Ekonom Vít Hradil: Írán ukázal sílu, Hormuz navždy zatíží dovozy rizikovou přirážkou
Irán ukázal, že je ochoten zablokovat Hormuzský průliv. Takže cena všeho, co bude tím průlivem proudit, bude už navždy zatížena rizikovou přirážkou, říká hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Jak odhadujete dopad vojenského konfliktu v Perském zálivu na inflaci? Může se opakovat situace z let 2022 a 2023, kdy jsme čelili dvouciferné inflaci?
Klíčovým faktorem zůstává délka trvání konfliktu. Pokud by skutečně odteď platilo vyhlášené příměří a situace se stabilizovala, dopady by byly relativně mírné. Inflace by se mohla zvýšit o několik desetin procentního bodu, řekněme o 0,7 až 0,9 bodu, a hospodářský růst by zpomalil přibližně o 0,2 až 0,3 bodu. To jsou nepříjemné, ale stále zvládnutelné dopady.
Vojenský konflikt je však ze své podstaty nepředvídatelný. O to více v situaci, kdy je jedním z klíčových aktérů americký prezident Donald Trump, jehož rozhodování a komunikace jsou obtížně odhadnutelné. Čím déle konflikt potrvá, tím méně pravděpodobný je scénář mírných dopadů.
Navíc i v případě rychlého ukončení nelze očekávat návrat cen na původní úroveň. Írán totiž ukázal, že je ochoten sáhnout k blokádě Hormuzského průlivu. Toto riziko tu existovalo dlouhodobě, ale dosud nebylo jasné, zda by k takovému kroku skutečně přistoupil. Nyní už to víme. To znamená, že ceny komodit přepravovaných tímto průlivem budou dlouhodobě zatíženy tzv. rizikovou přirážkou.
V případě opětovného rozhoření konfliktu si lze představit i výrazně horší scénář. Inflace by mohla vzrůst o celé procentní body, například o čtyři až pět, což by znamenalo, že místo očekávaných 1,6 procent bychom se dostali na šest procent. Hospodářský růst by zároveň mohl zpomalit z očekávaných 2,5 procenta na zhruba 0,5 až 1 procenta.
Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou dnes zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
Klíčová tepna světové ropy kolabuje. Hormuz zůstává prakticky uzavřen, za den proplulo jen šest lodí
Zprávy z firem
Lze velikost této „hormuzské“ přirážky nějak odhadnout?
Na podobných odhadech pravděpodobně již pracují pojišťovny, které zajišťují tankery, a jejich analytické týmy k tomu nepochybně mají vlastní modely. Osobně si však netroufám tuto přirážku kvantifikovat. Je ale zřejmé, že nepůjde o zanedbatelnou částku.
Z Perského zálivu pochází jen malé procento českých dovozů ropy a plynu. Znamená to, že dopad na Česko bude menší než například na Německo, které dováží podstatně víc?
Ve skutečnosti nezáleží na tom, odkud konkrétně ropu dovážíme. Ropný trh je globální a ceny jsou do značné míry sjednocené. I když Evropa není na dodávkách z Perského zálivu kriticky závislá, asijské ekonomiky ano. Jakmile dojde k výpadku části dodávek, začíná globální soutěž o zbývající zdroje, což žene ceny vzhůru po celém světě – včetně Evropy.
Navíc česká ekonomika zůstává relativně energeticky náročná. Každý růst cen energií proto pro nás představuje problém. Podle dostupných odhadů se Česká republika nachází z hlediska dopadů na inflaci zhruba uprostřed zemí Evropské unie. To je sice příznivější než během energetické krize po začátku ruské invaze na Ukrajinu, ale rozhodně to neznamená, že bychom zůstali bez dopadů.
Jak se situace promítá do ceny peněz? Už nyní banky zvyšují hypoteční sazby.
Napříč Spojenými státy, Evropou i Českem dochází k výraznému přehodnocování očekávání ohledně úrokových sazeb. V USA i Evropě se nyní počítá s tím, že sazby budou do konce roku o 0,3 až 0,5 procentního bodu vyšší, než se očekávalo před konfliktem. To odpovídá přibližně dvěma zvýšením, případně dvěma neuskutečněným snížením sazeb. Na tuto situaci musí reagovat i Česká národní banka. Musí mimo jiné bránit stabilitu kurzu koruny. Zároveň je zde silná historická zkušenost s nedávnou inflační vlnou. Pokud by centrální banka situaci podcenila, hrozí opětovné „utržení“ inflace a návrat k problémům z let 2022 a 2023.
V minulých letech hrály roli i nepřiměřeně vysoké obchodní marže. Potvrdila to i ČNB. Jaká je situace dnes?
Zdá se, že tento problém se již do značné míry vyřešil. V posledním roce a půl jsme zejména u průmyslového zboží viděli výrazný pokles cen. Vyjednávací síla se přesunula spíše na stranu zákazníků než výrobců a obchodníků.
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnímají Evropané stále častěji jako hrozbu, nikoli jako spojence. Vyplývá to z nového průzkumu European Pulse, který pro server Politico a společnost beBartlet zpracovala agentura Cluster17.
Evropané se odvracejí od USA: Trump je pro ně větší hrozbou než Čína
Politika
Může mít současná situace v Perském zálivu i nějaký pozitivní efekt?
Rád bych řekl, že ano, ale prostor pro další diverzifikaci zdrojů je omezený. Evropa se již odstřihla od ruských dodávek a nyní by musela omezit i závislost na Perském zálivu. Nabízí se také otázka závislosti na Spojených státech, jejichž politická předvídatelnost je stále problematičtější.
Pozitivní efekt by mohl spočívat alespoň v tom, že si znovu uvědomíme nutnost nepoužívat plošná opatření v hospodářské politice. Přestože jsme zažili několik krizí, stále k nim často přistupujeme právě tímto způsobem. Důležitým dlouhodobým dopadem by mohl být tlak na snižování energetické náročnosti ekonomiky. To znamená investice do nových technologií, zateplování budov nebo přechod na úspornější dopravu. Evropa nikdy nebude bohatá na fosilní zdroje – má jen omezené zásoby například v Norsku či v okolí Nizozemska. Pokud nechceme být závislí na vývoji v geopoliticky nestabilních regionech, nemáme jinou možnost než se od fosilních paliv postupně odklánět.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
