Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Vyšší mzdy, dražší odvody a zdaněné benefity. Kdo si příští rok polepší a kdo zaplatí tisíce navíc

Peněženka, ilustrační foto
ČTK
 nst
nst

Od začátku roku 2026 čeká zaměstnance, živnostníky i brigádníky řada změn v daních, odvodech i benefitech. Brigádníci si budou moci bez odvodů vydělat víc, OSVČ naopak zasáhne další skokové zvýšení záloh. Novinky přinese i růst minimální mzdy, zaměstnanecké akcie nebo zpřísnění pravidel pro benefity. Přehled změn shrnuje poradenská společnost BDO.

Lidé pracující na dohodu o provedení práce (DPP) si v roce 2026 budou moci vydělat více peněz, aniž by museli odvádět sociální a zdravotní pojištění. Limit se zvyšuje z 11 500 korun na 12 000 korun měsíčně.

„Zatímco v roce 2025 bylo nutné odvody hradit už od příjmu 11 500 korun, v roce 2026 se hranice posouvá na 12 tisíc,“ říká Monika Lodrová, daňová poradkyně a partnerka společnosti BDO.

Změna souvisí s navázáním DPP na průměrnou mzdu. U dohody o pracovní činnosti (DPČ) zůstává limit beze změny na 4 500 korun.

Program nové vlády odhalen. Chce ochránit korunu, krotit Green Deal a zvedat důchody

Rodící se koalice ANO, SPD a Motoristů odeslala na Hrad návrh programového prohlášení. Kabinet slibuje udržet deficit veřejných financí „bezpečně pod 3 % HDP“ či nepřijmout euro. Zásadní změny chystá v sociálním systému, důchodech a na trhu práce. V energetice chce stát posílit kontrolu nad výrobou ve skupině ČEZ a přenést veškeré poplatky na podporované zdroje energie (POZE) na státní rozpočet. Vláda zároveň ohlašuje revizi evropské zelené dohody a odmítá rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu (ETS2).

Přečíst článek

OSVČ čeká rekordní zdražení

Podnikatele a živnostníky naopak čeká další výrazné zvýšení minimálních odvodů. Od ledna 2026 si připlatí zhruba o 1 200 korun měsíčně. Jde o důsledek dříve schváleného růstu vyměřovacího základu. Nová, Babišova vláda ovšem slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které by tak mělo zůstat na 35 procentech průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku roku 2026 nepodaří, a tak bude platit již dříve schválené zvýšení.

„OSVČ s minimálními zálohami zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění dohromady o 1 124 korun měsíčně více, u paušální daně je to 1 268 korun,“ uvádí Petra Pospíšilová, vedoucí daňového oddělení BDO.

Lukáš Kovanda: Stát v příštím roce pořádně naloží podnikatelům s nižšími příjmy

Paušální daň jim podnikatelů a živnostníci, jejichž příjmy v předchozím roce nepřesáhly jeden milion korun, vyskočí o skoro 15 procent, což je bezmála sedminásobek očekávané inflace.

Přečíst článek

Celkové minimální odvody OSVČ s hlavní činností tak v roce 2026 dosáhnou 9 026 korun měsíčně, u paušální daně v prvním pásmu 9 984 korun. Vznikající vláda chce ale odvody do konce března 2026 zase vrátit na úroveň roku 2025. A vybrané navýšení do té doby plánuje živnostníkům a podnikatelům vrátit.

 „OSVČ se mohou přihlásit do režimu paušální daně do 12. ledna 2026, výhodou je jednodušší režim, kdy poplatníci posílají jen jednu částku místo dvou, a ve většině případů nemusí podávat daňové přiznání,“ dodává Pospíšilová.

Vyšší minimální mzda ovlivní daně i bonusy

Minimální mzda vzroste od ledna 2026 o 1 600 korun na 22 400 korun hrubého. Změna se dotkne nejen lidí s minimální mzdou, ale i nároku na daňové bonusy.

„Například pro daňový bonus na dítě musí mít zaměstnanec příjem alespoň poloviny minimální mzdy, tedy nově 11 200 korun měsíčně,“ upozorňuje Lodrová z BDO.

