Průměrná mzda na Slovensku vzrostla o devět procent, informoval slovenský statistický úřad. Ten dále uvedl, že nezaměstnanost v prvním čtvrtletí dosáhla nejnižší úrovně od roku 1994.
Čechům se sice v roce 2024 zvýší reálná mzda, ovšem toto navýšení zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledky konsolidačního balíčku. Aneb co premiér ve vánočním projevu národu už neřekl.
Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
Reálná mzda v Česku padá soustavně už dva roky, což je historický rekord. Nikdy nebylo tak špatně tak dlouho, ovšem světélko na konci dlouhého tunelu vidět je. Nabývá i podoby historického vzestupu ceny zlata, na dějinný rekord.
V příštím roce plánuje zvýšení mezd 84 procent podniků. Ve většině případů půjde o zvýšení v průměru do deseti procent. Vyplývá to ze zářijového průzkumu mezi 152 firmami, který poskytla Asociace malých a středních podniků.
Pracovníci v Česku se v příštím roce dočkají růstu reálných mezd, jaký zažili naposledy v předcovidovém roce 2019. V očištění o inflaci by totiž mzdy v Česku měly stoupnout o 3,9 procenta. Údaj vychází z výpočtu Trinity Bank na základě aktuálních dat z inflační prognózy ministerstva financí a prognóz vývoje nominálních mezd, jak je zachycuje Česká národní banka.
Mzdy v letošním roce rostou napříč obory i pozicemi, v průměru se růst pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který představil její ředitel Martin Malo. Pokles reálných mezd se podle něj zastavil. V srpnu meziroční míra inflace klesla na 8,5 procenta.
Průměrná hrubá mzda v Česku ve druhém čtvrtletí stoupla o téměř osm procent na 43 193 korun, kvůli výši inflace ale reálně klesla o více než tři procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Sedmý pokles v řadě znamená nejdelší takové období v historii ČR, mzdy se vrátily na úroveň roku 2018, uvedli analytici.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, loni v Česku dosáhla 40 912 korun. V Praze činila 42 776 korun, zejména kvůli vyšším nákladům na bydlení v hlavním městě. Zástupci platformy pro minimální důstojnou mzdu ale upozornili, že na minimální důstojnou mzdu, která podle platformy představuje odměnu za práci za běžnou pracovní dobu, nedosáhne 63 procent pracovních úvazků.
Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43 412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak popáté za sebou, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ).
Japonské automobilky Honda a Toyota zvyšují mzdy nejvíce za desítky let. Míra inflace, která se v posledních dvaceti letech na rozdíl od jiných vyspělých zemí držela v Japonsku v blízkosti nuly, je totiž v zemi v současné době nejvyšší za více než 40 let. O rozhodnutí obou automobilek informuje server BBC.
Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) povede dál Josef Středula. Na odborářském sjezdu ho dnes delegáti a delegátky znovu zvolili do čela centrály. Získal 90 ze 176 možných hlasů. Výsledek večer oznámila šéfka volební komise Jana Hnyková. Středula měl dva protikandidáty, uspěl hned v prvním kole volby. V čele největší odborové centrály zůstává pro čtvrté čtyřleté období.
Sušice na Klatovsku koupí za 250 milionů korun téměř 17 nevyužitých hektarů areálu bývalé firmy Solo. Po třech letech se dohodla s brněnským majitelem plochy dřívější sirkárny, akciovou společností N166. Dohodli se, že jedenáctitisícové město uhradí každý rok splátku 50 milionů korun, první letos v prosinci.
Americký internetový gigant Google hodlá investovat až 40 miliard dolarů (přes 830 miliard korun) do firmy Anthropic zaměřené na umělou inteligenci (AI). Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Dodala, že investice prohloubí spolupráci mezi oběma podniky, které jsou v oblasti AI zároveň partnery i konkurenty.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států pracuje na zavedení výkonu federálního trestu smrti s pomocí popravčí čety, tedy zastřelením. Úřad plánuje představit i další změny. Chce například opět přijmout protokol o smrticích injekcích z prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa.
Pražská burza tento týden po třech růstových týdnech oslabila. Index PX klesl o 3,7 procenta na 2599,65 bodu. Nejvýraznější pokles zaznamenaly akcie Erste, naopak nejsilněji rostl Gevorkyan. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Předchozí týden index PX vzrostl o 1,8 procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin by se mohl zúčastnit prosincového summitu G20 na Floridě. Dnes to podle agentury Interfax uvedl Kreml, který tak reagoval na dřívější zprávu listu The Washington Post a dalších médií, že americký prezident Donald Trump chce svůj ruský protějšek na setkání největších ekonomik světa do Miami pozvat.
Sněmovna dnes podle očekávání přehlasovala Senát a stvrdila vládou předložený zákon o regulaci cen pohonných hmot. Zákon umožní, aby do budoucna mohla ceny benzinu a nafty regulovat vláda svým nařízením. Už by o nich nerozhodovalo ministerstvo financí cenovými výměry. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky.
Maximální ceny paliv, které denně určuje stát, o víkendu opět vzrostou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku zvýší o 82 haléřů na 42,86 Kč za litr. Benzin bude možné prodávat maximálně za 42,19 koruny za litr, tedy o 58 haléřů dráž než dnes. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou.
Novým předsedou KDU-ČSL dnes delegáti ostravského sjezdu zvolili jihomoravského hejtmana Jana Grolicha. Byl jediným kandidátem, který se o nejvyšší stranickou funkci ucházel. Ve volbě ho podpořilo 233 z 266 delegátů, kteří se účastnili hlasování.
Čína zařadila na svůj exportní sankční seznam sedm subjektů z Evropské unie, včetně českých zbrojařských společností Excalibur a Omnipol, české pobočky americké společnosti SpaceKnow a Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ). Oznámilo to dnes podle agentury AFP čínské ministerstvo obchodu. Zařazení na seznam znamená, že čínské exportní firmy nesmí zmíněným společnostem dodávat zboží dvojího užití, tedy použitelné k civilním i vojenským účelům.