Jak se dožít vyššího věku ve zdraví? Kardiolog Táborský má překvapivě jednoduchou odpověď
Zdraví se nedá outsourcovat ani koupit v longevity programu. Podle kardiologa Miloše Táborského rozhodují o délce života ve zdraví překvapivě „běžné“ věci: spánek, pohyb, strava a prevence. V rozhovoru vysvětluje, proč Češi stárnou nemocní a proč většina longevity trendů míří vedle.
Je káva opravdu zdravá?
Musíme být seriózní. Existují kvalitní studie, které ukazují, že až čtyři kávy denně mohou být v pořádku. Samozřejmě záleží i na typu kávy. Ideální je klasické espresso, malé, neslazené, bez mléka. Nepít rozpustnou kávu, nepřehánět to a nepřidávat do toho zbytečně cukr. Podobně jako u kávy ale obecně platí, že klíčová je míra, kontext a dlouhodobý přístup. A to nás přivádí k širšímu tématu, dlouhověkosti.
Co si vlastně jako lékař představujete pod pojmem longevity?
Je potřeba hned na začátku odlišit dva koncepty. Jeden je komerční longevity, který já nemám rád, protože různé kliniky nabízejí longevity programy, ale často to není postavené na vědeckých důkazech ani na skutečném prospěchu pacienta. Je to spíš tahání peněz. A pak je longevity koncept založený na znalostech a současných možnostech medicíny. Ten je oprávněný. Longevity znamená délku života, ale hlavně délku života ve zdraví a kvalitě. Nejde o to být na světě co nejdéle za každou cenu. Smyslem je, aby člověk žil co nejdéle aktivně, soběstačně a s dobrou kvalitou života.
Jaké preventivní screeningy mají lidé v Česku k dispozici a proč je důležité je nepodceňovat? Prvním hostem nového podcastu Kód: Longevity byl šéf Národního screeningového centra Karel Hejduk. Vysvětlil, jak screeningové programy fungují, kolik lidí je skutečně využívá a proč mohou včasná vyšetření zachraňovat životy.
Screening může zachránit tisíce životů. Přesto ho polovina Čechů stále nevyužívá, říká Karel Hejduk
Enjoy
V čem spočívá hlavní problém zdravotního stavu české populace?
Že do vyššího věku vstupujeme nemocní příliš brzy. Když vezmeme třeba věk odchodu do důchodu kolem 65 let, tak u nás lidé často odcházejí už s jednou, dvěma i třemi diagnózami a také s léky. To je velký rozdíl oproti zemím, kde je prevence dlouhodobě důslednější a zásadní choroby přicházejí později. U nás prevence existovala, ale často spíš formálně. Nebyla úplně kompletní a regionálně byly velké rozdíly v tom, jak ji kdo dělá. Teď se to naštěstí začíná měnit.
Pomáhají nové preventivní prohlídky lidem být zdravější?
Ano. Dnes už je jasněji dané, jak mají preventivní prohlídky vypadat a co všechno se má sledovat. Důležité je, že už při přechodu od dětského lékaře do péče praktika v 18 letech by mělo proběhnout komplexní vyšetření včetně EKG a širší laboratoře. Cílem je co nejdřív poznat, jak je pacient rizikový, co má v rodinné anamnéze a jaká rizika je potřeba dlouhodobě sledovat.
S jakými diagnózami se Češi nejčastěji potýkají?
Nejčastější kardiovaskulární diagnózou je vysoký krevní tlak. Pak je to cukrovka a srdeční selhání. Vedle toho sem patří i metabolické problémy, například ztučnělá játra. Česká populace je zatížena kardiometabolickými a onkologickými nemocemi. To jsou hlavní příčiny nemocnosti i úmrtnosti. Jsou to diagnózy, se kterými jsme se v Česku tak trochu naučili žít. Jenže právě to je problém. Ty nemoci je potřeba zachytit včas a správně léčit, aby nedošlo k orgánovému poškození, poškození ledvin, srdce nebo dalších systémů.
