Rozpočet na rok 2026 bude možná muset mít vyšší schodek, uvedl Babiš

Zvyšující se počet incidentů s bezpilotními letouny, které v posledních měsících pronikly do vzdušných prostorů NATO, stále více znepokojují evropské státy. EU proto zvažuje vybudování takzvané „dronové zdi“, systému určeného k ochraně evropského nebe před neřízenými letouny přicházejícími z Ruska.

Vznik této myšlenky, která zatím nezískala konkrétní obrysy, urychlily záříjové události, kdy ruské drony pronikly na území Polska a Rumunska a menší neidentifikované stroje se objevily i nad dánskými letišti. Impuls pro společný postup dala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která ve svém projevu o stavu Unie označila projekt za „základ věrohodné obrany“. Německý ministr obrany Boris Pistorius však varoval, že vytvoření účinné obranné sítě potrvá nejméně tři až čtyři roky, uvedla agentura Bloomberg.

Rostoucí dronová hrozba z Ruska

Nejobávanějším typem ruského dronu je Geran-2, kopie íránského útočného stroje Šáhid. Tento pomalu letící bezpilotní letoun, de facto levnější verze řízené střely, má dolet přes 1 900 kilometrů a nese nálož o hmotnosti až 50 kilogramů. Vedle něj Rusko nasazuje i levnější Gerbery, které slouží jako návnady k zmatení protivzdušné obrany.

Součástí ruského arzenálu jsou také průzkumné drony Orlan-10, schopné samostatného letu po předem určené trase, a menší kvadrokoptéry, které je těžké odhalit a často slouží k monitorování cílů nebo k přenosu senzorů.

Evropská obrana: mezi realitou a vizí

Evropské státy sice disponují moderní protivzdušnou technikou – například systémy IRIS-T, NASAMS, Skyranger či Gepard – ty jsou však primárně určeny k likvidaci pilotovaných letadel a střel. V případě levných a malých dronů je jejich použití ekonomicky nevýhodné: cena jedné střely často mnohonásobně převyšuje hodnotu cíle.

Při zářijovém incidentu sestřelily stíhačky NATO několik z devatenácti dronů, které narušily polský vzdušný prostor, ale ukázalo se, že alianci chybí zbraně vhodné pro hromadné nasazení proti rojům levných bezpilotních prostředků.

Ukrajinská zkušenost jako inspirace

Projekt „dronové zdi“ má podle Evropské komise vzniknout ve spolupráci s Ukrajinou, která má s bojem proti dronům nejvíce zkušeností. Ukrajinská armáda používá mobilní radary, sítě akustických senzorů i aplikaci Air Alert, prostřednictvím níž civilisté hlásí pozorované stroje. Využívá rovněž interceptorové drony, které své cíle ničí přímým nárazem, a levné zbraně s optickým naváděním.

Podle analytiků by evropská obranná zeď měla propojit různé radarové a senzorové systémy s prostředky pro elektronický boj, které by umožnily včasnou detekci a neutralizaci bezpilotních hrozeb na tisíce kilometrů dlouhé východní hranici NATO – od Barentsova až po Černé moře.

Strnad zakládá AviaNeru, české centrum vývoje vojenských dronů

Zprávy z firem

Průmyslově-technologická skupina Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada vstupuje do segmentu high-tech obranných technologií. Nově založená společnost AviaNera Technologies má zastřešit vývoj, výrobu a obchod s bezpilotními prostředky - Unmanned Aerial Systems (UAS) a zbraňovými systémy.

nst

Přečíst článek

Technologické a finanční výzvy

Vybudování tak rozsáhlé sítě bude finančně náročné. Část prostředků má pocházet z evropského obranného fondu SAFE ve výši 150 miliard eur. Zapojují se i startupy a univerzity – například mnichovská Tytan Technologies pracuje na vývoji AI řízených interceptorových dronů, které mají být levnější než tradiční protivzdušné systémy.

Evropa zároveň zvažuje využití laserových zbraní, jejichž provoz je levný, i když jejich technologická spolehlivost zatím nedosahuje požadované úrovně.

