Čestný prezident Motoristů Filip Turek by měl dostat šanci stát se ministrem a přesvědčit veřejnost, že si svoji minulost i různé výroky chce odpracovat. Na instagramu to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Motoristé podle Turka nechtějí ustoupit z jeho nominace na vedení ministerstva životního prostředí, řekl novinářům před jednáním koaliční rady.
Babiš bude o nominaci hovořit ve středu s prezidentem Petrem Pavlem při novoročním obědě. Z pohledu premiéra by měl Turek dostat šanci a přesvědčit veřejnost. „A asi napravit ty věci, které on sice tvrdí, že neudělal, ale nepůsobí to úplně ideálně,“ podotkl předseda vlády.
Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách
První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.
Hrad v prosinci po jednání Pavla s Turkem uvedl, že hlava státu předpokládá, že Babiš Turka na ministra nenavrhne. Předseda vlády je povinen chránit ústavní hodnoty, uvedl tehdy prezident po jednání s Turkem. Pokud by Babiš toto očekávání nenaplnil, z vyjádření Hradu vyplývá, že Pavel by Turka nejmenoval, ač to považuje za mimořádný krok. Motoristé ale vylučují kompetenční žalobu na prezidenta.
Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura svůj novoroční projev pojal jako projev předsedy hnutí SPD, mluvil hlavně ke svým voličům. Na instagramu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Opozice chce hlasovat o jeho odvolání z postu šéfa dolní parlamentní komory kvůli ostrým výrokům vůči Ukrajině či Evropské unii.
Turek čelí kritice mimo jiné kvůli rasistickým a homofobním příspěvkům na sociálních sítích. Za výroky se omluvil, u některých autorství popírá. Kontroverze vzbudilo také jeho majetkové přiznání či informace, podle nichž před osmi lety vyhrožoval zaměstnanci saúdskoarabské ambasády.
Místopředseda ANO Karel Havlíček v neděli v České televizi řekl, že Babiš prezidentovi Turka do čela resortu životního prostředí navrhne.
Babišovu vládu ANO, SPD a Motoristů jmenoval Pavel v prosinci, Turka ale Babiš kvůli jeho zdravotním problémům do vlády nenavrhl. Vedením ministerstva životního prostředí je dočasně pověřený předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka. Turek dnes uvedl, že s Babišem o záležitosti jednal 23. prosince. „Pozici máme pořád stejnou, nic se na tom nezměnilo,“ řekl.
Související
Turek se rozpovídal o tom, kdo by mohl obsadit jednotlivá ministerstva. On sám by mohl být ministrem zahraničí
První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.
Shrnutí:
V rozhovoru ministr popisuje první kroky vlády a priority pro rok 2026. Za klíčové označuje změnu zákona o státní službě, aby šlo pružněji pracovat s personálem a zároveň udržet odborné náměstky; tvrdí, že stát „bují“ a že na MPO už začali škrtat hlavně v řídicí a podpůrné vrstvě (asistenti, kanceláře, poradci), nikoli mezi odborníky.
U stavebního zákona obhajuje dvouletý náběh tím, že předchozí vláda podle něj „shodila“ už hotové řešení a země přišla o pět let. Plánuje centralizaci stavebních úřadů (z více než 600 na 204 plus krajské a centrální) a ještě před účinností chce, aby DESU převzal velké bytové projekty strategického zájmu, což má urychlit povolování. Nedostatek pracovníků ve stavebnictví chce řešit dlouhodobě podporou technického vzdělávání a krátkodobě zrychlením náboru cílených zahraničních pracovníků.
V energetice hájí převedení regulované složky na stát jako proinvestiční krok: Česko podle něj patřilo k zemím s nejdražší elektřinou a bez zlevnění nelze dělat hospodářskou politiku.
Vládnutí jste začali svižně, představili jste například převod regulované složky energie z občanů a firem na stát nebo nový stavební zákon. Jaký bude další zákon, první v roce 2026?
