Apple vyrazil do boje o další zákazníky. Představil svůj doposud nejlevnější notebook, který v základu vyjde na necelých 17 tisíc. MacBook Neo přitom cílí zejména na studenty, kteří se díky studentské slevě, kterou Apple nabízí po celém světě, dostanou na ještě příznivější cenu. Konkurence bude mít problém této taktice čelit.

Apple pokračuje v týdnu předvádění hardwarových novinek. Po úterní prezentaci nejvýkonnějších MacBooků Pro s novými čipy M5 Pro a M5 Max nyní vsadil na úplně jinou cílovou skupinu: na studenty a méně movité klienty, kteří si zatím nemohli počítače s logem jablka dovolit. To má změnit MacBook Neo, jehož cena v základu je necelých 17 tisíc korun. Se studentskou slevou dokonce 14 tisíc.

Podívejte se na nové MacBooky Neo

18 fotografií v galerii

„Čip A18 Pro pomáhá uživatelům MacBooku Neo svižně zvládat každodenní úkoly od procházení webu přes streamování obsahu až po úpravy fotek, posouvat tvůrčí projekty na vyšší level a využívat v aplikacích možnosti pro AI. V porovnání s nejprodávanějším PC počítačem s nejnovějším procesorem Intel Core Ultra 5 je až o 50 procent rychlejší při každodenních úlohách, jako je procházení webu, a až třikrát rychlejší při spouštění AI úloh na zařízení,“ uvádí Apple v tiskové zprávě.

Zároveň by měl mít nový laptop baterii s dostatečnou kapacitou, aby vydržela uživateli celý den. Apple uvádí, že baterie vydrží až 16 hodin provozu.

„Máme velkou radost, že se nám s MacBookem Neo podařilo zpřístupnit uživatelům kouzlo Macu za převratnou cenu,“ říká John Ternus, senior viceprezident Apple pro vývoj hardwaru. „Je od základu navržený jako MacBook dostupnější pro ještě širší skupinu uživatelů,“ dodává Ternus.

Šetrné k životnímu prostředí

MacBook Neo je od základu navržený jako MacBook s nejnižšími emisemi uhlíku. Apple je tak o krok blíž ke splnění svého ambiciózního cíle dosáhnout do roku 2030 uhlíkové neutrality ve všem, co dělá.

Právě představená novinka bude v prodeji od 11. března, momentálně lze nové počítače předobjednávat.

AI vysává paměťový trh. Zdraží mobily, laptopy i auta

Money

Umělá inteligence mění svět – a teď i ceny elektroniky. Výrobci čipů dávají přednost ziskovějším pamětem pro datová centra před těmi do mobilů a počítačů. Výsledkem je prudký růst cen a obavy z nové čipové krize.

ČTK

Přečíst článek

Společnost Telight patří k těm příkladům úspěšného využití univerzitního výzkumu v byznysu. České mikroskopy, které využívají know-how z brněnského VUT, dobývají svět.

Česko patří ke světovým velmocem optické techniky. A hlavní hráči působí v Brně. Právě zde vznikla společnost Tescan, kterou vloni koupila japonská Shimadzu za 850 milionů dolarů.

„Dokazuje to, že tu existují unikátní podmínky, v nichž mohou vznikat a růst firmy, o které se zajímají globální hráči,“ říká Petr Jaroš, CEO výrobce holografických mikroskopů Telight, spin-offu, který se z Tescanu oddělil koncem roku 2019. „Důvodem tehdy bylo, že pro Tescan byla tehdy priorita vývoj prozařovacího elektronového mikroskopu a světelná mikroskopie nedostala dostatečnou pozornost. Vyčleněním samostatné společnosti jsme mohli začít expandovat a komerčně využít patenty mající kořeny ve výzkumu profesora Radima Chmelíka z VUT v Brně, který v této oblasti získal prestižní cenu Wernera von Siemense i Českou hlavu,“ dodává Jaroš.

6 fotografií v galerii

Miliardový trh

Telight vlastní lucemburský fond CLCF SMT zaměřený na vědecké přístroje a optické technologie. V roce 2020 pak Telight koupil francouzskou společnost BioAxial, čímž rozšířil své portfolio o technologii zobrazení v superrozlišení. „Fond je otevřený novým investorům. Chceme financovat expanzi, diagnostické aplikace i vývoj přístrojů s vyšším rozlišením, máme již patenty včetně experimentálního ověření na lokalizaci jednotlivých molekul,“ říká Jaroš. 

Podle něj jsou přitom podobné technologie velmi zajímavou investicí, protože na rozdíl od startupů jde o stabilní byznys, což potvrzuje právě i zmíněná akvizice brněnské firmy globálním hráčem. „Celosvětový trh jenom super-rozlišovacích vědeckých mikroskopů je kolem šesti miliard dolarů. Kdybychom získali jedno procento, znamenalo by to asi 60 milionů dolarů tržeb,“ odhaduje CEO společnosti.

