Dalibor Martínek: Kdy bude v Česku dostupné bydlení? Až nás převezmou Němci
Deja vu. Každou chvíli se koná nějaká konference za účasti klíčových hráčů českého trhu na téma bydlení. Ministři, developeři. Nyní For Arch nebo Summit dostupného bydlení v Obecním domě. Chodí tam stále stejní řečníci, ministr průmyslu Vlček, místního rozvoje Kulhánek, místopředseda Poslanecké sněmovny Havlíček. Někam si dovolí přijít i Ivan Bartoš.
Výsledek debat? V Česku je nejhůře dostupné bydlení ze všech zemí Evropské unie. Na tom se všichni shodnou. Ale, pořád se s tím nic neděje! Z bydlení se tím pádem stalo politické téma číslo jedna, které možná rozhodne volby.
Kde vězí zakopaný pes?
Paradoxní je, že každá politická strana se tváří, že má v šuplíku připravené řešení. Otázka zní. Jak to, že žádné z těch řešení nemění situaci, kdy lidé nedosáhnou na vlastní bydlení, kdy se staví rekordně málo bytů, a kdy stát žongluje s různými dotačními balíčky, nyní například sedm miliard na dostupné bydlení pro obce, místo aby tu zavřenou lahev konečně někdo odšpuntoval. Kde vězí zakopaný pes?
V Obecním domě pořádal tradičně Dušan Kunovský, největší stavitel bytů v zemi, konferenci na téma výstavba bytů v Česku. Povolovací řízení je pomalé, územní plánování nedostatečné. Obvyklé závěry. Rok, co rok. I letos, Kunovský už moc vlasů na hlavě nemá. „Jediným klíčem k lepší dostupnosti bydlení je více povolovat a více stavět nové byty. Jinak se neřeší podstata problému. Je potřeba zásadně omezit stavební byrokracii a zavést jednotnou stavební správu pro povolování nové výstavby,“ říká Kunovský. Slova zazní, účastníci si dají chlebíček a zmizí.
Společnost Syner Real Estate zahájila v pražských Holešovicích výstavbu bytového projektu MUSE7 za 1,5 miliardy korun. Celkem v něm bude 150 bytů a 15 obchodních míst včetně prostoru pro nové Komunitní centrum Prahy 7. Developer předpokládá, že stavbu dokončí ve druhém čtvrtletí roku 2027. V současnosti je prodáno či rezervováno více než 80 procent bytů.
OBRAZEM: V Holešovicích začala výstavba bytového projektu MUSE7
Reality
Ministr Kulhánek, stejně jako jeho předchůdci v ministerském křesle, má po ruce statistiky, kolik miliard rozdělil stát na výstavbu dostupného bydlení. Kulhánek se stal ministrem vloni, vlastně náhodou, když premiér Fiala vyhodil z vlády jeho předchůdce Ivana Bartoše kvůli zpackané digitalizaci stavebního řízení. Ty miliardy na podporu sociálního bydlení, nyní už nazývaného dostupným, protože bychom nechtěli urazit střední třídu, pro kterou už je bydlení také nedostupné, jsou z hlediska dostupného bydlení v Česku k ničemu. Ministři těmito dotacemi před veřejností rádi žonglují. A státní úředníci jsou nadšení, mají zadání, tabulky. Jistě, pane ministře.
Ministr průmyslu Lukáš Vlček, držitel trofeje nejlepšího starosty kraje Vysočina, účastník mnoha debat na téma bydlení, je pro rychlejší výstavbu bydlení. Pěkné, ale co pro to udělal?
Stát zakládá různé úřady, které mají pomoci obcím s tím, jak veřejné jednotky miliard utratit. Jak připravit projekt, požádat o dotaci. A Kulhánek, který se dostal do vlády za Karlovarskou občanskou alternativu, nic proti ní, zřejmě dobrý oddíl, vidí v těchto různých podporách z veřejných peněz cestu z bludného kruhu. Podobně přemýšlejí Piráti a jiní populisté. Kolik veřejných peněz narvat do bydlení.
Klíč ovšem není v tom, jakou částkou a jakým dotačním programem bude stát kompenzovat svou neschopnost uvolnit stavební řízení. Je to jako když nandáte na koně brnění, kopete ho do třísel, on nejdete, tak mu nabídnete mrkev. Je potřeba ne digitalizovat nebo zakládat nové úřady na podporu regionálního rozvoje. Je potřeba, aby politici, kteří aspirují na nejvyšší funkce, v sobě nalezli odvahu a shodili všechno to úřední břímě ve stavění ze stolu. Takový borec se ještě nenašel.
Lesní atelier ve Stříbrné skalici postavili převážně svépomocí a využili k tomu materiály zbylé z jiných staveb. Domeček vyšel na necelý milion.
Dá se stavět s rozpočtem pod milion? Dá, i s architektem
Reality
Shodnou se všichni, ale je třeba konat
Na konferencích se za řečnickými pultíky všichni shodnou, je třeba něco konat. Zní to jako významný apel. Ale, Praha například nemá nový územní plán čtvrt století. Radní Petr Hlaváček na konferencích vždy moudře hovoří, potom předčasně před případnými otázkami rychle prchá pod záminkou dalšího důležitého programu. A kde je nový územní plán hlavního města?
Kulhánek dobře ví, že už neudělá nic. Takže jen chodí po konferencích. Za chvíli nastoupí nová vláda, a bude říkat to samé. Je třeba stavět byty. Pořád ovšem nikdo nepředstavil jasný a srozumitelný plán, aby v Praze mohly růst mrakodrapy, aby mladí nemuseli bydlet po čtyřech ve starých činžácích, aby si rodina s dětmi mohla pořídit vlastní byt, jako to bylo v devadesátkách.
Jen na okraj. Kvůli výraznému převisu poptávky nad nabídkou pokračuje rychlý růst cen bytů. V Praze nové byty meziročně zdražily o devět procent na 171 tisíc korun za metr. Starší byty zdražily dokonce o 12 procent na 143 tisíc korun. Nájemné v hlavním městě meziročně vzrostlo o šest procent na průměrných 480 korun za metr. Řeči se vedou, a lidé nemají kde bydlet. Pak se Spolu diví, že jeho euroatlantická rétorika voliče nebere.