Vyšší minimální mzda zvedne i zdravotní pojištění osob bez zdanitelných příjmů, například studentů nad 26 let. To bude činit 3 024 korun měsíčně.

Příspěvek na penzijko pro rizikové profese

Novinkou je povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění u vybraných rizikových profesí. Zaměstnavatelé budou muset přispívat 4 procenta z vyměřovacího základu na sociální pojištění.

„Podmínkou je alespoň tři směny rizikové práce v měsíci,“ říká Jana Heranová, vedoucí mzdového oddělení BDO. Pokuty za porušení povinností mohou dosáhnout až dvou milionů korun.

Benefity se dočkají zpřísnění

Od roku 2026 se zpřísní pravidla pro daňové osvobození nepeněžních benefitů. Osvobozené budou jen ty, které zaměstnanec dostává nad rámec mzdy.

„Pokud benefity fakticky nahrazují část mzdy, budou se nově danit,“ vysvětluje Lodrová. Stejně se bude nakládat například s ročním bonusem, který má zaměstnanec možnost nechat si vyplatit ve formě „volnočasových“ benefitů. Lze tak očekávat, že někteří zaměstnavatelé budou plán zaměstnaneckých benefitů revidovat.

Novinky u zaměstnaneckých akcií

Změny se týkají i zaměstnaneckých akcií. Nový daňový režim má pomoci startupům a menším firmám, které často nemohou konkurovat vysokými platy, ale mohou nabídnout vlastnický podíl ve společnosti. „Zaměstnanecké akcie tak mohou pomoci náboru nových zaměstnanců a motivovat je k dlouhodobému růstu spolu s firmou,“ říká daňová poradkyně s tím, že nový daňový režim, který si musí zaměstnavatel výslovně zvolit oznámením na finanční úřad a jeho vhodným nastavením, však v současném znění přináší poměrně vysokou míru nejistoty v posouzení splnění podmínek a administrativní zátěže, jako jsou opakované znalecké posudky. Jeho praktická použitelnost je tak zatím s otazníkem. „V některých případech tak může být vhodnější využít existujícího režimu volitelného odkladu zdanění,“ uzavírá Lodrová. 

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Lukáš Kovanda: Stát v příštím roce pořádně naloží podnikatelům s nižšími příjmy

Přečíst článek
Daňová revoluce. Konsolidační balíček přinese největší změny za více než dekádu

Od roku 2024 bude 23% daň z příjmu platit výrazně více lidí než dosud

Přečíst článek

Hypotéka není jen o sazbě. Opočenský radí, jak přemýšlet o bydlení jako o kapitálu

 nst
nst

Získat hypotéku dnes může stát hodně úsilí. Ceny nemovitostí rostou, podmínky jsou přísné. „Klienti většinou řeší hned úrokovou sazbu, ale to má smysl až ve chvíli, kdy je hypotéka prakticky hotová,“ říká úvěrový analytik společnosti OVB Allfinanz Michael Opočenský.

Výsledný produkt je hodně podobný, ale to, jak k získání hypotéky dojde a jaký je to proces pro klienta, se může hodně lišit. 

Bonitu vyhodnocují banky po svém

Pro banku je samozřejmě snazší poskytnout hypotéku člověku, který už u ní má účet. Vidí jeho finanční historii i co pravidelně platí. Ale jít si pro ni pouze do své banky nemusí být vždy dobré řešení. „To, co jedna banka akceptuje, může být pro druhou problém. Některé jsou konzervativnější. Pohled banky na daného klienta, takzvaná bonita, která je posuzována, se může výrazně lišit v různých bankách pro lidi s příjmem podnikatelů nebo cizince," vysvětluje Opočenský.

