Na severu Německa začal fungovat nový závod zbrojního koncernu Rheinmetall, který se má stát největším producentem munice ráže 155 milimetrů v Evropě. Do roku 2027 má roční produkce dosáhnout 350 tisíc kusů. Továrna vznikla investicí za půl miliardy eur a přinese 500 nových pracovních míst.

Německý zbrojní koncern Rheinmetall ve středu na severozápadě Německa otevřel novou muniční továrnu, která bude největší v Evropě. Chce si tak upevnit pozici největšího výrobce munice ráže 155 milimetrů v západním světě, uvedla agentura DPA. Poptávka po této munici vzrostla po začátku války na Ukrajině z února 2022. Rheinmetall patří k nejdůležitějším dodavatelům munice Ukrajině, která se brání ruské agresi.

Slavnostního otevření závodu v Unterlüssu ve spolkové zemi Dolní Sasko se zúčastnili německý vicekancléř Lars Klingbeil, ministr obrany Boris Pistorius a generální tajemník NATO Mark Rutte. Rheinmetall zastupoval šéf koncernu Armin Papperger. Podle něj by podobné muniční továrny mohly vzniknout i v jiných evropských zemích, například v Litvě. Také Ukrajina by měla být podle Pappergera schopna vyrábět „nutně potřebné ochranné a obranné vybavení na vlastním území“.

Sériová výroba munice ráže 155 milimetrů by měla začít v následujících týdnech. Ještě letos by mělo být vyrobeno 25 tisíc kusů munice, v roce 2027 by to mělo být už 350 tisíc kusů. V Unterlüssu by tak vznikla podle webu Deutschlandfunk největší muniční továrna v Evropě. Ve všech svých závodech hodlá Rheinmetall v přespříštím roce vyrábět 1,5 milionu kusů munice ročně. V závodě v Unterlüssu vznikne 500 nových pracovních míst, investice do vzniku továrny se podle zahraničních agentur pohybuje kolem 500 milionů eur (12,2 miliardy kroun).

Zbrojaři místo luxusu. Rheinmetall nahradí vlastníka Gucci v indexu Euro Stoxx 50, tvrdí JPMorgan

Trhy

Rostoucí cena akcií německé společnosti Rheinmetall vynesla výrobci tanků a munice místo v hlavním akciovém benchmarku eurozóny. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 vzrostly akcie firmy přibližně o 1 800 procent.

fry

Přečíst článek

Produkce továrny v Unterlüssu by měla zpočátku pokrývat hlavně objednávku německé armády z roku 2024. Německo zahájilo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 rozsáhlou modernizaci bundeswehru. Financovaná je ze zvláštního fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu korun), který doplňuje běžný roční rozpočet na obranu. Strany současné německé vlády se pak v březnu - ještě před uzavřením koaliční smlouvy - dohodly na zvýšení výdajů na zbrojení. Dosáhnout ho chtějí i pomocí reformy takzvané dluhové brzdy, což je ústavní opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Díky tomu si Německo zajistí dostatek peněz na obranné výdaje půjčkami na mezinárodních trzích. Cílem je podle kancléře Friedricha Merze vybudovat z bundeswehru nejsilnější konvenční armádu v Evropě.

Německo plánuje postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), dalších 1,5 procenta výkonu ekonomiky má jít do vojensky využitelných oblastí, jako je infrastruktura či kybernetická bezpečnost. Letos by výdaje na zbrojení měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.

V Unterlüssu, který leží severně od dolnosaské metropole Hannoveru, má Rheinmetall už delší dobu i jiné provozy. Mimo jiné tam sestavuje bojové vozy pěchoty Puma.

Evropské akcie letos válcují americké. Dařilo se bankám, zbrojařům i českým firmám

Trhy

Akcioví investoři v prvním pololetí letošního roku prožívají nepříliš standardní situaci. Zatímco americkým firmám se dařilo solidně, evropské nabízejí skvělé zisky. To se pak projevuje také na akciích a dluhopisech firem na evropském kontinentu.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Politické strany, které vyšlou své kandidáty do sněmovních voleb pod hlavičkou jiné strany, což je letošní novinka při parlamentních volbách, nemají v případě úspěchu těchto subjektů nárok na žádnou státní finanční podporu. A to ani v případě, že ve sněmovně zasednou jejich lidé.

