Evropská komise zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt se podle ní zvýší o 1,8 procenta, uvedla komise v jarní ekonomické prognóze. V předchozím listopadovém výhledu počítala pro letošek s růstem o 1,9 procenta. Komise se stala další z řady institucí, které revidují čísla směrem dolů.
Ekonomický růst kolem dvou procent je v evropském kontextu ještě docela hezké číslo. Například německá vláda snížila v dubnu odhad letošního růstu německého hospodářství o polovinu, na 0,5 procenta. Což nejsou od největšího obchodního partnera Česka povzbudivé zprávy.
Inflace může znovu tlačit na sazby
Česká bankovní asociace nyní zhoršila letošní výhled pro českou ekonomiku na růst dvou procent. Inflace by podle ní měla v závěru letošního roku zrychlit, v příštím roce by prý měla být 2,7 procenta. Což podle komentáře analytiků asociace zvyšuje riziko vyšší úrokové sazby centrální banky.
Loni česká ekonomika rostla o 2,6 procenta. Svůj letošní výhled v květnu zhoršila i Česká národní banka. HDP podle ní vzroste o 2,5 procenta, předchozí predikce z února čekala růst 2,9 procenta.
„Vláda zasypala ekonomiku penězi.“ Ekonom Navrátil vysvětluje, proč inflace vystřelila
Vláda po covidu zasypala ekonomiku penězi, a proto spotřebitelé nemuseli snižovat poptávku a obchodníci zlevňovat. A pak z toho byla extrémně vysoká inflace, říká v rozhovoru pro Newstream hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
A co si o letošním ekonomickém vývoji země myslí na ministerstvu financí? Úřad v dubnové predikci předpokládá letošní růst HDP o 2,1 procenta. Prognóza Svazu průmyslu a dopravy počítá s růstem o 2,6 procenta. Pokud by se prodlužovala válka proti Íránu, vzroste podle svazu letos česká ekonomika pouze o 2,2 procenta.
Špatné zprávy se mohou naplnit samy
Shrnuto a podrženo, jedna špatná zpráva o české ekonomice za druhou. Nejhorší je, že jde o sebenaplňující se prognózy. Česká ekonomika stojí a padá s maloobchodní spotřebou. Čím víc budou lidé číst o tom, jak Česko ekonomicky zpomaluje a jak roste inflace, tím víc budou zavírat své peněženky. Budou se chystat na horší časy. A půjdou poklesu ekonomiky naproti.
Ano, inflace v dubnu vyskočila na 2,5 procenta. Ale jak říká guvernér České národní banky Aleš Michl, kvůli udržení nízké inflace klidně obětuje na krátký čas ekonomický růst země. Se sazbami to letos evidentně nebude růžové, o jejich růstu si povídají vrabci na střeše. Další zhoršení nákupního apetitu na obzoru.
Lukáš Kovanda: Inflace znovu straší trhy. Češi mohou víc sázet na protiinflační dluhopisy
Svět zachvátila obava z velké inflace. Výnosy státních dluhopisů po světě rostou a stranou nezůstává ani Česko. Investoři se vedle vyšší inflace bojí také drahé ropy a rostoucích vládních dluhů. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy to může změnit zájem o nové Dluhopisy Republiky: fixní varianta může ztratit část lesku, zatímco protiinflační může být pro střadatele lákavější.
Česká vláda ještě přisypává do inflačního mlýna. Vytvářením schodků rozpočtu přes tři sta miliard korun dává lidem signál: utrácejte, my vám ty peníze rozdáme. Silný proinflační vliv. Další karta pro zvýšení sazeb pro guvernéra Michla.
Problém není jen Blízký východ
Česko zdánlivě zpomaluje kvůli krizi na Blízkém východě a drahým palivům. To je jen polovina pravdy. Ta druhá je, že země málo inovuje. Platy rostou, přidaná hodnota nikoliv. Jsme závislí na utrácení v obchodech, útraty považujeme za motor ekonomiky. Ve skutečnosti je to velmi krátkodobý motor. Je to házení peněz do kamen. Místo technologického rozvoje a vzdělávání látáme v Česku ekonomiku utrácením nevydělaných peněz. Tento stroj se logicky musí jednou zaseknout.
Napětí na Blízkém východě se už začíná promítat do cen některých materiálů navázaných na ropu. Ve stavebnictví se ale podobné dopady často projevují se zpožděním. Podle developera Corwin, který je dlouhodobě aktivní v Bratislavě a Ljubljani a nedávno vstoupil na pražský trh s projektem Dvory Vysočany, může výraznější růst cen přijít až na přelomu let 2026 a 2027. Za dlouhodobě největší problém českého trhu však firma označuje pomalé povolování staveb.
