Průměrná mzda na Slovensku vzrostla o devět procent, informoval slovenský statistický úřad. Ten dále uvedl, že nezaměstnanost v prvním čtvrtletí dosáhla nejnižší úrovně od roku 1994.
Čechům se sice v roce 2024 zvýší reálná mzda, ovšem toto navýšení zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledky konsolidačního balíčku. Aneb co premiér ve vánočním projevu národu už neřekl.
Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
Reálná mzda v Česku padá soustavně už dva roky, což je historický rekord. Nikdy nebylo tak špatně tak dlouho, ovšem světélko na konci dlouhého tunelu vidět je. Nabývá i podoby historického vzestupu ceny zlata, na dějinný rekord.
V příštím roce plánuje zvýšení mezd 84 procent podniků. Ve většině případů půjde o zvýšení v průměru do deseti procent. Vyplývá to ze zářijového průzkumu mezi 152 firmami, který poskytla Asociace malých a středních podniků.
Pracovníci v Česku se v příštím roce dočkají růstu reálných mezd, jaký zažili naposledy v předcovidovém roce 2019. V očištění o inflaci by totiž mzdy v Česku měly stoupnout o 3,9 procenta. Údaj vychází z výpočtu Trinity Bank na základě aktuálních dat z inflační prognózy ministerstva financí a prognóz vývoje nominálních mezd, jak je zachycuje Česká národní banka.
Mzdy v letošním roce rostou napříč obory i pozicemi, v průměru se růst pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který představil její ředitel Martin Malo. Pokles reálných mezd se podle něj zastavil. V srpnu meziroční míra inflace klesla na 8,5 procenta.
Průměrná hrubá mzda v Česku ve druhém čtvrtletí stoupla o téměř osm procent na 43 193 korun, kvůli výši inflace ale reálně klesla o více než tři procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Sedmý pokles v řadě znamená nejdelší takové období v historii ČR, mzdy se vrátily na úroveň roku 2018, uvedli analytici.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, loni v Česku dosáhla 40 912 korun. V Praze činila 42 776 korun, zejména kvůli vyšším nákladům na bydlení v hlavním městě. Zástupci platformy pro minimální důstojnou mzdu ale upozornili, že na minimální důstojnou mzdu, která podle platformy představuje odměnu za práci za běžnou pracovní dobu, nedosáhne 63 procent pracovních úvazků.
Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43 412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak popáté za sebou, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ).
Japonské automobilky Honda a Toyota zvyšují mzdy nejvíce za desítky let. Míra inflace, která se v posledních dvaceti letech na rozdíl od jiných vyspělých zemí držela v Japonsku v blízkosti nuly, je totiž v zemi v současné době nejvyšší za více než 40 let. O rozhodnutí obou automobilek informuje server BBC.
Při dnešních amerických a izraelských útocích na Írán bylo zabito nejméně 2️⃣0️⃣1️⃣ lidí a 747 dalších utrpělo zranění. O první souhrnné bilanci informovala íránská média, která se odvolávají na údaje Červeného půlměsíce, píše agentura Reuters. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií.
Pokud by byl při vojenské operaci zabit nejvyšší íránský vůdce ajatolláh 👴 Alí Chameneí, nahradili by ho pravděpodobně radikální představitelé Islámské revoluční gardy. To je závěr, ke kterému před dnešními americkými a izraelskými útoky na Teherán dospěla americká rozvědka CIA. S odvoláním na dva zdroje obeznámené se zprávou CIA o tom informovala agentura Reuters.
Z Letiště Václava Havla v Praze bylo ❌ zrušeno už osm letů, všechny do Tel Avivu a Dubaje. Důvodem jsou bezpečnostní omezení po uzavření vzdušného prostoru některých států Blízkého východu v souvislosti s dnešními izraelsko-americkými útoky na Írán a odvetnými íránskými útoky v oblasti. Letiště doporučilo cestujícím sledovat aktuální informace na jeho stránkách. Letiště to dnes uvedlo na síti X.
Americký prezident 👴 Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu spolu telefonovali, uvedly s odvoláním na Netanjahuovu kancelář agentury AFP a Reuters. USA a Izrael dnes zahájily rozsáhlé údery na cíle v Íránu, který už v odvetě odpálil několik vln raket na Izrael a americké cíle v regionu.
Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh 👴 Alí Chameneí zatím nevystoupil v tamní televizi, přestože íránská stanice Al-Alám krátce avizovala, že promluví v řádu několika minut. Světová média dnes s odvoláním na americké a izraelské zdroje informovala, že duchovní vůdce byl mezi členy íránského vedení, kteří se stali terčem izraelských a amerických útoků, avšak není jasné, zda byl zraněn
Česko dlouhodobě odsuzuje kroky íránského režimu, jeho porušování lidských práv, podporu terorismu či ruské agrese proti Ukrajině. Bezprostřední českou prioritou je zajistit bezpečnost Čechů a diplomatů. Prezident 👴 Petr Pavel tak dnes na síti X reagoval na vývoj situace kolem Íránu.
Počet obětí dnešního leteckého útoku na dívčí školu v jižním Íránu stoupl na 7️⃣0️⃣, dalších 90 dívek utrpělo zranění, informovala podle agentury DPA íránská média. Ta útok přičetla Izraeli a Spojeným státům, které dnes ráno zahájily údery na Írán.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že Teherán je 👍 připraven uklidnit situaci, píše agentura Reuters. Ministr však dodal, že před začátkem rozhovorů je nutné zastavit útoky na území Íránu. Arakčí oznámil, že momentálně neprobíhá žádná komunikace mezi Teheránem a Washingtonem, ale uvedl, že pokud chtějí USA jednat, vědí, jak se spojit s íránským režimem.
Čínské ministerstvo zahraničí v souvislosti s dnešními americkými a izraelskými údery na Írán ☝️ vyzvalo k okamžitému příměří a ke zmírnění napětí, píše agentura Reuters. Íránská státní a územní suverenita by měla být podle Pekingu respektována a všechny zúčastněné strany by proto měly začít vyjednávat.
Německo, Francie a Británie dnes ve společném prohlášení 👎 odsoudily íránské útoky na státy na Blízkém východě. Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer vyzvali k obnovení jednání. Teherán by podle nich měl usilovat o diplomatické řešení a Íránci by měli dostat možnost určit si vlastní budoucnost.