Dobrými úmysly bývá dlážděna cesta do pekel. Loni to předvedla Evropská komise, když chtěla firmám ulevit v některých ESG regulacích a vytvořila nejistotu. Co je dnes jasnější než před několika měsíci a proč by firmy neměly jen čekat na regulaci? Je plyn na odpis nebo má budoucnost? A proč by vás měla zajímat aplikace FandiMat? Dočtete se ve výběru z další devítidílné série podcastu Trendy v udržitelnosti.

Středobodem zelené transformace je energetika. Výroba elektřiny a tepla má totiž největší, v Česku zhruba třetinový, podíl na celkových emisích skleníkových plynů. Dekarbonizaci má zajistit odchod od fosilních paliv. Jedním z nich je i zemní plyn, který představuje necelou pětinu domácí spotřeby energie. Šéf společnosti innogy Energo Jiří Šimek ale jeho zavržení nepovažuje za reálné. „Zemní plyn v podobě CH4, neboli metanu, tady bude vždycky hrát významnou strategickou úlohu z pohledu zásobování teplem a elektřinou,“ soudí.

Velkou budoucnost zároveň předpovídá biometanu, který je svým složením dvojčetem zemního plynu. „Zabíjí nám mnoho much najednou. Vzniká udržitelně, protože se vyrábí z odpadu. Dokážeme ho distribuovat v infrastruktuře, která je tu 70 let. Také nám poskytuje určitou soběstačnost,“ vypočítává manažer a zdůrazňuje, že tento plyn znamená významné úspory v emisích oxidu uhličitého.

V Innogy soudí, že biometan by mohl pomoci i v ozeleňování silniční dopravy. Hlavním směrem, jímž se Evropa v tomto sektoru rozhodla vydat, je ale elektrifikace. Česko v ní zůstává na konci evropského žebříčku. Loňský rok však přinesl další zvýšení tržního podílu osobních elektroaut a zajímavý posun nastal i v nákladní dopravě na elektřinu.

Koncem loňska bylo registrováno necelých sto těžších bateriových nákladních vozidel. Sice šlo stále o kapku v moři, ale meziroční růst se pohyboval v násobcích. Podle šéfa produktového managementu a marketingu ve společnosti Daimler Truck Davida Chlebouna to lze považovat za start elektromobility v nákladní dopravě. „Trh začal dělat radost, protože zákazníci už ta elektroauta reálně využívají v provozu, ne jen jako prezentaci, že jsou zelení,“ říká.

Nahrává tomu i dojezd vozidel na elektrický pohon. „U modelu Mercedes-Benz eActros 600 jsme se dostali na 500 kilometrů v plně naložené soupravě o hmotnosti 40 tun. Není to slib, ale prověřená realita. A jelikož ne vždy jezdí soupravy plně naložené, mohou se dopravci dostat i na 700 kilometrů,“ přibližuje manažer Daimler Truck. Brzdou zůstává dobíjecí infrastruktura. Jelikož nákladní vozy mají velkokapacitní baterie, ideální výkon nabíječek se pohybuje kolem 400 kilowattů. „Odpovídající síť pro nákladní automobily zatím neexistuje,“ říká Chleboun.

Procter & Gamble rozšiřuje logistiku v Česku. Pronajal si 37 tisíc metrů čtverečních v CTParku Prague North

Reality

Globální společnost Procter & Gamble si pronajala 37 000 m² v CTParku Prague North. Nový logistický a výrobní objekt, jehož výstavba již začala, bude patřit k nejmodernějším v regionu a cílí na nejvyšší úroveň udržitelnosti BREEAM Outstanding. Provoz by měl být zahájen v roce 2027.

Newstream & Partner

Přečíst článek

Pravidla a přínosy reportingu

Cestu k udržitelnosti loni komplikovala zejména nejistá pravidla hry. Evropská komise počátkem roku navrhla úlevy v ESG regulacích, zejména v nefinančním reportingu. Velké korporace loni své zprávy vydat musely, komise ale přišla s odkladem reportingové povinnosti pro další podniky i se změnou kritérií, koho se bude reportování týkat. V závěru roku dospěl trialog tří hlavních orgánů EU ke kompromisu. „Ten počítá s tím, že reportovat podle směrnice CSRD budou povinně firmy, které překročí práh tisíce zaměstnanců a zároveň dosáhnou minimálně 450 milionů euro čistého ročního obratu,“ uvádí expert na udržitelnost v České spořitelně Lukáš Jiříček.