Je toho teď celkem dost. Určitě nás čeká změna zákona o státní službě, aby se pružněji pracovalo s personálem na jednotlivých ministerstvech. Redukovat počty pracovníků není úplně jednoduché. Druhou věcí je změna zákona o jednacím řádu sněmovny. Budeme schvalovat programové prohlášení vlády. Další důležitou věcí je hospodářská strategie, kterou jsme připravili v ANO. Teď ji musíme překlopit do vládní strategie. Týká se nejen resortu průmyslu, ale i dopravy, financí a místního rozvoje. Je provázaná, spojuje hospodářské aktivity. Nutně potřebujeme nastartovat hospodářský růst.
Zákon o státní službě měníte, abyste mohli měnit na ministerstvech náměstky?
Obecně, aby se situace přiblížila pracovnímu právu. Minulá vláda si to zjednodušila, mohli jste si přivést náměstků, kolik chcete. Degradovala odborné náměstky. Ti pro mě byli naprosto klíčoví a jsou stále. Oni z nich udělali vrchní ředitele. Vypadá to jako slovíčkaření, ale úplně to tak není. Když chcete zeštíhlit státní správu, nyní pro to nemáte nástroje. Cíl je jasný, udržet na ministerstvech odborníky. Státní sféra bují, to všichni vidí.
Když jsem končil na ministerstvu průmyslu v roce 2021, bylo tady devět set dvacet lidí. Nyní jich je tady devět set devadesát. Nyní šlo pět procent lidí pryč, a dalších pět procent půjde do poloviny příštího roku. Celkově to bude kolem stovky lidí. Bez problému se s tím bude pracovat. Na odborníky jsme vůbec nesahali, sáhli jsme na řídicí sféru. Asistentky, asistenty, tajemníky, vedoucí kanceláří, poradce. Na MPO máme šest lidí na marketing a komunikaci. To je dostačující. Na ministerstvu obrany jich je dvacet šest. Na ministerstvu práce jich je dvacet čtyři. Je to normální? Nic proti kvalitnímu marketérovi, ale stačí vám jednotky lidí. Nemůžeme mít na úřadech spousty právníků a potom ještě spousty externích právníků.
Schillerová: Fialova vláda loni hospodařila s výrazně vyšším schodkem
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, řekla dnes ministryně financí Alena Schillerová. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Pokud schodek za rok loňský má být výrazně horší než ten roku 2024, nelze vyloučit, že Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla třeba i v rozsahu kolem padesáti miliard korun. A že se schodek za rok loňský přiblíží psychologické úrovni 300 miliard korun. Schillerová výsledek hospodaření státního rozpočtu za loňský rok představí v úterý.
Změna jednacího řádu sněmovny, to bude omezení času k vyjadřování pro opozici?
Pro všechny. Udělali jsme to podobně, jak to navrhovali poslanci pětikoalice minulé vlády. Všichni tvrdí, že by se sněmovna měla zefektivnit. Pojďme se k tomu vrátit. Dokonce se nám k tomu zástupci minulé pětikoalice připodepsali.
Takže Andrej Babiš nebo Tomio Okamura už nebudou mluvit před plénem šest hodin…
Nikdo. Podívejte, jak dlouho nyní mluví Piráti. To je práce opozice. Když máte možnost, mluvíte. Když jsme byli opozice my, tak jsme mluvili. Nyní je shoda na tom, že proslovy zkrátíme.
Schválili jste nový stavební zákon. Nicméně v platnost má vstoupit až za dva roky. Proč tak pozdě? Kdy se zrychlí stavební řízení?
Náš zákon již byl účinný. Jenže přišla vláda Petra Fialy a celý ho shodila. Přišli jsme o pět let. Zákon už jsme měli připravený, a není to kopie zákona Kláry Dostálové, vychytali jsme některé věci. Ale nečekali jsme, až začneme vládnout, připravili jsme ho dopředu. Nyní jdeme rychlejší cestou, nejdeme klasickým připomínkovým řízením, protože jsme si to za rok a půl všechno oběhali. Dáváme to jako poslanecký návrh, čímž ušetříme pět nebo šest měsíců. Ale v každém případě to musí projít prvním, druhým a třetím čtením. Budou tam pozměňovací návrhy, Senát. Celý tento rok zaberou tato kolečka.
