Kyberzločinci se v Česku stále častěji dostávají k penězům bez páčidla či zbraně – stačí jim přesvědčivý telefonát, falešná zpráva nebo obrázek vytvořený AI. Banky letos zachytily pokusy o krádeže za deset miliard korun, oběti přesto přišly o 1,9 miliardy.
O peníze nechce přijít nikdo. Jak se ale vyhnout tomu, abyste naletěli kyberpodvodníkům, kteří jsou nejen o několik kroků před vámi, ale zároveň vystupují mile, ochotně radí a „pomáhají“, co máte dělat? Takto však banka ani policie, za které se kyberšmejdi často vydávají, nejednají. Proto jsme se zeptali bankovních expertů, jaká je šance, že vám banka ukradené peníze vrátí, pokud jste platby sami potvrdili, a jak se chránit, abyste se nestali obětí kyberpodvodníků.
Děti často sdílejí citlivé údaje, využívají umělou inteligenci (AI) k podvodům ve škole nebo vytvářejí pornografický obsah, jehož obětí se ale mohou stát i ony samy. Na rizika spojená s bezpečností dětí v kyberprostoru upozornili odborníci na konferenci s názvem Děti, jejich intimita online a AI. Podle nich je klíčová prevence, která by mohla začínat už v předškolním věku, a větší vzdělávání a zapojení rodičů v této problematice.
K veřejné Wi-Fi se dnes lze připojit už téměř všude. Bývá na tramvajové zastávce, v hotelu či restauraci nebo třeba ve škole a na letišti, a to nejen v Česku, ale už i v exotických destinacích. Ne vždy jsou sice tyto sítě nejrychlejší, ale jsou zdarma, a proto se k nim většina lidí připojuje. Jen málokdo přitom podle IT odborníků ví, jak se na takovýchto otevřených připojeních k internetu chovat, aby tím neohrozili vlastní bezpečnost.
Většina Čechů dokáže rozpoznat pokus o kyberpodvod, ukázal průzkum Komerční banky. Přesto zhruba třem milionům z nich stále hrozí, že naletí. A podvodníci nespí – počet útoků od ledna do května letošního roku vzrostl meziročně o 50 procent. Dobrou zprávou ale je, že se zároveň daří více útoků odhalovat – počet včas zastavených pokusů o podvod výrazně stoupl.
„Mami, rozbil se mi telefon, toto je moje nové číslo...“, takové SMS v těchto dnech dostávají do svého mobilu tisíce lidí v Česku. A další lidé dostávají obdobné, bezelstně vyhlížející zprávy na WhatsAppu. To, co mají tyto zprávy společného je, že je rozesílají kyberpodvodníci, kteří chtějí lidi okrást. A podle statistik českých bank není před takovými podvody ušetřena žádná skupina obyvatel. Podvodníci jsou totiž stále důmyslnější a počet podvodů tak každoročně roste. Prohlédněte si ve fotogalerii, jak například vypadají podvodné zprávy a přečtěte si, jak si dávat pozor, aby se vám nic podobného nestalo.
U digitálních platebních platforem existuje nejspíš systémová chyba, která umožňuje kyberpodvodníkům snadněji odcizovat lidem peníze než jinde. Tisícům žalob v cizině kvůli tomu totiž čelí například platební společnost Revolut. V jednom z posledních případů, kdy zmizelo 700 tisíc euro (17,689 milionů korun) dokonce figuruje jako podvodník mladý Čech, píše tisková agentura Bloomberg. Podobné příběhy se ale už prý objevují i v některých menších bankách v Česku.
Každý snad už dnes ví, že si má při nakupování dávat velký pozor na zloděje a v e-shopech na internetové podvodníky. Přesto se obětí podvodníků stává každoročně v předvánočním čase velké množství lidí. Zeptali jsme se proto bank, které podvody jsou při nakupování dnes „nejvíce v kurzu“ a co je třeba si nejvíce ohlídat, abyste si zbytečně nepokazili shánění dárků a nejhezčí svátky roku.
Firmy po celém světě už přišly o miliony dolarů kvůli podvodům označovaným jako deepfakes a odborníci na bezpečnost v kybernetickém prostoru upozorňují, že situace se bude dál zhoršovat. Zločinci totiž čím dál více zneužívají generativní umělou inteligenci (AI), informuje server televize CNBC. Jako deepfake se označuje technologie, která v digitálním prostředí umožňuje podvodníkům vytvářet falešný obsah, například i pozměněním obličeje jiných lidí.
Kyberpodvodům nyní kralují „výhodné investice“ s vidinou rychlého a bezpracného zbohatnutí. Častěji se podle policejních statistik na takové lákadlo chytí muži, kteří jsou ochotni přesvědčivým podvodníkům poslat i stovky tisíc korun. Ženy zase naletí na „záchranné mise" vojáků, lékařů nebo podlehnou „zamilovaným“ cizincům, kteří se údajně ocitli v nesnázích a potřebují poslat peníze na záchranu. Vloni se tak počet útoků meziročně už ztrojnásobil a celkové škody z kyberpodvodů se v Česku vyšplhaly na částku 1,3 miliardy korun. Jediným lékem, který proti kyberpodvodům pomáhá, je vzdělávání a informovanost klientů, řekla výkonná ředitelka České bankovní asociace (ČBA) Monika Zahálková.
Internet se během letošního roku stal zase o něco nebezpečnějším a divočejším místem, alespoň z hlediska růstu kriminality zaměřené na spotřebitele. Zatímco v roce 2021 registrovala policie v kyberprostoru 9,5 tisíce trestných činů, v roce 2022 jich už bylo téměř 19 tisíc a v první polovině roku 2023 přes 10 tisíc. Zároveň roste komplexita a věrohodnost jednotlivých podvodných kampaní. Jedním z hlavních důvodů je rozvoj nástrojů generativní umělé inteligence, které podvodníkům umožňují vytvořit více "kvalitnějších" podvodů za kratší dobu. Oblast podvodů a digitálních útoků zaměřených na obyčejné lidi se bude dynamicky vyvíjet, nastiňuje technologické společnosti ANECT.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
