Průměrná mzda na Slovensku vzrostla o devět procent, informoval slovenský statistický úřad. Ten dále uvedl, že nezaměstnanost v prvním čtvrtletí dosáhla nejnižší úrovně od roku 1994.
Čechům se sice v roce 2024 zvýší reálná mzda, ovšem toto navýšení zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledky konsolidačního balíčku. Aneb co premiér ve vánočním projevu národu už neřekl.
Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
Reálná mzda v Česku padá soustavně už dva roky, což je historický rekord. Nikdy nebylo tak špatně tak dlouho, ovšem světélko na konci dlouhého tunelu vidět je. Nabývá i podoby historického vzestupu ceny zlata, na dějinný rekord.
V příštím roce plánuje zvýšení mezd 84 procent podniků. Ve většině případů půjde o zvýšení v průměru do deseti procent. Vyplývá to ze zářijového průzkumu mezi 152 firmami, který poskytla Asociace malých a středních podniků.
Pracovníci v Česku se v příštím roce dočkají růstu reálných mezd, jaký zažili naposledy v předcovidovém roce 2019. V očištění o inflaci by totiž mzdy v Česku měly stoupnout o 3,9 procenta. Údaj vychází z výpočtu Trinity Bank na základě aktuálních dat z inflační prognózy ministerstva financí a prognóz vývoje nominálních mezd, jak je zachycuje Česká národní banka.
Mzdy v letošním roce rostou napříč obory i pozicemi, v průměru se růst pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který představil její ředitel Martin Malo. Pokles reálných mezd se podle něj zastavil. V srpnu meziroční míra inflace klesla na 8,5 procenta.
Průměrná hrubá mzda v Česku ve druhém čtvrtletí stoupla o téměř osm procent na 43 193 korun, kvůli výši inflace ale reálně klesla o více než tři procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Sedmý pokles v řadě znamená nejdelší takové období v historii ČR, mzdy se vrátily na úroveň roku 2018, uvedli analytici.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, loni v Česku dosáhla 40 912 korun. V Praze činila 42 776 korun, zejména kvůli vyšším nákladům na bydlení v hlavním městě. Zástupci platformy pro minimální důstojnou mzdu ale upozornili, že na minimální důstojnou mzdu, která podle platformy představuje odměnu za práci za běžnou pracovní dobu, nedosáhne 63 procent pracovních úvazků.
Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43 412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak popáté za sebou, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ).
Japonské automobilky Honda a Toyota zvyšují mzdy nejvíce za desítky let. Míra inflace, která se v posledních dvaceti letech na rozdíl od jiných vyspělých zemí držela v Japonsku v blízkosti nuly, je totiž v zemi v současné době nejvyšší za více než 40 let. O rozhodnutí obou automobilek informuje server BBC.
Americký Národní úřad pro letectví a 🚀🚀🚀 vesmír (NASA) změnil plán programu Artemis, jehož cílem je návrat astronautů na Měsíc. Přistání na Měsíci, které je nyní plánované na rok 2028, se uskuteční až v misi Artemis IV. Dosud se přitom počítalo, že to bude již v rámci mise Artemis III, oznámil dnes NASA podle agentury Reuters.
Americká společnost OpenAI získala v posledním kole financování od tří velkých technologických firem 110 miliard dolarů (2,3 bilionu korun). Celková hodnota firmy, která stojí za chatbotem s prvky umělé inteligence (AI) Chat GPT, se tak zvýšila na 840 miliard dolarů.
Jihokorejský elektrotechnický koncern Samsung do letošního května postupně ukončí výrobu televizorů ve své továrně na Slovensku, ve které pracuje asi 800 lidí. S odvoláním na oznámení slovenské divize Samsung Electronics o tom dnes informovala slovenská média.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval slovenského premiéra Roberta Fica na Ukrajinu k projednání všech existujících otázek mezi oběma zeměmi. Oznámila to ukrajinská prezidentská kancelář po telefonátu mezi oběma představiteli. Pozvání následovalo po sporu mezi Bratislavou a Kyjevem o dodávky ruské ropy ropovodem Družba.
Automobilka 🚗🚗🚗 Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc.
Akcie na evropských trzích jsou na rekordu, jejich hlavní index STOXX Europe 600 dopoledne zdolal hranici 636 bodů. Za celý měsíc má k dobru asi čtyři procenta a únor je zároveň osmým růstovým měsícem v řadě. To je nejdelší růstová série, jakou tento index zaznamenal od roku 2013, ukazují burzovní statistiky.
Počet středních a velkých fúzí a akvizic v ČR se loni meziročně zvýšil o devět na 98 transakcí. Rekordní byl prodej komerčních nemovitostí, který se na přelomu listopadu a prosince během 18 dnů vyrovnal předchozím 18 měsícům. Vyplývá to z M&A Indexu, který sestavuje poradenská společnost Deloitte. Za střední a velké transakce označuje transakce nad 400 milionů korun.
Agrofert rozšířil představenstvo o pět nových členů, celkem jich bude mít 12 namísto dosavadních osmi. Agrofert o tom informoval v tiskové zprávě. Novými členy jsou Martin Kubů, Michal Jedlička, Jiří Tvrdík, Martin Rada a Pavel Hanus. Představenstvo naopak opustil Jiří Haspeklo. Předsedou představenstva nadále zůstává Zbyněk Průša.
Číst více
Indie, která je druhým největším dovozcem termálního uhlí na světě 🏭, letos plánuje snížit jeho dovoz pro své elektrárny nejméně o 30 procent. Vláda provozovatele elektráren vyzvala, aby testovali vyšší podíl přimíchávání domácího uhlí. S odkazem na informované zdroje to uvedla agentura Reuters.
Evropská unie začne prozatímně provádět rozsáhlou obchodní dohodu se skupinou latinskoamerických států Mercosur, přestože ji Evropský parlament ještě neschválil. Oznámila to šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Reagovala tak na čtvrteční krok Uruguaye a Argentiny, které obchodní dohodu ratifikovaly.