Od prvního ledna příštího roku můžeme začít dělat organizační přesun. Budeme mít centrální stavební úřad. To nebudou lidé navíc, jde jen o centralizaci. Nebudeme mít přes šest set stavebních úřadů, ale 204. Plus patnáct krajských úřadů a jeden centrální. Tuto organizační změnu začneme činit, až bude zákon v platnosti. Takže tento rok máme čas na přípravu kompletní metodiky. To všechno jsou změny, které mohly být dávno zavedené. Říkáte trochu vyčítavě, že to bude až za dva roky. Tak říkám, že o čtyři roky jsme zbytečně přišli. S letošním rokem, kdy musíme všechno schválit, je to pět let. Těch pět let jsou ztráty desítek miliard korun. Ale rychleji to nyní nejde.
Centrální stavební úřad bude řešit větší bytové projekty. Urychlí to jejich výstavbu?
Prvním krokem bude, a ten uděláme urychleně, ještě před platností stavebního zákona, že na sebe DESU převezme projekty strategického zájmu v rámci bydlení. Což jsou projekty o rozloze deset tisíc metrů čtverečních a víc. To je asi sto padesát nebo dvě stě bytů. Tím pádem to půjde ve zrychleném řízení, protože DESU má specifický režim pro povolování. Tím odšpuntujeme problém u této výstavby, a těch projektů je hodně. Poté se DESU stane oním centrálním úřadem a odloupl by se od ministerstva dopravy. A podotýkám, že celý systém není úřednický výmysl, připravovali jsme ho spolu s trhem. S projektanty, architekty, stavebníky, developery, investory, s Hospodářskou komorou či svazem průmyslu. Respektovali jsme i názory obcí a stavebních úřadů. Ty se v posledním roce dostaly do kritické situace.
Mladí se bojí, že pro ně nezbyde na důchody. Oprávněně. Proč je politici ignorují?
Zejména mladí lidé v Evropě se obávají, že pro ně v rozpočtech jejich států nezbyde na výplatu budoucích důchodů. Nutno říci, že jejich obavy nejsou neopodstatněné, penzijní systémy, které jsou základem evropské sociální politiky, budou pod stále větším tlakem. Odpovědí politiků by měla být diskuse vedoucí k moderním reformám, které zvládnou výzvy budoucnosti a zároveň nikoho nenechají na holičkách. Politikům napříč spektrem se do toho ale nechce. Nevěří, že je pak ještě zvolí.
Segment stavebnictví si nejvíc stěžuje na fakt, že nejsou na trhu lidé. I když se zrychlí povolování, nebude mít kdo stavět. Kde lidi vzít, podpoříte třeba vyšší migraci z ciziny?
Lidé chybí obecně v průmyslu. Je nedostatek nejen kvalifikovaných pracovníků, ale už i těch bez kvalifikace. Lze to řešit dvěma způsoby. Středně a dlouhodobou cestou je podpora technického vzdělávání. To jsou nejen vysoké a střední školy, ale i střední odborné školy bez maturity, počínaje zaváděním technických předmětů na základních školách. Máme ten předmět připravený. Budu tu mít poprvé zmocněnce pro technické vzdělávání. Krátkodobou cestou jsou zahraniční pracovníci. Máme jako vláda v programu zrychlený nábor pracovníků ze zahraničí. Ne zrychlený příchod migrantů, ale lidí, o které je zájem. Teď když si firma vybere někoho třeba na Filipínách, tak na něj čeká tři čtyři měsíce. Problém není v kvótách, chceme zrychlit proces příchodu pracovníků. Už to řešíme s ministerstvem vnitra.
Hospodářská strategie, kterou jsme připravili, komplexně podchycuje, jak zajistit budoucí prosperitu, přidanou hodnotu. To není jenom infrastruktura, dálnice nebo železnice, nebo že odšpuntujeme těžbu nerostů. Začíná to ve školství, pokračuje ve výzkumu a ve vědě. Toto vše zachycujeme z hospodářského pohledu. Hospodářská strategie nemá ambici dělat strategii školství, ale má ambici udělat přesah- ze školství do hospodářství.