Jak velkou část dlouhověkosti máme skutečně pod kontrolou?
Poměrně velkou. Samozřejmě existuje genetická složka, kterou si každý neseme a kterou příliš ovlivnit neumíme. Ale vedle toho je tu obrovská oblast, kterou pod kontrolou máme: prevence, životní styl, včasná léčba rizikových faktorů. Zdraví by se mělo budovat už od dětství. Rodiče by měli děti vést k tomu, že zdraví je hodnota, že je potřeba chodit na prevenci, znát rodinnou anamnézu, přemýšlet o pohybu, jídle, spánku. A vedle toho se medicína posouvá i dál. Už existují první genetické intervence, kdy jsme u vybraných pacientů schopni zasáhnout do genů, které vedou třeba k nadprodukci cholesterolu. To je zatím začátek, není to něco pro běžnou praxi, ale ten směr je zřejmý.
Moderní medicína umí prodloužit život, ale kvalitu stáří ovlivňují jiné věci. Každodenní návyky, vztahy a prostředí, ve kterém žijeme. Lékaři a odborníci na zdraví v diskusi společnosti Care Connect a mediálního domu Newstream, kterou moderoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza říkají, že bez změny životního stylu nás žádná pilulka nezachrání a že o zdraví v sedmdesáti se rozhoduje už v dětství.
Dlouhověkost se nerodí v laboratoři. Začíná v nákupním košíku, v dětství a v hlavě, říkají odborníci
Enjoy
Jak se má laik vyznat v dnešní nabídce longevity klinik a programů?
Byl bych opatrný. Dnes řada klinik, často původně zaměřených na estetickou medicínu, nabízí klientům i longevity programy. Jenže často je to založené na prodeji doplňků, různých procedur a marketingu, ne na seriózní medicíně. Jiná situace by byla, kdyby tam byl zkušený lékař, který s člověkem probere rodinnou anamnézu, jeho rizika, léky, laboratorní výsledky a nastaví mu skutečně individuální preventivní plán. Ale pokud je to jen další produkt vedle botoxu a peelingu, pak bych byl velmi zdrženlivý.
Takže na různé longevity hacky a suplementy nevěříte?
Většina doplňků stravy nemá vědecká data o tom, že by vedla k významnému zlepšení zdraví nebo k prodloužení života. Často je to placebo nebo přechodná věc. Samozřejmě není problém vzít si v zimě vitamin D, vitamin C, zinek a podobně. To je v pořádku. Ale základ zdraví neleží v tabletce. Základem je přirozená strava, zdravý životní styl, pohyb, spánek, zvládání stresu a prevence. To je mnohem důležitější než lesklé krabičky s doplňky.
Jaké faktory nejvíce ovlivňují délku života ve zdraví (longevity)?
Řekl bych, že je to zdravý životní styl postavený na několika pilířích: kvalitní jídlo, dostatek pohybu, dobrý spánek, prevence a zvládání stresu. To je ten seriózní longevity koncept. Lidé dnes často hledají zkratku. Něco, co koupí a co to za ně vyřeší. Ale ono to tak nefunguje. Nejdůležitější věci jsou často ty nejméně atraktivní: pravidelný režim, nepřejídat se, nekouřit, nepřehánět to s alkoholem, hýbat se a chodit na prohlídky.
Jak důležitý je spánek?
Zásadně. Dostatečný spánek je nesmírně důležitý a člověk si může dovolit jen krátké úseky života, kdy spánku málo — typicky třeba krátce po porodu. Jinak by měl spánek být kolem osmi až osmi a půl hodiny denně, byť je to individuální. Neměl by být přerušovaný a velkým problémem je směnný provoz a nepravidelný režim. To se na lidech zdravotně podepisuje.
Češi patří mezi národy, které mají k alkoholu dlouhodobě velmi blízko. Přestože většina lidí ví, že nadměrné pití škodí zdraví, řada zakořeněných představ o alkoholu stále přetrvává. Podle nového výzkumu sociologů z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy například zhruba polovina Čechů věří, že malé množství alkoholu může být dokonce zdraví prospěšné.
