Napětí mezi Ukrajinou a Izraelem zesílilo kvůli dodávkám obilí, které Kyjev označuje za ukradené z okupovaných ukrajinských území. Ukrajina si předvolala izraelského velvyslance a předala mu protestní nótu poté, co do přístavu Haifa doplula už další ruská loď s nákladem, který podle Kyjeva pochází z okupovaných oblastí.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha upozornil, že obchod s ukradeným obilím nesmí podkopávat přátelské vztahy mezi oběma zeměmi. Kritizoval také podle něj nedostatečnou reakci Izraele už v případě předchozí lodi.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

„Ukradené zboží“

„Je těžké pochopit, že Izrael adekvátně nereagoval na legitimní požadavek Ukrajiny ohledně předchozí lodi, která do Haify doplula s ukradeným zbožím. Teď další taková loď doplula do Haify,“ uvedl Sybiha na sociální síti. Současně varoval Izrael před přijímáním takového zboží a poškozováním vzájemných vztahů.

Friendly Ukrainian-Israeli relations have the potential to benefit both countries, and Russia’s illegal trade with stolen Ukrainian grain should not undermine them.

It is difficult to understand Israel’s lack of appropriate response to Ukraine’s legitimate request regarding the…

— Andrii Sybiha 🇺🇦 (@andrii_sybiha) April 27, 2026

Minulý týden dorazila do Haify loď Abinsk s nákladem pšenice, kterou podle Ukrajiny Rusko nejspíš odvezlo z okupovaného území. Přestože Kyjev na nelegální původ nákladu upozorňoval, izraelské úřady povolily obilí vyložit.

Německý kancléř Merz se vysmál Trumpovi. Írán prý ponižuje celý americký národ

Leaders

Měla to být rychlá a devastující válka, která položí Írán na lopatky. Realita je ale po dvou měsících odlišná. A německý kancléř Friedrich Merz označil situaci pro USA za ponižující. „Z předchozích válek, včetně operací vedených Spojenými státy v Afghánistánu či Iráku, vidíme, že hlavním problémem často bývá to, jak tyto konflikty ukončit,“ uvedl Merz.

sta

Přečíst článek

Kde končí ukradené obilí?

Ukrajina následně Izrael oficiálně požádala o mezinárodní právní pomoc, aby náklad zabavil a zabránil legalizaci výnosů z ukradeného zboží. Mezitím ale do Haify dorazila další loď s obdobným nákladem.

Podle ukrajinské rozvědky Rusko loni vyvezlo z okupovaných území zhruba dva miliony tun obilí. Podle Kyjeva skončilo mimo jiné v Egyptě, Bangladéši, Libanonu, Turecku či Sýrii.

Vláda si stanovila ambiciózní cíl: v příštím roce stlačit schodek státního rozpočtu pod 190 miliard korun. Znamenalo by to meziročně snížit deficit o 154 miliard korun – a právě to podle expertů představuje mimořádně náročný úkol.

Kabinet v pondělí odsouhlasil Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí ČR na léta 2027 až 2029, kterou předložila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová.

Klíčovým obsahem materiálu jsou výdajové rámce, tedy limity, kolik mohou veřejné instituce v daných letech utratit na „standardních“ výdajích. Podle materiálu by v příštím roce neměly tyto výdaje přesáhnout 2 419 miliard korun, což při předpokládaných celkových příjmech 2 234,4 miliardy znamená schodek zhruba 185 miliard korun. Jak upozorňuje předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl, po započtení všech vlivů by měl deficit být pod 190 miliardami, přičemž do této částky by se měly vejít i mimořádné výdaje na dostavbu jaderných bloků v Dukovanech ve výši 34 miliard.

V letošním roce má ale deficit státního rozpočtu dosáhnout 310 miliard. To znamená, že aby vláda v roce 2027 dostála zákonu o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, musela by se se schodkem vejít pod 156 miliard, čili z roku na rok snížit deficit o 154 miliard korun.