Klíčovou oblastí je energetika. Už jste převedli regulovanou složku na státní rozpočet. Tím ovšem navyšujete už tak vysoký schodek státního rozpočtu…
Zaprvé, minulá vláda nepředložila rozpočet se schodkem 286 miliard korun, ale asi 386 miliard. Protože třeba jenom ve fondu dopravní infrastruktury chybí 48 miliard korun. A to je jenom doprava. My se s tím teď pereme, snažíme se šetřit, kde se dá. Převod regulované složky energie na stát generuje další příjmy. Minulá vláda nepochopila rozdíl mezi hospodářským a účetním přístupem. Německo dává 732 miliard korun na podporu energetiky včetně regulované složky. Regulovaná složka z toho bude činit 160 miliard korun. U nás to je pouhých sedmnáct miliard korun.
Dosud jsme měli v poměru ke kupní síle nejdražší energii v Evropské unii a šestou nejdražší absolutně. Fakt, že se sedmnáct miliard převede na stát, není nic jiného než to, že se zbavujeme takzvané zelené daně z průšvihu let 2005 až 2010. A kdyby to aspoň byla zelená daň, která by směřovala k ekologizaci. To byla daň za neschopnost tehdejších politiků, kteří naprosto brutálně zvýšili daň, kterou platí zákazníci. My jsme řekli, že tato daň se nebude platit. Je to proinvestiční opatření, které bude znamenat, že firmy budou mít vyšší profitabilitu. Projeví se to v příjmech jejich zaměstnanců, projeví se to na dani z přidané hodnoty, na daních z příjmu, v investicích, v exportní politice. Nechápu, že to někdo není schopen reflektovat. Fakt se chceme dívat na to, že firmy budou odcházet do zahraničí?
Teď jednám s jedním významným investorem. Nebudu ho ještě jmenovat, je to špičková německá firma. Rozhoduje každý detail. Když se podívali na ceny energií, spráskli ruce. Hrajeme o každých deset euro na megawatthodinu. Tady se rozdávají investiční pobídky v řádech miliard korun, to nikomu nevadí. Ale když všechny plošně podpoříme, abychom měli normální cenu energie, tak nechápu, že to někomu může vadit. Za tím rozhodnutím si stojím, je důležité pro rozvoj byznysu. Nemůžeme dělat hospodářskou politiku, pokud nezlevníme elektřinu. Motorem ekonomiky nemůže být státní sektor, potřebujeme tady firmy udržet.
NYT: Venezuela je nový Irák. Trump riskuje vzpouru své MAGA
Americký republikánský prezident Donald Trump útokem na Venezuelu riskuje kritiku od stoupenců svého hnutí Make America Great Again (MAGA, Učiňme Ameriku opět skvělou). Píše to list The New York Times (NYT), podle kterého je značná část Trumpových příznivců nespokojená s tím, že prezident, jehož heslem před volbami byla Amerika na prvním místě, věnuje nyní příliš času zahraniční politice včetně hledání míru na Ukrajině, místo aby se více zaměřil na domácí ekonomické potíže.
Pavel Tykač oznámil, že chce dřív uzavřít tři uhelné elektrárny. Převezme je stát a bude výrobu elektřiny dotovat?
Podle zákona se nejdříve v rámci ČEPSu propočte celková bilance, musí se dopočítat sítě v daných lokalitách. Z toho vyjde závěr, jakým způsobem by se projevilo odstavení jednoho, dvou nebo tří zdrojů. Jsou to Počerady, Chvaletice a Kladno. Když z toho vyjde závěr, že by mohl být nedostatek elektřiny, nebo by to ohrozilo stabilitu sítí v jednotlivých regionech, přichází na řadu Energetický regulační úřad, a ten dopočte kompenzaci za ztrátu. A tu musí zaplatit stát. Dotyčný řekne buď ano, nebo ne. Když řekne ne, udělá se aukce a může přijít kdokoliv jiný.
Celý problém je, že uhelné zdroje jsou levné. Ale náklady dramaticky zvyšují emisní povolenky. Z těch se stal brutální neřízený finanční nástroj, který se utrhnul ze řetězu. Povolenky nyní tvoří u uhelných elektráren asi devadesát procent nákladů na výrobu elektřiny. Tady se dá bojovat jedině řešením napříč evropskými státy, které si začínají uvědomovat, že je to problém. Problém je, že nám jde ještě o uhlí, ale drtivou část Evropy uhlí moc netrápí.
