavním městě dosáhne jen horních deset tisíc. Nic proti záměru developerů této situace využít. Když existují kupci, proč nestavět.

Málokdo si přitom uvědomuje, že veřejné a soukromé peníze jsou vlastně ty stejné peníze. Jsou to peníze lidí, kteří si vydělávají prací. Stát si vezme desátek, spíše dvacátek, a utratí ho. Většinu dá důchodcům, něco zbyde na dálnice a rekonstrukce parků a náměstí. A soukromník utratí to, co mu stát nechal. Byty jsou jistota, pořád zdražují.

Proč to nejde do výšky?

Klíčový problém v bydlení je, že se nestaví do výšky. Město patnácti minut, zaklínadlo plánovačů. Ne rozvoj do polí. Nějak se nenaplňuje. Stavební úřady sekají patra. Proč mohou mít jiná města, Varšava, Vídeň, Bratislava, stometrové stavby, a v Praze máme jen jednu? Proč jsme otroky UNESCA, které ovšem k výstavbě bytů v Praze nijak nepřispívá? Proč může v centru Londýna vyrůst ikonický třistametrový The Shard, a v Praze nemůže mít budova ve Vysočanech ani dvacet pater?

Ano, oboru stavebnictví se nyní daří. Je v dobré fázi cyklu. Před pár lety brečelo, chtělo státní podporu. Nyní se raduje. Už máme rok dobré období. Ale malost nás neopouští. Utrácíme miliardy za nesmysly a velkých věcí se bojíme.

Související

Ilustrační foto

Dalibor Martínek: Výstavba v Česku vzkvétá. Ale nad hlavou už se houfují černé mraky

Přečíst článek

Zlato je na rekordu. A může růst dál

Zlato překonalo rekord a může dál růst
Pixabay
Stanislav Šulc

Zlato se vrátilo k růstu. Po dubnovém dosažení rekordní úrovně 3500 dolarů za troyskou unci se totiž zastavilo a mohlo se zdát, že 3500 dolarů je nový střednědobý strop. Situace na trhu se ale neustále vyvíjí a investoři zlatu věří dál. A změně nahrává také Fed, který pravděpodobně již brzy sníží sazby.

Rok zlata. Druhý v řadě. Nejpopulárnější cenný kov letos posílil již o 30 procent. Platí to nyní, stejně jako to platilo v dubnu, kdy poprvé dosáhl historické hranice 3500 dolarů za troyskou unci. Po měsících stagnace se zlato opět vydalo k růstu. Důvod? Je jich víc. A ne všechny jsou pozitivní.

První důvod: Nejistota trvá. A nejistota často vede investory právě k sázkám na zlato. Zlato je totiž historickým symbolem jistoty.

S tím souvisí také důvod druhý: Centrální banky dále nakupují zlato, když se zhruba před třemi lety staly nejvýraznějšími investory do zlata. Souvisí to zejména s válkou na Ukrajině a protiruskými sankcemi. Řada centrálních bank si uvědomila, že devizové rezervy nejsou samospásné a je lepší mít také fyzické zlato. Výhodou centrální bank přitom je, že nejsou citlivé na cenu ani nepotřebují tradiční výnos, jaký nabízejí například dividendové akcie nebo dluhopisy.

Zlato je rekordně drahé

Cena zlata je na historickém maximu

Cena zlata k okamžitému dodání vystoupala na 3508,50 dolaru (73 260 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), a dosáhla tak historického maxima. Žlutému kovu pomáhá slabý dolar a rostoucí sázky na pokles úrokových sazeb ve Spojených státech. Jeho cena roste šestý den po sobě. Stříbro se drží poblíž 14letého maxima, kterého dosáhlo v pondělí.

Přečíst článek

Stabilizační faktor

Tyto důvody ovlivňující cenu zlata přetrvávají, takže částečně je již trh absorboval, i proto cena zlata od dubnového dosažení rekordní úrovně stagnovala.

