Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46 013 korun, tedy o 2734 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 7,6 procenta, se ale mzda reálně snížila o 1,2 procenta. Klesla tak podeváté za sebou, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Čechům se sice v roce 2024 zvýší reálná mzda, ovšem toto navýšení zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledky konsolidačního balíčku. Aneb co premiér ve vánočním projevu národu už neřekl.
Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
Reálná mzda v Česku padá soustavně už dva roky, což je historický rekord. Nikdy nebylo tak špatně tak dlouho, ovšem světélko na konci dlouhého tunelu vidět je. Nabývá i podoby historického vzestupu ceny zlata, na dějinný rekord.
V příštím roce plánuje zvýšení mezd 84 procent podniků. Ve většině případů půjde o zvýšení v průměru do deseti procent. Vyplývá to ze zářijového průzkumu mezi 152 firmami, který poskytla Asociace malých a středních podniků.
Pracovníci v Česku se v příštím roce dočkají růstu reálných mezd, jaký zažili naposledy v předcovidovém roce 2019. V očištění o inflaci by totiž mzdy v Česku měly stoupnout o 3,9 procenta. Údaj vychází z výpočtu Trinity Bank na základě aktuálních dat z inflační prognózy ministerstva financí a prognóz vývoje nominálních mezd, jak je zachycuje Česká národní banka.
Mzdy v letošním roce rostou napříč obory i pozicemi, v průměru se růst pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který představil její ředitel Martin Malo. Pokles reálných mezd se podle něj zastavil. V srpnu meziroční míra inflace klesla na 8,5 procenta.
Průměrná hrubá mzda v Česku ve druhém čtvrtletí stoupla o téměř osm procent na 43 193 korun, kvůli výši inflace ale reálně klesla o více než tři procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Sedmý pokles v řadě znamená nejdelší takové období v historii ČR, mzdy se vrátily na úroveň roku 2018, uvedli analytici.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, loni v Česku dosáhla 40 912 korun. V Praze činila 42 776 korun, zejména kvůli vyšším nákladům na bydlení v hlavním městě. Zástupci platformy pro minimální důstojnou mzdu ale upozornili, že na minimální důstojnou mzdu, která podle platformy představuje odměnu za práci za běžnou pracovní dobu, nedosáhne 63 procent pracovních úvazků.
Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43 412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak popáté za sebou, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ).
Největší česká mlékárna Madeta loni snížila meziročně zisk po zdanění o 5️⃣5️⃣,4️⃣ procenta na 107,5 milionu korun. Čistý obrat vzrostl o 10,4 procenta na 8,335 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.
Na globálních dluhopisových trzích pokračuje výprodej, za kterým stojí obavy z růstu inflačních tlaků. Výnos 30letých dluhopisů americké vlády se 📈 vyšplhal nad 5,40 procenta, což je maximum za více než 20 let, zatímco výnos desetiletých dluhopisů japonské vlády vystoupil na maximum zhruba za 30 let.
Pohonné hmoty budou zřejmě v příštích dnech dál mírně zdražovat. Průměrná cena nafty ⛽ může v příštím týdnu překonat hranici 50 korun za litr a benzin bude atakovat 46 korun za litr. Vyplývá to z komentářů analytiků. Za týden začnou platit vládní opatření proti vysokým cenám, z nichž podle analytiků nejvíce zapůsobí snížení spotřební daně na naftu. Další cenový vývoj ovšem bude nadále závislý na geopolitické situaci, která je nestabilní.
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků na výběr hotovosti. EK to uvedla v reakci na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní podle prohlášení pro média obrátila i na ČNB s žádostí o prověření těchto praktik.
Platy vrcholných politiků možná nebudou několik dalších let růst. Koaliční návrh na jejich zmrazení podpořila v dnešním úvodním kole Sněmovna. Opoziční kluby STAN, ODS, KDU-ČSL a TOP 09 zablokovaly možnost schválení novely zrychleně už v prvním čtení, projedná ji rozpočtový a ústavně-právní výbor. Je proto pravděpodobné, že do konce letošního roku účinná nebude.
Číst více
Zájem investorů o zlato v létě výrazně zesílil. Objem zlata drženého v globálních fondech 📈 vzrostl o 121 tun na rekordních 4189 tun a hodnota jejich aktiv se zvýšila o 16 procent na 615 miliard dolarů (13,2 bilionu korun). Do fondů investujících do fyzického zlata přiteklo v srpnu 18 miliard dolarů (385 miliard korun), což představovalo druhý nejvyšší měsíční příliv v historii.
Rusko připravuje dronové útoky v Evropě, tentokrát se však zaměří na středomořské země, informovala podle tvrzení deníku El Mundo evropské státy americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Před možností ruského útoku na jejich území byly varovány vlády Španělska, Francie a Itálie, uvedl deník.
Číst více
Švédský oděvní řetězec H&M ve třetím čtvrtletí svého finančního roku 📈 zvýšil provozní zisk téměř o 23 procent na 6,04 miliardy švédských korun (tedy zhruba 13,1 miliardy korun). Oznámil to v dnešní výsledkové zprávě. Výsledek překonal očekávání a generální ředitel Daniel Ervér uvedl, že jeho snaha o řízení nákladů, zefektivnění nákupu a zajišťování dodávek začíná přinášet výsledky.
České ozbrojené ✈️ letouny JAS-39 Gripen v noci opět vzlétly na rozkaz Severoatlantické aliance (NATO), aby nad Polskem střežily vzdušný prostor. Zasahovat nemusely, uvedla armáda na síti X. Letouny jsou již zpět na základně v Pardubicích. Gripeny vzlétly chránit polský vzdušný prostor také minulý pátek.
Pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko uvalily vlastní 📜 sankce proti ruským miliardářům Ališeru Usmanovovi a Michailu Fridmanovi, které ze svého sankčního seznamu vyškrtla Evropská unie. Informovala o tom dnes agentura DPA.