Průměrná mzda na Slovensku vzrostla o devět procent, informoval slovenský statistický úřad. Ten dále uvedl, že nezaměstnanost v prvním čtvrtletí dosáhla nejnižší úrovně od roku 1994.
Čechům se sice v roce 2024 zvýší reálná mzda, ovšem toto navýšení zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledky konsolidačního balíčku. Aneb co premiér ve vánočním projevu národu už neřekl.
Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
Reálná mzda v Česku padá soustavně už dva roky, což je historický rekord. Nikdy nebylo tak špatně tak dlouho, ovšem světélko na konci dlouhého tunelu vidět je. Nabývá i podoby historického vzestupu ceny zlata, na dějinný rekord.
V příštím roce plánuje zvýšení mezd 84 procent podniků. Ve většině případů půjde o zvýšení v průměru do deseti procent. Vyplývá to ze zářijového průzkumu mezi 152 firmami, který poskytla Asociace malých a středních podniků.
Pracovníci v Česku se v příštím roce dočkají růstu reálných mezd, jaký zažili naposledy v předcovidovém roce 2019. V očištění o inflaci by totiž mzdy v Česku měly stoupnout o 3,9 procenta. Údaj vychází z výpočtu Trinity Bank na základě aktuálních dat z inflační prognózy ministerstva financí a prognóz vývoje nominálních mezd, jak je zachycuje Česká národní banka.
Mzdy v letošním roce rostou napříč obory i pozicemi, v průměru se růst pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který představil její ředitel Martin Malo. Pokles reálných mezd se podle něj zastavil. V srpnu meziroční míra inflace klesla na 8,5 procenta.
Průměrná hrubá mzda v Česku ve druhém čtvrtletí stoupla o téměř osm procent na 43 193 korun, kvůli výši inflace ale reálně klesla o více než tři procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Sedmý pokles v řadě znamená nejdelší takové období v historii ČR, mzdy se vrátily na úroveň roku 2018, uvedli analytici.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, loni v Česku dosáhla 40 912 korun. V Praze činila 42 776 korun, zejména kvůli vyšším nákladům na bydlení v hlavním městě. Zástupci platformy pro minimální důstojnou mzdu ale upozornili, že na minimální důstojnou mzdu, která podle platformy představuje odměnu za práci za běžnou pracovní dobu, nedosáhne 63 procent pracovních úvazků.
Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43 412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak popáté za sebou, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ).
Japonské automobilky Honda a Toyota zvyšují mzdy nejvíce za desítky let. Míra inflace, která se v posledních dvaceti letech na rozdíl od jiných vyspělých zemí držela v Japonsku v blízkosti nuly, je totiž v zemi v současné době nejvyšší za více než 40 let. O rozhodnutí obou automobilek informuje server BBC.
Americký prezident 👴 Donald Trump a australský premiér Anthony Albanese v Bílém domě podepsali dohodu mezi Spojenými státy a Austrálií o strategických minerálech a vzácných zeminách. Podle Trumpa strany dohodu vyjednávaly přibližně pět měsíců. Už před schůzkou lídrů se podle médií očekávalo, že Canberra během ní Washingtonu nabídne své rozsáhlé nerostné zdroje a znalosti v oblasti těžby, a to pouhé dny poté, co se Čína rozhodla rozšířit omezení vývozu kovů vzácných zemin.
Vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů bude chtít od ledna přenést platbu za obnovitelné zdroje energie (OZE) z občanů a firem na stát. Novinářům to po jednání řekl předseda SPD 👨 Tomio Okamura. Platba za podporované zdroje energie je součástí regulované složky ceny elektřiny, na pokrytí celkové podpory obnovitelných zdrojů se podílejí odběratelé i státní rozpočet.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si ☎️ telefonoval se svým americkým protějškem Markem Rubiem a jednali o možných krocích ohledně toho, na čem se minulý týden dohodli prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin. Bez dalších podrobností to uvedla ruská diplomacie, která telefonát označila za konstruktivní. Rubiův mluvčí později vydal podobné prohlášení.
Pražská burza na začátku pracovního týdne nepatrně 📈 posílila, index PX dnes uzavřel o 0,08 procenta výše na 2342,33 bodu. Dařilo se bankovním titulům, zatímco akcie energetické společnosti ČEZ či pojišťovny VIG odepisovaly. Koruna dnes mírně posílila k euru a stagnovala vůči dolaru.
Prezident Petr Pavel se chce příští pondělí sejít s předsedou hnutí ANO 👴 Andrejem Babišem. Tématem jednání budou dosavadní výsledky Babišova vyjednávání o budoucí vládě a další chystané kroky, uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře. ANO chce složit vládu společně s hnutím SPD a Motoristy, tento týden strany vyjednávají o programu budoucí vlády.
Ústřední výbor Čínské komunistické strany zahájil čtyřdenní plénum, kde chce stranické vedení prodiskutovat pětiletý 📜 plán na roky 2026 až 2030. Jednání, na kterém se setkají nejvyšší představitelé strany, by se mělo podle agentury Kjódó zabývat také možnými řešeními problému stárnutí čínské společnosti a prosazováním ekologické politiky.