Začínáte už ve svých projektech pociťovat dopady napětí na Blízkém východě, zejména prostřednictvím cen ropy, dopravy nebo stavebních materiálů?
Začínáme to pociťovat u některých materiálů, které jsou přímo navázané na ropu. U nich může docházet k okamžitým výpadkům dodávek nebo nárůstu cen. Stavebnictví je však navazujícím odvětvím mnoha oborů, které ropu využívají, a růst cen se zde často projevuje se zpožděním. K výraznějšímu cenovému posunu proto může dojít až na přelomu let 2026 a 2027.
video
Experti: Vyšší ceny materiálů i financování zdraží byty i nájmy
Rostoucí ceny stavebních materiálů, práce i financování podle expertů dál zvýší tlak na ceny nemovitostí i nájmů. Část nákladů ponesou developeři a banky, rozhodující část se ale podle ankety Realitního Clubu promítne do konečné ceny pro kupující a zhorší dostupnost bydlení.
Které vstupy jsou pro vás v tuto chvíli nejcitlivější? Izolace, plasty, asfalt, ocel, doprava, energie, nebo spíše celková nejistota na trhu?
Pokud se bavíme o všech externích faktorech, tím nejdůležitějším je délka povolovacího řízení. V Praze byla výstavba dlouhodobě brzděna pomalým schvalováním stavebních povolení, což vedlo ke vzniku velkého bytového dluhu. Ačkoli se nyní věci začínají měnit k lepšímu, dlouhodobé zabrzdění výstavby způsobilo, že na trhu je momentálně nedostatek dodavatelů a ceny jsou vysoké. Je to klasický příklad toho, že špatná politika ve stavebnictví má dopady na roky až desetiletí.
Promítá se aktuální situace už do výběrových řízení? Jsou stavební firmy a subdodavatelé ochotni dávat pevné ceny, nebo se zkracuje platnost nabídek?
U některých dodavatelů určitě panují obavy z fixace cen. Máme dlouhodobě nastavené dodavatelské vztahy a část rizik se snažíme řídit dopředu. I tak ale platí, že u některých položek je tlak na ceny výrazný.
Počítáte u nových projektů s vyššími rezervami v rozpočtech kvůli geopolitickým rizikům a možné volatilitě cen?
Do budoucna bude určitě třeba počítat s růstem cen. I proto je klíčové urychlit povolovací proces, aby se z trhu odstranila nejistota a lidé se dostali k lepším cenám. Volatilita a nejistota na slovenském i českém trhu byly v posledních desetiletích spojeny právě s dlouhým schvalovacím procesem. Pokud dnes koupím pozemek a nevím, zda budu stavět za dva, pět nebo deset let, jen velmi těžko mohu plánovat rozpočet.
Vysočany čeká obří transformace. Slovenský developer v nové čtvrti podle Gehla prostaví miliardy
Na pětihektarovém brownfieldu ve Vysočanech začíná vznikat nová pražská čtvrť Dvory Vysočany. Projekt za několik miliard korun navrhli urbanisté, kteří stáli u proměny Kodaně, a architekti ocenění Českou cenou za architekturu. První etapa má být dokončena v roce 2029 a nabídne byty od 5,6 milionu korun.
Dá se už dnes odhadnout, o kolik by současná situace mohla výstavbu prodražit, nebo je podle vás na podobné vyčíslení ještě příliš brzy?
Na podobné vyčíslení je ještě příliš brzy. Nevíme, kdy a jak současné konflikty skončí, případně zda nepřibudou další. Můžeme však očekávat, že ceny se budou meziročně zvyšovat klidně i o deset a více procent.
Budou případné vyšší náklady nést developeři ve svých maržích, nebo se nevyhnutelně promítnou do konečných cen bytů?
Development je odvětví s poměrně nízkými maržemi, často pouze na úrovni rozumného řízení rizik. To znamená, že developer má velmi omezený prostor, do jaké míry dokáže absorbovat růst cen stavebních materiálů. V posledních letech některé položky podražily o desítky procent. Pokud by developeři nezdražovali, znamenalo by to, že výstavba bude ztrátová, což není udržitelné.
Změnila zkušenost z covidu a války na Ukrajině způsob, jakým Corwin přistupuje k rizikům v dodavatelských řetězcích, nacenění staveb a plánování projektů?