Velkým úkolem bude dostavba Dukovan. Vy jste propagoval, aby byly předem zafixovány české subdodávky. To se nestalo. Co s tím chcete dělat?
Je třeba stavět nejen Dukovany, nemine nás ani Temelín. Nejde o to, že by klesla cena elektřiny, jde hlavně o energetickou bezpečnost. U Dukovan jsem kritizoval, že to bylo částečně marketingově zorganizováno, aby se rychle podepisovalo. Vedle právně administrativní úrovně se mělo pracovat i na zabezpečení českého průmyslu. Tak se to děje všude, není v Evropě žádná stavba jádra, kde by bylo méně než čtyřicet procent domácích dodavatelů zafixováno v době podpisu. U nás je to necelých dvacet procent, a to Doosan Škoda Power beru jako domácího producenta. Chci vytvořit sestavu, kde budu já, korejský ministr, šéf KHNP a šéf ČEZ. Budeme mít pravidelná on-line setkání, zhruba jednou za dva měsíce, kde si řekneme, jak probíhá příprava, kde jsou problémy, a současně si tam budu kontrolovat, jak se vypisují výběrová řízení. Budeme se snažit, abychom do toho dostali maximum českých firem. Bohužel už taháme za kratší konec. Není problém, že vláda vybrala Korejce, nerozhodli bychom jinak.
Máme za sebou týden, který mají vrcholní politici vůbec nejraději. Týden proslovů. Vítězem je o parník Tomio Okamura. Není sice jasné, proč zrovna na Nový rok řečnil, ale patrně si usmyslel, že bez jeho perel by se národ neobešel.
Avizovali jste možné slučování státních agentur, například CzechTrade, CzechInvest nebo CzechTourism. Uděláte to?
Mám těch projektů víc. Mám přibližně jedenáct subjektů, které bychom chtěli sloučit nebo propojit. Vytvoříme z nich čtyři subjekty. Mezi nimi jsou i CzechTrade a CzechInvest. Už jsme to zahájili za naší minulé vlády, dali jsme je do jedné budovy. Dnes to chceme dotáhnout. Původně jsem myslel, že by to bylo i s CzechTourismem. Nakonec ho necháme pod místním rozvojem. Chci to udělat rychle, ještě uvažujeme, že to propojíme se státním developerem SIRS.
Velkým projektem je také těžba lithia na Cínovci. V roce 2027 by se mělo začít stavět. Podle vývoje cen lithia na trhu však nakonec nemusí jít o výdělečný byznys…
Podařilo se nám už v roce 2020 a 2021, když jsem tady byl, dostat míč na naši stranu. ČEZ ovládl Geomet. Tím má stát pod kontrolou těžbu a zpracování lithia. Mezitím se otestovalo, jak se bude lithium zpracovávat. Ekonomická rentabilita se vyhodnocuje. S ohledem na aktuální cenu a předpokládanou cenu. Plán vypadá pro ČEZ stále docela dobře, i když s jistou mírou rizika. Je to projekt na zhruba pětadvacet let a nyní to vypadá, že by byl solidně profitabilní. Finální rozhodnutí o těžbě je na ČEZ. My máme zájem na tom, aby tato strategická surovina posílila naši soběstačnost. Je to krok k bezpečnosti celé Evropy. Je to významné ložisko. Dvě třetiny toho kopce jsou v Česku, o poslední třetinu se pokouší Německo. Zvažujeme, že bychom měli nejenom těžbu a zpracování, ale že by se hledal koncový článek. Do výstavby gigafactory se však dnes nikdo nehrne, prodej elektroaut v Evropě není žádná hitparáda. Ale to nemusí být gigafactory, budeme hledat nějakého koncového výrobce.
Každá vláda si tvoří svůj tým. Již vyměnila řadu náměstků ministrů. Budete dál měnit lidi například v dozorčích radách ve státních firmách nebo tam, kde má stát vliv?