Alkohol v těhotenství i pro lepší spánek. Češi stále věří starým mýtům
Enjoy
Jaký skrytý zdravotní dopad má dlouhodobě nekvalitní spánek?
Dlouhodobě nekvalitní spánek má řadu skrytých, ale zásadních dopadů na zdraví. Jedním z nejvýznamnějších je například spánková apnoe, která často zůstává nediagnostikovaná, a přitom výrazně zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Velmi důležitou roli hraje také stres. Pokud je člověk dlouhodobě ve stresu – ať už pracovním, nebo osobním – promítá se to i do spánku. Ten je pak přerušovaný a nedochází k dostatečné regeneraci organismu. Tělo i mozek si totiž během spánku zpracovávají informace a obnovují své funkce. Právě proto je zvládání stresu jedním z klíčových, i když často podceňovaných faktorů prevence. Snadno se o něm mluví, ale v praxi je jeho zvládání pro mnoho lidí náročné.
Jakou roli podle vás mohou hrát chytré technologie, jako jsou hodinky nebo prsteny, při sledování a zlepšování kvality spánku?
Mohou být dobrým sluhou, ale i zlým pánem. V některých oblastech mají medicínský význam, ale rozhodně bych jim nepřisuzoval větší váhu, než mají. U spánku je to často dost pofiderní. Záleží na kvalitě měření i na tom, jak jsou ty přístroje nasazené. Neměli bychom se jimi řídit slepě. Nejdůležitější je pořád hlava a vnímání vlastního těla. Ty technologie nám mohou něco napovědět, ale nesmějí se stát tím, co řídí náš život.
A jak velkou roli hraje hladina cukru v krvi a metabolismus?
To je zásadní. Dnes se mluví o takzvaném kardiometabolickém konceptu. Jakmile se člověk dostane do prediabetu nebo diabetu, je něco špatně. Cukr organismus potřebuje, ale zároveň je potřeba už od dětství snižovat jeho příjem. Učit se nesladit, nepít sladké nápoje, nebrat cukr jako něco normálního v každodenní stravě. A neexistuje zdravější forma cukru v tom smyslu, jak se někdy tvrdí. Ať už je to třtinový nebo jakýkoli jiný, pořád je to cukr. Měl by být výrazně omezený.
Co třeba vegetariánství nebo veganství? Není to extrém?
Každý si to musí nastavit sám, ale pravda je, že jsme obézní národ a masa jíme příliš mnoho. Restrikce masa je pro zdravé stárnutí velmi důležitá. Já pacientům často říkám: zkuste snížit příjem masa, stačí jednou až dvakrát týdně, a více se věnovat zelenině, luštěninám, ořechům. To je pro zdraví výrazně lepší. Smysl může mít i rozumně nastavený intermitentní půst, ne extrémní, ale takový, který pomůže organismu. Jídlo je strašně důležité téma a mělo by být řešené individuálně.
V dalším pokračování seriálu o zdravém životním stylu Biohacking se tentokrát zaměříme na srdce a jak o ně pečovat.
Biohacking: Problémy se srdcem zabijí nejvíc lidí. Jak tomu předcházet
Enjoy
Jaký pohyb má podle vás nejlepší dopad na zdraví?
To, co má bezpečně data, je Nordic Walking. Obyčejná chůze stačí, ale chůze s holemi je ještě lepší. Je to výborná aktivita třeba pro starší pacienty. Nemusí chodit do fitness, nemusí dělat něco, co je proti jejich vůli. Já vždycky říkám: najděte si takovou formu pohybu, která vám dělá radost, vede k vyplavení endorfinů a je vám příjemná.
Je pro dlouhověkost důležitější vytrvalost, nebo síla?