Znamená to rozvolnění, protože původně měly reportovat podniky při splnění dvou ze tří podmínek, kdy počet zaměstnanců byl stanoven minimálně na 250 a čistý obrat na 50 milionů euro. Třetím možným kritériem pak byla výše čistých aktiv. Bankám, jejichž reportingové povinnosti zůstaly stejné, to znesnadní přístup k datům, která by jinak firmy publikovaly povinně. I v kontextu toho přemýšlejí, jak upravit své ESG dotazníky. „V rámci skupiny Erste zvažujeme přizpůsobit ESG dotazník pro firemní a korporátní klientelu na takzvaný VSME standard, což je dobrovolný standard pro vykazování udržitelnosti malých a středních podniků,“ přiblížil Jiříčkův kolega v České spořitelně Lukáš Pomahač.

Firmy, které mají první rok reportovací povinnosti za sebou, už podle partnerky poradenské společnosti EY Alice Machové těží z přínosů, které reporting nabízí. „Ukazuje managementům, jaká rizika a příležitosti před nimi jsou. Jako nástroj prochází bouřlivým vývojem, ale určitě nezmizí,“ konstatuje Machová. Podle ní je totiž vidět, že firmy, které se udržitelnosti věnují, už se díky reportingu začínají na vhodné aktivity zaměřovat. „Zjistily, kde a jak mohou ušetřit, kde inovovat, zefektivnit výrobu, ale třeba i to, jaký konkrétní dopad mají jejich společenské aktivity,“ vypočítává.

Odklad reportování, s nímž přišla Evropská komise, vnímá Machová jako trochu promarněnou příležitost. „Bavíme se o obratu a počtu zaměstnanců, ale pominula debata o sektorech, které se nejvíce podílejí na klimatické změně. Tedy energetika, doprava nebo třeba stavebnictví. A když firmy z těchto sektorů jsou teď osvobozeny, dostanou se samy do problémů v rámci svých dodavatelských řetězců,“ soudí Machová. Domnívá se proto, že byznys postupně dojde k plnění přetřásané povinnosti sám, i bez politického zadání.

Agenda udržitelnosti je totiž mnohem širší než samotný reporting a slouží především k pragmatickému řízení rizik a budování konkurenceschopnosti do budoucna, shodují se Edita Šilhánová a Marie Zemanová. Obě dámy stojí za poradenskou firmou COM.SE Consulting, zároveň jako zakladatelky zasedají v představenstvu Asociace udržitelného podnikání a podílejí se též na provozu informačního portálu Byznys & Udržitelnost.

Navzdory úlevám v ESG regulacích zůstává podle nich otázka udržitelnosti pro firmy klíčová, zejména právě pro ty, které jsou součástí dodavatelských řetězců. „Pokud chtějí uspět na mezinárodním trhu, v řadě oborů je podmínkou mít strategii udržitelnosti,“ připomíná Šilhánová. Zastánci a insideři přitom nabádají, aby firmy agendu spojenou s udržitelností vnímali jako příležitost. To se snáze řekne, než udělá, což potvrzuje i Zemanová. „Když ve firmách vedeme diskuze a snažíme se obě strany porovnat na papíře, je zjevná tendence vidět mnohem více negativních dopadů. Hledání příležitostí vyžaduje trochu více soustředění,“ poznamenává.

Neustále se snažíme překonávat samy sebe, říkají Zuzana Melicharová, Zuzana Michalíková a Yuliia Barbotko

Money

Je lepší se situacím, které v nás budí obavy, vyhýbat, nebo se jim postavit? Mohou být některé genderové stereotypy oprávněné? A jak těžké je rozhodnutí jít se prezentovat do podcastu? Do studia podcastu #FinŽeny zavítaly zakladatelka a výkonná ředitelka společností Nexus Ventures a Just Love Zuzana Melicharová, society manažerka CFA Society a expansion expertka CzechInvestu Zuzana Michalíková a senior manažerka PwC Yuliia Barbotko.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Návrat ke kořenům územního plánování

Šíři udržitelné agendy ukazuje exkurz do územního plánování, které má v Česku punc složité byrokracie. Jedním z jeho hlavních cílů je přitom přispívat k udržitelnému rozvoji. Základem by měla být dohoda obyvatel, jak dané území do budoucna využívat. Tak to dnes nefunguje, což je třeba napravit, říká expert advokátní kanceláře PRK Partners Roman Pečenka.

