Francesco Kinský dal Borgo: Modernizace památek je stále problém
Obnova historických sídel není jen otázkou financí či techniky. Je to především práce s pamětí místa, citem pro detail a schopností dát minulosti nový smysl. Francesco Kinský dal Borgo ukazuje, jak může vypadat, když se historie skutečně vrací k životu.
Jak náročné je dnes začít s rekonstrukcí památkově chráněného objektu, a to jak legislativně, finančně i lidsky?
Je to náročné ve všech třech rovinách. Legislativně je u každé rekonstrukce kulturní památky nutné získat závazné stanovisko památkové péče. Prvním krokem bývá historický průzkum objektu, který si většinou hradí vlastník. Jeho cena se pohybuje kolem sta tisíc korun. Finančně je rekonstrukce památky náročná už ve fázi přípravy projektu. Dokumentace, historické průzkumy, projektová dokumentace a další podklady stojí často několik set tisíc korun. Teprve poté přichází samotná rekonstrukce, během níž téměř vždy vznikají další vícenáklady. A především je takový projekt především o lidech. Je potřeba schopný projektový manažer, administrátor dotací a samozřejmě kvalitní stavební profese od stavbyvedoucího až po technický dozor.
Jak dlouho dosud trvaly rekonstrukce a co bylo z vašeho pohledu nejtěžší zvládnout?
Rekonstrukce historických areálů je vždy dlouhodobý proces. V rámci projektu IROP Karlova Koruna probíhala v letech 2019 až 2023 rekonstrukce jízdárny, konírny a kočárovny. Obnova některých budov ale začala prakticky už po restituci na začátku devadesátých let. Když se člověk podívá na podobné projekty v Evropě, je to vlastně běžné. Obnova historických areálů trvá desítky let.
Které stavební prvky nebo detaily bylo nejobtížnější zachovat či obnovit?
Jednoznačně krov zámecké jízdárny. Realizace repliky původního krovu byla řemeslně velmi zajímavá, ale zároveň mimořádně náročná na provedení.
Setkali jste se během oprav s překvapivými nálezy, které změnily přístup k rekonstrukci?
Ano. Ukázalo se například rozsáhlé napadení krovu dřevokaznými houbami, což vedlo k nutnosti jeho téměř kompletní výměny. Z původní konstrukce zůstaly pouze dvě vazby. Velkým překvapením byl také věk některých trámů. Dendrochronologický průzkum ukázal, že některé trámy v krovu jízdárny jsou téměř stejně staré jako samotný zámek Karlova Koruna, tedy starší než budova jízdárny.
Kde se dnes při obnově památek nejvíce „láme chleba“? V řemeslech, materiálech, nebo v přístupu k dědictví?
Podle mě především v přístupu k dědictví. Modernizace a hledání nových funkcí pro historické objekty je stále složité, protože současná filozofie památkové péče bývá často velmi úzce zaměřená na konzervaci. Nové funkce, které budovy potřebují pro svůj další život, nejsou vždy dostatečně podporovány. Najít funkční symbiózu se státními orgány je někdy složité a hodně záleží na konkrétních lidech.
Jak hledáte rovnováhu mezi tím, co je původní, a tím, co musí být nové, aby budova mohla fungovat?
Upřímně řečeno na to často nemáme tak velký vliv, jak by se mohlo zdát. V tomto ohledu mají klíčovou roli památkáři.
Vnímáte rekonstrukci spíše jako konzervaci minulosti, nebo jako pokračování jejího příběhu?
Jednoznačně jako pokračování příběhu. Památky během historie jen zřídka zůstávaly beze změny. Jejich funkce se přirozeně vyvíjela.
Kde je podle Vás hranice mezi citlivou modernizací a zásahem, který už bourá autenticitu?
Velkou roli hraje dobrý vkus. Troufám si říct, že právě proto většina šlechtických rodů, které na svých památkách skutečně žily a vyrůstaly, má pro tuto rovnováhu přirozený cit.
Proč je podle Francesca Kinského dal Borgo důležité najít pro historické budovy novou funkci?
Jaké nečekané problémy nebo objevy se objevily během rekonstrukce areálu Karlovy Koruny?
V čem se liší přístup k využití a provozu zámku Karlova Koruna a hradu Kost?
Proč je rekonstrukce historických památek považována spíše za „srdeční záležitost“ než za klasickou investici?
Celý rozhovor s hrabětem Kinským najdete v tištěném magazínu Realitní Club, který právě vychází.
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