Pro rok 2028 si vláda naplánovala maximální výdaje 2 419 miliard a deficit zhruba 167 miliard. Pro rok 2029 by veřejné instituce neměly dohromady utratit více než 2 689 miliard a dostat veřejné finance do deficitu ve výši 191 miliard.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Výdajové rámce

Výdajové rámce jsou vypočteny na základě strukturálního salda, tedy rozdílu mezi příjmy a „standardními“ výdaji státního rozpočtu, tedy výdaji očištěnými o vliv hospodářského cyklu a jednorázová či přechodná opatření. To mohou být třeba neočekávané výdaje na zmírnění důsledků významného zhoršení ekonomického vývoje, bezpečnostní situace, na řešení škod po povodních a podobně.

Maximální výši strukturálního salda ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP) určuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Pro loňský rok mělo saldo dosáhnout maximálně 2,25 procenta HDP, podle dostupných dat Českého statistického úřadu by mělo saldo skončit na hodnotě 2,2 procenta.

Letos má být strukturální deficit pod 1,75 procenta HDP, tedy pod zmíněnými 190 miliardami korun. Plán je ale zmíněných 310 miliard. „Logika pravidel rozpočtové odpovědnosti je v tom, že každý rok musejí jít deficity dolů. My jsme ale v roce 2026 nešli dolů, na rozdíl od let 2024 a 2025, nýbrž nahoru. A na rok 2027 se vláda bez další konsolidace do těch pravidel už vůbec nemůže vejít. Musela by buď někde výrazněji zvýšit příjmy, anebo výrazněji snižovat výdaje,“ říká šéf NRR Hampl. „To je to, co stále opakujeme: státní rozpočet roku 2027 bude bez významné konsolidace výdajů obtížně sestavitelný,“ podtrhuje.

Dodává, že v roce 2024 činilo záporné strukturální saldo rozpočtu 2,75 procenta HDP. Po přijetí konsolidačního balíčku se snížilo a za rok 2025 skončilo mírně lépe, než předepisoval zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, což byla hodnota 2,25 procenta. „V letošním roce mělo podle oněch pravidel dojít k další konsolidaci, saldo se mělo snížit na 1,75 procenta. Ale to nenastalo. A kdyby ono pravidlo mělo platit příští rok, pak by musel strukturální deficit klesnout aspoň na 1,25 procenta. A v roce 2028 a 2029 by deficit musel být pod jedním procentem,“ podotýká Hampl.

Mojmír Hampl: Rozpočet pro rok 2027 je v rámci pravidel fakticky nesestavitelný

Politika

Za covidu jsme si poprvé vyzkoušeli, že můžeme jet na půl plynu a pořád dostávat plnou odměnu. Nechat něco platit jiné je strašně svůdné a může to v nás převážit, říká v rozhovoru pro newstream.cz předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Limity ještě podle starých pravidel

Výdajové rámce vycházejí ze zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Poslaneckou sněmovnou v současnosti prochází novela tohoto zákona, která je částečně z dílny vlády a reaguje na změnu unijních fiskálních pravidel, část přidaly poslanecké návrhy ve druhém čtení. Výsledná předloha míří do třetího čtení.

V pondělí schválená rozpočtová strategie je tak připravena ještě v souladu s doposud platným zněním zákona. Ten pro letošní rok určuje coby maximální saldo 1,75 procenta hrubého domácího produktu, pro příští rok 1,25 procenta a pro roky 2028 a 2029 pak rovné jedno procento HDP. Jak upozorňuje zmíněná strategie, výdajové rámce tak mohou být po schválení novely upraveny.

Úprava je však možná i bez novely, pokud dojde ke změně některých rámcových podmínek. „Výdajové rámce lze v průběhu přípravy státního rozpočtu aktualizovat, ovšem pouze o novou makroekonomickou prognózu a na ni navazující prognózu příjmů státního rozpočtu a státních fondů, příjmů z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů či o opatření nezbytná k pokrytí výjimečných událostí, jako je nouzový stav, stav ohrožení státu nebo rozsáhlá živelní pohroma,“ připomíná schválený vládní materiál možnost překročení či změny výdajových limitů.

Výdajový rámec pro následující tři roky je postaven na prognóze makroekonomického vývoje a příjmů veřejných institucí, které byly 16. dubna 2026 odsouhlaseny Výborem pro rozpočtové prognózy.