Na změně už se pracuje. Na ministerstvu pro místní rozvoj delší dobu zasedá pracovní skupina a jednou z úprav, na kterých panuje většinová shoda, je podle Pečenky návrat územního plánování zcela do rukou obcí, tedy jejich obyvatel a volených zástupců. „Státní správa by z toho úplně vypadla a opravdu by to vedlo k tomu, že obce by si územní plány pořizovaly samy,“ popisuje právník.

Přijetí nového zákona bývá zdlouhavé, ale vedle jeho přípravy se chystá i novela stávajícího stavebního zákona, která byť jen korekcí nynějších pravidel směřuje k témuž, tedy k návratu územního plánování do čistě obecní pravomoci. „Tato změna by mohla nastat relativně rychle, třeba i v horizontu dvou let,“ odhaduje Pečenka.

Tvoříme bezpečné prostředí ke sdílení a podpoře mezi ženami, říkají v podcastu #FinŽeny Eva Poláchová, Jaroslav Kramer a Lucie Urválková

Leaders

I u těch nejúspěšnějších žen vidím opravdu velkou touhu po komunitním sdružování s cílem si pomoci, sdílet zkušenosti a podporovat se, říká ve speciálním díle podcastu #FinŽeny zakladatel stejnojmenného projektu Jaroslav Kramer. V rolích moderátorek se atypicky představily jedny z nejúspěšnějších manažerek ve světě financí – Eva Poláchová, členka představenstva Kooperativy a České podnikatelské pojišťovny a Lucie Urválková, finanční ředitelka v Uniqa pro Česko a Slovensko.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Sociální investice i aplikace

Udržitelnost bývá často zužována na environmentální dopady, neméně důležitá je ale oblast sociální. Pro značnou část firem představuje písmeno S, které ji symbolizuje ve zkratce ESG, synonymum pro charitativní akci. Skupina Direct k tomu přistupuje jinak. „Nejdeme cestou charity, ale svým způsobem investic. Chceme pomáhat partnerům, aby byli úspěšní. Když se to podaří, má to přínos pro celé Česko,“ říká social impact partner Directu Braňo Jakabovič.

Jedním ze způsobů je spolupráce s partnery z neziskového sektoru, jejichž model prokazatelně řeší konkrétní problémy. Podpora Direct Social Impact stojí na třech základních pilířích, které se všechny týkají dětí a mládeže. „Je to vlastně investice do mladé generace. První s názvem Pohybem pro radost podporuje zapojení mládeže do sportovních aktivit. Druhý pilíř Odemykání potenciálu cílí na odrostlejší mladé, kteří hledají svou životní cestu. Třetí se jmenuje Most šancí a pomáhá začlenit se do plnohodnotného života i těm, jimž osud nerozdal dobré karty,“ líčí Jakabovič.

Zajímavé aktivity často vzlínají takzvaně zdola. Aplikace FandiMat, za kterou stojí spolek Fandi mámám, propojuje stovky matek samoživitelek, seniorů a rodin v nouzi s dárci, kteří jim mohou nabídnout přesně to, co potřebují. „Než donesete cokoliv do sběrného dvora, podívejte se, jestli to náhodou někdo neshání, nebo vytvořte nabídku,“ říkají Petra Květová Pšeničná a Žaneta Slámová, zakladatelky Fandi mámám.

Smyslem FandiMatu bylo vytvořit platformu pro cílenou materiální pomoc, zároveň ale začal dávat nový život tisícům nepotřebných věcí, čímž se snižuje objem odpadu. Vedle toho ještě aktivně podporuje vznik lokálních komunitních vazeb. Díky blízkosti se dárci a příjemci často setkávají osobně. „Podpora se mnohdy rychle promění v dlouhodobá přátelství,“ říká Květová Pšeničná.