Ministr Igor Červený odvolal ředitele Správy Krkonošského národního parku Robina Böhnische. Bez vysvětlení, bez představení nové koncepce a bez širší debaty. V české politice to obvykle znamená jediné: plán možná existuje, ale veřejnost se o něm dozví až ve chvíli, kdy bude pozdě něco řešit.
Odvolání ředitele Správy Krkonošského národního parku Robina Böhnische ministrem Igorem Červeným přišlo bez jasného vysvětlení i bez představení dalšího směru. Veřejnost tak zatím nevidí koncepci, ale pouze personální zásah. A právě v tom je problém. Národní parky nejsou instituce, které lze řídit sérií improvizovaných rozhodnutí.
Dle ekologů může jít navíc jen o první krok. Na řadě má být údajně i ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený. O jeho místo se má ucházet bývalý ředitel Jiří Mánek, jehož působení bylo v minulosti spojeno s prosazováním rozsáhlejších zásahů v cenných částech parku a s kritikou konceptu divočiny. Pokud by se ministerstvo skutečně vydalo touto cestou, znamenalo by to návrat k debatám, které se zdály být v české ochraně přírody už dávno uzavřené.
„Zastavte destrukci národních parků.“ Hnutí Duha apeluje na Babiše kvůli Motoristům
Ekologické Hnutí Duha vyzvalo v otevřeném dopise premiéra Andreje Babiše (ANO), aby zabránil destrukci životního prostředí a národních parků koaliční stranou Motoristé sobě. Vláda se podle hnutí vydala směrem k rozbití národních parků a jejich koncepce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) se podle něj chystá odvolat ředitele Národního parku Šumava Pavla Hubeného.
Celý vývoj přitom zapadá do širšího politického kontextu. Motoristé sobě dlouhodobě vystupují proti environmentálním regulacím a staví svou identitu na kritice zelené politiky. Zmocněnec vlády Filip Turek tento postoj otevřeně prosazuje. Ministr Igor Červený zase o národních parcích často hovoří především jazykem omezení a nákladů.
Taková perspektiva ale snadno přehlíží základní smysl národních parků. Národní parky totiž nevznikly proto, aby maximalizovaly turistický provoz ani aby sloužily jako testovací polygon pro hospodářské nápady aktuální vlády. Jejich smyslem je chránit území, která jsou natolik cenná, že v nich má příroda přednost před lidskými plány.
Macinka na ministerstvo životního prostředí je provokace jak z Trumpovy dílny
Nenechme se zmýlit manipulací, že se jen kyvadlo přesouvá z extrému do extrému. V Česku žádná extrémní ekologická politika nikdy nebyla. Takže pokud jdou Motoristé řídit životní prostředí, posouváme se prostě jen do extrému.
Pokud se tento princip začne rozvolňovat personálními rošádami a politickými signály, důsledky mohou být velmi konkrétní. Oslabení ochrany, větší tlak na využívání území a návrat sporů, které česká ochrana přírody řešila celé roky.
A pak se nabízí otázka, která dnes může znít jako nadsázka. Jak dlouho potrvá, než někdo přijde s návrhem zpřístupnit Sněžku autem?
Možná je to absurdní představa. Jenže v české politice často platí jednoduché pravidlo. Nejdřív se vymění lidé, pak se změní pravidla, a nakonec se zjistí, že i na vrchol nejvyšší hory by se vlastně docela hodila silnice.
Související
„Zastavte destrukci národních parků.“ Hnutí Duha apeluje na Babiše kvůli Motoristům
Na pobřeží Kvarnerského zálivu se mezi nádržemi, potrubím a ocelovými věžemi dokončila jedna z největších průmyslových investic v moderním Chorvatsku. Modernizace rafinerie Rijeka za téměř 700 milionů eur má zvýšit efektivitu výroby, posílit energetickou bezpečnost střední Evropy, snížit závislost na ruské ropě a otevřít cestu k výrobě zeleného vodíku.
Když se člověk blíží k chorvatské Rijece od moře, mezi přístavními jeřáby a kopci nad Kvarnerským zálivem se objeví les kovových konstrukcí, potrubí a vysokých technologických věží. Rozlehlý průmyslový komplex na okraji města je rafinerie Rijeka. Jeden z nejdůležitějších energetických uzlů v jihovýchodní Evropě.
Právě zde dokončila chorvatská společnost INA ze skupiny MOL projekt, který zásadně mění podobu celého zařízení. Modernizace za téměř 700 milionů eur je největší investicí v historii společnosti a patří zároveň k největším průmyslovým projektům, jaké Chorvatsko v posledních desetiletích realizovalo.
Význam projektu však nekončí na chorvatských hranicích. Rafinérská infrastruktura ve střední a jihovýchodní Evropě je navzájem úzce propojená a stabilita těchto zařízení je důležitá i pro Českou republiku. Slovenská rafinerie Slovnaft, která je stejně jako INA součástí skupiny MOL, totiž dlouhodobě zásobuje přibližně 20 procent českého trhu s pohonnými hmotami. Významná část těchto dodávek směřuje především na Moravu a do Slezska.
