Průběh žní byl nejpomalejší za posledních 15 let. Vzhledem k počasí hrozilo, že obiloviny nebudou dosahovat dostatečné kvality, což se naštěstí nepotvrdilo.
Většina zemí na naší zeměkouli usiluje o potravinovou soběstačnost a v současnosti se toto téma stává pro mnoho zemí naprostou prioritou, upozorňuje pro server Export.cz Karolína Bartošová z ministerstva zemědělství. Obavy o nedostatek potravin umocňují válečné konflikty. Ruská agrese na Ukrajině narušila dodávky obilí do rozvojového světa. Nabídka tuzemských exportérů míří právě k potřebám rozvoje agrárního sektoru, který musí produkci potravin zajistit.
Ztráty ukrajinského sektoru obilovin a olejnin by v letošním roce mohly přesáhnout 3,2 miliardy dolarů (74,6 miliardy korun). Důvodem jsou vysoké náklady na logistiku a také nárůst cen pohonných hmot a hnojiv. Hrozí také, že vysoké ceny způsobí snížení osevních ploch v příštím a následujících letech. Uvedly to podle agentury Reuters ukrajinské zemědělské svazy. Ukrajina je jedním z předních světových producentů a vývozců potravin a její agrární sektor je tradičně ziskový.
Svět kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů bojující s cenami obilí a potravin si může opět na chvíli oddychnout. Z Čornomorsku vyplula druhá loď s obilím, a opět mimo dosavadní obilnou cestu blokováno Ruskem.
Z ukrajinského námořního přístavu Čornomorsk poprvé od krachu obilných dohod letos v červenci vyplula loď s obilím. Oznámil to místopředseda ukrajinské vlády Oleksandr Kubrakov. Podle agentury Reuters jde o test schopnosti Ukrajiny znovuotevřít námořní cesty v době, kdy se Rusko snaží obnovit faktickou blokádu země.
Kyjev podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. S odvoláním na prohlášení ukrajinského ministerstva pro ekonomiku a obchod o tom informovala agentura Reuters. Embargo trojici středoevropských zemí, ale i Rumunsku a Bulharsku povolila zavést letos v květnu Evropská komise, zákaz ale skončil minulý pátek.
Rusko překonalo sankce a v rekordním množství zaplavuje světový trh pšenicí. Její cena se tak ve světě prudce propadá, navzdory omezení vývozu z Ukrajiny, takže Rusko hledá způsob, jak ji zase zvýšit.
Evropská komise neprodlouží zákaz dovozu ukrajinského obilí do unijních zemí sousedících s Ukrajinou. Komise uvedla, že díky práci příslušné koordinační platformy a dočasným opatřením zavedeným v květnu zmizela narušení trhu v pěti členských státech EU, které zákaz uplatňují. Embargo vyprší o půlnoci, ale Maďarsko, Polsko a Slovensko již daly najevo odhodlání jednostranně v omezení dovozu pokračovat.
Letošní sklizeň podle dat Agrární komory ČR dosáhla 7,47 miliony tun základních obilovin, tedy pšenice, žita, ječmene, ovsa a triticale. Oproti loňsku je to o 1,3 procenta méně. Vyplývá to z informací komoditní rady pro obiloviny komory z tohoto týdne. Žně se oproti loňsku zpozdily, ale prakticky jsou teď u konce, sklizeno je 99 procent ploch. Průměrný výnos dosáhl šesti tun na hektar, loni to bylo 5,83 tuny.
Skladovací kapacity v přístavech na jihu Ruska jsou po dvou velkých sklizních přeplněny obilím navzdory rekordnímu vývozu v minulém měsíci. Znamená to, že jakákoliv eskalace vojenské konfrontace v klíčové oblasti Černého moře by mohla mít dominový efekt a připravit svět o velké množství plodin, na které spoléhá, upozornila agentura Bloomberg. „Rusko začíná mít problémy s ukradeným ukrajinským obilím," okomentovala situaci ukrajinská agentura Unian.
Letní vítr roznášel pach spáleného obilí po jihoukrajinské stepi, pryč od zbytků tří ruských řízených střel, které zasáhly nenápadné kovové hangáry. Bosí a do půli těla svlečení muži s patami zčernalými od popela metli nespálené obilí na hromady a čekali na nakladač, jehož řidič obratně objížděl pokroucené kusy kovu i raket navzdory rozbitému čelnímu sklu. Doufali, že se jim podaří předběhnout příští déšť a zachránit zbytky úrody. Podobnou situaci letos zažívají desítky ukrajinských zemědělců, napsala agentura AP.
Federální soudní porota v Kalifornii rozhodla, že americký technologický gigant Apple musí zaplatit 634 milionů dolarů (přes 1️⃣3️⃣ miliard korun) firmě Masimo za porušení jejího patentu na technologii pro měření hladiny kyslíku v krvi. Apple však s rozhodnutím nesouhlasí a hodlá se odvolat, informuje agentura Reuters.
Libanon předloží Radě bezpečnosti OSN ☝ stížnost na Izrael kvůli výstavbě betonové zdi u libanonské jižní hranice, která překračuje takzvanou modrou linii. Oznámil to podle agentury Reuters úřad libanonského prezidenta. Modrá linie je demarkační čára, která od roku 2000 odděluje území Izraele a Libanonu a je kontrolována mírovými jednotkami OSN.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj oznámil rozsáhlé personální změny v energetických podnicích Ukrajiny. Sektor se potýká s korupčním skandálem, v jehož důsledku odstoupili dva ministři.
Americký internetový gigant Google hodlá investovat 4️⃣0️⃣ miliard dolarů (přes 830 miliard korun) do výstavby tří nových datových center v Texasu. Oznámila to firma. Pokračuje tak ve snaze o rozšiřování infrastruktury potřebné pro umělou inteligenci, napsala agentura Reuters.
Saský premiér 👨 Michael Kretschmer uvedl, že Německo by po případném uzavření příměří na Ukrajině mělo znovu začít dovážet energetické suroviny z Ruska. Informovala o tom dnes agentura DPA.
Rakev se zesnulým kardinálem 👴 Dominikem Dukou byla dnes po církevních obřadech uložena do arcibiskupské hrobky v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Pohřební průvod po obřadu provázelo zvonění zvonů. Přihlížely stovky lidí. Duka zemřel 4. listopadu, bylo mu 82 let.
Islám se v evropském prostoru za poslední dvě dekády stal ☝ výrazným politickým tématem. Odborníci připomínají, že muslimské komunity nejsou jednotným celkem a reálné bezpečnostní hrozby představuje malá část věřících. Podle expertů zásadní roli ve způsobu, jak evropské společnosti islám vnímají, hrají média i historické zkušenosti jednotlivých států.
