Průměrná mzda na Slovensku vzrostla o devět procent, informoval slovenský statistický úřad. Ten dále uvedl, že nezaměstnanost v prvním čtvrtletí dosáhla nejnižší úrovně od roku 1994.
Čechům se sice v roce 2024 zvýší reálná mzda, ovšem toto navýšení zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledky konsolidačního balíčku. Aneb co premiér ve vánočním projevu národu už neřekl.
Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
Reálná mzda v Česku padá soustavně už dva roky, což je historický rekord. Nikdy nebylo tak špatně tak dlouho, ovšem světélko na konci dlouhého tunelu vidět je. Nabývá i podoby historického vzestupu ceny zlata, na dějinný rekord.
V příštím roce plánuje zvýšení mezd 84 procent podniků. Ve většině případů půjde o zvýšení v průměru do deseti procent. Vyplývá to ze zářijového průzkumu mezi 152 firmami, který poskytla Asociace malých a středních podniků.
Pracovníci v Česku se v příštím roce dočkají růstu reálných mezd, jaký zažili naposledy v předcovidovém roce 2019. V očištění o inflaci by totiž mzdy v Česku měly stoupnout o 3,9 procenta. Údaj vychází z výpočtu Trinity Bank na základě aktuálních dat z inflační prognózy ministerstva financí a prognóz vývoje nominálních mezd, jak je zachycuje Česká národní banka.
Mzdy v letošním roce rostou napříč obory i pozicemi, v průměru se růst pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který představil její ředitel Martin Malo. Pokles reálných mezd se podle něj zastavil. V srpnu meziroční míra inflace klesla na 8,5 procenta.
Průměrná hrubá mzda v Česku ve druhém čtvrtletí stoupla o téměř osm procent na 43 193 korun, kvůli výši inflace ale reálně klesla o více než tři procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Sedmý pokles v řadě znamená nejdelší takové období v historii ČR, mzdy se vrátily na úroveň roku 2018, uvedli analytici.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, loni v Česku dosáhla 40 912 korun. V Praze činila 42 776 korun, zejména kvůli vyšším nákladům na bydlení v hlavním městě. Zástupci platformy pro minimální důstojnou mzdu ale upozornili, že na minimální důstojnou mzdu, která podle platformy představuje odměnu za práci za běžnou pracovní dobu, nedosáhne 63 procent pracovních úvazků.
Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43 412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak popáté za sebou, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ).
Japonské automobilky Honda a Toyota zvyšují mzdy nejvíce za desítky let. Míra inflace, která se v posledních dvaceti letech na rozdíl od jiných vyspělých zemí držela v Japonsku v blízkosti nuly, je totiž v zemi v současné době nejvyšší za více než 40 let. O rozhodnutí obou automobilek informuje server BBC.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
Italské odbory dnes ráno zahájily rozsáhlou stávku proti vládě premiérky Giorgie Meloniové, informuje agentura DPA. Odbory se rozhodly svolat protest proti rozpočtovému zákonu, velkým investicím do armády a na podporu Palestiny.
Zástupci členských států EU se shodli na návrhu dvou nařízení, která jsou součástí obchodní dohody mezi EU a USA. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. První legislativní návrh se týká zrušení cel na americké průmyslové zboží a druhý navrhuje prodloužit bezcelní režim související s obchodováním s humry.
Státní zemědělský intervenční fond je připravený pozastavit vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert, pokud se vlastník holdingu předseda hnutí ANO Andrej Babiš stane premiérem a nadále bude ve střetu zájmů. Uvedl to generální ředitel SZIF Petr Dlouhý.
Němečtí pracovníci ve skladech amerického internetového prodejce Amazon na tzv. černý pátek (Black Friday) stávkují. Narušením provozu v tento klíčový den slevových akcí chtějí prosadit kolektivní smlouvu. Informuje o tom agentura Reuters. Nespokojeni jsou i v obchodech španělského řetězce Zara.
Ředitelství silnic a dálnic získalo územní rozhodnutí pro první část středočeské dálnice D3 mezi Voračicemi a Novou Hospodou. Stavba má začít v roce 2028 a potrvá čtyři roky. Předpokládané náklady jsou 18,5 miliardy Kč bez DPH, informoval dnes Jiří Veselý z ŘSD. Dostavba D3 má řadu odpůrců, vadí jim, že dálnice povede turisticky atraktivním Posázavím. ŘSD a ministerstvo dopravy jejich výtky odmítají.
Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny 🔋🔋🔋energií připlatí desítky korun. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad. Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem má oproti letošku vzrůst v průměru procenta, u plynu o 4,7 procenta. Na dnešní tiskové konferenci to řekl předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.
Policie navrhla obžalovat čtyři lidi za podvod s kryptoměnou v souvislosti s projektem Platon Life. Podle kriminalistů podvedli 2732 klientů a způsobili jim celkovou škodu 540 milionů korun. Informoval o tom mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. V případě prokázání viny hrozí obviněným maximálně desetileté vězení.
Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Proti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt stoupl o 0,8 procenta. Zpřesněné údaje dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad. Jsou lepší než první odhad z konce října, podle kterého ekonomika vzrostla meziročně o 2,7 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,7 procenta.