Určitě. Budeme měnit tam, kde cítíme neodbornost. Ano, skončí všichni politruci. U organizací MPO skončí všichni, kteří byli dosazeni politicky. Budeme tam dávat lidi z oborů. Musíme nutně posílit kontrolu státních institucí. Dozorčí rada nemůže být sestava politických kamarádů, kteří si tam jednou za měsíc vypijou kafe a dostanou za to někde dvacet tisíc, jinde sedmdesát tisíc. Potřebuju tam mít lidi, kteří nám to zkontrolují. Řeknu typický příklad. Explosia. To je firma, která má tři miliardy obrat a jedna a půl miliardy korun EBITDA. Nyní bude investovat jednu a půl miliardy korun. Je to velmi významný podnik. Je tam nový management, s tím jednám. Při tak velké investici musíte mít ne dvojitou, ale čtyřnásobnou kontrolu. Kdo je dodavatelem, jak se to vybírá. Vyměníme tam proto politické nominanty pětikoalice v dozorčí radě. V dané chvíli budeme měnit tři lidi. Neříkám, že dělali něco fatálně špatně. Říkám, že tam potřebuju mít lidi, na které je spoleh. Takhle bych mohl jít firmu za firmou. Potřebujeme to vyztužit tak, abychom tam měli právní a ekonomický dohled.
Kauza Česko Davida Ondráčky: Jak se zrodili čeští političtí kmotři
Bývalý šéf Transparency International a komentátor David Ondráčka vydal u nakladatelství Práh úspěšnou knihu Kauza Česko. Portál newstream.cz z ní nabízí několik ukázek. Ve druhé se Ondráčka věnuje fenoménu politických podnikatelů, pro které se v Česku ujal termín kmotři nebo zcela zavádějící označení lobbisté.
Za první týdny vašeho vládnutí se zdá, že se vám s SPD a Motoristy dobře vládne, nejsou vidět žádné spory. Žhavou otázkou je možná jedině situace kolem Filipa Turka. Chcete mít Turka ve vládě?
Respektujeme, že ho Motoristé navrhli. Koalice funguje věcně, dobře. Dokázali jsme se shodnout na programu, což považuji za zásadní. V koaliční smlouvě máme, že budeme respektovat návrhy jednotlivých partnerů. Jestliže Motoristé Turka navrhli, my je nevydíráme a oni nevydírají nás v jiných věcech. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Je jasné, že v minulosti udělal spousty chyb, ostatně sám to přiznal. Je třeba říct, že odpovědnost za vládu nenese prezident, ale premiér. A lídři koaličních stran, koaliční rada. Lidi bych hodnotil až podle toho, co v úřadu předvedou nebo nepředvedou. Na druhé straně prezident má právo vyjádřit se. Dělal to i Miloš Zeman a prezidenti před ním. Ve finále by měl jmenovat na základě návrhu premiéra, to je v Ústavě jasně napsáno. Není ovšem psáno, kdy. Není optimální, kdyby jeden ministr pendloval po dvou ministerstvech. Ale není to věc, která by se nedala zvládnout.
Vláda bude probírat muniční iniciativu na podporu Ukrajiny. Jaký je postoj ANO?
Nerad říkám: My jsme to říkali. Ale tady to výjimečně použiju. V roce 2024 jsem říkal, že o co déle bude konflikt trvat, o to méně budou konečná jednání v souladu se zájmy Ukrajiny. Z mnoha úhlů pohledu. Pragmaticky je to i o velikosti obou armád, počtu Ukrajinců, kteří do armády nechtějí. Také o tom, že NATO opakuje, že personálně se nebude do konfliktu zapojovat. Navzdory tomu, jak se Ukrajina neuvěřitelně brání, bohužel přesila Rusů je a posouvají se. Proto jsme říkali, že je potřeba vyvinout veškerou aktivitu k tomu, aby se konflikt ukončil. Je nutné jednat i s Putinem. Ne proto, že by ho někdo měl rád. Ale pokud se konflikt takto vyvíjí, k jednacímu stolu se bude muset jednou zasednout. Čím to bude později, o to to bude horší. Teď Evropa vydá pro Ukrajinu sto miliard euro. Může to stačit na rok, rok a půl. Evropa zaspala v názoru, jak ten konflikt ukončit. Čekala, jak dopadnou volby ve Spojených státech. Trump to vzal pod svou kontrolu. Evropa naštěstí s Trumpem komunikuje a postupuje s ním jakž takž v souladu. On jediný to může ukončit. Za nás nejlepší pomoc spočívá v tom, aby se tlačilo na mírová jednání. Musím říct, že už před třemi lety to dobře říkal prezident Pavel, na rozdíl od vlády. Ta byla silně aktivistická.
