Průběh žní byl nejpomalejší za posledních 15 let. Vzhledem k počasí hrozilo, že obiloviny nebudou dosahovat dostatečné kvality, což se naštěstí nepotvrdilo.
Většina zemí na naší zeměkouli usiluje o potravinovou soběstačnost a v současnosti se toto téma stává pro mnoho zemí naprostou prioritou, upozorňuje pro server Export.cz Karolína Bartošová z ministerstva zemědělství. Obavy o nedostatek potravin umocňují válečné konflikty. Ruská agrese na Ukrajině narušila dodávky obilí do rozvojového světa. Nabídka tuzemských exportérů míří právě k potřebám rozvoje agrárního sektoru, který musí produkci potravin zajistit.
Ztráty ukrajinského sektoru obilovin a olejnin by v letošním roce mohly přesáhnout 3,2 miliardy dolarů (74,6 miliardy korun). Důvodem jsou vysoké náklady na logistiku a také nárůst cen pohonných hmot a hnojiv. Hrozí také, že vysoké ceny způsobí snížení osevních ploch v příštím a následujících letech. Uvedly to podle agentury Reuters ukrajinské zemědělské svazy. Ukrajina je jedním z předních světových producentů a vývozců potravin a její agrární sektor je tradičně ziskový.
Svět kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů bojující s cenami obilí a potravin si může opět na chvíli oddychnout. Z Čornomorsku vyplula druhá loď s obilím, a opět mimo dosavadní obilnou cestu blokováno Ruskem.
Z ukrajinského námořního přístavu Čornomorsk poprvé od krachu obilných dohod letos v červenci vyplula loď s obilím. Oznámil to místopředseda ukrajinské vlády Oleksandr Kubrakov. Podle agentury Reuters jde o test schopnosti Ukrajiny znovuotevřít námořní cesty v době, kdy se Rusko snaží obnovit faktickou blokádu země.
Kyjev podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. S odvoláním na prohlášení ukrajinského ministerstva pro ekonomiku a obchod o tom informovala agentura Reuters. Embargo trojici středoevropských zemí, ale i Rumunsku a Bulharsku povolila zavést letos v květnu Evropská komise, zákaz ale skončil minulý pátek.
Rusko překonalo sankce a v rekordním množství zaplavuje světový trh pšenicí. Její cena se tak ve světě prudce propadá, navzdory omezení vývozu z Ukrajiny, takže Rusko hledá způsob, jak ji zase zvýšit.
Evropská komise neprodlouží zákaz dovozu ukrajinského obilí do unijních zemí sousedících s Ukrajinou. Komise uvedla, že díky práci příslušné koordinační platformy a dočasným opatřením zavedeným v květnu zmizela narušení trhu v pěti členských státech EU, které zákaz uplatňují. Embargo vyprší o půlnoci, ale Maďarsko, Polsko a Slovensko již daly najevo odhodlání jednostranně v omezení dovozu pokračovat.
Letošní sklizeň podle dat Agrární komory ČR dosáhla 7,47 miliony tun základních obilovin, tedy pšenice, žita, ječmene, ovsa a triticale. Oproti loňsku je to o 1,3 procenta méně. Vyplývá to z informací komoditní rady pro obiloviny komory z tohoto týdne. Žně se oproti loňsku zpozdily, ale prakticky jsou teď u konce, sklizeno je 99 procent ploch. Průměrný výnos dosáhl šesti tun na hektar, loni to bylo 5,83 tuny.
Skladovací kapacity v přístavech na jihu Ruska jsou po dvou velkých sklizních přeplněny obilím navzdory rekordnímu vývozu v minulém měsíci. Znamená to, že jakákoliv eskalace vojenské konfrontace v klíčové oblasti Černého moře by mohla mít dominový efekt a připravit svět o velké množství plodin, na které spoléhá, upozornila agentura Bloomberg. „Rusko začíná mít problémy s ukradeným ukrajinským obilím," okomentovala situaci ukrajinská agentura Unian.
Letní vítr roznášel pach spáleného obilí po jihoukrajinské stepi, pryč od zbytků tří ruských řízených střel, které zasáhly nenápadné kovové hangáry. Bosí a do půli těla svlečení muži s patami zčernalými od popela metli nespálené obilí na hromady a čekali na nakladač, jehož řidič obratně objížděl pokroucené kusy kovu i raket navzdory rozbitému čelnímu sklu. Doufali, že se jim podaří předběhnout příští déšť a zachránit zbytky úrody. Podobnou situaci letos zažívají desítky ukrajinských zemědělců, napsala agentura AP.
V pákistánském Islámábádu odpoledne začaly trojstranné mírové🕊️ rozhovory mezi Íránem, Spojenými státy a Pákistánem. S odvoláním na zdroje a média to napsaly agentury Reuters a AFP. Íránská a americká delegace dopoledne samostatně jednaly s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem, který zprostředkoval příměří mezi USA a Íránem. To začalo platit v noci na středu a má trvat dva týdny.
Rusko a Ukrajina si vyměnily po 175 zajatých vojácích a sedmi civilistech z každé strany, oznámilo ruské ministerstvo obrany. O výměně vzápětí informoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezi osvobozenými jsou i ranění. Většina z Ukrajinců byla v zajetí od roku 2022, kdy Rusko invazí svých vojsk do sousední země rozpoutalo válku, pokračující pátým rokem.
Spojené státy souhlasily s uvolněním zmrazených íránských aktiv uložených v Kataru a dalších zahraničních bankách. S odvoláním na vysokého íránského představitele to napsala agentura Reuters. USA to zatím nepotvrdily. Stejný íránský zdroj Reuters řekl, že krok má přímou souvislost se zajištěním bezpečné plavby Hormuzskou úžinou.
Během noci na neděli se do Česka bude ve vyšších vrstvách atmosféry dostávat saharský prach, vydrží minimálně do začátku příštího týdne. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav. Jemný písek z Afriky se bude vyskytovat ve výškách od tří do pěti kilometrů nad zemí, neměl by proto ovlivnit kvalitu ovzduší. Způsobí jen to, že obloha nebude tak modrá a v dešti se může dostat prach výjimečně i na zem.