„Produkty z místní rafinerie mohou být využity i na moravských čerpacích stanicích. Český trh je součástí širšího regionálního systému zásobování palivy. Západ České republiky je standardně zabezpečen dodávkami z jiných ropovodů,“ uvedl ředitel rafinerie Ladislav Nagy.
Nafta skokově zdražila. Litr už stojí přes 40 korun
Rafinerie Rijeka je navíc důležitou součástí širší logistické infrastruktury ve střední Evropě. Ropa do ní přichází především prostřednictvím chorvatského ropovodu Adria, který propojuje přístav Omišalj s rafineriemi v regionu. Právě tento koridor představuje jednu z alternativních tras, jež mohou pomoci diverzifikovat dodávky ropy do střední Evropy.
V Rijece dnes stojí zařízení, které připomíná menší průmyslové město. Desítky kilometrů potrubí propojují obří zásobníky ropy, technologické jednotky, kompresory i chladicí věže. V areálu se pohybují cisterny, servisní vozidla a pracovníci v reflexních vestách. Vysoké ocelové konstrukce vystupují nad přístavní zátoku, zatímco pod nimi probíhají složité procesy přeměny ropy na paliva a další produkty.
Právě v tomto prostředí vznikla nová technologická jednotka, která je srdcem celé modernizace. Takzvaná Delayed Coker Unit. Jde o zařízení, které umožňuje zpracovat zbytky po rafinaci ropy mnohem efektivněji než dříve a získat z nich další hodnotné produkty.
Díky této technologii dokáže rafinerie využít každý barel ropy mnohem lépe než v minulosti. Ze stejného množství suroviny tak vznikne více produktů s vyšší přidanou hodnotou.
Současně se rozšiřují možnosti zpracování ropy. Rafinerie nyní zvládne pracovat s širším spektrem ropných směsí, včetně těžších druhů ropy, které byly dříve technologicky náročné. Celková kapacita rafinerie se díky modernizaci dostává až na čtyři miliony tun ropy ročně.
Jedním z nejviditelnějších výsledků projektu bude změna ve struktuře výroby. Podíl nedostatkového dieselu na celkové produkci má vzrůst přibližně o třetinu. Pro Chorvatsko je to zásadní zejména během letních měsíců, kdy se země zaplní miliony turistů a spotřeba paliv výrazně roste.
Ropovod Družba by mohl znovu fungovat za šest týdnů, uvedl Zelenskyj. Orbán hrozí politickým tlakem
Poškozený ropovod Družba by mohl být podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského technicky připraven k obnovení provozu zhruba za měsíc a půl. Maďarsko a Slovensko ale Kyjev obviňují, že opravy zdržuje z politických důvodů. Maďarský premiér Viktor Orbán zároveň pohrozil využitím politických a finančních nástrojů, aby si vynutil obnovení dodávek ruské ropy.
Modernizace má ale i geopolitický rozměr. Rafinerie již nebude potřebovat dovážet vakuový plynový olej, tedy surovinu, která byla na evropském trhu často spojována s dovozem z Ruska. Projekt tak snižuje závislost regionu na některých importovaných surovinách.
Podle předsedkyně představenstva INA Zsuzsanny Ortutay představuje modernizace zásadní milník pro budoucnost společnosti.
„Budeme schopni využívat každý barel ropy mnohem efektivněji a zůstat konkurenceschopní po mnoho let. Přínosy tohoto projektu ale přesahují samotnou rafinerii. Znamenají stabilnější dodávky energie pro region a silnější postavení INA jako regionálního dodavatele,“ uvedla při zahajovacím ceremoniálu.
Význam investice zdůraznila také chorvatská vláda. Ministr hospodářství Ante Šušnjar připomněl, že v době geopolitických napětí je robustní energetická infrastruktura jedním ze základních pilířů ekonomické stability. „Silný energetický systém znamená silnější ekonomiku a větší odolnost státu,“ uvedl.
video
Budoucností železnic je elektrifikace. Přechod k ní zajistí akutrolejové vlaky, vodík nahradí diesel, říká Zdeněk Majer ze Stadleru
Švýcarská společnost Stadler patří mezi největší výrobce kolejových vozidel v Evropě. Sází na inovace, ekologii a udržitelnost. Vyrábí vlaky, tramvaje, vozidla metra, ve vysokohorském prostředí známé zubačky, které překonávají velké výškové rozdíly a dnes je globálním lídrem v nízko a bezemisní dopravě prostřednictvím svých vlakových jednotek. Reálně má vyzkoušené i možnosti vodíkového pohonu, který je alternativou k dieselovému pohonu.