Jenomže pak tu je důvod úplně nový, třetí: Výrazně rostou sázky na to, že americká centrální banka Fed sníží úrokové sazby. To by jednak mělo mít vliv na rizikovější aktiva, zejména růstové akcie, ale také to bude tlačit na hodnotu dolaru, a naopak to může tlačit cenu zlata nahoru.

Navíc, a to je možná nejdůležitější, nižší výnosy na spoření vkladů mohou stále víc investorů přivést právě ke zlatu. To sice nenabízí výnos v tradičním slova smyslu (nevyplácí se z něj dividenda ani úrok), ale hraje stabilizační roli v portfoliu, což si řada investorů znovu připomene.

Zlato stává obětí obchodní války mezi USA a Švýcarskem

Obchodní válka mezi USA a Švýcarskem má další oběť: zlato

Americká celní agentura zveřejnila detaily obchodní „dohody“ mezi USA a Švýcarskem. Nečekanou novinkou je i to, že se celní řízení bude vztahovat také na dovoz kilových a 100uncových cihel zlata. Doposud přitom zlato bylo podobných povinností chráněno, stejně jako je třeba v Česku vyčleněno z daně přidané hodnoty.

Přečíst článek

Rostou odhady ceny

A s tím rostou také odhady odborníků na to, jaké ceny vlastně zlato dosáhne ke konci letošního roku. Goldman Sachs aktuálně předpovídá 3700 dolarů za unci, ale dodává, že cena se může pohybovat v rozmezí od 3650 po 3950 dolarů.

Švýcarská UBS odhaduje, že do března příštího roku může zlato překonat hranici 3600 dolarů za unci a hranici 3700 do poloviny příštího roku.

zlato

Stanislav Šulc: Kam až se vyšplhá zlato? 4000 dolarů už není utopie

Cena zlata prorazila rekordní hranici, o které se optimistům před několika lety ani nezdálo. Má ale potenciál nadále růst? Nebo cenný kov našel novou hranici, nad kterou se moc vysoko jen tak nepodívá? Zde jsou argumenty pro růst zlata i pro jeho stagnaci.

Přečíst článek

Andrej Babiš

Dalibor Martínek: Ostrá fáze kampaně začala. Babiš dostal do hlavy berlí

Ono to zase takové drama nebude. Není to jako ve Spojených státech, když šílený střelec zranil v předvolební kampani Donalda Trumpa, a kdyby mířil o deset centimetrů vedle, tak by Trumpa zastřelil. Babiš jen dostal na mítinku při své kontaktní kampani berlí. To byl asi trochu větší kontakt, než doufal. Podle některých verzí do hlavy, podle jiných do zad. Pokud do hlavy, třeba se Babišovi rozsvítí.

Přečíst článek

Související

Dalibor Martínek: Ostrá fáze kampaně začala. Babiš dostal do hlavy berlí

Andrej Babiš
ČTK
Dalibor Martínek

Ono to zase takové drama nebude. Není to jako ve Spojených státech, když šílený střelec zranil v předvolební kampani Donalda Trumpa, a kdyby mířil o deset centimetrů vedle, tak by Trumpa zastřelil. Babiš jen dostal na mítinku při své kontaktní kampani berlí. To byl asi trochu větší kontakt, než doufal. Podle některých verzí do hlavy, podle jiných do zad. Pokud do hlavy, třeba se Babišovi rozsvítí.

Babišova pravá ruka Karel Havlíček má hned jasno. Je to podle něj důsledek nenávistné kampaně, kterou vedou koalice Spolu, Piráti a v posledních dnech i STAN. „Teď to skončilo úderem do hlavy, příště to může být horší,“ straší Havlíček.

ANO je stejně agresivní

Jednoduše řečeno, politici by se bouchat neměli. Zvlášť ne před volbami, když si troufnou postavit se mezi lidi. Chtělo by to respekt. Faktem ovšem je, že ANO provádí stejně agresivní kampaň proti Fialově vládě. Havlíček to například natřel vládě ještě v pátek pro televizi Nova, padala slova jako Fiala a jeho negramoti a podobně. Takže kdo tady vede útočnou, agresivní kampaň.

Karel Havlíček: Za určité konstelace bych mohl být premiérem

Hnutí ANO Andreje Babiše dlouhodobě vede v předvolebních průzkumech a uvnitř hnutí už se uvažuje o skládání budoucí vlády. Karel Havlíček je jedním z největších pracantů. Připravil novou ekonomickou strategii státu. „Mám detailní scénáře na dopravu, na výzkum, na energetiku. Myslím, že to nikdo nemá v takovémto detailu. V této republice na tom pracuju jenom já,“ říká workoholik Havlíček. Premiérem se po volbách patrně stane Andrej Babiš. Havlíček ovšem připouští, že by se za „určité konstelace“ mohl stát premiérem i on.

Přečíst článek

Na Fialu zatím žádný pomatenec nezaútočil a snad se to ani nestane. A Babiš bude jistě zítra opět stát před lidmi ve své intenzivní kampani. Mají to být Hranice, Lipník nad Bečvou, Přerov, Kojetín a Prostějov. To si nenechá ujít. Vždyť jeho zdraví je železné. A i kdyby nechal, stejně za pár dní pojede dál. Jistě o svém novém zážitku bude emocionálně potenciálním voličům vyprávět, Fiala si to za rámeček nedá. Ačkoliv je v tom nevinně.

Je to prostě exces, stane se. Jsme sice národ holubičích povah, ale kdejakou prasárnu je tady schopen udělat téměř kdokoliv. Možná se někomu nelíbilo, že Babiš v minulosti referoval státní policii, nebo že si vzal neoprávněně dotaci na Čapí hnízdo a má tu kuráž tvrdit, že ne. Prostě že je lhář. Motivace mohla být jakákoliv. Naštěstí nejsme tak daleko, že by se tady po politicích střílelo, jako třeba na Slovensku. Fico měl namále.

Havlíček má svůj výklad, což je ovšem spíš pokračování předvolební kampaně. Podívejte na toho záludného Fialu. Možná si první místopředseda strany myslí, že na tom uhraje pár desetinek. Asi těžko, karty jsou už rozdány.

Předsedové vládních stran Vít Rakušan a Petr Fiala na pivu

Premiérem Rakušan, Babiš ve vězení

Vít Rakušan si dal s Petrem Fialou pivo v Malostranské besedě. Přísahali, že po volbách nepůjdou do vlády s Andrejem Babišem. Ono je to lehké, takto před volbami cokoliv deklarovat. Voliči jsou nadšení, že předseda jejich srdcové strany je tak pevný. Rakušan má hvězdičku za veřejně viditelnou akci. Ovšem není nic snadnějšího pro politika po volbách prohlásit, že se politická situace změnila, nebo že vlast si to žádá. Nebo najít nějaké podobně nejapné zdůvodnění a učinit úplně obrácené rozhodnutí. Mrkněte na pradávný britský sitcom Jistě, pane ministře. Tam je všechno.

Přečíst článek

Házení vajec

A jen tak mimochodem, není to v Česku první fyzický útok na politika. Jiří Paroubek si v roce 2009 v kampani do Evropského parlamentu užil svou vaječnou intifádu, kterou začala v Kolíně parta recesistů. Lidem se to zalíbilo. Házení vajec si užil i prezident Miloš Zeman během vzpomínkové akce na Albertově 17. listopadu v roce 2015. Jeho ochranka to tušila, neměl tam lézt. Už měla připravené deštníky, kterými ho kryla.

Útok na Zemana byl vyhodnocen jako výtržnictví, za vaječné útoky na Paroubka policie žádné stíhání nezahájila. Asi měli oba pánové nějaké to máslo na hlavě, svým chováním, veřejným vystupováním, zlými slovy. I Andrej Babiš má máslo na hlavě. Nemůže se moc divit, že ho někdo šmajznul po hlavě. Navštívil nemocnici, možná i tam vedl předvolební kampaň. Může být rád, že za manipulace s dotacemi dosud nenavštívil vězení.

Související

Doporučujeme