Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Dalibor Martínek: Kdy bude v Česku dostupné bydlení? Až nás převezmou Němci

Bytová výstavba
ČTK
Dalibor Martínek

Deja vu. Každou chvíli se koná nějaká konference za účasti klíčových hráčů českého trhu na téma bydlení. Ministři, developeři. Nyní For Arch nebo Summit dostupného bydlení v Obecním domě. Chodí tam stále stejní řečníci, ministr průmyslu Vlček, místního rozvoje Kulhánek, místopředseda Poslanecké sněmovny Havlíček. Někam si dovolí přijít i Ivan Bartoš.

Výsledek debat? V Česku je nejhůře dostupné bydlení ze všech zemí Evropské unie. Na tom se všichni shodnou. Ale, pořád se s tím nic neděje! Z bydlení se tím pádem stalo politické téma číslo jedna, které možná rozhodne volby.

Kde vězí zakopaný pes?

Paradoxní je, že každá politická strana se tváří, že má v šuplíku připravené řešení. Otázka zní. Jak to, že žádné z těch řešení nemění situaci, kdy lidé nedosáhnou na vlastní bydlení, kdy se staví rekordně málo bytů, a kdy stát žongluje s různými dotačními balíčky, nyní například sedm miliard na dostupné bydlení pro obce, místo aby tu zavřenou lahev konečně někdo odšpuntoval. Kde vězí zakopaný pes?

V Obecním domě pořádal tradičně Dušan Kunovský, největší stavitel bytů v zemi, konferenci na téma výstavba bytů v Česku. Povolovací řízení je pomalé, územní plánování nedostatečné. Obvyklé závěry. Rok, co rok. I letos, Kunovský už moc vlasů na hlavě nemá. „Jediným klíčem k lepší dostupnosti bydlení je více povolovat a více stavět nové byty. Jinak se neřeší podstata problému. Je potřeba zásadně omezit stavební byrokracii a zavést jednotnou stavební správu pro povolování nové výstavby,“ říká Kunovský. Slova zazní, účastníci si dají chlebíček a zmizí.

MUSE7

OBRAZEM: V Holešovicích začala výstavba bytového projektu MUSE7

Společnost Syner Real Estate zahájila v pražských Holešovicích výstavbu bytového projektu MUSE7 za 1,5 miliardy korun. Celkem v něm bude 150 bytů a 15 obchodních míst včetně prostoru pro nové Komunitní centrum Prahy 7. Developer předpokládá, že stavbu dokončí ve druhém čtvrtletí roku 2027. V současnosti je prodáno či rezervováno více než 80 procent bytů.

Přečíst článek

Ministr Kulhánek, stejně jako jeho předchůdci v ministerském křesle, má po ruce statistiky, kolik miliard rozdělil stát na výstavbu dostupného bydlení. Kulhánek se stal ministrem vloni, vlastně náhodou, když premiér Fiala vyhodil z vlády jeho předchůdce Ivana Bartoše kvůli zpackané digitalizaci stavebního řízení. Ty miliardy na podporu sociálního bydlení, nyní už nazývaného dostupným, protože bychom nechtěli urazit střední třídu, pro kterou už je bydlení také nedostupné, jsou z hlediska dostupného bydlení v Česku k ničemu. Ministři těmito dotacemi před veřejností rádi žonglují. A státní úředníci jsou nadšení, mají zadání, tabulky. Jistě, pane ministře.

Ministr průmyslu Lukáš Vlček, držitel trofeje nejlepšího starosty kraje Vysočina, účastník mnoha debat na téma bydlení, je pro rychlejší výstavbu bydlení. Pěkné, ale co pro to udělal?  

Stát zakládá různé úřady, které mají pomoci obcím s tím, jak veřejné jednotky miliard utratit. Jak připravit projekt, požádat o dotaci. A Kulhánek, který se dostal do vlády za Karlovarskou občanskou alternativu, nic proti ní, zřejmě dobrý oddíl, vidí v těchto různých podporách z veřejných peněz cestu z bludného kruhu. Podobně přemýšlejí Piráti a jiní populisté. Kolik veřejných peněz narvat do bydlení.

Klíč ovšem není v tom, jakou částkou a jakým dotačním programem bude stát kompenzovat svou neschopnost uvolnit stavební řízení. Je to jako když nandáte na koně brnění, kopete ho do třísel, on nejdete, tak mu nabídnete mrkev. Je potřeba ne digitalizovat nebo zakládat nové úřady na podporu regionálního rozvoje. Je potřeba, aby politici, kteří aspirují na nejvyšší funkce, v sobě nalezli odvahu a shodili všechno to úřední břímě ve stavění ze stolu. Takový borec se ještě nenašel.

Dřevěný ateliér si pro sebe postavil architekt Jan Tyrpekl.

Dá se stavět s rozpočtem pod milion? Dá, i s architektem

Lesní atelier ve Stříbrné skalici postavili převážně svépomocí a využili k tomu materiály zbylé z jiných staveb. Domeček vyšel na necelý milion.

