Česko obdrželo miliardy na dostavbu Pražského okruhu

Čistý zisk Monety Money Bank za první tři čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 15,7 procenta na 4,9 miliardy korun. Provozní výnosy se zvýšily o 9,1 procenta na 10,3 miliardy korun. Neauditované konsolidované finanční výsledky oznámila banka a potvrdila, že představenstvo navrhne mimořádnou dividendu čtyři koruny na akcii.

K růstu zisku přispěly podle banky vedle vyšších provozních výnosů také stabilní provozní náklady ve výši 4,2 miliardy korun. Moneta očekává, že původní výhled čistého zisku na celý letošní rok, který byl šest miliard korun, překoná o 300 až 400 milionů korun.

Čistý úrokový výnos za tři čtvrtletí meziročně vzrostl o 11,6 procenta na 7,2 miliardy korun. Důvodem byly nižší náklady na financování klientských vkladů a růst v poskytování úvěrů. „Čistý výnos z poplatků a provizí vzrostl o 12,4 procenta na 2,5 miliardy korun, zejména díky nižším nákladům na poplatky a úspěšné distribuci investičních produktů třetích stran,“ uvedla banka.

Moneta ve třetím čtvrtletí překvapila překonáním očekávání provozních výnosů i čistého zisku, řekl analytik XTB Tomáš Cverna. Pokračuje podle něj období, ve kterém klesají náklady na klientská depozita, což v kombinaci s vyššími úrokovými výnosy z úvěrů stojí za meziročním růstem celkových úrokových výnosů. Akcie Monety po 09:45 rostly o 0,2 procenta na 179,20 koruny na akcii.

Momentálně má Moneta zhruba 1,6 milionu klientů. Jejich vklady dosáhly do konce září 433 miliard korun, což je meziroční nárůst 2,7 procenta. Banka za prvních devět měsíců roku poskytla úvěry za 55 miliard korun, meziročně o téměř 30 procent více. „Poptávka byla silná jak v retailovém, tak i v komerčním segmentu. Nové objemy hypoték vzrostly meziročně o 51,2 procenta na 14,2 miliardy korun a nové objemy spotřebitelských úvěrů o 17,8 procenta na 17,8 miliardy korun,“ sdělila Moneta.

Banka již dříve uvedla, že představenstvo navrhne mimořádnou dividendu čtyři koruny na akcii, což představuje celkem dvě miliardy korun. O návrhu budou akcionáři hlasovat na valné hromadě 14. listopadu. Mimořádná dividenda bude vyplacena z nerozděleného zisku. „Moneta nadále vytváří rezervu na budoucí výplatu dividendy ve výši 90 procent konsolidovaného čistého zisku, což za devět měsíců roku 2025 představuje částku 4,4 miliardy korun,“ dodala banka. Mimořádnou dividendu Moneta vyplatila také loni. Listopadová valná hromada tehdy rozhodla o vyplacení tří korun na akcii, což bylo dohromady 1,533 miliardy korun.

Moneta Money Bank je jednou z největších firem obchodovaných na pražské burze. Jejím největším akcionářem je finanční skupina PPF. Dříve usilovala o spojení Monety se svou skupinou Air Bank, plán ale padl.

Renáta Kellnerová rozšíří hotelové impérium. PPF Real Estate může koupit pražský hotel Diplomat

Reality

Společnost PPF Real Estate může koupit hotel Diplomat v pražských Dejvicích. Transakci povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který o tom informoval v tiskové zprávě. PPF hotel kupuje od thajské firmy Rabbit Holdings. Investiční skupina PPF, kterou vlastní Renáta Kellnerová s dcerami, za hotel zaplatí 73 milionů eur, tedy zhruba 1,8 miliardy korun.

ČTK

Přečíst článek

Česká energetická společnost Energo-Pro podnikatele Jaromíra Tesaře dokončila nákup vodní elektrárny Baixo Iguaçu v Brazílii o celkovém výkonu 350 megawattů. O převzetí elektrárny za 260 milionů eur (zhruba 6,4 miliardy korun) firma informovala v březnu, musela ale ještě získat potřebná regulatorní povolení. Transakce je největší českou investici v Jižní Americe a Baixo Iguaçu se stala svým výkonem největším energetickým zdrojem Energo-Pro, sdělila mluvčí skupiny Hana Hikelová.

Energo-Pro loni v Brazílii převzala za 118,3 milionu eur sedm menších vodních elektráren o celkovém výkonu 90 megawattů. Firma také staví novou vodní elektrárnu Chorreritas v Kolumbii, jejíž uvedení do provozu očekává v příštím roce. „Růst portfolia v Latinské Americe je strategickým krokem v rámci geografické diverzifikace naší skupiny. Posilujeme tak odolnost vůči hydrologickým, geopolitickým i ekonomickým výkyvům,“ uvedl generální ředitel Energo-Pro Jakub Fajfr.

Elektrárna reguluje průtok ikonických vodopádů Iguaçu a zajišťuje minimální průtok i v obdobích sucha. Dodává energii pro zhruba milion obyvatel Brazílie, což odpovídá osmi procentům roční spotřeby brazilského státu Paraná. Elektrárna je v provozu od roku 2019, koncesi má platnou na 30 let. Tři turbíny ročně vyrobí víc než 1500 gigawatthodin elektřiny. Výstavba elektrárny stála zhruba půl miliardy eur, přehrada má rozlohu 32 kilometrů čtverečních.

Nákup od brazilské společnosti Copel financovala Energo-Pro kombinací vlastních zdrojů a externího financování. Skupina v letošním prvním pololetí vydala dluhopisy za 750 milionů eur se splatností v roce 2030. „Výtěžek emise byl určen právě na financování akvizice Baixo Iguaçu a optimalizaci kapitálové struktury skupiny,“ uvedla firma.

Po začlenění elektrárny Baixo Iguaçu mají energetické zdroje skupiny Energo-Pro instalovaný výkon 1850 megawattů. Společnost nyní provozuje 54 vodních elektráren v pěti zemích světa, vedle Brazílie také v Bulharsku, Gruzii, Turecku a Španělsku. Provozuje také distribuční sítě v Bulharsku a Gruzii a zaměstnává téměř 10 tisíc lidí.

Energo-Pro se na výstavbu, provoz a modernizaci vodních elektráren specializuje od roku 1994, nyní spravuje aktiva v hodnotě víc než 2,5 miliardy eur. Loni skupina zvýšila konsolidované tržby o 13 procent na 1,436 miliardy eur a provozní zisk (EBITDA) o desetinu na 355 milionů eur.

Udržitelností k lepšímu fotbalu, hodnotnějším nemovitostem a menším ztrátám finančnictví

Zprávy z firem

Nejde o zelené sekýrování, nýbrž o lepší vyhodnocování rizik, říkají o fenoménu udržitelnosti nejen lidé ze světa peněz. Co riskují firmy, které zanedbávají nové povinnosti, jako je třeba ESG reporting? Proč může být poučným příkladem pro komunikaci zelené transformace Čína? Je plyn záležitostí minulosti nebo cestou do budoucnosti, například v dopravě? Nejen to se dočtete v následujícím výběru zajímavostí z dalších devíti dílů podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek