Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa hrozí Harvardově univerzitě dalšími sankcemi, které jí omezí přístup k federálním fondům, pokud ji vysoká škola neposkytne další údaje o svém přijímacím řízení. Napsaly to agentury AP a AFP. Nejstarší americká univerzita se stala hlavním terčem kampaně Trumpovy administrativy, jejímž cílem je vynutit si změny na univerzitách, které jsou podle šéfa Bílého domu zachváceny antisemitismem a radikálně levicovými ideologiemi.

Ministryně školství Linda McMahonová pohrozila univerzitě „dalšími donucovacími opatřeními“, pokud škola nepředloží záznamy, které dokazují, že při přijímání studentů už nezohledňuje rasu. Americký nejvyšší soud předloni zrušil podporování menšin pod názvem „affirmative action“. Tato praxe zvýhodňovala uchazeče o studium ze znevýhodněných skupin, aby pomohla odstranit diskriminaci marginalizovaných uchazečů v přijímacím řízení a zvýšila rozmanitost. Univerzity po celých USA hlásí od rozhodnutí soudu pokles rasové rozmanitosti.

Ministerstvo školství dále ve svém prohlášení oznámilo, že Harvardu udělilo status „zvýšeného dohledu nad finančními prostředky“ z důvodu „rostoucích obav o jeho finanční situaci“, což tuto vzdělávací a výzkumnou instituci nutí, aby své studenty podporovala sama ze svého rozpočtu a teprve pak žádala vládu o proplacení, píše AP.

Čím se Trump Britům odvděčil za královské přijetí? „Drobky ze stolu v Silicon Valley“, říká bývalý vicepremiér a insider z Mety

Politika

Donaldu Trumpovi se v Británii dostalo královského přijetí. Premiér Keir Starmer se snaží pomocí dobrých vztahů získat pro Brity co nejlepší podmínky. Druhá státní návštěva, kterou kromě Trumpa žádný prezident nedostal, dala premiérovi do ruky hmatatelné výsledky. Přísloví, že není zlatem všechno, co se třpytí, však platí i v tomto případě.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Vedení prestižní vysoké školy na rozhodnutí ministerstva školství podle agentur nijak nereagovalo.

Na začátku měsíce rozhodla federální soudkyně Allison Burroughsová, že Trumpova administrativa postupovala nezákonně, když univerzitě ukončila granty v hodnotě 2,2 miliardy dolarů (46 miliard korun). Soudkyně také stanovila, že americká vláda už nemůže prestižní univerzitě krátit financování výzkumu. Agentura Reuters to tehdy označila za velké právní vítězství pro Harvard. Americký Úřad pro zdraví a lidské služby (HHS) pak v pátek uvolnil 46 milionů dolarů (950 milionů korun) pro univerzitu na výzkum, které jí náležely ze zmražených federálních fondů.

Severní Korea v rámci dohody poslala do Ruska zbraně a vojáky v hodnotě bezmála deset miliard dolarů, tedy přes 206 miliard korun, ale výměnou dostala pouze zlomek. S odvoláním na jihokorejskou pobočku Nadace Friedricha Naumanna to napsala agentura Jonhap. KLDR vojensky pomáhá Rusku, které v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu.

Zpráva nadace uvádí, že mezi KLDR a Ruskem existují známky nerovného partnerství, přestože obě země zintenzivnily svou vojenskou spolupráci. Severní Korea od roku 2023 poskytla zbraně, střelivo a vojáky za 9,8 miliard dolarů (více než 202 miliard korun), což představuje více než třetinu odhadované roční hospodářské produkce země.

Ekonomika v zoufalé situaci

Rusko oproti tomu Koreji poskytlo nejvýše 1,2 miliardy dolarů, což zahrnuje hlavně pomoc v oblasti potravin a ropy nebo darování malého počtu systémů protivzdušné obrany, rušiček GPS a možná i stíhacích letadel. Podle zprávy neexistují důkazy o tom, že Rusko hraje přímou roli v technologické modernizaci KLDR, jejíž ekonomika zůstává v „zoufalé situaci“.

Pavel: Rusko, Čína, KLDR či Írán společně pracují na změně globálního systému

Politika

Cíl pětiprocentních výdajů na obranu je odrazem potřeb, které zejména Evropa po desítky let zanedbávala, řekl český prezident Petr Pavel v debatě na takzvaném NATO Public Foru v Haagu. Mnoho evropských zemí dosud vynakládalo na obranu méně, než bylo potřeba, proto cíle výstavby schopností kontinent plnil z 50 či 60 procent, míní prezident.

ČTK

Přečíst článek

Odhadovaná hodnota vojenské pomoci mezi oběma zeměmi je přibližně poloviční oproti údajům Korejského institutu pro obranné analýzy (KIDA), který dříve odhadoval pomoc Ruska až na 20 miliard dolarů. Zpráva však zdůrazňuje, že rychlý rozvoj vztahů mezi Pchjongjangem a Moskvou naznačuje výrazně vyšší pravděpodobnost pokračování spolupráce i po skončení války na Ukrajině.

KLDR a Rusko loni v červnu podepsaly dohodu o strategickém partnerství, v níž se zavázaly k vzájemné pomoci v případě, že některá ze zemí bude čelit agresi. Severní Korea loni v srpnu vyslala na pomoc do ruské Kurské oblasti, kterou zčásti obsadila ukrajinská armáda, mezi 13 tisíci až 15 tisíci vojáky. Moskvě dodnes také poskytla 1000 ženistů, miliony dělostřeleckých granátů i rakety a raketové systémy dlouhého doletu. KLDR plánuje vyslat dalších 6000 vojáků nebo 5000 armádních stavebních dělníků.

Severokorejský vůdce se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem naposledy setkal 3. září v Pekingu, kde se konala vojenská přehlídka u příležitosti 80 let od konce druhé světové války. Kim tehdy uvedl, že je jeho země ochotna Rusku jakkoli pomoci. Putin naopak poděkoval za posilu v podobě vojáků a pozval Kima na návštěvu Ruska, což vůdce přijal.