Od ledna si lidé s nejnižšími příjmy polepší – minimální mzda vzroste o 1600 korun na 22 400 korun hrubého. Změna se dotkne zhruba 118 tisíc zaměstnanců a zároveň zvýší i zaručené platy ve veřejné sféře.
Průměrná měsíční mzda zaměstnanců na Slovensku se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšila o 7,1 procenta na 1520 eur (38 070 korun). Po zohlednění inflace reálně stoupla o 4,9 procenta. Nezaměstnanost podle mezinárodně srovnatelné metodiky dosáhla nejnižší úrovně v novodobé historii země, a to 5,2 procenta.
Minimální mzda se zřejmě zvýší do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce budou od příštího roku zachovány jen ve veřejném sektoru, v soukromé sféře budou zrušeny. Počítá s tím vládní novela zákoníku práce, kterou schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Německý kancléř Olaf Scholz se v rozhovoru s magazínem Stern vyslovil pro postupné zvýšení minimální hodinové mzdy na 15 eur (372 korun). Jeho výrok, který média spojují s předvolební kampaní, rozhněval nejen opoziční konzervativní unii CDU/CSU a zaměstnavatele, ale také vládní liberální svobodné demokraty (FDP). Ministr financí Christian Lindner, který je zároveň šéfem FDP, kancléřův návrh odmítl.
Vláda schválila novelu zákoníku práce s valorizací minimální mzdy. Novela počítá od příštího roku i se zrušením zaručené mzdy při práci v soukromém sektoru. Zaručené výdělky budou platit už jen pro veřejný sektor.
Minimální mzda od ledna vzroste o 1600 korun na 18 900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvednou se i čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. O 1600 korun se zvýší tři nejnižší stupně a o 3200 korun pak ten nejvyšší. Nařízení ve středu schválila vláda. Po jednání kabinetu to na tiskové konferenci oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory prosazovaly výraznější růst všech částek. Podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda růst pomalejším tempem stejně jako ostatní výdělky v Česku a zaručené mzdy by se od ní měly odpojit.
Minimální mzda by měla od ledna vzrůst o 1600 korun na 18 900 korun. Do pár let by se měla ustálit na 45 procentech průměrné mzdy. Od roku 2025 by se měla začít zvedat podle vzorce, který upraví zákoník práce. Zvýšit by se měly celkem čtyři z osmi stupňů zaručených mezd, uvedl na tiskové konferenci ve středu ráno ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Návrh projedná příští týden vláda.
Vláda pravděpodobně zvýší pro příští rok minimální mzdu o 1600 korun na 18 900 korun. V Otázkách Václava Moravce České televize to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Druhá varianta předpokládá podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí růst o 2100 korun na 19 400 korun. Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy.
Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvednul z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, nebo na 19 400 korun.
Mnoho čtenářů reagovalo na komentář Dalibora Martínka, který ve svém textu tvrdil, že by se měli lidé sami připravovat na svou penzi. A nečekat, jak jim stát bude valorizovat penzi. Některé z reakcí nyní publikujeme. Autory známe, jejich jména však i v jejich zájmu raději uvádíme pouze ve formě iniciál. Texty nejsou upravovány, některé jen drobně kráceny.
České ekonomice by nejvíce prospělo, pokud by se zrušil jak institut zaručené mzdy, tak také institut mzdy minimální. Politicky je to druhé zřejmě zcela neprůchodné, takže buďme rádi za případné zrušení alespoň mezd zaručených. Jejich zrušení žádá jak Hospodářská komora, tak třeba Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků.
Francouzská vláda premiéra 👨 Sébastiena Lecornua dnes učinila další krok k odkladu kontroverzní důchodové reformy, výpadek peněz chce ale nahradit mimo jiné zmrazením penzí, což v zemi vyvolalo kritiku. Informovala o tom agentura AFP. Lecornu tento měsíc ustál v parlamentu dvě hlasování o nedůvěře vládě, a to díky slibu odložit tuto reformu.
Devětasedmdesátiletý brazilský prezident 👨 Luiz Inácio Lula da Silva oznámil, že se bude příští rok znovu ucházet o nejvyšší úřad v zemi, informovala agentura AFP. Lula to řekl při návštěvě Indonésie. Pokud by volby vyhrál, šlo by již o jeho čtvrté funkční období v prezidentském úřadu. Lula da Silva stál v čele Brazílie už v letech 2003 až 2010 a prezidentem se stal znovu v lednu 2023.
Útoky proti cílům hluboko v ruském území s nasazením střel Tomahawk nebo jiných zbraní dalekého doletu by vyvolaly ohromující reakci. Dnes to podle agentury TASS řekl ruský prezident 👴 Vladimir Putin.
Americký prezident 👴 Donald Trump omilostnil odsouzeného zakladatele a šéfa kryptoměnové burzy Binance. Dnes to podle agentury Reuters uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Kanadský podnikatel čínského původu Changpeng Zhao byl loni v dubnu odsouzen ke čtyřem měsícům vězení, protože na největší kryptoměnové burze na světě umožnil praní špinavých peněz.
Zmrazená ruská aktiva by neměla být využita pouze na humanitární účely, řekl na summitu Evropské unie v Bruselu ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. V této souvislosti zdůraznil, že Ukrajina peníze potřebuje i na zbraně k účinné obraně.
Německý automobilový koncern 🚗 Volkswagen našel alternativního dodavatele čipů, který by mohl vykrýt jejich nedostatek způsobený spory kolem nizozemské společnosti Nexperia. V rozhovoru s listem Handelsblatt to řekl člen vedení koncernu Christian Vollmer. Podle zdrojů agentury Reuters bude hlavní továrna ve Wolfsburgu příští týden fungovat podle plánu. Německá média ve středu uvedla, že se chystá pozastavení výroby.
Ceny ropy se dnes výrazně 📈 zvyšují, trh reaguje hlavně na dopady protiruských sankcí, k nimž přistoupily Spojené státy a Evropská unie. Sankce nově zasáhly největší ruské ropné koncerny Lukoil a Rosněfť, včetně jejich dceřiných společností. To se dotýká i rafinerií v Indii a Číně, které patří k největším odběratelům ruské ropy, uvedla agentura Reuters.
