Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lukáš Kovanda: Zelenskyj stupňuje tlak na Orbána, skrze Družbu

Lukáš Kovanda: Zelenskyj stupňuje tlak na Orbána, skrze Družbu
Profimedia
Lukáš Kovanda

Ukrajina na ropovod Družba útočí, aby přiměla Maďarsko souhlasit s jejím vstupem do EU. Nedostatku paliv se kvůli útokům obávají ovšem i v Německu, kam stále teče ropa vykazovaná jako ropa z Kazachstánu, jež je ve skutečnosti alespoň zčásti ruská.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nyní nově naznačuje, že Ukrajina na ropovod Družba útočí, aby přiměla Maďarsko souhlasit s jejím vstupem do Evropské unie. Kyjevu se daří útočit na ruskou energetickou infrastrukturu stále účinněji – umožňuje to kromě jiného vzestup výkonnosti dronů dlouhého doletu, které má k dispozici.

Ukrajina nyní dokáže zásadně ochromit rafinační kapacitu hluboko v ruském vnitrozemí, daleko od hranic s Ukrajinou, takže v částech Ruska způsobuje tísnivý nedostatek paliv, tedy vzestup jejich cen.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj kvůli ropovodu Družba naštval Maďary. Ohrožujete naši energetickou bezpečnost, zní z Budapešti

Mezi nejvyššími představiteli Maďarska a Ukrajiny se strhla slovní přestřelka kvůli ukrajinským útokům na ropovod Družba z posledních dnů, kterým Rusko dodává ropu Maďarsku a Slovensku. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přestal s výhrůžkami na adresu Maďarska a aby Ukrajina neohrožovala maďarskou energetickou bezpečnost.

Přečíst článek

Vedle ochromení ruského zásobování palivy se Kyjevu tedy nyní tedy daří ohrožovat zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska.

Stále nejasné je to, zda Ukrajina stojí také za zničením plynovodů Nord Stream před třemi lety. Italská police ovšem minulý týden v Rimini zatkla Ukrajince, který se měl podílet na jejich sabotáži. Byl na něj vydán evropský zatykač pro podezření, že si s komplici pronajal v Rostocku plavidlo, aby společně umístili trhaviny k potrubím, která vedla či vést měla plyn z Ruska přímo do Německa.

Právě v Německu, hlavně jeho metropoli Berlíně, se ovšem nyní strachují, že nemusí mít dostatek pohonných hmot a paliv. Důvodem je také útok ukrajinských sil na ropovod Družba, k němuž došlo v noci na pátek. Rafinérie ve Schwedtu, kterou vlastní ruská Rosněfť a která zásobuje Berlín a okolí, včetně tamního letiště, má mít ropné zásoby jen do dneška, jak o víkendu informoval list Wall Street Journal.

Rafinérie ve Schwedtu ropovodem Družba sice oficiálně dováží ropu z Kazachstánu, ve skutečnosti jde podle expertů zčásti či zcela o ropu ruskou, jak doplňuje Wall Street Journal.

Ropovod Družba, Maďarsko

Ukrajina zničila ruskou trafostanici. Ropovod Družba zastavil dodávky na Slovensko a do Maďarska

Do Maďarska a na Slovensko přes ropovod Družba neproudí ruská ropa. Oznámil to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó a také slovenský přepravce ropy Transpetrol. Ukrajinská armáda později potvrdila, že je to důsledek jejího útoku na transformátorovou stanici tohoto ropovodu.

Přečíst článek

Situace musí zajímat i Česko. To proto, že Německo společně se Slovenskem představují dva největší dovozce ropných paliv do ČR. Slovensko a Maďarsko jsou výpadkem na Družbě, jenž má trvat dost možná až do pátku, samozřejmě zasaženy primárně. Trvalejší výpadek na Družbě, případně další ukrajinské útoky na danou infrastrukturu, tak mohou zvednout cenu pohonných hmot v celém regionu střední a východní Evropy. Tedy nejen na Slovensku a v Maďarsku, ale také v Česku či ve východní části Německa.