„Podle zákona stranám, které samy do Poslanecké sněmovny nekandidují, za účast jejich členů na kandidátkách jiných stran žádný nárok na státní příspěvek nevzniká,“ uvedl pro Newstream Marek Antoš, proděkan a vedoucí katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Podle něj nejsou vyloučené nějaké interní dohody mezi politickými stranami o tom, že si část peněz poté, co je stát kandidující straně vyplatí, mezi sebou přepošlou. I na tyto případné dohody ale dopadá limit vyplývající ze zákona. „Strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, pokud by součet všech peněžitých darů přijatých od jedné a téže osoby přesáhl v jednom kalendářním roce částku tři miliony korun.“

Týká se to mnoha stran, které se tím, že se schovaly pod jiný subjekt, připravily své stranické kasy o tučné peníze. Zelených, kteří vyslali třicet svých lidí do osmi krajů pod Piráty. Týká se to všech stran, které se schovaly pod deštník SPD, tedy Trikolory, Svobodných a PRO. A týká se to i sociální demokracie, komunistů a dalších dvou stran, ČSNS a SD-SN, které jdou do voleb pod hnutím Stačilo!. V žádném z těchto případů nevznikla koalice. Ta by v případě dvou členů musela získat osm procent hlasů, v případě tří a více členů jedenáct procent.

Jedinou koalicí je Spolu. SPD vystupuje jako jeden subjekt, stejně jako Stačilo! a Piráti. Takže jim ke vstupu do sněmovny stačí pět procent hlasů.

Hlavní tváří Stačilo! je sice komunistka Kateřina Konečná, ale šéfem hnutí je Daniel Sterzik. Za tím by tedy v případě volebního úspěchu peníze šly. Sterzik již na úterní konferenci oznámil, že hnutí bude mít jeden poslanecký klub a nebude mít žádné finanční závazky k participujícím stranám do budoucnosti. Na kandidátkách Stačilo! převažují komunisté, dále jsou tam socialisté a členové zbylých dvou stran. Sterzik uvedl, že vlastních kandidátů má hnutí čtyři desítky.

Stát stranám, které se dostanou do sněmovny, vyplácí každoročně nemalé částky. Vloni dostaly ANO a Spolu deset milionů „stálého příspěvku“. Piráti necelých šest milionů. Potom jsou tam příspěvky na počet mandátů, 900 tisíc ročně za jeden. ANO za mandáty loni, stejně jako za každý rok volebního období, inkasovalo 65 milionů, Starostové a ODS třicet milionů. Lidovci dvacet, SPD 18 milionů korun. TOP 09 necelých třináct. Potom ještě existuje příspěvek na podporu činnosti politického institutu. Za to dostalo ANO 14 milionů korun, ale třeba i SPD pěkných 3,7 milionu korun.

Dalibor Martínek: Šaráda kolem Čapího hnízda se přesouvá do sněmovny

Názory

Fakta jsou zřejmá. Babiš někdy před dvaceti lety vymyslel, že si vezme dotaci padesát milionů na Čapí hnízdo, přestože na ni neměl nárok. Dělalo to tak mnoho bohatých podnikatelů, když si stavěli hotely a rekreační střediska. Byly to však dotace určené pro malé a střední firmy, ne pro boháče.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Volby do sněmovny 2025: termín, kandidující strany a průzkumy

Politika

Po čtyřech letech čekají Českou republiku další parlamentní volby. Ve dnech 3. a 4. října 2025 si občané zvolí do sněmovny 200 poslanců. Půjde o první volby, kdy Češi v zahraničí mohou hlasovat také korespondenčně. Následující přehled shrnuje vše důležité – termín voleb, možnosti hlasování, přehled kandidujících stran a hnutí, i to, koho favorizují volební průzkumy.

nst

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Korespondenční hlasování, bouře ve sklenici vody

Názory

K hlasování ve sněmovních volbách se v zahraničí zapsalo 24 206 lidí. V cizině přitom podle odhadů ministerstva zahraničí žije 400 až 600 tisíc českých občanů. Kvůli tomuto odhadu se o volby ze zahraničí vedl tuhý boj. Zvlášť opozice se jí urputně bránila. Evidentně tušila, že v cizině nemá populisticky naladěné publikum.

Dalibor Martínek

Přečíst článek