Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Novartis klopýtl. Tržby poprvé po letech klesly, záchrana má přijít z nové technologie

Novartis
ČTK
 nst
nst

Švýcarský farmaceutický gigant Novartis čelí rostoucímu tlaku. Firma oznámila slabší než očekávané výsledky, když její jádrový provozní zisk klesl o 12 procent na 4,9 miliardy dolarů, čímž zaostal za odhady analytiků. Tržby se zároveň snížily o jedno procento, což představuje první pokles za téměř dva roky, uvádí agentura Bloomberg.

Za horšími čísly stojí mimo jiné sílící konkurence generických léků, která zasáhla některé klíčové produkty společnosti. Významnou výzvou je také takzvaný patentový útes – období, kdy Novartis přichází o exkluzivitu na své zavedené léky včetně srdečního přípravku Entresto.

Sázka na akvizice

Generální ředitel Vas Narasimhan reaguje sázkou na růst prostřednictvím akvizic. Klíčovým krokem se stalo převzetí Avidity Biosciences až za 12 miliard dolarů, největší akvizice společnosti za více než dekádu. Novartis od akvizice očekává průlom v nové technologii cíleného doručování léků do svalových buněk, ze které by mohly vzejít budoucí miliardové léky.

Navzdory aktuálním tlakům si akcie Novartisu letos připisují přes čtyři procenta, zatímco konkurenční Roche Holding ztrácí.

Součástí obranné i růstové strategie je také masivní posilování výroby ve Spojených státech. Novartis plánuje vybudovat sedm nových závodů v rámci investičního programu za 23 miliard dolarů. Krok má pomoci posílit domácí výrobu a omezit rizika spojená s možným celním tlakem administrativy Donalda Trumpa.

Výsledky tak ukazují, že Novartis vstupuje do rozhodující fáze transformace. Firma hledá nové motory růstu právě ve chvíli, kdy její tradiční pilíře čelí sílícímu tlaku trhu.

Kardiochirurg Miloš Táborský

Jak se dožít vyššího věku ve zdraví? Kardiolog Táborský má překvapivě jednoduchou odpověď

Zdraví se nedá outsourcovat ani koupit v longevity programu. Podle kardiologa Miloše Táborského rozhodují o délce života ve zdraví překvapivě „běžné“ věci: spánek, pohyb, strava a prevence. V rozhovoru vysvětluje, proč Češi stárnou nemocní a proč většina longevity trendů míří vedle.

Přečíst článek

Češi tloustnou. A s léčbou obezity otálejí

Česko tloustne a problém se stále častěji týká i dětí. Lékaři varují před zdravotními riziky. Přesto lidé s léčbou často otálejí. Třetina ani neví, komu si říct o pomoc.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Ukrajina kritizuje Izrael. Doplula tam další ruská loď s „ukradeným obilím“

Ukrajina protestuje proti ruským lodím s ukradeným obilím v Izraeli
ČTK
 nst
nst

Napětí mezi Ukrajinou a Izraelem zesílilo kvůli dodávkám obilí, které Kyjev označuje za ukradené z okupovaných ukrajinských území. Ukrajina si předvolala izraelského velvyslance a předala mu protestní nótu poté, co do přístavu Haifa doplula už další ruská loď s nákladem, který podle Kyjeva pochází z okupovaných oblastí.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha upozornil, že obchod s ukradeným obilím nesmí podkopávat přátelské vztahy mezi oběma zeměmi. Kritizoval také podle něj nedostatečnou reakci Izraele už v případě předchozí lodi.

„Ukradené zboží“

„Je těžké pochopit, že Izrael adekvátně nereagoval na legitimní požadavek Ukrajiny ohledně předchozí lodi, která do Haify doplula s ukradeným zbožím. Teď další taková loď doplula do Haify,“ uvedl Sybiha na sociální síti. Současně varoval Izrael před přijímáním takového zboží a poškozováním vzájemných vztahů.

Minulý týden dorazila do Haify loď Abinsk s nákladem pšenice, kterou podle Ukrajiny Rusko nejspíš odvezlo z okupovaného území. Přestože Kyjev na nelegální původ nákladu upozorňoval, izraelské úřady povolily obilí vyložit.

Německý kancléř Friedrich Merz a americký prezident Donald Trump

Německý kancléř Merz se vysmál Trumpovi. Írán prý ponižuje celý americký národ

Měla to být rychlá a devastující válka, která položí Írán na lopatky. Realita je ale po dvou měsících odlišná. A německý kancléř Friedrich Merz označil situaci pro USA za ponižující. „Z předchozích válek, včetně operací vedených Spojenými státy v Afghánistánu či Iráku, vidíme, že hlavním problémem často bývá to, jak tyto konflikty ukončit,“ uvedl Merz.

Přečíst článek

Kde končí ukradené obilí?

Ukrajina následně Izrael oficiálně požádala o mezinárodní právní pomoc, aby náklad zabavil a zabránil legalizaci výnosů z ukradeného zboží. Mezitím ale do Haify dorazila další loď s obdobným nákladem.

Podle ukrajinské rozvědky Rusko loni vyvezlo z okupovaných území zhruba dva miliony tun obilí. Podle Kyjeva skončilo mimo jiné v Egyptě, Bangladéši, Libanonu, Turecku či Sýrii.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Vláda míří se schodkem pod 190 miliard. Ve hře je tvrdý fiskální test

Ministryně financí Alena Schillerová a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (oba ANO)
ČTK
Ivana Pečinková

Vláda si stanovila ambiciózní cíl: v příštím roce stlačit schodek státního rozpočtu pod 190 miliard korun. Znamenalo by to meziročně snížit deficit o 154 miliard korun – a právě to podle expertů představuje mimořádně náročný úkol.