Vytrvalost. Z hlediska dopadu na zdraví je zásadní pravidelné aerobní cvičení. Síla není tím hlavním pilířem, zvlášť u starších pacientů může při nevhodném zatížení vést i ke komplikacím. Pro dlouhodobé zdraví je důležitější pravidelná vytrvalostní aktivita.
Všímáte si nějaké změny u mladé generace?
Ano, a v něčem velmi pozitivní. Mladí lidé dnes často řeší zdraví, stravu, kouření, alkohol a celkový životní styl mnohem víc, než to řešily předchozí generace. To je dobře. Na druhou stranu někdy to jde až do extrému, kdy je všechno strašně kontrolované a výkonově nastavené. Je to generace, která chce vypadat mladě, být zdravá, mít dobré parametry, ukázat okolí výkon. Ale současně se ukazuje, že má někdy problém v oblasti vztahů, zakládání rodiny a podobně. Je to úplně jiný přístup k životu než dřív.
Netýká se longevity jen určité skupiny lidí?
Nemělo by. Samozřejmě vzdělanější lidé ten koncept chápou snadněji, protože je komplexní. Ale mělo by být společenským cílem vysvětlovat prevenci a potřebu léčby i méně vzdělaným lidem. Chodit pravidelně k lékaři, řešit tlak, cukr, cholesterol, kouření, spánek, to není luxus pro elity. To má být základ pro všechny.
Co bude znamenat prodlužování života pro společnost a zdravotnictví?
Obrovskou zátěž, pokud se na to nepřipravíme. Náklady na zdravotnictví rostou exponenciálně. Investice do prevence se nevrátí za rok nebo za pět let, ale v horizontu deseti a více let. Jenže současně víme, že populace stárne, bude přibývat pacientů s demencí, srdečním selháním a dalšími chronickými chorobami. A společnost na to není dost připravená. Chybí dlouhodobá koncepce, jak bude vypadat sociální a zdravotní péče za deset, dvacet, třicet let. Chybí kapacity, návazná péče, domovy pro seniory, regionální infrastruktura. To je velké téma.
Takže co byste poradil člověku, který chce pro svou dlouhověkost udělat něco skutečně smysluplného?
Začít jednoduše a poctivě. Nehledat zázračné pilulky ani drahé longevity programy. Chodit na prevenci, hlídat si tlak, cukr, cholesterol. Omezit cukr. Nepřejídat se. Hýbat se. Spát. Nekouřit. Zvládat stres. A pokud možno jíst přirozenou stravu, ne průmyslově přehlcený jídelníček. Longevity není magie. Je to dlouhodobě dobře vedený životní styl podpořený moderní medicínou.
Miloš Táborský je český profesor kardiologie a přední odborník na srdeční arytmie a kardiostimulaci. Působí ve Fakultní nemocnici Olomouc a na Lékařské fakultě Univerzity Palackého. Ve své práci se zaměřuje na moderní diagnostiku a léčbu poruch srdečního rytmu, aktivně publikuje a podílí se na mezinárodním výzkumu. Zastával také významné funkce v České kardiologické společnosti.
Strava je jedním z hlavních signálů, kterým má organismus možnost vyhodnocovat své prostředí. Sděluje totiž informace o dostupnosti zdrojů, bezpečí prostředí, celkové stabilitě a dlouhodobé udržitelnosti. A z hlediska longevity se sčítá, jaký signál tělo dostává opakovaně, den za dnem, v průběhu let.
Biohacking: Největší fígl longevity? Přestat jíst věci z továrny
Enjoy
Pobyt v lázních si ještě do nedávna většina lidí spojovala hlavně s důchodovým věkem. A často tedy s obdobím, kdy je tělo už vyčerpané a trpí řadou neduhů. Podle balneologů se ale tento přístup mění. Stále více lidí a mladších začíná jezdit do lázní i kvůli zlepšení a prevenci duševní i fyzické kondice. 
REPORTÁŽ: Lázně jen pro důchodce? Omyl. Na dlouhověkosti začínají pracovat i mladí
Enjoy
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
