Národní rozpočtová rada, která má za úkol hlídat hospodaření státu, dala najevo znepokojení z toho, jak stát nakládá s výdaji na obranu. Česko si loni vymohlo spolu se čtrnácti evropskými státy výjimku, která umožňuje v rámci zbrojení porušovat rozpočtová pravidla. A Češi, jako správní Švejci, do zbrojení okamžitě zahrnuli třeba výstavbu dálnic.

Minulý kabinet tak během prvního roku platnosti výjimky okamžitě započítal dvacet miliard korun do infrastruktury jako výdaje na zbrojení. Zvyšuje si tím procento věnované na zbrojení, zároveň může vláda zaseknout větší sekeru do veřejných rozpočtů a neporuší přitom pravidla.

Současnému kabinetu se takový přístup líbí, a chce ho využít ještě mnohem víc. Železnice, dálnice, energetická přenosová síť, Dukovany, možná i nemocnice nebo školy. Vždyť to všechno je podle přemýšlení vlády důležité pro českou bezpečnost. Tak proč to nezahrnout pod výjimku pro zbrojení. Švejka Stanjuru chce nová vláda ještě trumfnout.

Aktualizováno

Stát utrácel, kde neměl. Použití rozpočtové rezervy byla chyba, tvrdí Mojmír Hampl

Money

Návrh státního rozpočtu na letošní rok se podle Národní rozpočtové rady velmi pravděpodobně dostane do rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Představitelé rady to uvedli s tím, že by šlo o bezprecedentní situaci, kdy by vláda předem počítala s porušením zákonných fiskálních pravidel.

nst

Přečíst článek

Česká vyčůranost

Je to česká vyčůranost. A možná zadní vrátka pro vládu, která nyní připravuje rozpočet na letošní rok. Jeho schodek bude jistě astronomický, a vláda si tímto patrně bude chtít uvolnit ruce pro ostatní útraty. Zadlužování země by rostlo, ale nepromítlo by se do statisticky schodku státního rozpočtu. Kulišárna hodná Čechů. Jak říká šéf rozpočtové rady Mojmír Hampl, kreativita politiků v tom, co je a není zbrojení, nezná mezí.

Má to však jeden háček. Co je investice do zbrojení nakonec notifikuje NATO. Češi pošlou do jeho centrály svůj seznam investic, a NATO následně schválí, zda skutečně jde či naopak nejde o zbrojení. Cílem je skutečné zbrojení, výdaje na armádu. Ne české švejkování.

Pravidlo zní, že co armáda dané země potřebuje, je vyjmuto z nákladů státního rozpočtu, a neporuší se tím rozpočtová pravidla. Co by se stavělo i bez potřeb armády, dálnice například, do výjimky nepatří. Když armáda třeba žádá most s vyšší nosností, do zbrojení se počítá rozdíl v nákladech na obyčejný most a ten zpevněný. Češi si s tímto pravidlem hrají, jak se jim zlíbí.

Průměrně si členové NATO započítávají do výdajů na zbrojení asi pět procent logistických projektů. Což mohou být třeba letiště. Podle očekávání, ještě nejsou definitivní data, chce Česko za loňský rok zahrnout do zbrojení přes čtrnáct procent logistických projektů. Nejvíc ze všech zemí NATO.

Babiš změní tón vůči Číně, zemanovská éra se nevrátí

Politika

Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude pojímat vztahy s Čínou pragmatičtěji než bývalý kabinet Petra Fialy (ODS), ve vztahu k Číně bude také rétoricky zdrženlivější, shodli se analytici, které ČTK oslovila. Nepovažují ale za pravděpodobné, že by Babišova vláda znamenala návrat k éře vztahů České republiky a Číny z funkčního období prezidenta Miloše Zemana, který usiloval o velmi úzké obchodní i politické vazby obou zemí.

ČTK

Přečíst článek

České vlády hrají hloupého

Problém ovšem je, že schválení výdajů přichází z NATO se značným zpožděním. České vlády, minulá i současná, hrají hloupého. Za zbrojení vydávají kde co. Až přijde z centrály aliance v příštím roce sdělení, že české výdaje nejsou zbrojením, budeme se tvářit překvapeně. Nicméně, peníze již budou utraceny, schodky veřejných peněz nakonec budou vyšší než ty nyní deklarované.

Podle Paktu stability a růstu nesmí schodek veřejných financí překročit tři procenta hrubého domácího produktu. O tom, zda se to v Česku povede současné vládě dodržet, už nyní panují mezi ekonomy pochybnosti. Do toho Češi švejkují se zbrojením. Švejka Stanjuru chce současná vláda ještě trumfnout.

Pražský radní Adam Zábranský (Piráti) navrhne vedení metropole, aby město od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových odkoupilo zámek Veleslavín v Praze 6. Zábranský dříve odkup odmítal kvůli vysoké ceně, ta ale po mnoha neúspěšných dražbách klesla z 580 milionů na 210 milionů korun, což už považuje za přijatelné. Nemovitost má podle něj zájem převzít Praha 6 a zajistit i nákladnou rekonstrukci.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se pokouší zámek prodat od předloňského listopadu. V žádné z deseti dosud uskutečněných aukcí nikdo neučinil příhoz, poslední se konala koncem loňského roku. Zábranský uvedl, že podle informací od Prahy 6 je úřad s ohledem na dosavadní potíže s prodejem ochoten městu památku prodat napřímo.

Město se státem v minulosti jednalo o bezplatném převodu zámku nebo jeho zařazení do některé z větších majetkových směn, ani jedno se však neuskutečnilo. Zábranský pak při prvních dražbách uvedl, že požadovaná cena je s ohledem na nutné investice do areálu příliš vysoká. „Teď se to dostalo na tu hranici, o které mluvím od začátku, že by mi to dávalo smysl,“ řekl nyní.

11 fotografií v galerii

Revitalizace za více než miliardu

O odkupu městem podle něj bude potřeba přesvědčit především zástupce koalice Spolu, na čemž budou pracovat i jejich straničtí kolegové z vedení Prahy 6. Ta odkup areálu prosazuje dlouhodobě a podle Zábranského je ochotná zámek od města převzít a postupně jej se zapojením soukromého sektoru zrekonstruovat. Nyní jej má v bezplatné výpůjčce. Radní dodal, že celkové náklady na revitalizaci areálu podle odhadů přesáhnou miliardu korun.

Na místě starého domu dnes stojí luxusní bytovka. Krčský svah změnil tvář

Reality

Na místě starého rodinného domu, který ztratil přístup i smysl, dnes stojí terasová bytovka. V pražské Krči vzniklo bydlení, které se nesnaží svah zkrotit, ale využít jeho potenciál.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Druhou možností by bylo, aby si zámek ponechalo město podobně jako jiné v minulosti převzaté nemovitosti, například karlínská kasárna nebo budovu bývalého žižkovského nákladového nádraží. Zábranskému nicméně dává smysl svěřit památku Praze 6, která o to má zájem, je to pro ni důležité téma a zároveň jde o silnou městskou část, která by dokázala sehnat peníze na rekonstrukci. „Jestli je městská část ochotná tohle na sebe vzít, tak bych je podpořil tím, že město zaplatí odkup,“ dodal radní.

Zámek Veleslavín s historickým parkem se rozkládá na třech hektarech a pochází přibližně z roku 1725. Byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou. V první polovině 20. století sloužil jako neurologické sanatorium, které založili Leo Kosák a jeden z objevitelů Alzheimerovy choroby Oskar Fischer. Léčily se tam například Charlotta Garrigue Masaryková či Milena Jesenská.