Je však možné, že ukrajinské útoky ustanou. Na stranu Maďarska a Slovenska a dalších odběratelů ropy z Družby se totiž nyní staví americký prezident Donald Trump; ukrajinské útoky na ropovod odsoudil. Trumpa si přitom Kyjev potřebuje předcházet, protože na dodávkách amerických zbraní je fatálně závislý. Ostatně byly to právě americké zbraně, jimiž Ukrajinci zaútočili na Družbu a způsobili její možná až týdenní odstávku.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Evropa se probouzí do hořkého rána, Trump s Putinem budou jednat „o ní bez ní“

Lukáš Kovanda: Evropa se probouzí do hořkého rána, Trump s Putinem budou jednat „o ní bez ní“

Přečíst článek
Plynovod Jamal, ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Zítra vypne Ukrajina plyn Slovensku. Česko na tom může vydělat

Přečíst článek

Zelenskyj kvůli ropovodu Družba naštval Maďary. Ohrožujete naši energetickou bezpečnost, zní z Budapešti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
ČTK
 ČTK

Mezi nejvyššími představiteli Maďarska a Ukrajiny se strhla slovní přestřelka kvůli ukrajinským útokům na ropovod Družba z posledních dnů, kterým Rusko dodává ropu Maďarsku a Slovensku. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přestal s výhrůžkami na adresu Maďarska a aby Ukrajina neohrožovala maďarskou energetickou bezpečnost.

Zelenskyj na tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym odpovídal na otázku, zda Kyjev útoky na ropovod Družba získal novou páku proti Maďarsku. Národněkonzervativní vláda v Budapešti navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Moskvou a staví se proti přijímání dalších unijních protiruských sankcí i proti možné integraci Ukrajiny do západních struktur.

„Vždy jsme podporovali přátelství mezi Ukrajinou a Maďarskem. A existence Družby nyní závisí na maďarské pozici,“ řekl s úsměvem Zelenskyj.

„Otevřené hrozby vůči Maďarsku“

Szijjártó obvinil Zelenského, že nedělní ukrajinský státní svátek, kdy si země připomínala Den nezávislosti, využívá k „otevřeným hrozbám vůči Maďarsku“. Útoky na infrastrukturu sloužící dodávkám energetických surovin do Maďarska lze podle maďarského ministra interpretovat jako útoky na maďarskou suverenitu. „Válka (mezi Ruskem a Ukrajinou), se kterou nemáme nic společného, neospravedlňuje narušování naší suverenity. Vyzýváme Volodymyra Zelenského, aby zastavil tyto hrozby na adresu Maďarska a přestal ohrožovat naši energetickou bezpečnost,“ cituje Szijjártóa agentura MTI.

Jeho ukrajinský protějšek Andrij Sybiha mu pak vzkázal, že „nemá co říkat ukrajinskému prezidentovi, co a kdy má dělat a říkat. Je to prezident Ukrajiny, ne Maďarska“. Doporučil Maďarsku, aby stejně jako zbytek Evropy diverzifikovalo zdroje energetických surovin a stalo se nezávislým na Rusku.

Budapešť obvinila Ukrajinu, že od 13. srpna podnikla tři útoky na ropovod Družba. Po úderu z 22. srpna přišly Maďarsko a Slovensko o dodávky suroviny na dalších pět dnů, uvedl Szijjártó. Slovensko a Maďarsko se kvůli tomu obrátily na Evropskou komisi a šéfku unijní diplomacie Kaju Kallasovou.

Ruskojazyčný servis BBC připomíná, že ruské úřady se k útokům na ropovod oficiálně nevyjádřily, ale Alexandr Bogomaz, gubernátor Brjanské oblasti, přes kterou Družba prochází, informoval o tom, že v noci na 22. srpna „v důsledku odrážení kombinovaného útoku“ vznikl požár na „objektu palivové infrastruktury“. Neuvedl, o jaký objekt konkrétně šlo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Nepřeji si, aby Čína hrála roli v bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, uvedl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že by se mohl setkat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem až jeho země bude mít bezpečnostní záruky, a jako možná místa setkání zmínil Švýcarsko, Rakousko nebo Turecko. Napsala to agentura AFP. Zelenskyj podle ní zároveň zdůraznil, že si nepřeje, aby Čína hrála roli v bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a odkázal se přitom na podporu Moskvy ze strany Pekingu.

Přečíst článek

Ruský zájem o Donbas je strategický, i kvůli nerostnému bohatství

Proč má Rusko zájem o Donbas? Kvůli ochraně ruské menšiny to není

Zájem Ruska o Donbas je podle analytiků především strategický a hospodářský, oficiální argument ochrany ruského obyvatelstva je spíše zástupný, shodli se analytici. Moskva usiluje o kontrolu klíčového obranného pásu ukrajinské armády v Doněcké oblasti, který brání dalšímu postupu ruských vojsk na západ, a zároveň o získání nerostného bohatství regionu.

Přečíst článek

Související

Ropovod Družba

Slováci a Maďaři prudce navýšili dovoz ruské ropy. I díky Kremlu oddaným Tatarům

Přečíst článek

Stop blackoutům. Česko se mění v centrum bateriových úložišť

Evropa vyžaduje obrovské investice do přenosové soustavy
iStock
Michal Nosek

Český trh s bateriovými úložišti zažívá nebývalý rozmach. Zatímco ještě před několika lety fungovaly pouze pilotní projekty, dnes vznikají systémy o kapacitách desítek megawatthodin a další se chystají. Do segmentu vstupují tradiční energetické společnosti, zahraniční investoři i domácí technologické firmy.