Regionální rozměr projektu připomněl i náměstek maďarského ministra zahraničí a obchodu Levente Magyar. Podle něj je energetická bezpečnost zemí střední Evropy neoddělitelně propojená. „Chorvatsko nemůže mít energetickou bezpečnost bez energetické bezpečnosti Maďarska a Maďarsko bez Chorvatska,“ uvedl.
Proměna rafinerie přitom není izolovaným projektem. Společnosti INA a MOL investovaly během posledních dvanácti let do modernizace rafinérské a logistické infrastruktury více než 1,3 miliardy eur. A další investice už jsou na cestě.
Přímo v areálu rafinerie má vzniknout zařízení na výrobu zeleného vodíku. Projekt za více než 60 milionů eur počítá s elektrolyzérem o výkonu 10 megawattů a solární elektrárnou o výkonu 11 megawattů. Vyrobený vodík by měl sloužit především v dopravě, ale využití najde i v samotných výrobních procesech rafinerie.
Na projekt přispěje chorvatský stát grantem až 15 milionů eur z Národního plánu obnovy a odolnosti. Výstavba by měla být dokončena na konci roku 2026 a první produkce zeleného vodíku je plánována na rok 2027.
Rozsah modernizačního projektu je patrný i z čísel. Na výstavbu nových technologických jednotek bylo použito více než deset tisíc tun oceli. Tedy téměř tolik, kolik obsahuje jedna a půl konstrukce Eiffelovy věže. Stavba spotřebovala také šedesát tisíc kubických metrů betonu. Více než polovina zakázek přitom připadla na chorvatské dodavatele.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Přichází embargo EU na ruské ropné produkty. Akcie evropských rafinérií letí vzhůru, cena nafty také
Energetická a průmyslová skupina Sev.en Global Investments (SGI) miliardáře Pavla Tykače vykázala v roce 2024 čistou ztrátu 52 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun). O rok dříve byla firma v zisku.
Výsledek výrazně ovlivnilo zejména účetní přecenění některých aktiv směrem dolů a pokles cen metalurgického uhlí. Vyplývá to z konsolidované výroční zprávy skupiny, na kterou upozornil server Seznam Zprávy.
Hrubý provozní zisk EBITDA meziročně klesl na 238 milionů eur z 434 milionů eur v roce 2023.
ČEZ vydělal méně než před rokem. Zisk snížily vyšší odpisy
Energetická skupina ČEZ loni vykázala čistý zisk 27,4 miliardy korun, což je meziročně o 1,7 miliardy korun méně. Pokles tak činil 5,8 procenta. Hlavním důvodem byly vyšší odpisy, vyplývá z výsledků, které dnes společnost zveřejnila.
Podle finančního ředitele skupiny Zdeňka Čiháka se na výsledku významně podepsalo zejména přecenění australského projektu SO4, které přineslo účetní ztrátu přibližně 28 milionů eur. Dalších zhruba 20 milionů eur představovala nepeněžní přecenění derivátových operací.
Projekt SO4 v australském jezeře Lake Way má vyrábět uhličitan draselný využívaný především jako hnojivo. Loni se sice podařilo spustit komerční produkci, projekt je ale stále ve fázi rozvoje a zatím generuje spíše odpisy než tržby.
Výsledky srazily ceny uhlí
Na hospodaření skupiny měl zároveň zásadní vliv pokles cen metalurgického uhlí. Americká těžební společnost Blackhawk Mining, kterou Sev.en vlastní, vykázala výrazně slabší výsledky než v předchozím roce.
Zatímco v roce 2023 dosáhla EBITDA 313 milionů eur, loni to bylo pouze 81 milionů eur.
Podle vedení skupiny se ceny metalurgického uhlí vrátily z mimořádně vysokých úrovní z předchozích let k dlouhodobějším hodnotám. Negativní dopad tohoto vývoje však podle firmy částečně kompenzovaly výsledky jiných aktiv a komodit.
Leyenová: Návrat k ruskému plynu by byla chyba. Závislá Evropa je zranitelná
Energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě už podle Evropské komise zdražuje dovoz paliv do Evropy. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová uvedla, že během deseti dnů války zaplatili evropští daňoví poplatníci o tři miliardy eur více. Varovala také před návratem k ruským fosilním palivům. Podle ní by to zvýšilo závislost Evropy.
Navzdory účetní ztrátě skupina loni vygenerovala provozní cash flow ve výši 205 milionů eur, což je téměř stejná úroveň jako v roce 2023.
Sev.en zároveň pokračuje v expanzi. V roce 2024 například koupila portfolio čtyř plynových elektráren InterGen a také ocelárny Celsa Steel UK a Celsa Nordic.
Holding Sev.en Global Investments, sídlící v Praze, sdružuje zahraniční aktivity průmyslové skupiny Sev.en Pavla Tykače.
Související
Tykač koupil ocelárny ve Velké Británii a Skandinávii