My jsme nikdy nezpochybňovali ideu muniční iniciativy. Zpochybňovali jsme způsob jejího provádění. Říkali jsme, že si uděláme audit. Začali jsme mluvit s lidmi, kteří ji organizují, dosud to nebylo možné. Necháme si předložit fakta a poté se rozhodneme.
V různých zemích Evropy opakovaně zaznívá, že bude válka s Ruskem. Teoreticky, kdyby k tomu došlo, mělo by Česko pragmaticky vyjednávat, nebo bojovat jako Ukrajinci?
Odmítáme strašení. Politika vlády Petra Fialy, bylo to vidět i v předvolební kampani, byla zásadně postavená na strašení. Je třeba být obezřetný, ale nemůžeme lidi strašit. My jsme se kategoricky vymezili a řekli jsme, že budeme součástí NATO. Členství v NATO osobně považuji za zlom, ještě větší než členství v Evropské unii. Spolu se Spojenými státy. Vždy jsem varoval, aby se nefragmentovalo, aby nevznikalo evropské křídlo. Abychom se neoddalovali zájmům Spojených států. NATO je a bude silné pouze se Spojenými státy. To je pro nás naprosto zásadní. Podporujme NATO, společné postupy, posilování. Ale pozor, to není hon za procenty do zbrojení. Posilujme českou armádu. To je základ naší vnější bezpečnosti. Vidím také potenciál v infrastruktuře. Bavme se o energetice, o dopravě. Jestli by bylo možné dát do nákladů spojených s NATO výstavbu Dukovan, což minulá vláda zvažovala, tak proč bychom tam nemohli dát investice do přenosové soustavy? To je také zvýšení odolnosti. Bavme se o konkrétních mostech, silnicích, železnicích. Pokud by byla diskuse, že můžeme posilovat odolnost touto formou, není to nic proti ničemu.
Musíme se soustředit i na vnitřní bezpečnostní politiku. Až skončí válka na Ukrajině, budou statisíce válečných veteránů s potenciálem migrace po celé Evropě. Ukrajina je zemí s velkým korupčním potenciálem a vezměte si, kolik je tam zbraní, se kterými se bude obchodovat na černých trzích v rámci celé Evropy.
Dopis čtenáře: Nejmenovat Turka je setsakra ústavní. Prezident je politik
Dovolávat se pojetí moci prezidenta z dob, kdy ho volila sněmovna, je směšné, anachronické. a hlavně svým způsobem nedemokratické. Prezident je politik, píše v komentáři Jan Frank.
Koalice ANO, SPD a Motoristů trvá na seznamu nominantů na ministry, jak ho už dříve schválila, včetně poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka. Po odpoledním jednání lídrů stran to řekl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Šéf sněmovní frakce Motoristů Boris Šťastný předpokládá, že posun ve sporné nominaci Turka by mohlo přinést úterní jednání prezidenta Petra Pavla s šéfem ANO Andrejem Babišem. Toho v úterý ráno jmenuje prezident předsedou vlády.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Politický diář Dalibora Martínka: Žít na dluh, vládní plán
Tchaj-wan vítá víkendový zásah amerických sil ve Venezuele. Podle představitelů tchaj-wanských bezpečnostních kruhů, které cituje agentura Bloomberg, zásah dokládá, že Spojené státy jsou akceschopné, ochotné použít vojenskou sílu k prosazení svých zájmů. Navíc se prý ukazuje, že americké zbraně si efektivně umí poradit se zbraňovými systémy ruské a čínské provenience, na něž se spoléhal venezuelský režim Nicoláse Madura.