Když peněz není nazbyt: Rekonstrukce holešovického mikrobytu ukazuje, jak lze z minima vytvořit maximum

Rekonstrukce malých bytů bývá často kompromisem mezi ambicemi a rozpočtem. V případě 35metrového bytu v pražských Holešovicích však architektkám ze studia Plus One Architects stačilo minimum finančních prostředků

Přečíst článek

Analytik proto radí poradcům postupovat v jednotlivém pořadí: zaprvé, zajistit, aby klient hypotéku vůbec dostal – banka pozitivně posoudila jeho příjmy a hodnotu nemovitosti. Zadruhé, aby splnil podmínky čerpání. A až za třetí přichází na řadu sazba. „Až když je hypotéka v podstatě hotová, můžeme řešit, jaká je její cena,“ vysvětluje analytik.

Druhá zástava jen na čas

Další věc, kterou poradci pomáhají klientům zvládnout, je cena nemovitosti – mnohde jsou totiž domy a byty příliš drahé. „V Praze se ceny v developerských projektech dostávají třeba i přes 300 tisíc korun za metr čtvereční. Otázka je, jestli banky toto budou dál akceptovat, nebo to bude znamenat, že ten klient bude muset mít víc vlastních prostředků nebo nějakou jinou nemovitost, kterou by úvěr na bydlení dozajistil,“ říká Opočenský. ČNB omezuje poměr výše úvěru k hodnotě nemovitosti. Dle nařízení České národní banky si lidé mladší 36 let mohou půjčit maximálně 90 procent hodnoty nemovitosti. Starší jen 80 procent. „Pokud byt stojí 5 milionů, banka půjčí maximálně 4 miliony. Řešením bývá ručení další nemovitostí v rodině. Banky dvě zástavy akceptují rády a pak je reálné i stoprocentní financování kupní ceny,“ dodává Opočenský. Druhá zástava je podle analytika praktičtější než půjčovat si od rodiny či známých.

Bydlení je nedostupné pro osm z deseti Čechů. Pomoci mohou rekonstrukce starých domů

Bydlení je pro většinu české populace stále hůře dostupné. Podle nového průzkumu agentury STEM/MARK pro Salutem Group představuje problém pro osm z deseti Čechů a více než tři čtvrtiny respondentů uvádějí, že je ve svém regionu prakticky nemožné najít cenově přijatelný byt či dům. Téměř polovina domácností navíc vydává na bydlení více než třicet procent svých příjmů, což zásadně omezuje jejich schopnost vytvářet úspory a plánovat budoucnost.

Přečíst článek

Ceny nemovitostí rostou rychle, takže se dá docela dobře odhadnout, kdy dosáhne nemovitost, která byla účelem úvěru a je tou první zástavou takové hodnoty, že bude možné například dům rodičů vyvázat. Většinou to bývá poměrně rychle – po první fixaci, tedy po třech či pěti letech.

Nemovitost jako kapitál, ne jako zátěž

Mnoho lidí vnímá dům jen jako místo k bydlení. „Vidíme situace, kdy někdo zůstává v příliš velkém, energeticky drahém domě, i když už na něj nestačí. Přitom je to kapitál, který může pomoci třeba financovat menší, komfortnější bydlení nebo dům s pečovatelskou službou, případně bydlení pro vnouče,“ říká Opočenský. Zásadní je plánovat včas, neřešit to až ve chvíli, kdy přijde moment, který ukáže, že se senior o dům či sebe nedokáže postarat. „Dá se o tom bavit dřív, připravit v klidu plán, neřešit to emočně a pod tíhou situace, ale přemýšlet včas o tom, že nemovitost nese hodnotu, která se dá použít dobře potom, co ji nemohu použít jako její majitel. Pokud se s ní pracuje strategicky, může být nemovitost ve stáří mnohem víc než energeticky náročný dům,“ říká Opočenský.

30 procent jde na investiční byty

Doba dlouhých fixací je pryč. Většina klientů volí fixaci na tři roky nebo kratší dobu, protože vychází nejlevněji. Banky navíc zvýhodňují hypotéky na pasivní a nízkoenergetické domy. Roste i zájem o investiční byty, dnes tvoří zhruba 30 procent hypoték.

Jak získat hypotéku, když nemáte dost peněz?

Čím ji dozajistit?

Jak získat hypotéku, když pracujete na „živnosťák“?

A co když máte paušální daň nebo s.r.o.?

