Průměrná mzda na Slovensku vzrostla o devět procent, informoval slovenský statistický úřad. Ten dále uvedl, že nezaměstnanost v prvním čtvrtletí dosáhla nejnižší úrovně od roku 1994.
Čechům se sice v roce 2024 zvýší reálná mzda, ovšem toto navýšení zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledky konsolidačního balíčku. Aneb co premiér ve vánočním projevu národu už neřekl.
Ve svém vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
Reálná mzda v Česku padá soustavně už dva roky, což je historický rekord. Nikdy nebylo tak špatně tak dlouho, ovšem světélko na konci dlouhého tunelu vidět je. Nabývá i podoby historického vzestupu ceny zlata, na dějinný rekord.
V příštím roce plánuje zvýšení mezd 84 procent podniků. Ve většině případů půjde o zvýšení v průměru do deseti procent. Vyplývá to ze zářijového průzkumu mezi 152 firmami, který poskytla Asociace malých a středních podniků.
Pracovníci v Česku se v příštím roce dočkají růstu reálných mezd, jaký zažili naposledy v předcovidovém roce 2019. V očištění o inflaci by totiž mzdy v Česku měly stoupnout o 3,9 procenta. Údaj vychází z výpočtu Trinity Bank na základě aktuálních dat z inflační prognózy ministerstva financí a prognóz vývoje nominálních mezd, jak je zachycuje Česká národní banka.
Mzdy v letošním roce rostou napříč obory i pozicemi, v průměru se růst pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který představil její ředitel Martin Malo. Pokles reálných mezd se podle něj zastavil. V srpnu meziroční míra inflace klesla na 8,5 procenta.
Průměrná hrubá mzda v Česku ve druhém čtvrtletí stoupla o téměř osm procent na 43 193 korun, kvůli výši inflace ale reálně klesla o více než tři procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Sedmý pokles v řadě znamená nejdelší takové období v historii ČR, mzdy se vrátily na úroveň roku 2018, uvedli analytici.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, loni v Česku dosáhla 40 912 korun. V Praze činila 42 776 korun, zejména kvůli vyšším nákladům na bydlení v hlavním městě. Zástupci platformy pro minimální důstojnou mzdu ale upozornili, že na minimální důstojnou mzdu, která podle platformy představuje odměnu za práci za běžnou pracovní dobu, nedosáhne 63 procent pracovních úvazků.
Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43 412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak popáté za sebou, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ).
Japonské automobilky Honda a Toyota zvyšují mzdy nejvíce za desítky let. Míra inflace, která se v posledních dvaceti letech na rozdíl od jiných vyspělých zemí držela v Japonsku v blízkosti nuly, je totiž v zemi v současné době nejvyšší za více než 40 let. O rozhodnutí obou automobilek informuje server BBC.
Francie dnes označila ruská obvinění, že Ukrajina s pomocí Západu usiluje o získání jaderné zbraně, za ❌ nepodložená. Podle Moskvy Ukrajina usiluje o jadernou zbraň nebo špinavou bombu s pomocí Londýna nebo Paříže. Francie takové výroky považuje za nejnovější příklad ruských dezinformací. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zlepšila výhled české ekonomiky na letošní rok. Podle dnešní zprávy předpokládá, že 📈 růst hrubého domácího produktu (HDP) České republiky letos mírně zrychlí a dosáhne 2,6 procenta. Loňský růst činil 2,5 procenta. V předchozí prognóze, která je z loňského září, EBRD letošní růst odhadovala na 2,2 procenta. Banka dnes také předpověděla, že v příštím roce se tempo růstu vrátí na 2,5 procenta.
Kybernetické útoky v Česku dál 📈 přibývají. V roce 2025 evidoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost 203 bezpečnostních incidentů. Nejzávažnější hrozby mají zahraniční původ a cílí zejména na státní instituce a strategickou infrastrukturu. Vyplývá to z analýzy portálu Evropa v datech.
Povinné zavedení nových rámcových vzdělávacích programů pro základní i mateřské školy bude podle ministra školství 👨 Roberta Plagy (za ANO) odloženo o rok. Pro mateřské školy by tak měly být povinné od září příštího roku a pro základní od září 2028. Odložení účinnosti nových vzdělávacích plánů Plaga na dnešní tiskové konferenci odůvodnil mimo jiné chybějící podporou pro školy.
Ministerstvo vnitra ❌ stahuje dovolání ve sporu s hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD) kvůli zařazení do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) bylo dovolání podáno bez jeho pověření a za jeho zády. Uvedl to na síti X. SPD tvoří společně s ANO a Motoristy vládní koalici.
Německý výrobce sportovního oblečení a obuvi Puma za loňský rok vykázal 📉 ztrátu 357,2 milionu eur (8,6 miliardy korun) proti zisku 548,7 milionu eur o rok dříve. Firma o tom informovala ve své výsledkové zprávě. Ztráta nicméně byla o 17 milionů eur nižší, než se očekávalo. Firma za loňský rok nevyplatí dividendu.
Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku 9️⃣,2️⃣ miliardy korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun.
Česká republika určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V rozhovoru pro Deník.cz to řekl premiér 👴 Andrej Babiš (ANO). Ukrajina podle něj v souladu s volebním programem vládních stran není prioritou jeho kabinetu, válku musí vyřešit americký prezident Donald Trump s lídry Evropy a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Operátor T-Mobile loni v ČR 📈 zvýšil provozní zisk EBITDA o 6,4 procenta na 13,54 miliardy korun. Tržby se zvýšily o 2,5 procenta na 31,86 miliardy korun. Celkový počet zákazníků meziročně vzrostl o 2,1 procenta na 6,643 milionu. Spotřeba dat v mobilní síti loni stoupla o 20,3 procenta.
Lidé u prezidenta 👨 Petra Pavla nejvíc oceňují, jak reprezentuje republiku v zahraničí a jakým způsobem dbá o důstojnost a vážnost svého úřadu. Kritičtější jsou k jeho vlivu na vnitropolitický život. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Ve všech zkoumaných oblastech se nadpoloviční většina respondentů domnívá, že si v nich prezident vede dobře, konstatovali analytici agentury.