Na Slovensku a ve Slovinsku došlo v období po covidu k situaci, kdy mnoho menších developerů zkrachovalo, protože nedokázali pokrýt skokový nárůst cen. Větší a kapitálově silnější firmy mají v takových situacích obvykle větší prostor rizika řídit, například díky delším vztahům s dodavateli nebo vlastnímu řízení staveb. V tomto období jsme měli rozestavěné projekty na Slovensku s 290 byty, 236 byty v Slovinsku a zároveň připravovali největší kancelářský development ve Slovinsku s 36 tisíci metry čtverečními plochy. Díky tomu, že již máme vybudované dodavatelské řetězce a zároveň jsme sami sobě generálním dodavatelem stavby, jsme byli schopni udržet ceny na úrovni, která zabránila přenesení nákladů na zákazníka nebo zpoždění stavby. Zkušenost z posledních let nám spíše potvrdila, že je důležité mít pod kontrolou dodavatelské vztahy, harmonogram i nacenění projektů co nejdříve. Zkušenosti z různých trhů se snažíme promítat do přípravy dalších projektů.
Francesco Kinský dal Borgo: Modernizace památek je stále problém
Obnova historických sídel není jen otázkou financí či techniky. Je to především práce s pamětí místa, citem pro detail a schopností dát minulosti nový smysl. Francesco Kinský dal Borgo ukazuje, jak může vypadat, když se historie skutečně vrací k životu.
Kde je podle vás hranice, za kterou už kupující další zdražování nových bytů neunesou? Rozhodnou o tom spíše ceny samotné, nebo dostupnost hypoték?
Koupě bydlení je základní potřeba. Je to emocionální otázka a nepatří mezi věci, které se dají snadno odložit. Většinou proto rozhoduje, zda má klient schopnost daný byt financovat. Růst hypotečních sazeb nebo cena bytu, na kterou už nemůže získat hypotéku, jsou vždy rozhodujícím faktorem. Nakonec člověk potřebuje bydlet a najde způsob, jak získat finance, pokud to bude v jeho silách, i když se mu cena bude zdát vysoká. Skutečný problém může nastat, pokud se nezrychlí schvalování, nezracionalizují se normy a náklady budou dále růst. V takové situaci nebudeme moci ceny snižovat a na trhu zůstane jen velmi málo lidí, kteří si budou moci koupi bytu vůbec dovolit.
Igor Bubeník
Působí ve společnosti Corwin SK jako Head of Business Strategy. V minulosti se ve firmě věnoval také oblasti ESG a komunikace; veřejně vystupoval mimo jiné k tématům udržitelné architektury, městského developmentu a dopadů povolovacích procesů na bytovou výstavbu. Corwin se zaměřuje na rezidenční a komerční development, revitalizaci brownfieldů a udržitelné městské projekty.
Český realitní trh se zvedl, teď ho brzdí nejistota. Dobré nemovitosti ale dál mizí rychle, říká finanční ředitel Redstone
Český realitní trh se po slabším období znovu rozběhl a investoři mají podle finančního ředitele skupiny Redstone Jiřího Medřického silný apetit nakupovat. Novou nejistotu ale přináší geopolitické napětí, které může prodražit financování developerských projektů. Přesto zůstává výhled trhu podle něj pozitivní.
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Olomouc čekala 17 let. V centru má vyrůst muzeum tištěné z betonu
Klíčové firmy vyvíjející modely umělé inteligence doposud rostly především díky miliardám z fondů rizikového kapitálu. Letos by se to mělo změnit. Na burzu postupně vstoupí xAI jako součást SpaceX, OpenAI a nejspíš i Anthropic. Právě OpenAI, provozovatel ChatuGPT, by měl již v řádu pouhých dní spustit proces vstupu na některou z amerických burz. A bude to velké z mnoha důvodů.
Fenomén umělé inteligence se dostává do nové fáze. Po desetiletém vývoji a několikaleté fázi experimentálních aplikací, se blížíme k masivní adopci na globální úrovni, a to ze strany koncových uživatelů, ale především firemní, a nejspíš i vládní klientely. To s sebou nese potřebu dalších masivních investic, a to v řádu desítek, častěji i stovek miliard dolarů. A na to firmy potřebují spoustu kapitálu. I proto se trojice klíčových firem, které provozují největší AI modely, chystá na burzu.