Jak si pořídit apartmán v zahraničí?

A investiční byt?

Na to vše odpovídá úvěrový analytik OVB Allfinanz Michael Opočenský v pořadu Newstream Business Talk v rozhovoru s Terezou Zavadilovou. 

Chtějí lidé úsporné byty? Spíš je zajímá cena

ČNB přitvrzuje. Hypotéky na investiční byty mají být přísnější

Bankovní rada České národní banky doporučila bankám, aby zpřísnily limity pro nákupy investičních nemovitostí. Doporučení je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry. U nemovitostí určených pro vlastní bydlení ČNB nastavení limitů nezměnila. Podle analytiků je cílem kroku centrální banky zchladit trh a zpomalit růst cen. Velké dopady ale nečekají.

Přečíst článek

Související

Pobočka České spořitelny

Spořitelna slaví 200 let s mírným poklesem zisku. Hypotéky jí ale šlapou jako nikdy

Přečíst článek
Hledání nájmu v realitní kanceláři, ilustrační foto

Objem hypoték v dubnu klesl, průměrná splátka narostla o 1300 korun

Přečíst článek

Když dotuje energie Česko, je zle. Když Německo, je ticho

Když dotuje energie Česko, je zle. Když Německo, je ticho
iStock
Lukáš Kovanda

Česká vláda čelí kritice za přesun poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. Podobné, jen výrazně dražší kroky přitom Německo podniká bez větší pozornosti.

Převedení poplatku za obnovitelné zdroje na rozpočet ČR se setkává s kritikou. Výrazně zadluženější Němci přitom pro příští rok chystají citelně větší dotace cen elektřiny, a to i v přepočtu na hlavu, které přitom místní kritici nechávají bez povšimnutí.

Zásah do rozpočtu

Včerejší krok nové české vlády, která převedla takzvaný poplatek za obnovitelné zdroje na státní rozpočet, se setkává s kritikou. Zásah prý zatíží státní rozpočet. Což je nepochybně pravda. V mezinárodním kontextu však jde o zásah, který nevybočuje, což už kritici tolik neakcentují. Přitom nemusí chodit daleko, stačí se podívat třeba do sousedního Německa.

Alena Schillerová

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje bude stát miliardy. Schillerová slibuje, že schodek neporoste

Chystané převedení poplatků za obnovitelné zdroje od zákazníků na stát vyjde příští rok státní rozpočet na 17 až 18 miliard korun. Prostředky hodlá nově vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů získat přesuny prostředků v rámci rozpočtových kapitol, přičemž poplatky chce zrušit pro firmy i pro domácnosti. Schodek rozpočtu 286 miliard korun navržený končící vládou v demisi však zvyšovat nechce. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekla místopředsedkyně hnutí ANO a pravděpodobně budoucí ministryně financí Alena Schillerová.

Přečíst článek

Německý příklad: miliardové dotace

Minulý měsíc němečtí zákonodárci rozhodli dotovat z veřejných zdrojů poplatky za přenosovou soustavu. Celkově na to Němci vyčlení pro příští rok 6,5 miliardy eur, tedy takřka 160 miliard korun. Tato částka nezahrnuje jinou chystanou německou dotaci na levnější energie pro průmysl.

Český versus německý přístup

České opatření má navýšit výdaje státního rozpočtu o 17 miliard korun, což je devět až desetkrát méně, než na kolik vyjde zmíněná německá dotace cen elektřiny. Přitom Česko je mnohem méně zadlužené než Německo. Zatímco ČR má veřejný dluh na úrovni 44 procent HDP, Německo 62 procent HDP.

Dvojí metr?

Proč místní kritici kritizují českou dotaci, a ne německou, která je v přepočtu na obyvatele o 17 procent vyšší než ta česká, když přitom navíc je Německo o 41 procent zadluženější než Česko? Protože dotace německé vlády jsou ty „správné“, kdežto dotace vlády české ty „špatné“?

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Ze severu Evropy fučí. Němci vyrábějí rekordní množství levné elektřiny. Budou z toho profitovat i Češi?

Přečíst článek
Doporučujeme