Když se mluví o průměrné mzdě přesahující 50 tisíc korun měsíčně, řada lidí má pocit, že statistici žijí v jiné zemi než oni. Není divu. Průměrná mzda totiž nevypovídá o tom, kolik vydělává typický zaměstnanec. Ve skutečnosti na ni nedosahují téměř dvě třetiny pracujících.
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů firem s více než stovkou zaměstnanců.
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta. Reálně se zvýšila také za čtvrté čtvrtletí, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Průměrný plat zaměstnanců okresních a krajských soudů by měl od ledna 2025 vzrůst o 5000 korun. Odboráři se na tom dohodli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS), řekla místopředsedkyně Odborového svazu justice Marie Šafrová. Nově by tak podle ní mělo na jedno rozpočtované místo připadat průměrně 42 370 korun měsíčně. Odbory nicméně nadále zůstanou ve stávkové pohotovosti, dokud se nedočkají systémové změny.
Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45 412 korun. Ve srovnání s loňským třetí kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ).
Průměrná měsíční mzda na Slovensku ve třetím čtvrtletí stoupla meziročně o 5,8 procenta na 1484 eur (37 495 korun). Míra nezaměstnanosti podle mezinárodně srovnatelné metodiky se zvýšila na 5,4 procenta z 5,2 procenta ve druhém čtvrtletí, kdy byla na minimu v novodobé historii země.
Na Slovensku od roku 2021 stoupá podíl obyvatel, kteří čelí chudobě a sociálnímu vyloučení. Loni ohrožovaly už více než šestinu obyvatel této středoevropské země, uvedl slovenský statistický úřad.
Fiala má po Ficovi druhý nejvyšší premiérský plat v EU ve vztahu k průměrné mzdě. I po navýšení v příštím roce ale bude zaostávat třeba za platem Topolánkovým z let 2006 až 2009.
Průměrná měsíční mzda zaměstnanců na Slovensku se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšila o 7,1 procenta na 1520 eur (38 070 korun). Po zohlednění inflace reálně stoupla o 4,9 procenta. Nezaměstnanost podle mezinárodně srovnatelné metodiky dosáhla nejnižší úrovně v novodobé historii země, a to 5,2 procenta.
Průměrná mzda v Česku se v prvním čtvrtletí letošního roku reálně zvýšila o 4,8 procenta, uvedl Český statistický úřad. Potvrdilo se tak očekávání analytiků. Kupní síla domácností nicméně podle nich stále nedosáhla úrovně před pandemií covidu-19. Spotřebitelské ceny se zvýšily o 2,1 procenta, doplnili statistici.
Ztrátová Česká pošta v uplynulém roce zavírala pobočky, propouštěla a škrtila náklady. Nyní rozdává mimořádné odměny a v září hodlá plošně zvýšit mzdy poštovních doručovatelů v průměru o deset procent.
Kongres Spojených států v úterý schválil návrh zákona, jenž poskytne ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) dodatečných 70 miliard dolarů 💵 (1,45 bilionu korun) na prosazování imigrační politiky. V noci na dnešek o tom informovala agentura AFP. Návrh nyní míří k podpisu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Spojené státy provedly v noci na dnešek nové údery 💣 na Írán, a to jako reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, píše agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
Evropská unie by měla projednat možnost dočasného omezení některých hlasovacích práv budoucích členů unie a zavedení dalších záruk dodržování zásad právního státu. Vyplývá to ze společného dokumentu Německa, Francie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska, do něhož nahlédla agentura Reuters. Důvodem jsou částečně předchozí zkušenosti s úpadkem demokracie v Maďarsku za vlády premiéra Viktora Orbána.