Od mikrovlnky k milionům. Jak rodinné čokoládovny z regionů mění český gastrobyznys

Zprávy z firem

Čokoládu rozpouštěli v mikrovlnce a temperování se učili z YouTube. Dnes nakupují tuny kakaa, zaměstnávají desítky lidí a plánují vlastní čokoládové muzeum. Příběh bruntálské značky Brutal Choco ukazuje, že ambiciózní gastronomický byznys už dávno nevzniká jen v Praze nebo Brně. Spolu s firmami jako Čokoládovna Janek nebo Café Budík potvrzuje nový trend. Prémiová čokoláda se v Česku stále častěji rodí v regionech.

nos

Přečíst článek

Sledovat život buněk

Klíčovým produktem firmy je mikroskop Q-Phase využívající technologii Quantitative Phase Imaging, pomocí kterého mohou vědci a vědkyně sledovat buňky v jejich přirozeném prostředí.

„Normální buňka je téměř průhledná. Když ji obarvíte, vidíte ji dobře, ale chemie může ovlivnit experiment. My místo intenzity světla měříme jeho zpoždění při při průchodu, tedy změnu fáze. Díky tomu zobrazíme rozložení látky v buňce bez zásahu do ní samotné,“ vysvětluje Jaroš hlavní výhody českého výrobku.

Právě schopnost sledovat živé buňky v reálném čase je zásadní pro biomedicínu a vývoj léků. Farmaceutické firmy potřebují dlouhodobě pozorovat, jak se buňky dělí, odumírají, pohybují nebo reagují na léčivo.

„Cílem vědce je pochopit, co se ve vzorku děje. My mu dáváme další mapu. Představte si to jako digitální mapu České republiky. Něco ukazuje turistická mapa, další informace nabízí třeba katastrální mapa. A přesně tak i my nabízíme různé pohledy na vzorky,“ přibližuje šéf Telightu to, co vlastně zákazníkům nabízí pokročilé holografické mikroskopy. I proto o ně mají zájem akademická a výzkumná pracoviště po celém světě, ale také nemocnice či farmaceutické firmy.

Investor Michal Zahradníček: Česká věda má skryté diamanty, které zatím leží ladem

Leaders

Investice do primárního výzkumu jsou složité, ale potenciálně mimořádně ziskové. I tak probíhají zejména na Západě a nikoli ve střední a východní Evropě, říká investor Michal Zahradníček, jehož fond Life BioCEEd se zaměřuje právě na tuto oblast. „Náš fond má nyní půl miliardy, ale když bude potřeba, můžeme si zavolat více finančních prostředků, myslím, že bychom mohli proinvestovat 1,5 až 2 miliardy,“ říká investor.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Nový model se blíží

Firma dnes ke Q-phasu zároveň přidává fluorescenční moduly a dále nabízí super-rozlišovací mikroskopii, která dokáže zobrazit struktury až kolem 90 nanometrů, a má vlastní patenty na technologii schopnou teoreticky jít k rozlišení kolem pěti nanometrů.

„Další výhodou našeho mikroskopu tak je jeho konfigurovatelnost, zákazník si může pořídit přesně to, co potřebuje. Jednotlivé moduly samozřejmě neustále upgradujeme a doplňujeme nejnovějšími technologiemi, čímž prodlužujeme životnost produktu,“ připomíná Petr Jaroš. I tak Telight aktuálně finišuje nový typ, nástupce Q-Phase, který bude kompaktnější než stávající vlajková loď Telightu.

Moderní mikroskopie už není jen optika. Jeden experiment generuje obrovské objemy dat, které je potřeba přenést, zpracovat, analyzovat a uchovávat. I proto Telight pracuje také na uvedení vlastní datové platformy a to jak v oblasti HW, tak SW.

Rony Plesl: Ve sbírce mám i díla studentů. Vlastní skleničky ale ne

Leaders

Patří k nejviditelnějším současným umělcům a mezi synonyma pojmu české sklo. Rony Plesl ale také vyučuje na UMPRUM a to již 17 let a zároveň je sběratelem a podporovatelem umění. „Moje sbírka je už docela velká, a když všechno dobře dopadne, na jaře ji představím v galerii Magnus Art,“ prozrazuje Plesl. Začátek rozhovoru netradičně svedeme právě k umění, protože na zdi v karlínském ateliéru visí jedno překvapivé dílo.

Stanislav Šulc, Michal Nosek

Přečíst článek

Expanzní mapa: Japonsko, Čína, USA

Telight dnes prodává především v Evropě, ale letošní rok má být přelomový v expanzi. Firma už dodala první zařízení do Japonska a Číny.

„V Japonsku máme distributora a první zákazníky, kterým přístroj předvádí. V Číně jsme prodali zařízení univerzitě a očekáváme další poptávku,“ říká Jaroš. 

Dalším cílem je americký trh, který je pro výrobce mikroskopů největším na světě. Zájem firma mapuje i v Izraeli, Spojených arabských emirátech nebo Indii – tedy v regionech, kde rychle roste biotechnologický výzkum.

Česká věda pak podle Jaroše umí světu nabídnout velmi zajímavé technologie, s nimiž by mohly firmy uspět globálně. Častým problémem je ale komercionalizace, schopnost přijít s produktem a dokázat zafinancovat jeho vývoj a prodej.

„Telight může být dobrým příkladem, kdy se to povedlo, protože se propojil akademický výzkum, kapitál a management, a vznikl produkt schopný konkurovat světové nabídce. Česká věda tak nemusí být jen grantovým prostředím, ale může být i průmyslem,“ uzavírá Jaroš.