Do ukrajinských černomořských přístavů za rok fungování Kyjevem provozovaného námořního koridoru vplulo více než 2300 lodí, které ze země vyvezly na 44 milionů tun obilnin, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Ministr zemědělství Taras Vysockyj sdělil, že ruské útoky na přístavní infrastrukturu způsobily za totéž období Ukrajině škody za půl miliardy dolarů (přes 11 miliard korun).
Ztráty ukrajinského sektoru obilovin a olejnin by v letošním roce mohly přesáhnout 3,2 miliardy dolarů (74,6 miliardy korun). Důvodem jsou vysoké náklady na logistiku a také nárůst cen pohonných hmot a hnojiv. Hrozí také, že vysoké ceny způsobí snížení osevních ploch v příštím a následujících letech. Uvedly to podle agentury Reuters ukrajinské zemědělské svazy. Ukrajina je jedním z předních světových producentů a vývozců potravin a její agrární sektor je tradičně ziskový.
Svět kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů bojující s cenami obilí a potravin si může opět na chvíli oddychnout. Z Čornomorsku vyplula druhá loď s obilím, a opět mimo dosavadní obilnou cestu blokováno Ruskem.
Z ukrajinského námořního přístavu Čornomorsk poprvé od krachu obilných dohod letos v červenci vyplula loď s obilím. Oznámil to místopředseda ukrajinské vlády Oleksandr Kubrakov. Podle agentury Reuters jde o test schopnosti Ukrajiny znovuotevřít námořní cesty v době, kdy se Rusko snaží obnovit faktickou blokádu země.
Kyjev podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. S odvoláním na prohlášení ukrajinského ministerstva pro ekonomiku a obchod o tom informovala agentura Reuters. Embargo trojici středoevropských zemí, ale i Rumunsku a Bulharsku povolila zavést letos v květnu Evropská komise, zákaz ale skončil minulý pátek.
Rusko překonalo sankce a v rekordním množství zaplavuje světový trh pšenicí. Její cena se tak ve světě prudce propadá, navzdory omezení vývozu z Ukrajiny, takže Rusko hledá způsob, jak ji zase zvýšit.
Evropská komise neprodlouží zákaz dovozu ukrajinského obilí do unijních zemí sousedících s Ukrajinou. Komise uvedla, že díky práci příslušné koordinační platformy a dočasným opatřením zavedeným v květnu zmizela narušení trhu v pěti členských státech EU, které zákaz uplatňují. Embargo vyprší o půlnoci, ale Maďarsko, Polsko a Slovensko již daly najevo odhodlání jednostranně v omezení dovozu pokračovat.
Letošní sklizeň podle dat Agrární komory ČR dosáhla 7,47 miliony tun základních obilovin, tedy pšenice, žita, ječmene, ovsa a triticale. Oproti loňsku je to o 1,3 procenta méně. Vyplývá to z informací komoditní rady pro obiloviny komory z tohoto týdne. Žně se oproti loňsku zpozdily, ale prakticky jsou teď u konce, sklizeno je 99 procent ploch. Průměrný výnos dosáhl šesti tun na hektar, loni to bylo 5,83 tuny.
Skladovací kapacity v přístavech na jihu Ruska jsou po dvou velkých sklizních přeplněny obilím navzdory rekordnímu vývozu v minulém měsíci. Znamená to, že jakákoliv eskalace vojenské konfrontace v klíčové oblasti Černého moře by mohla mít dominový efekt a připravit svět o velké množství plodin, na které spoléhá, upozornila agentura Bloomberg. „Rusko začíná mít problémy s ukradeným ukrajinským obilím," okomentovala situaci ukrajinská agentura Unian.
Letní vítr roznášel pach spáleného obilí po jihoukrajinské stepi, pryč od zbytků tří ruských řízených střel, které zasáhly nenápadné kovové hangáry. Bosí a do půli těla svlečení muži s patami zčernalými od popela metli nespálené obilí na hromady a čekali na nakladač, jehož řidič obratně objížděl pokroucené kusy kovu i raket navzdory rozbitému čelnímu sklu. Doufali, že se jim podaří předběhnout příští déšť a zachránit zbytky úrody. Podobnou situaci letos zažívají desítky ukrajinských zemědělců, napsala agentura AP.
Česká republika by měla stejně jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko zavést embargo na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny. Uvedl to prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. ČR spolu s Německem nebo Francií po úterním jednání v Bruselu možné prodloužení embarga, které zatím platí do 15. září, kritizovala. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) není dlouhodobě udržitelné a prospěšné, aby se unijní země dělily na různé kategorie podle možnosti dovozu zboží z Ukrajiny.
