Češi si nyní za průměrnou mzdu koupí víc potravin i spotřebního zboží než před sametovou revolucí. Prodloužila se také průměrná délka života i doba strávená v penzi. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, která porovnává životní úroveň v roce 1989 a nyní.
Nejlepší způsob, jak si říci o přidání, je změnit práci. Stará známá pravda se nyní dočkala kvantifikace v podobě studie ministerstva práce a sociálních věcí. A hle! Klíčový důvod poměrně nízkých českých mezd je odhalen.
Průměrná měsíční mzda zaměstnanců na Slovensku se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšila o 7,1 procenta na 1520 eur (38 070 korun). Po zohlednění inflace reálně stoupla o 4,9 procenta. Nezaměstnanost podle mezinárodně srovnatelné metodiky dosáhla nejnižší úrovně v novodobé historii země, a to 5,2 procenta.
Průměrná mzda v soukromém sektoru vyjádřená v eurech se v Česku letos meziročně zvýšila o šest procent na 1779 eur (43 716 korun). Růst mezd byl nejpomalejší ze zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a polské mzdy překonaly ty české. Ze sousedních států je nejvyšší průměrná mzda v Rakousku, kde dosahuje 4753 eur (116 794 korun). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Forvis Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.
Průměrná mzda v Česku se v prvním čtvrtletí letošního roku reálně zvýšila o 4,8 procenta, uvedl Český statistický úřad. Potvrdilo se tak očekávání analytiků. Kupní síla domácností nicméně podle nich stále nedosáhla úrovně před pandemií covidu-19. Spotřebitelské ceny se zvýšily o 2,1 procenta, doplnili statistici.
Průměrná mzda na Slovensku vzrostla o devět procent, informoval slovenský statistický úřad. Ten dále uvedl, že nezaměstnanost v prvním čtvrtletí dosáhla nejnižší úrovně od roku 1994.
Německý kancléř Olaf Scholz se v rozhovoru s magazínem Stern vyslovil pro postupné zvýšení minimální hodinové mzdy na 15 eur (372 korun). Jeho výrok, který média spojují s předvolební kampaní, rozhněval nejen opoziční konzervativní unii CDU/CSU a zaměstnavatele, ale také vládní liberální svobodné demokraty (FDP). Ministr financí Christian Lindner, který je zároveň šéfem FDP, kancléřův návrh odmítl.
„Mít místo“, které vám zaručí finanční nezávislost, svobodu, krásný život a bůhvíco dalšího, je chiméra. A nic na tom nemění skutečnost, že někdo spočítal takzvanou důstojnou mzdu, jejíž měsíční pobírání vám „stačí“ pro naplnění určitých představ. I proto je důstojná mzda zcela mylný koncept, který ve společnosti nadělá víc neplechy než užitku.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za loňský rok činit 45 573 korun hrubého. Pod touto částkou bylo 67 procent zaměstnanců.
Obchodní řetězec Billa od 1. dubna zvýší základní mzdy svým zaměstnancům v průměru o čtyři procenta. Základní nástupní mzda na pozici pokladní či obchodní asistentky tak stoupne na 27 tisíc korun. Růst mezd pokladních hlásí i další řetězce.
Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46 013 korun, tedy o 2734 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 7,6 procenta, se ale mzda reálně snížila o 1,2 procenta. Klesla tak podeváté za sebou, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Ugandská vláda omezila dovoz zařízení pro satelitní internet Starlink, podle opozice se tak režim připravuje opět na blokování internetu během lednových prezidentských voleb, píše agentura Reuters. „Pokud neplánují... volební podvody, proč se tak bojí, že se lidé budou během volebního procesu připojovat (k internetu),“ napsal na sociální síti X opoziční lídr Bobi Wine. Ten už v předchozích volbách v roce 2021 vinil úřady z volebních podvodů.