Zmíněné tchaj-wanské bezpečnostní kruhy se neobávají, že by porušení mezinárodního práva ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, jež venezuelský zásah doprovázelo, mělo Peking povzbudit k přepadení ostrova. Naopak, předpokládají odstrašující efekt. Podobně se už o víkendu vyjádřil také například bývalý americký diplomat Ryan Hass, který nyní působí v předním think-tanku Brookings Institution. Ten uvedl, že venezuelská akce Spojených států nijak zásadně nezmění čínské úvahy o možném napadení Tchaj-wanu. „Peking od kinetické nebo jiné akce na Tchaj-wanu neodrazuje mezinárodní právo a normy.“
To, co Čínu odrazuje, je mnohem spíše tchaj-wanská výzbroj, dodávaná Spojenými státy, a Washington stojící v pozadí, akceschopný a ochotný prosazovat své zájmy.
Aktualizováno
Rodríguezová přebírá moc ve Venezuele a nabízí dialog Washingtonu
Vývoj ve Venezuele zůstává po sobotních útocích USA zatím klidný, tamní viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyzvala Washington ke spolupráci v prvním vstřícném gestu od chvíle, kdy americké jednotky unesly venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Ten má v pondělí s manželkou stanout před soudem v New Yorku kvůli několika obviněním včetně narkoterorismu, k jeho propuštění dnes vyzvaly Čína a Írán. Americkou intervenci ve Venezuele označilo několik právních expertů oslovených deníkem The Guardian a televizí France 24 za porušení mezinárodního práva.
Minulý měsíc Trump schválil prodej amerických zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů, v přepočtu zhruba 230 miliard korun. Jedná se o jeden z největších zbrojních nákupů Tchaj-wanu v historii. Trump mu čile zbraně prodával už v prvním funkčním období, v letech 2017 až 2021, kdy celková cenovka dosáhla 18,7 miliardy dolarů, v přepočtu dle dnešního kursu necelých 390 miliard korun. Administrativa Trumpova nástupce i předchůdce v jednom, Joea Bidena, pak ostrovu schválila zbraně za 8,7 miliardy dolarů neboli přibližně 180 miliard korun. Dohromady tak Tchaj-wan v posledních devíti letech nakoupil americké zbraně za nějakých 800 miliard korun.
Pro srovnání, Venezuela nakoupila od Číny v desetiletí končícím rokem 2020 zbraně za 495 milionů dolarů, tedy zhruba 10 miliard korun. Stala se tak největším odběratelem čínských zbraní v Jižní Americe. Větším dodavatelem zbraní Caracasu už v daném období bylo pouze Rusko, zodpovídající za 60 procent importu zbraní do Venezuely.
Tchaj-wan si pochvaluje pokročilou úroveň amerických zbraní v porovnání s ruskými a čínskými, kterou prý doložil víkendový zásah amerických složek proti Madurovi. „Zásah plně odhalil pokročilou úroveň amerických systémů v porovnání se zbraněmi, které Venezuela získala od Ruska a Číny,“ řekl dnes před tchaj-wanskými zákonodárci náměstek ministra obrany ostrova Sü S’-ťien.
Karel Pučelík: Trump jedná na vlastí pěst. Kde se zastaví? V Nuuku?
Čekají nás napínavé dny. Až budoucnost ukáže, zda byl plán Donalda Trumpa na svržení venezuelského diktátora úspěšný. Pro tamější lid to nemusí znamenat svobodu a demokracii, stejně tak může na straně obětí skončit i mezinárodní právo.
Právě pokročilost amerických zbraňových systému je Tchj-wancům dalším důvodem k optimismu. Venezuelský zásah totiž dle nich dokládá jak akceschopnost Američanů, tak právě technologickou nadřazenost jejich zbrojního vybavení.
Výsledek víkendové operace pozitivně přijímají jak tchaj-wanské bezpečnostní kruhy, tak také sám Trump. Ten se netají tím, že po Venezuele by další na řadě mohla být Kolumbie. Včera Trump varoval kolumbijského prezidenta Gustava Petra, jejž označil za „vyšinutého“, že pokud rychle neustanou dodávky kokainu do USA, zasáhne.
Související
HIMARS, ATACMS i drony: USA chystají rekordní dodávku zbraní Tchaj-wanu