Přečíst článek

Shodnou se všichni, ale je třeba konat

Na konferencích se za řečnickými pultíky všichni shodnou, je třeba něco konat. Zní to jako významný apel. Ale, Praha například nemá nový územní plán čtvrt století. Radní Petr Hlaváček na konferencích vždy moudře hovoří, potom předčasně před případnými otázkami rychle prchá pod záminkou dalšího důležitého programu. A kde je nový územní plán hlavního města?

Kulhánek dobře ví, že už neudělá nic. Takže jen chodí po konferencích. Za chvíli nastoupí nová vláda, a bude říkat to samé. Je třeba stavět byty. Pořád ovšem nikdo nepředstavil jasný a srozumitelný plán, aby v Praze mohly růst mrakodrapy, aby mladí nemuseli bydlet po čtyřech ve starých činžácích, aby si rodina s dětmi mohla pořídit vlastní byt, jako to bylo v devadesátkách.

Jen na okraj. Kvůli výraznému převisu poptávky nad nabídkou pokračuje rychlý růst cen bytů. V Praze nové byty meziročně zdražily o devět procent na 171 tisíc korun za metr. Starší byty zdražily dokonce o 12 procent na 143 tisíc korun. Nájemné v hlavním městě meziročně vzrostlo o šest procent na průměrných 480 korun za metr. Řeči se vedou, a lidé nemají kde bydlet. Pak se Spolu diví, že jeho euroatlantická rétorika voliče nebere.

Související

Václavské náměstí

Dalibor Martínek: Jezdit po Praze autem ne. Bydlet, také ne. Tak proč žít v Praze

Přečíst článek

JRD jako první český developer spouští „zelený“ rezidenční fond

JRD jako první český developer spouští „zelený“ rezidenční fond
JRD, užito se svolením
 nst
nst

Skupina JRD oznámila, že spouští JRD Eco Fund, který propojuje atraktivní zhodnocení investic s udržitelností a proměnou pražských čtvrtí v zdravější místa k životu.

Skupina JRD podnikatele Jana Řežába zakládá fond kvalifikovaných investorů JRD Eco Fund. A prostřednictvím jeho prvního podfondu JRD Eco Living chce do roku 2026 získat stovky milionů korun na projekty zdravého bydlení a proměnu pražských čtvrtí.

Investorům nabízí cílený výnos nad 10 procent ročně. Podfond sdružuje projekty v pasivním standardu a získal označení Light Green. Toto označení mohou používat fondy, které se hlásí k aspektům udržitelnosti, měří, sledují a pravidelně reportují environmentální a/nebo sociální ukazatele. Fondy deklarují, že naplňují vytyčené cíle podle nastavené vnitřní metodologie měření dopadů na životní prostředí i plán jejich snižování: například snižování uhlíkové stopy, snižování energetické náročnosti budov nebo omezování spotřeby vody.

Portfolio podfondu JRD Eco Living je tvořeno výhradně projekty skupiny JRD. Hlavním předmětem investiční činnosti podfondu je poskytování úvěrů a držba obchodních podílů v projektových společnostech, díky čemuž se do výnosu podfondu promítají jak úroky, tak dividendy z dokončených projektů.

Jan Sadil

Jan Sadil: Bydlení bude dál zdražovat, ale už jen mírně, pohybujeme se na úrovni dostupnosti

Rok a půl je šéfem developerské společnosti JRD a může porovnávat pohled na rezidenční trh z obou stran, stavitele i bankéře, kterým Jan Sadil dlouhé roky byl. Nyní zažívá na vlastní kůži „skutečně šíleně dlouhé povolovací řízení“. Předtím jako šéf Hypoteční banky jen poslouchal nářky jeho současných kolegů. Sadil okem znalce posuzuje i vývoj z hlediska budoucí ceny hypoték. Podle něj by bylo bláhové čekat na nějaký další výraznější pokles sazeb. Ale jak říká, nikdy si nepotrpěl na spekulace o budoucím vývoji, čemuž ho naučila praxe. Jeho firma se kromě bydlení velmi soustředí také na energetiku a má v plánu své větrné parky dál rozšiřovat.

Přečíst článek

Klíčové parametry fondu

Pro investory je klíčovou výhodou přednostní výnos do sedmi procent ročně, a dále 70procentní podíl na veškerém dodatečném zisku přesahujícím sedmiprocentní výnos. Podfond nevyplácí dividendy, výnosy jsou reinvestovány s cílem maximalizovat růst hodnoty investičních akcií. Minimální investice je jeden milion korun, nebo 100 tisíc přes AVANT Flex. Investiční horizont je od tří do pěti let. 

„Spuštěním JRD Eco Fundu chceme ukázat, že atraktivní zhodnocení lze spojit s konkrétním pozitivním dopadem na životní prostředí i kvalitu života. Věřím, že dobrá investice není jen o číslech, ale i o tom, co po sobě zanecháme,“ říká Jan Řežáb, zakladatel a majitel JRD.

Do konce roku 2026 plánuje JRD spolu se svým dlouholetým strategickým partnerem investovat do fondu minimálně 400 milionů korun a upsat prioritní akcie pro širší investiční veřejnost ve výši 300 milionů korun k realizaci projektů zdravého a energeticky efektivního bydlení v pražských lokalitách s vysokým růstovým potenciálem.