Kabinet v pondělí odsouhlasil Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí ČR na léta 2027 až 2029, kterou předložila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová.

Klíčovým obsahem materiálu jsou výdajové rámce, tedy limity, kolik mohou veřejné instituce v daných letech utratit na „standardních“ výdajích. Podle materiálu by v příštím roce neměly tyto výdaje přesáhnout 2 419 miliard korun, což při předpokládaných celkových příjmech 2 234,4 miliardy znamená schodek zhruba 185 miliard korun. Jak upozorňuje předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl, po započtení všech vlivů by měl deficit být pod 190 miliardami, přičemž do této částky by se měly vejít i mimořádné výdaje na dostavbu jaderných bloků v Dukovanech ve výši 34 miliard.

V letošním roce má ale deficit státního rozpočtu dosáhnout 310 miliard. To znamená, že aby vláda v roce 2027 dostála zákonu o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, musela by se se schodkem vejít pod 156 miliard, čili z roku na rok snížit deficit o 154 miliard korun.

Pro rok 2028 si vláda naplánovala maximální výdaje 2 419 miliard a deficit zhruba 167 miliard. Pro rok 2029 by veřejné instituce neměly dohromady utratit více než 2 689 miliard a dostat veřejné finance do deficitu ve výši 191 miliard.

Výdajové rámce

Výdajové rámce jsou vypočteny na základě strukturálního salda, tedy rozdílu mezi příjmy a „standardními“ výdaji státního rozpočtu, tedy výdaji očištěnými o vliv hospodářského cyklu a jednorázová či přechodná opatření. To mohou být třeba neočekávané výdaje na zmírnění důsledků významného zhoršení ekonomického vývoje, bezpečnostní situace, na řešení škod po povodních a podobně.

Maximální výši strukturálního salda ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP) určuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Pro loňský rok mělo saldo dosáhnout maximálně 2,25 procenta HDP, podle dostupných dat Českého statistického úřadu by mělo saldo skončit na hodnotě 2,2 procenta.

Letos má být strukturální deficit pod 1,75 procenta HDP, tedy pod zmíněnými 190 miliardami korun. Plán je ale zmíněných 310 miliard. „Logika pravidel rozpočtové odpovědnosti je v tom, že každý rok musejí jít deficity dolů. My jsme ale v roce 2026 nešli dolů, na rozdíl od let 2024 a 2025, nýbrž nahoru. A na rok 2027 se vláda bez další konsolidace do těch pravidel už vůbec nemůže vejít. Musela by buď někde výrazněji zvýšit příjmy, anebo výrazněji snižovat výdaje,“ říká šéf NRR Hampl. „To je to, co stále opakujeme: státní rozpočet roku 2027 bude bez významné konsolidace výdajů obtížně sestavitelný,“ podtrhuje.

Dodává, že v roce 2024 činilo záporné strukturální saldo rozpočtu 2,75 procenta HDP. Po přijetí konsolidačního balíčku se snížilo a za rok 2025 skončilo mírně lépe, než předepisoval zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, což byla hodnota 2,25 procenta. „V letošním roce mělo podle oněch pravidel dojít k další konsolidaci, saldo se mělo snížit na 1,75 procenta. Ale to nenastalo. A kdyby ono pravidlo mělo platit příští rok, pak by musel strukturální deficit klesnout aspoň na 1,25 procenta. A v roce 2028 a 2029 by deficit musel být pod jedním procentem,“ podotýká Hampl.

Mojmír Hampl

Mojmír Hampl: Rozpočet pro rok 2027 je v rámci pravidel fakticky nesestavitelný

Za covidu jsme si poprvé vyzkoušeli, že můžeme jet na půl plynu a pořád dostávat plnou odměnu. Nechat něco platit jiné je strašně svůdné a může to v nás převážit, říká v rozhovoru pro newstream.cz předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl.

Přečíst článek

Limity ještě podle starých pravidel

Výdajové rámce vycházejí ze zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Poslaneckou sněmovnou v současnosti prochází novela tohoto zákona, která je částečně z dílny vlády a reaguje na změnu unijních fiskálních pravidel, část přidaly poslanecké návrhy ve druhém čtení. Výsledná předloha míří do třetího čtení.

V pondělí schválená rozpočtová strategie je tak připravena ještě v souladu s doposud platným zněním zákona. Ten pro letošní rok určuje coby maximální saldo 1,75 procenta hrubého domácího produktu, pro příští rok 1,25 procenta a pro roky 2028 a 2029 pak rovné jedno procento HDP. Jak upozorňuje zmíněná strategie, výdajové rámce tak mohou být po schválení novely upraveny.

Úprava je však možná i bez novely, pokud dojde ke změně některých rámcových podmínek. „Výdajové rámce lze v průběhu přípravy státního rozpočtu aktualizovat, ovšem pouze o novou makroekonomickou prognózu a na ni navazující prognózu příjmů státního rozpočtu a státních fondů, příjmů z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů či o opatření nezbytná k pokrytí výjimečných událostí, jako je nouzový stav, stav ohrožení státu nebo rozsáhlá živelní pohroma,“ připomíná schválený vládní materiál možnost překročení či změny výdajových limitů.

Výdajový rámec pro následující tři roky je postaven na prognóze makroekonomického vývoje a příjmů veřejných institucí, které byly 16. dubna 2026 odsouhlaseny Výborem pro rozpočtové prognózy.

Související