Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46 013 korun, tedy o 2734 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 7,6 procenta, se ale mzda reálně snížila o 1,2 procenta. Klesla tak podeváté za sebou, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Čechům se sice v roce 2024 zvýší reálná mzda, ovšem toto navýšení zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledky konsolidačního balíčku. Aneb co premiér ve vánočním projevu národu už neřekl.
Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
Reálná mzda v Česku padá soustavně už dva roky, což je historický rekord. Nikdy nebylo tak špatně tak dlouho, ovšem světélko na konci dlouhého tunelu vidět je. Nabývá i podoby historického vzestupu ceny zlata, na dějinný rekord.
V příštím roce plánuje zvýšení mezd 84 procent podniků. Ve většině případů půjde o zvýšení v průměru do deseti procent. Vyplývá to ze zářijového průzkumu mezi 152 firmami, který poskytla Asociace malých a středních podniků.
Pracovníci v Česku se v příštím roce dočkají růstu reálných mezd, jaký zažili naposledy v předcovidovém roce 2019. V očištění o inflaci by totiž mzdy v Česku měly stoupnout o 3,9 procenta. Údaj vychází z výpočtu Trinity Bank na základě aktuálních dat z inflační prognózy ministerstva financí a prognóz vývoje nominálních mezd, jak je zachycuje Česká národní banka.
Mzdy v letošním roce rostou napříč obory i pozicemi, v průměru se růst pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který představil její ředitel Martin Malo. Pokles reálných mezd se podle něj zastavil. V srpnu meziroční míra inflace klesla na 8,5 procenta.
Průměrná hrubá mzda v Česku ve druhém čtvrtletí stoupla o téměř osm procent na 43 193 korun, kvůli výši inflace ale reálně klesla o více než tři procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Sedmý pokles v řadě znamená nejdelší takové období v historii ČR, mzdy se vrátily na úroveň roku 2018, uvedli analytici.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, loni v Česku dosáhla 40 912 korun. V Praze činila 42 776 korun, zejména kvůli vyšším nákladům na bydlení v hlavním městě. Zástupci platformy pro minimální důstojnou mzdu ale upozornili, že na minimální důstojnou mzdu, která podle platformy představuje odměnu za práci za běžnou pracovní dobu, nedosáhne 63 procent pracovních úvazků.
Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43 412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak popáté za sebou, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ).
Německá vláda schválila základní obrysy státního rozpočtu na příští rok a finanční plán na roky 2028 až 2030. V jádrovém rozpočtu, který zajišťuje základní chod státu, jsou podle DPA v příštím roce plánované výdaje ve výši 543,3 miliardy eur (13,2 bilionu Kč), tedy více než letos. Významně by měly vzrůst výdaje na obranu.
Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie.
Plzeňská Škoda, výrobce a dodavatel zařízení pro jadernou energetiku, získala jako první výrobní firma ze střední a východní Evropy americké certifikáty jaderného průmyslu ASME. Uvedl to Karel Samec, mluvčí firmy ze skupiny ČEZ.
Americká společnost Booking Holdings, která mimo jiné provozuje ubytovací platformu Booking.com, snížila celoroční výhled zisku. Uvedla to v úterý při zveřejnění hospodářských výsledků za první čtvrtletí. Krok zdůvodnila dopady války na Blízkém východě. Ta mimo jiné prudce zvyšuje ceny paliv, což staví například evropské aerolinky před nejnáročnější prostředí od pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters.
Největší švýcarská banka UBS 🏦🏦🏦 v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk meziročně o 80 procent na tři miliardy dolarů (zhruba 62,5 miliardy orun). Oznámila t v tiskové zprávě. K růstu zisku přispěly rekordní příjmy z obchodování na finančních trzích. Ty v poslední době procházely výkyvy v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.
Německé automobilce 🚘🚘🚘Mercedes-Benz v prvním čtvrtletí meziročně klesl provozní zisk o 17 procent na 1,9 miliardy eur (zhruba 46 miliard korun). Firma o tom informovala v tiskové zprávě. Zisk však překonal očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu společnosti Visible Alpha odhadovali v průměru na 1,6 miliardy eur, uvedla agentura Reuters.
Evropská komise předběžně shledala, že sítě Instagram a Facebook od americké technologické společnosti Meta Platforms porušují unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Podle EK nedokázaly řádně identifikovat, posoudit a zmírnit rizika spojená s přístupem nezletilých osob mladších 13 let k těmto službám.
Návrhy na příštího náčelníka generálního štábu proberou prezident Petr Pavel a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Setkají se vpodvečer na Pražském hradě. Tématem jednání budou také aktuální záležitosti týkající se resortu.
Japonská letecká společnost Japan Airlines (JAL) a technologická skupina GMO Internet Group v květnu zahájí na tokijském letišti Haneda experiment s humanoidními roboty. Chtějí je využít jako pomocníky při nakládce a vykládce zavazadel a zjistit, zda mohou ulevit personálu a zvýšit efektivitu