Nový bezpečnostní projekt má být podle von der Leyen klíčovým pilířem evropské obrany proti hybridním hrozbám z východu. „Dronová zeď“ by se tak mohla stát nejen symbolem vojenské spolupráce v Evropě, ale i testem její schopnosti reagovat na měnící se charakter moderní války.

Čestný prezident Motoristů Filip Turek označil za pravděpodobné, že by mohl stanout v čele ministerstva zahraničí. Ještě ale nic nechce potvrzovat před uzavřením jednání s ANO a SPD. Podle předsedy Petra Macinky Motoristé vyjednávají s ANO a SPD stabilní dohodu, která by platila celé čtyři roky mandátu nově zvolené Sněmovny. Jednání jsou podle něj věcná a cítí šanci je uzavřít.

Macinka odmítl komentovat personálie i případné rozdělení resortů mezi jednotlivá uskupení, a to včetně spekulací kolem toho, že by se mohl stát ministrem životního prostředí. Předseda SPD Tomio Okamura by podle Macinky určitě jako zkušený poslanec zvládl vedení dolní parlamentní komory. Turek nechce Okamuru na ministerstvu obrany, přeje si, aby nikdo z hnutí SPD nebyl v kabinetu přímo. 

„V takové vládě bych neseděl,“ konstatoval. Každopádně by podle něj neměla SPD vzhledem k programovým postojům k EU a Severoatlantické alianci zastávat pozice v silových resortech. S odborníky za SPD ve vládě by Turek problém neměl.

„Slyšeli jsme jména, a ta nám připadají přijatelná,“ uvedl. Odmítl nicméně potvrdit, že by se mohlo jednat například o šéfa hasičů Vladimíra Vlčka, který v pondělí jednal s šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem, což oba vysvětlovali snahou o zlepšení rozpočtu hasičského sboru.

video

Havlíček: Vrátíme s ke stavebnímu zákonu Kláry Dostálové. Hlavně zrychlete povolování, volají developeři

Reality

Dostupnost bydlení v České republice je velký problém. Jak by ho měla a bude řešit nová vláda? Klíčem je zefektivnění a zjednodušení povolování, shodují se developeři a experti Realitního Clubu Newstream. A podobně to vidí i místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Zdvořilá schůzka

Macinka v souvislosti se spekulacemi ohledně jmen řekl, že se situace vyvíjí každým dnem a bylo by neseriózní cokoli zveřejňovat. Usměrňoval také pondělní Turkovo vyjádření. „Řekl, že pan Macinka by byl skvělým nebo perfektním ministrem životního prostředí a stejně tak Oto Klempíř skvělým nebo perfektním ministrem kultury. To bych určitě podepsal. Máme tady 13 odborníků v každé oblasti. Jsou to fakticky lídři a každý z nich by mohl být ministrem. Ale v tuto chvíli by bylo předčasné kohokoli určovat na nějaké pozice, respektive zveřejňovat tyto věci do té doby, než dojde k uzavření těch jednání,“ uvedl.

Advokátka, bývalá nejvyšší státní zástupkyně a nová poslankyně Renata Vesecká (za Motoristé) dnes nechtěla komentovat, zda se zvažuje i možnost, že by se stala budoucí ministryní spravedlnosti. Uvedla však, že by i ve Sněmovně chtěla působit v oboru, kterému se celoživotně věnuje. „Mojí oblastí by rozhodně měla být oblast práva a bezpečnosti,“ řekla.

Poslanci Motoristů dnes vybírají vedení svého klubu. Kandidátem na jeho předsedu je lékař Boris Šťastný, který již v minulosti poslancem byl, a to za ODS. Prvním místopředsedou klubu by měl být Matěj Gregor. „Jednak je to nejmladší člen našeho poslaneckého klubu, čili se domníváme, že má nejvíc sil,“ řekl Šťastný. Poukázal i na to, že Gregor má zkušenosti z komunální politiky a s řízením mládežnické organizace Motorgen.

Motoristé v letošních sněmovních volbách získali 13 mandátů.