Skupina JRD podniká v rezidenčním developmentu, energetice a ekologickém odpadovém hospodářství. Napříč všemi svými aktivitami klade důraz na principy udržitelnosti. V rezidenčním developmentu se od počátku odlišuje důrazem na zdravé bydlení a inovativní technologie: pasivní standard, rekuperace a řízené větrání, stropní chlazení či chytré energetické řízení bytů.

JRD je ale významným hráčem i v oblasti developmentu větrných a solárních elektráren. V Česku vlastní například 2. největší větrný park, stojí za realizacemi elektráren i na Slovensku a v Maďarsku.

Unikátní divizí JRD je firma Millenium Technologies, která pomocí plazmového zplyňování odpadu umožňuje recyklovat i materiály, jako jsou vysloužilé vrtule větrných elektráren, nebezpečné odpady, plasty, žíraviny a tekuté odpady, které by jinak skončily na skládce, a přeměnit je na čisté suroviny a energii.

Větrníky, ilustrační foto

Místo tanků větrníky. ČEZ chystá u Ralska větrný megaprojekt

Výstavbu větrného parku o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW) připravuje společnost ČEZ PV & Wind v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Projekt, který je v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), by se tak stal největším větrným parkem v zemi, uvedly dnešní Hospodářské noviny (HN). V Česku byly na konci loňského roku větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 352 MW.

Přečíst článek

Jan Řežáb, majitel a zakladatel JRD, objevil další výnosný byznys

Miliardář Jan Řežáb našel byznys budoucnosti. Odpad pálí plazmou

Plazmové zplynování, to je dosud nepříliš známé sousloví. Označuje revoluční nakládání s odpady, s všelijakými kaly, toxickými látkami a vlastně se vším, co není možné recyklovat. Plazma by samozřejmě dokázala rozložit na atomy i papír, plasty či kovy. Ale to by byla škoda.

Přečíst článek

Speciál Realitní Club

Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části –  webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu. 

  • Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
  • Komerční reality: kanceláře, coworking;
  • Nová výstavba: development, nájemní bydlení, družstevní bydlení, hypotéky;
  • Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě.

Součástí budou rozhovory s developery, politiky, architekty i designéry. 

Témata související s realitami:

Související

OBRAZEM: Fulnek má novou mateřskou školu. Od soutěže k otevření uběhlo jedenáct let

Ve Fulneku je nová školka
xtopix
Michal Nosek

Ve Fulneku otevřeli novou mateřskou školu, kterou navrhli architekti ze studia XTOPIX společně se Simonou Ledvinkovou. Na první pohled moderní stavba, citlivě zasazená do svahu, nabízí dětem prostory plné světla, kontakt s přírodou a výhledy na fulnecký zámek.

K otevření nové mateřské školy vedla dlouhá cesta. První architektonická soutěž proběhla už v roce 2014, přihlásilo se do ní třiadvacet týmů. Návrh XTOPIXu a Simony Ledvinkové tehdy získal druhou cenu, přesto byl nakonec vybrán k realizaci. Od soutěže po dokončení uběhlo celých jedenáct let – doba vyplněná přípravami, hledáním financí a samotnou stavbou.

FOTOGALERIE: Podívejte se, jak vypadá moderní mateřská škola

Nová školka je patrová. V přízemí se nacházejí čtyři třídy, každé dvě propojuje sdílené atrium, které slouží jako venkovní učebna i herna. V patře je pak velký multifunkční sál určený pro cvičení, divadla a besídky. Sál je propojen s terasou zelenou střechou, odkud se otevírá pohled na město i okolní krajinu.

Architekti pracovali s motivem čtverce, který se objevuje v detailech – od stropních prvků přes okna až po nábytek. Každá třída má svou barvu pro snadnější orientaci, zatímco samotné interiéry zůstávají klidné a přírodní – bříza, světlé dřevo, beton. Fasáda z opálené borovice zase pomáhá budově splynout se zelení svahu. 

Zámek Bezdružice stát nabízí za 52 milionů.

OBRAZEM: Ze zámku Bezdružice by klidně mohl být luxusní hotel. Ale nikdo ho nechce

Bylo tam vězení i rekreační areál ČKD. Teď se stát snaží barokního zámku Bezdružice zbavit. Zatím ale o něj nikdo neprojevil zájem, ani po několika milionovém zlevnění. Historická památka má našlápnuto na to, stát se dalším ležákem v majetku státu.

Přečíst článek

Na vizuální identitě se podílely děti

Zajímavostí je i vizuální identita školky. Děti se spolu s grafiky podílely na tvorbě vlastního písma, které se používá na orientačním systému i v interiéru. Školka tak získala unikátní podpis, který propojuje architekturu s dětskou kreativitou.

Celkové náklady na výstavbu dosáhly zhruba 137 milionů korun včetně DPH. Výsledkem je stavba, která splňuje současné nároky na předškolní vzdělávání a zároveň posiluje vztah k místu, přírodě i historii města.

Související

Doporučujeme