Stavební právo, digitalizace i územní plánování patří k tématům, která zásadně ovlivňují podobu českých měst i dostupnost bydlení. Roman Pečenka a Daniel Vejsada z PRK Partners v debatě ukazují, proč nejde jen o technické změny v legislativě, ale o klíčovou otázku dalšího rozvoje Česka, fungování obcí a budoucnosti metropole.
Územní plánování a stavební řízení. Dvě začarovaná sousloví. Developeři si stěžují, že kvůli složitosti obou trvá v Praze povolování výstavby bytového domu až deset let, někdy i déle. Třeba ve Vídni je doba desetinová, rychleji se povoluje i v řadě zemí třetího světa. V Česku s tím jakoby nikdo nedokáže hnout. Praha má „provizorní“ územní plán starý přes dvacet let. Nový stavební zákon chystala minulá vláda čtyři roky, současná ho rok předělávala, stále není schválen.
Hlavním cílem úprav stavebního zákona, které prosadil ministr Ivan Bartoš je, aby stavební řízení zůstalo na obcích, říká Klára Dostálová, bývalá ministryně pro místní rozvoj za ANO a od půlky listopadu místopředsedkyně sněmovny.
Neustále jsme se snažili o nějaký rozumný kompromis, říká o přípravě nového stavebního zákona bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Ta ho začala připravovat v roce 2017, když se dostala do vlády. A nakonec ho dokončila a přinesla ke schválení. Jenže Babišovo hnutí ANO, za které Dostálová kopala a dál kope, prohrálo volby.
Ondřej Boháč šéfuje Institutu a plánování rozvoje hlavního města Praha pět let. K hlavním úkolům jeho úřadu bezpochyby patří tvorba Metropolitního plánu. Ten ale ani po deseti letech stále není hotov a platit zřejmě nezačne ani za dva roky. Na vině je podle Boháče i zastaralý stavební zákon.
Nepovažuji za šťastné, že každá nová politická reprezentace vždy zasahuje do systému stavebního řízení, říká Jiří Nouza, šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Připouští nicméně, že na to všichni noví vítězové voleb mají právo. S Jiřím Nouzou jsme natáčeli další díl našeho realitního podcastu.
Lidé nakoupili státní dluhopisy za 74 miliard korun, pořídilo si je 92 tisíc občanů, uvedlo ministerstvo financí. Největší zájem měli lidé o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně. Nakoupili je za 37,9 miliardy korun.