Bateriová úložiště dokážou během milisekund reagovat na výkyvy v přenosové soustavě. Stabilizují frekvenci, ukládají přebytky z obnovitelných zdrojů a v případě výpadku zdrojů okamžitě dodají výkon do sítě. Baterie jsou schopné přemostit kritické vteřiny a minuty, které rozhodují o tom, zda dojde k plošnému blackoutu, nebo ne. Díky tomu se z podpůrné technologie stávají klíčovým prvkem moderní energetiky a pojistkou proti blackoutům.

FOTOGALERIE: Blackout ve Španělsku

Možnost zapojování samostatných bateriových úložišť do sítě vychází z letos schválené novely energetického zákona Lex OZE III, která po letech diskusí vymezila v Česku pravidla pro akumulaci, agregaci a flexibilitu energie.

Nejnovější bateriové úložiště letos u Břeclavi postaví energetická skupina MND miliardáře Karla Komárka a bude zároveň jedním z největších bateriových úložišť v Česku. S kapacitou 31  megawatthodin má přispět právě ke stabilitě sítě. Provoz zahájí na začátku příštího roku.

Společnost má také v plánu dokončit dalších šest velkokapacitních bateriových úložišť v Česku a další dvě v Německu. „Výhodou bateriových úložišť je, že jsou relativně kompaktní a nevyžadují rozsáhlé zábory plochy a obvykle se nacházejí v méně atraktivních oblastech jako jsou průmyslové zóny,“ řekl Michal Sasín z MND. Například v Břeclavi se jedná o pozemek v blízkosti rozvodny vysokého napětí

Jan Palaščák

Nebyl to blackout, říká Palaščák

Česko v pátek šokoval masivní výpadek elektrického proudu. Nešlo ale ani o přetížení sítě soláry, ani o kyberútok. Hlavně nepanikařit a nedělat předčasné závěry, říkají odborníci. Výhodu v takových situacích mají decentralizované systémy.

Přečíst článek

Nové možnosti sítě

Energetici začnou od října nově zapojovat do distribuční soustavy v Česku samostatně stojící bateriová úložiště. Podle Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT dosud největší zprovozněné úložiště od společností LG Energy Solution, Siemens a LTW Battery v Česku má kapacitu 29 megawatthodin.

Dle asociace se v Česku otevírá nový prostor pro velkokapacitní bateriová úložiště, mezi něž se obecně řadí systémy s kapacitou nad jeden MWh. Ty jsou podle asociace v tuzemsku zatím spíše raritou, protože neexistovalo jejich legislativní ukotvení ani finanční podpora. „To již ale bude brzy minulostí. Žádosti o rezervaci kapacit pro bateriová úložiště jsou již v současné chvíli v řádech tisíců megawatthodin,“ uvedl ředitel asociace Jan Fousek.

Dalším z velkých energetických hráčů, který se pouští do realizace energetických úložišť je skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Ta je plánuje ve Chvaleticích na Pardubicku a v Kladně a svou kapacitou několikanásobně předčí dosud spuštěná tuzemská zařízení. Náklady převýší miliardu korun, uvedla mluvčí společnosti Eva Maříková.

Největší české bateriové úložiště s výkonem 100 megawattů a kapacitou 200 megawatthodin vyroste v areálu Elektrárny Chvaletice. Pokud nepřijdou neočekávané komplikace a skupina získá pro oba projekty stavební povolení, se zprovozněním obou úložišť počítá v průběhu příštího roku.

Příklady kdy bateriová úložiště zachranily soustavu před blackoutem

  • Austrálie (2017): po sérii blackoutů byla spuštěna baterie Hornsdale (100 MW/129 MWh). Už během prvních měsíců snížila riziko výpadků a ušetřila desítky milionů dolarů.
  • Kalifornie (2020): při rekordních vedrech pomohly velké baterie odvrátit zhroucení sítě.
  • Velká Británie (2019): baterie během sekund stabilizovaly síť po výpadku plynové a větrné elektrárny.
  • Texas (2021): zimní bouře způsobila masivní výpadky, baterie však pomohly udržet v chodu kritickou infrastrukturu.

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Majitelé elektromobilů  mohou využívat celkem 868 dobíjecích stanic PRE Point, u kterých může v jednu chvíli dobíjet až 1 354 elektromobilů

V síti Pražské energetiky přibylo 33 dobíjecích stanic pro elektromobily. Spotřeba při dobíjení meziročně vzrostla o polovinu

Přečíst článek
Doporučujeme