Postupně by se pro nový kapitál měly vydat společnosti xAI provozující model Grok, která se letos stala součástí nejhodnotnějšího startupu světa SpaceX, dále OpenAI (model GPT) a Anthropic (model Claude). Zatímco SpaceX by na burzu mohl vstoupit již příští měsíc a mělo by jít o největší burzovní start historie, podle agentury Bloomberg či listu The Financial Times již v nejbližších dnech spustí proces IPO společnost OpenAI. Její aktuální nacenění činí 852 miliard dolarů a patří k trojici nejhodnotnějších startupů světa.
Private markets · AI
Jak rostla hodnota OpenAI
Od tvůrce ChatGPT k firmě, která může při IPO mířit na bilion dolarů.
IPO watch
Spekulovaný IPO scénář$1 bilion možné nacenění při vstupu na burzu
2023
Microsoft investice / private round
$29 mld.
2024
Sekundární transakce
$80–86 mld.
10/2024
Velké investiční kolo
$157 mld.
2025
SoftBank-led funding round
$300 mld.
10/2025
Employee share sale
$500 mld.
2026
Poslední reportovaná valuace
$852 mld.
IPO?
Možné nacenění při vstupu na burzu
$1 bil.
OpenAI není veřejně obchodovaná firma. Uvedené hodnoty vycházejí z reportovaných investičních kol, sekundárních prodejů akcií a spekulací o IPO.
Problémy přetrvávají
Pokud by vše šlo podle plánů, které média ve středu zveřejnila, skutečný burzovní start by mohl nastat již v září. Tím by OpenAI časově předčila svého nejbližšího konkurenta: Anthropic. Ten se sice po aktuálním kole financování stal hodnotnějším než OpenAI (valuace činí 900 miliard), ale na burzu pravděpodobně vstoupí až v poslední fázi roku. Tím tak hrozí, že investoři budou mít menší zájem o jeho akcie, například pokud IPO OpenAI dopadne špatně.
Anthropic předběhl OpenAI a je nejdražším AI startupem světa. Brzy vstoupí na burzu
AI společnost, která letos způsobila šok svým novým modelem Mythos, finišuje nejnovější kolo financování. Účastní se jej tradiční investorské těžké váhy jako Dragoneer, Greenoaks, Sequoia Capital či Altimeter Capital a Anthropic by mohl získat až 30 miliard dolarů nového kapitálu. Tím by se podle Financial Times hodnota společnosti vyšplhala na 900 miliard dolarů a přeskočila by v hodnotě konkurenční OpenAI.
To přitom nelze zcela vyloučit. OpenAI v posledních týdnech čelí hned několika problémům a reputační rizika nejsou nulová. První problém se jí podařilo překonat. Vyhrála totiž soud s Elonem Muskem, a může tedy nadále fungovat jako obchodní společnost, v níž má původní neziskovka jen podíl. Musk, který před 11 lety stál u zrodu OpenAI, totiž firmu zažaloval kvůli tomu, že se z neziskovky proměnila ve firmu s ambicí generovat zisk.
Jenomže další problémy zatím OpenAI nevyřešilo. Klíčová je zejména přetrvávající neschopnost navyšovat počet pravidelných uživatelů, dostatečně rychle neroste ani kmen platících klientů, což se odráží na tržbách společnosti, která neustále masivně investuje do inovací a dalšího vývoje. Kombinace enormní konkurence a masivních výdajů může být pro potenciální investory problematická.
Burzovní start SpaceX se blíží. Musk se snaží upevnit roli diktátora v nejhodnotnějším startupu světa
Může se to stát historickým okamžikem pro vesmírné lety, globální finanční trhy i samotného Elona Muska. Přesto vstup SpaceX na burzu nebudí jen nadšení. Detaily navrhovaného prospektu totiž naznačují hned několik nestandardních ustanovení, které někteří insideři považují za omezující investorská práva.
Firma si vědoma toho, že jde o hodně. Nacenění trhem totiž může přinést potvrzení toho, že AI není bublina, ale skutečně nejdůležitější technologický zlom posledních dekád. Naopak pokažené IPO by mohla spustit masivní odliv kapitálu z AI firem, který by mohl být v řádu stovek miliard dolarů. I proto OpenAI spolupracuje na IPO s Goldman Sachs a Morgan Stanley.
Kolik by tedy mohlo IPO OpenAI vynést? Detaily zatím nejsou známy. Již vloni v říjnu uvedla agentura Reuters, že by IPO mohlo společnost nacenit na bilion dolarů, což by ji okamžitě zařadilo mezi nejhodnotnější veřejně obchodované společnosti světa. Připomeňme, že trh čeká burzovní nacenění SpaceX na 1,75 bilionu dolarů.
